Jak (a co) učit s dotykovým zařízením v ICT

Tablet lze samozřejmě použít také přímo na programování či skriptování v běžných jazycích. Jen namátkou lze zmínit Pascal GUI či CppDroid pro Android. V takovém případě je dobré použít externí klávesnici, psát kód přímo z obrazovky je velice nepohodlné a nepraktické. Naopak velmi pěkné jsou různé výukové materiály, manuály a příručky, které jsou pro doteková zařízení k dispozici a mohou snadno posloužit pro výuku a také v okamžicích, kdy má člověk chvíli času a čeká třeba na tramvaj, nebo jako náhrada za klasické učebnice.

Existují i aplikace, které umožňují vývoj aplikací přímo v tabletu metodou „táhni a pusť“. U umělečtěji laděných tříd lze také pracovat s nástroji na tvorbu designu aplikací a prototypování, jako je POP ‒ Prototyping on Paper, Launch ‒ Simple Prototyping či Marvel ‒ Design and Build Apps. Prototypování je velice zajímavou oblastí a pro tablety navíc velice specifickou. Rozhodně tak doporučujeme věnovat jí patřičnou pozornost.

Kancelářské aplikace

Jedním z témat, které se na školách tradičně probírají (a dle RVP tam také patří) jsou kancelářské aplikace všeho druhu. Pro osobní potřebu je pro Android a iOS zdarma k dispozici kancelářský balík – Word, Excel a PowerPoint od Microsoftu, což řeší řadu praktických problémů s editací i prohlížením obsahu. Aplikace jsou navázané na Office 365 a nabídnou především širokou paletu funkcí. Jestliže člověk potřebuje mít kancelářský balík stále při ruce, lze jej rozhodně doporučit. Pokud by Microsoft Office z nějakého důvodu nevyhovoval, je možné sáhnout po KingSoftOffice.

Oba výše uvedené kancelářské balíky jsou koncipovány především jako náhrada za desktopovou verzi, ale zcela nerespektují specifika dotykových zařízení a jejich možnosti, které jsou typicky dány tím, že jsou neustále připojeny do počítačových sítí. Například Google Dokumenty (Disk, Dokumenty, Tabulky, Prezentace) jsou koncipovány zcela jinak a akcentují téma sdílení a reálné online spolupráce. Množství funkcí zde ustupuje požadavkům, které mají uživatelé na dotykových zařízeních nejčastěji – rychlá editace, zapsání poznámek, tvorba komentářů, jednoduché formátování textu atp.

Do této oblasti ještě spadají nástroje na práci s poznámkami – žáci by bezpochyby měli znát a umět využívat OneNote či Evernote, případně Google Keep a analogické nástroje. Většinou na tabletu nepotřebujeme psát dlouhé texty, ale spíše si jen něco poznamenat, sdílet nebo číst. Tyto nástroje jsou z důvodu uživatelského komfortu mnohem příjemnější než velké kancelářské balíky. V rámci iOS lze doporučit ještě Smart Note.

Do tematického celku může patřit také problematika sdílení a online dostupnosti dokumentů prostřednictvím cloudových úložišť jako Dropbox, Google Disk (pro školy aktuálně velice výhodný), OneDrive, Xbox atp. Téma pak těsně navazuje na problematiku zálohování, bezpečnosti a především vede k ukázce paradigmatické změny, kterou od klasické kancelářské práce v případě tabletů vyžadujeme.

V rámci této oblasti lze také diskutovat problematiku připojení periferií, např. bezdrátové klávesnice pomocí Bluetooth, případně externího monitoru, čímž se vracíme k výše uvedenému tématu Chromecastu či MHL.

Editace obrázků a videa

Zajímavé téma, které je také ukotveno v RVP a má v dotykových zařízeních zcela jiný rozměr, je práce s fotografiemi (nebo obecně grafikou) a videem. Zatímco v případě klasického stolního počítače se soustředíme typicky na postprodukci s větším časovým odstupem, u dotykových zařízení se většinou snažíme o rychlou a jednoduchou úpravu a následné sdílení obsahu, ať již na sociálních sítích nebo třeba na webu. Místo na kvalitu a detail se zde klade důraz na rychlost a především globální úpravy dokumentu, neboť např. hledání jemné linie je prstem na obrazovce velice problematické.

V této části se zaměříme na tři oblasti aplikací – kreslení obrázků (a do obrázků), editaci fotografií a práci s videem.

