Přichází druhá počítačová revoluce
Zpráva o nejnovějším vývoji v oblasti umělé inteligence, která se dostává na úroveň, kdy bude schopna s lidmi spolupracovat. Tento vývoj přinese další revoluční změny na trhu práce a má vliv i na školství.
Pořád dokola dnes posloucháme o potřebě připravovat naše žáky na budoucnost, o níž toho ale víme jen velmi málo. Je nám vnucováno, že máme budovat jejich kompetence v podobě mnoha různých gramotností a podporovat jejich kreativitu. Většinu z toho vnímáme jako bezobsažné fráze, které nebereme moc vážně. To je ale chyba. Měli bychom se snažit co nejlépe pochopit dobu, v níž budou naše děti žít. Spomocník se opakovaně snaží předkládat informace, z nichž se dá určitý obraz odvodit. Dnes navážeme na zprávu oxfordských vědců, o níž jsme referovali v listopadu 2013 v článku Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?, a povíme si o nejnovějších poznatcích prohlubujících povědomí o tom, jaké schopnosti budou lidé snažící se najít uplatnění (práci) ve světě všudypřítomných technologií potřebovat.
Ideální příležitostí je červnové číslo Harvard Business Review (HBR), které se tomuto tématu podrobně věnovalo. Tím hlavním sdělením je, že máme přehodnotit svůj pohled na aplikaci umělé inteligence v běžném životě. Chytrých zařízení (či robotů) jí disponujících stále přibývá. Bude třeba si na ně zvyknout a zbavit se přesvědčení, že jejich hlavním úkolem je automatizovat činnost lidí všude tam, kde to je možné. Je smutnou realitou, že mnohá pracovní místa skutečně jejich vinou zaniknou, jiná ale naopak zase vzniknou. Typicky to budou taková, v nichž se uplatní pracovníci schopní umělou inteligenci používat k rozšíření a umocnění svých schopností. Přichází tak nová, trochu jiná éra využití technologií – druhá počítačová revoluce. Ta první se snažila lidskou práci nahrazovat (automatizovat), v té druhé budou inteligentní stroje schopné sebezdokonalování s lidmi spolupracovat a vzájemně se doplňovat (Dohlížejí na vše stroje láskyplné milosti?).
Druhou počítačovou revoluci jako pojem zavádí poslední kniha dvojice vědců MIT Erika Brynjolfssona
Diskuze (5)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Bořivoj Brdička21. 9. 2015
Stejné téma rozvíjí Harward Business Review i v srpnu – Research: Technology Is Only Making Social Skills More Important (https://hbr.org/2015/08/research-technology-is-only-making-social-skills-more-important). Je možné hledat určité společné znaky mezi pojmem „druhá počítačová revoluce“ a „post-digitální érou“ – např. u Whita (Post-digital revisited (http://daveowhite.com/post-digital-revisited/)).
- E Kocourek21. 9. 2015
Mně těch naznačených "5 možných cest" připadá spíše jako návod k zacházení se stroji jakoukoli umělou inteligenci postrádajícími. - Nechte stroje dělat podřadnější práci, uplatněte vyšší formy myšlení, věnujte se činnostem, které stroje nezvládají, atd. apod. - takhle že by někdo zacházel s umělou inteligencí? No, možná záleží na vymezení, co si pod tou umělou inteligencí představovat. Doufám, že příznivci a propagátoři "inteligentních strojů schopných sebezdokonalování" domýšlí, co takové sebezdokonalování obnáší. Spoléhají na to, že stroj, který sám sebe zdokonalí, bude lepší (nežli výchozí stav)? To je vlastnost silně nezaručená a pro svůj zřídkavý výskyt vlastně nepodstatná. Ale je tu vlastnost podstatná, neboť zaručená - ten stroj bude jiný! Stroj, který je jiný, se chová jinak. Jinak nežli byl zkonstruován, jinak nežli byl nastaven. Opravdu do toho jdete? Uživatelé, kteří mají zkušenosti s rádoby "uživatelsky vlídnými" programy, které jsou přesvědčeny, že vše vědí lépe než uživatel, které se svévolně samy přenastavují, které do omrzení nabízí činnosti, o které nikdo nestojí a naopak zarytě tají, kterak by se daly přimět k užitečné činnosti, se už nemohou těch samozdokonalujících dočkat.
