Sebehodnocení žáka – nástroj k hodnocení žákova pokroku
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Sebehodnocení žáka – nástroj k hodnocení žákova pokroku
3,5 (2 hodnocení)
Příspěvek je zaměřen na systém sebehodnocení žáků na ZŠ Táborská. V tomto procesu jsou ve škole využívány především týdenní plány na 1. stupni a žákovské knížky na 2. stupni. Významným prvkem, kterým se žáci učí plánovat a zaznamenávat úkoly a kontrolovat si jejich plnění, jsou žákovské diáře. Součástí příspěvku je video ukázka k tomuto tématu.
Základní škola Táborská byla jednou z pilotních škol, které v letech 2002 - 2006 ve spolupráci s VÚP nejprve vytvářely svůj vlastní školní vzdělávací program „ŠKOLA POROZUMĚNÍ" a poté tento dokument ověřovaly ve výuce.
Škola klade důraz na vzájemné hodnocení a na kritické sebehodnocení žáků. Ve škole se používá slovní hodnocení v 1. až 3. ročníku ve všech vyučovacích předmětech a ve 4. až 9. ročníku u vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce a ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství.
Pravidla hodnocení jsou rozpracována v samostatné normě (Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se ŠVP ZV „ŠKOLA POROZUMĚNÍ"), která je závazná pro všechny pedagogické pracovníky a jsou s ní seznamováni také žáci a jejich rodiče. Pro záznam hodnocení se používají vlastní týdenní plány a žákovské knížky a dále jsou připravovány různé evaluační listy, které doplňují předmětová portfolia.
K sebehodnocení jsou žáci vedeni ve všech vyučovacích předmětech a ve všech ročnících. Se sebehodnoceními žáků pracují učitelé při jejich hodnocení. Rovina sebehodnocení a hodnocení je obvykle prováděna na úrovni žák - učitel - rodič.
Systém hodnocení žáků na ZŠ Táborská:
TÝDENNÍ PLÁNY
Týdenní plány jsou používány v 1. až 3. ročníku a jsou připravovány učitelem společně s žáky od 2. pololetí 1. ročníku. Plán je připravován jako interaktivní pracovní list podle společně stanovených zásad. V plánech učitelé s žáky stanoví učivo na celý týden a následně hodnotí míru jeho osvojení. Tyto plány si žáci zakládají do portfolia týdenních plánů, jehož řádné vedení je jednou ze sledovaných dovedností u žáků. Náročnost plánování, sebehodnocení i hodnocení stoupá s ročníkem - s možnostmi žáků.
Struktura týdenního plánu:
ohlédnutí za minulým týdnem a informace o tomto týdnu,
orientačně uvedené učivo, které si daný týden budou žáci osvojovat,
domácí úkoly (pro mladší žáky - zadané, pro starší žáky - zadané jen zčásti),
tabulka s kompetencemi - sebehodnocení dětí,
hodnocení učitele (buď každý týden, nebo za určitý časový úsek - probraný celek),
okénko pro rodiče (možno zařadit alespoň občas),
podpisy (dítě, rodič).
Práce s týdenním plánem rozvíjí:
samostatnost
plánování
orientaci
sebehodnocení - zpětnou vazbu
organizační schopnosti
systematičnost
práci s informacemi
Sledované dovednosti:
samostatně vyhledává vtýdenním plánu dané úkoly a informace,
rozvrhne si práci na jednotlivé dny s ohledem na školní a mimoškolní činnosti,
orientuje se v textech, tabulkách,
ví, kde má co hledat,
vyznačí a napíše, do jaké míry zvládl dané výstupy,
vyjádří se k událostem týdnem,
vede si portfolio týdenních plánů.
ŽÁKOVSKÉ DIÁŘE
Na týdenní plánování navazuje od 4. ročníku práce s žákovskými diáři.
Žákovské diáře jsou součástí plánovacího systému žáka. Na ZŠ Táborská je používán od roku 2003. Navazuje na dovednost plánování, rozvíjenou prací s týdenními plány, u žáků od 4. do 9. ročníku. Diář obsahuje roční, měsíční i týdenní kalendárium. Žáci se pod vedením učitelů učí diář vést a plánovat v něm, mohou si zde zaznamenávat úkoly, cíle a předsevzetí a zároveň si i kontrolovat, jak se jim daří jich dosáhnout. Diář je vynikajícím pomocníkem ve výchově k samostatnosti. Pro práci s diářem je třídním učitelem využívána třídnická hodina.
ŽÁKOVSKÉ KNÍŽKY
Na základě týdenních plánů byla také vytvořena žákovská knížka, která je určena pro žáky od 4. ročníku. Součástí hodnocení jsou nejen dílčí výukové cíle, ale i sledování pokroků v osvojování životních kompetencí1. Svoji práci nejprve hodnotí a do žákovské knížky hodnocení zapíší sami žáci a následně potom učitelé.
Žákovská knížka umožňuje sledovat žákovy pokroky u vybraných klíčových kompetencí a žákovo sebehodnocení jeho získaných znalostí, dovedností a postojů v jednotlivých předmětech i na úrovni jeho chování.
V žákovské knížce je žákům poskytnut prostor pro své písemné sebehodnocení i jeho grafické znázornění pomocí škály. Žák graficky znázorňuje hodnocení křížkem, následně se vyjádří i učitel, na škále zaznamená hodnocení kroužkem.