Za zmínku stojí nástroje na kreslení. Ty ocení především výtvarně nadaní uživatelé, kteří si rádi malují. Pro Android je k dispozici například Painter Mobile či Sketch Guru či výborný SketchBook. Sílu těchto nástrojů pozná uživatel především při práci s dotykovým perem. Řada lidí ale ráda kreslí i prstem a při troše cviku a talentu lze dosáhnout dobrých výsledků. Samostatně lze zmínit Skitch, který umožňuje velice snadno kreslit do obrázkových souborů či map. Dobře se tak hodí pro rychlé označení důležitých míst nebo chyb v naskenovaném dokumentu.

Pro editaci fotografií lze doporučit Autodesk Pixlr, který je k dispozici zdarma jak pro Android, tak pro iOS. Nabízí možnost rychlé úpravy fotografií – od vyvážení barev a tonality přes ořez až po aplikaci filtrů a rámečků. Jde o velmi pohodlný nástroj, který provede jednodušší úpravy na vysoké úrovni. Případnou alternativou může být Photoshop Express či pro Android jednoduchý Foto Editor ‒ Photo Editor. Jak pro iOS, tak i pro Android jsou k dispozici také alternativní softwary pro fotoaparát, které nabídnou řadu pokročilých funkcí jako manuální nastavení snímku, automatické filtry nebo HDR.

Pokud jde o nástroje pro práci s videem, je nabídka také relativně bohatá. Zřejmě nejlepším nástrojem pro Android je KineMaster Pro, který je ale relativně drahý (40 dolarů na rok), výsledky jsou však skutečně velice pěkné. Levnější a jednodušší jsou Video Maker Pro Free nebo VidTrim, které jsou (alespoň v základní verzi) zdarma. Pro iOS lze doporučit ještě iMove (za 3 libry) a především robustní Pinnacle Studio (stojí 9 liber).

Správa obsahu

Poslední oblastí, které bychom se chtěli dotknout, je správa obsahu, tedy téma, které je navázané na digitální informační kurátorství a práci se zdroji obecně, tedy téma čteček RSS, sociální doporučování obsahu atp. Stručně se zmíníme také o nástrojích, které by měly být učitelům co možná nejbližší. Téma správy obsahu si ukážeme na čtyřech typologických aplikacích.

Flipboard je velice pěkný nástroj pro práci se zdroji různého druhu – pokud procházíme web, můžeme si jednotlivé stránky místo do běžných záložek ukládat sem. Aplikace umožňuje tvořit různé magazíny, do kterých tímto způsobem připojujeme obsah. Jednotlivé stránky je možné samozřejmě komentovat a takto dynamicky rostoucí magazíny sdílet, případně sledovat práci jiných autorů. Vše je uzpůsobené digitálnímu čtení a online magazíny jsou v tomto provedení velice pěkně čitelné i esteticky provedené.

Spotify slouží pro streamování hudby. Pomocí této služby je možné ve svém zařízení konzumovat díla moderních autorů i klasiků. Existuje v placené i bezplatné verzi a jistě jej ocení každý, kdo se o hudbu zajímá a rád ji poslouchá. Samozřejmostí jsou pokročilé funkce, jako je doporučování zajímavých skladeb na základě osobních preferencí a zkušeností, tematické playlisty atp.

Feedly je ukázkou RSS čtečky. Jestliže je vám tato forma práce s obsahem blízká, po některém z nástrojů pro práci s RSS rozhodně na tabletu sáhnout lze. Nabízí poměrně obsáhlé možnosti nastavení, takže záleží jen na uživateli, v jaké formě mu bude doručovaný obsah nejpříjemnější, zda v podobě prostého textu nebo v podání plném obrázků. Nechybí možnost jednoduchého sdílení zajímavého obsahu dalším uživatelům.

Scoop.it nabízí poměrně široké možnosti v oblasti digitálního kurátorství. Můžete snadno vytvářet sbírky materiálů (včetně komentářů a stanovení pořadí), které mají společné téma nebo cílovou skupinu, zvát si k nim spolupracovníky a takto vytvořené kolekce sdílet nebo nabízet žákům. Tabletová verze je pro mobilní zařízení řešená velice příjemně a poslouží jako jeden z nástrojů pro rozvoj schopnosti pracovat s informacemi.

Závěr

V materiálu jsme se pokusili ukázat základní oblasti, ve kterých lze dotyková zařízení ve výuce zajímavým a smysluplným způsobem využít. Témat i dílčích nástrojů by samozřejmě mohlo být více, ale zkušený uživatel si jistě najde vlastní cestu, přístup a oblíbené nástroje, které ve výuce využije. My jsme zvolili cestu jdoucí od technických témat k těm multimediálním a informačně obsahovým, avšak v žádném případě nejde o jediný možný postup.

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.