- Bořivoj Brdička24. 3. 2016
The Guardian přináší rozhovor s australským podnikatelem Michaelem Priddisem, který si myslí, že automatizace dramaticky promění trh práce. Vzniklé problémy ale nechápe primárně jako technologické, nýbrž jako sociální. Radí vládám, jak transformovat školství, máme-li být připraveni. Pro nás nic nového. http://www.theguardian.com/australia-news/2016/mar/16/the-future-of-work-computers-are-good-at-the-jobs-we-find-hard-and-bad-at-the-jobs-we-find-easy
- Ivan Ryant24. 3. 2016
Jestli to náhodou není zase jenom taková pěna dní. Možná by bylo užitečnější psát jenom o přínosech nového bádání a na věci staré a známé uvádět pouze odkazy pro ty, kdo obor nesledují soustavně (od základů). Tak zběžně odhaduju, že asi 90% obsahu článku znám z Bernala (The Social Function of Science, 1939), z Wienera (The Human Use of Human Beings, 1950) nebo z Richty (Člověk a technika v revoluci našich dnů, 1963; Civilizace na rozcestí, 1966). O zbývajících 10% pochybuji, jestli to jsou jen slogany (nová jména pro staré známé znalosti, aby bylo možné čerpat granty na vědu), jestli vůbec má smysl marnit čas čtením stokrát přežvýkaných frází a nebo jestli by se přece jen náhodou ze záplavy parafrází starých autorů nedaly prosít nějaké nové poznatky, které vypovídají něco podstatného, co jsme dosud nevěděli. Toho podstatného tam právě moc nevidím. Za podstatné považuji to, že se miliardy lidí propadají z činorodé chudoby do bídy bez jakýchkoli vyhlídek. Tady přece nejde o to, kolik procent jakých absolventů sežene zaměstnání na trhu práce řízeném neviditelnou rukou korporací. Jestliže je současná výroba dost produktivní, aby uspokojila naprostou většinu lidstva v základních potřebách (třeba jen skromně), tak snad není důvod zapojovat do produkce masy lidí bez účelu -- v tom případě by přece bylo potřeba snížit produktivitu / efektivitu, aby mohli všichni vyrábět! Matka Tereza vystihla podstatu problému: není problém nasytit chudé, nýbrž ty nenasytné. Dnes jde přece o to, že automatizace nejen fyzické nebo rutinní, ale i nezajímavé tvůrčí práce osvobozuje lidi, kteří pak mohou realizovat své přirozené vlohy nebo se věnovat sociální práci a lidem, kteří potřebují člověka (protože člověk potřebuje člověka). Ale jak se dnes žije učitelům, sanitářům v LDN, knihovníkům, kastelánům? Proč zanikla většina vesnických hospod, kde se scházívali sousedi na kus řeči a kde rádi přivítali pocestného? Stačí se podívat na Maslowovu pyramidu potřeb nebo Bloomovu taxonomii vzdělávacích cílů -- naše školství (a nejen naše) se stále pohybuje převážně někde ve spodní třetině. Život by neměl být jenom čekáním na smrt -- když už se člověk narodí, měl by koukat, aby jeho život nebyl marný. A právě beznadějná záplava marnosti se na mne valí z oněch podivných a zřejmě převážně zbytečných výzkumů, o kterých se v článku píše. Škoda.
- Bořivoj Brdička11. 9. 2016
Nová studie McKinsey Where machines could replace humans—and where they can’t (yet) (http://www.mckinsey.com/business-functions/business-technology/our-insights/Where-machines-could-replace-humans-and-where-they-cant-yet?xid=nl_daily) doprovázená zajímavou interaktivní vizualizací (https://public.tableau.com/profile/mckinsey.analytics#!/vizhome/AutomationBySector/WhereMachinesCanReplaceHumans).