1. Sebehodnocení vybraných klíčových kompetencí v prvním a třetím čtvrtletí školního roku - „Výsledky mého učení pro život":
Při sebehodnocení vybraných klíčových kompetencí žák vyplňuje (po předchozí konzultaci s učitelem a rodiči) tabulky v žákovské knížce. Vybrané klíčové kompetence jsou hodnoceny dvakrát do roka. Sdělení žáka doplňuje třídní učitel (případně rodiče žáka). Klíčové kompetence z RVP ZV jsou doplněné o kompetence vedoucí k podnikatelské dovednosti, tvořivosti a empatii. Rozvoj sledovaných klíčových kompetencí vyhodnocuje učitel se žáky individuálně nebo i s celou třídou.
Samostatně jsou sledovány kompetence vedoucí žáka k učení, komunikativnosti a spolupráci.
Pro vyhodnocování rozvíjení klíčových kompetencí pomáhají žákovi sebehodnotící výroky a část věnovaná volnému psaní.
Sebehodnotící výroky:
vždy, zcela samostatně, automaticky,
většinou, většinou samostatně, občas s dopomocí,
téměř vždy, skoro samostatně, s mírnou dopomocí,
někdy samostatně, někdy s dopomocí,
potřebuji pomoc, pak se mi daří i samostatně,
zřídka, potřebuji téměř vždy vedení a pomoc,
zatím se mi to nedaří.
Žáci pravidelně do žákovských knížek zapisují záznamy k těmto oblastem hodnocených v jednotlivých vyučovacích předmětech:
Jak mi jde učení?
Jak umím komunikovat?
Jak spolupracuji?
2. Sebehodnocení žáka v prvním a třetím čtvrtletí školního roku - Očekávané výstupy vyučovacích předmětů:
Do části určené jednotlivým vyučovacím předmětům je zaznamenávána žákova cesta vzděláváním záznamem měřitelných i jinak vyhodnotitelných výsledků žákovy práce. Učitel může v této části jak klasifikovat, tak provádět hodnocení slovně.
Žák má možnost hodnotit svoji práci, zamýšlet se nad svými osvojenými znalostmi, dovednostmi a postoji. Je veden k reflektování svých úspěchů a neúspěchů, jejich příčin a k následnému plánování svých zlepšení. Pro sebehodnocení žáků jsou v žákovské knížce využívány různé typy rozpracovaných kritérií.
Žák hodnotí svůj vlastní pokrok v jednotlivých vyučovacích předmětech v 1. a 3. čtvrtletí, je veden k reflexi svého předmětového portfolia, k záznamům v žákovské knížce, ke svým dalším předmětovými aktivitám, k zájmům a úspěchům.
Žák reflektuje, co se za čtvrtletí školního roku naučil, v čem se zdokonalil, v čem by se chtěl zlepšit. Učitel reaguje na žákovo sebehodnocení svým hodnocením.
3. Sebehodnocení žáka v pololetí a na konci školního roku - Sám sobě učitelem aneb Jak to vidím já:
Žák přemýšlí a zaznamenává to, co se v pololetí naučil, v čem se zdokonalil, v čem by se chtěl zlepšit. Vyplňuje po své úvaze a po konzultaci s učitelem daného vyučovacího předmětu a s rodiči své „vysvědčení".
4. Sebehodnocení žáka k vysloveným pochvalám a opatřením k posílení kázně:
Žák reflektuje nejen pochvalu, ale zejména opatření k posílení kázně. Žák po své úvaze a po konzultaci s třídním učitelem a rodiči má možnost se s odstupem času zamyslet nad svým jednáním a vyjádřit své pocity, posoudit, zda se něco změnilo apod.
PŘEDMĚTOVÁ PORTFOLIA
Tato portfolia slouží k zaznamenávání jak hodnotících a sebehodnotících ocenění žákovských dovedností a schopností, tak klasifikovaných výkonů žáka.
Jsou určitou mapou cesty žáka jeho vzděláváním v daném vyučovacím předmětu. Portfolia jsou tvořena mapou rozklíčovaných výroků, které zastupují jednotlivé stupně hodnocení a jednotlivá kritéria hodnocení. Jsou doplňována vybranými soubory prokazujícími žákovy znalosti, dovednosti i získávané postoje.
Žáci si předmětová portfolia zakládají k jednotlivým vyučovacím předmětům. Součástí portfolií jsou výsledky školní práce žáků, např. referáty, pracovní listy a sešity, testy, výtvarné práce.
Do předmětových portfolií mohou rodiče žáků nahlédnout na třídních schůzkách nebo při konzultacích s učiteli.
1 Ve školním vzdělávacím programu ZŠ Táborské jsou jako životní kompetence uváděny tyto: schopnost zvolit si zdravý způsob života (zdraví), schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit problémy, umět se učit, zvolit si vhodné povolání (práce, podnikatelské dovednosti). Za velmi důležité jsou považovány i rozvoj citovosti (city), tvořivosti, tolerance a zodpovědnosti (občan). Tyto kompetence jsou rozvíjeny ve všech vzdělávacích oblastech a vzdělávacích oborech.
Literatura a použité zdroje
STRAKOVÁ, J. Proč by se měli učitelé naučit jinak přemýšlet o své práci (rozhovor s Vítem Beranem). Moderní vyučování [online], roč. X., č. 3. Dostupné z Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu se školním vzdělávacím programem ZŠ Táborská „ŠKOLA POROZUMĚNÍ. 2005.
