Článek je prvním dílem mini-seriálu pojednávajícím o důvodech a současných možnostech nasazení wiki webů ve výuce nejen na našich středních školách. Je věnován především problematice metodiky výukového využití tohoto nástroje pro sdílenou tvorbu online obsahu.
Pojem wiki pro čtenáře Spomocníka není ničím novým. Poprvé jsme o něm referovali již v roce 2005 (Wiki – nový pojem ve výukovém využití internetu). Většina lidí si pod ním asi hned vybaví Wikipedii, tedy největší encyklopedii světa. Ve skutečnosti jde ale o poměrně obecnou publikační platformu, která může nalézt bohaté uplatnění ve výuce tvůrčího psaní, v mediální výchově, ale také v oblasti tvorby výukových materiálů žáky či v komunikaci mezi pedagogy.
Pokud bychom udělali drobný průzkum mezi lidmi, relativně snadno bychom zjistili, že většina lidí vnímá wiki jako zkratkovité označení Wikipedie, která se stala synonymem pro volně dostupné informace a je do velké míry jedním z hlavních důkazů užitečnosti otevřeného školství a kultury.
Skutečnost je ale ještě podstatně bohatší. Wikipedie je jen praktickou aplikací jednoho z mnoha wiki systémů (konkrétně MediaWiki). Každý, kdo chce, si může podobný webový dokument vytvořit také. Pro tuto konkrétní implementaci je nutný vlastní server, ale často je možné využít také bezplatného hostingu. K nejoblíbenějším takovým službám patří
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Ondřej Neumajer21. 1. 2013
Při zjišťování, jak školy wiki používají, jsem před půl rokem narazil na několik školních webů,které jsou vytvářeny tímto způsobem, viz např. http://www.zsdobra.cz/wiki/doku.php, http://www.pslib.cz/wiki/Hlavní_strana, http://wiki.sps-pi.com/index.php/Hlavní_strana. To je myslím zajímavé využití, byť ne vždy se využívají hlavní výhody tohoto mocného nástroje.
Zároveň je vhodné uporoznit, že wiki používají školy často v rámci mezinárodních projektů při práci na společném úkolu, viz např. http://virtualeden.wikispaces.com/.
ON
Bořivoj Brdička21. 1. 2013
Za všechny nápady, jak tento nástroj ve výuce využívat, jsme vděčni. Také jsem si vzpomněl, že mám jeden takový dokument, který jsem kdysi vytvořil pro workshop eTwinningu a dosud ho aktualizuji - Vyprávění digitálních příběhů / Digital Storytelling (http://borivojb.wikispaces.com/Workshop+eTwinning). Možná vůbec nejvhodnější bude je připojovat až k zítřejšímu již avizovanému 2. dílu tohoto textu.
Děkujeme!
Rostislav Řepka21. 1. 2013
i v praxi WIKI střídavě využíváme a potenciál nevyužíváme ani náhodou po 6ti letech máme k dispozici již 5tou verzi nástroje wiki (http://www.apple.com/osx/server/features/#wiki). Poslední nejnovější adaptaci podpory kolabaroce týmů jsme k testu instalovali na server schodou okolností včera odpoledne.
Efektivnějšímu nasazení v týmech praxe brání vysoká míra osobností a individualismus:) což je pochopitelné ale i tak před nasazením prostředků CRM se WIKI staly mocným pomocníkem....jen doporučuji poctivě stanovit pro každou WIKI správce co důsledně dbá metodiky užití a TAGování...velmi brzo se bez dohledu se pak wiki obsah stává noční můrou pro všechny kolem i pro ty co by rádi obsah sdíleli a komentovali.
Věříme ve velkou sílu nástrojů kolaborace týmů WEB formy a nastavení drobných pravidel pro využití ve školách všech typů nemůže být omezujícím faktorem dobrého využití.
Držíme palce sobě i školám. Podělíme se o zkušenosti s poslední verzi, ale opakuji i ta první byla dost dobrá jen chtít dodržovat pravidla:)
, ale k tomu se dostaneme až v druhém díle tohoto mini-seriálu o wiki, který bude věnován přehledu volně dostupných řešení.
Wiki se stále více rozšiřují na školách (především v západních zemích) a to ve velice širokém spektru oblastí. Od malých školních encyklopedií, přes stránky kabinetů až po projekty, které souvisejí s tvůrčím psaním. V zásadě je možné rozlišit několik oblastí, kde je možné wiki na školách použít. Pozornost budeme věnovat především informačním systémům, projektům na podporu tvůrčího psaní, spolupráci při tvorbě encyklopedií či manuálů.
Informační systém či portál
Wiki umožňuje především rychlou a snadnou tvorbu webových stránek, které jsou navzájem úzce propojené, a může na nich spolupracovat relativně velké množství lidí. Proto jsou vhodné pro nasazení především pro menší informační systémy či portály, které chtějí školy nabídnout svým studentům či rodičům.
Je možné, s její pomocí, vytvořit například stránky kabinetu (například fyziky), které budou sloužit jednak jako zdroj informací ohledně studia samotného (může zde být vývěska s úkoly, termíny písemek, zadání laboratorních prací atp.), ale také jednoduše vytvořená podpora studia. Může jít o zajímavé učební texty, zajímavosti, rozšiřující materiály atp. V této oblasti záleží jen na vyučujících, kolik času tomu chtějí věnovat. Obecně platí, že jde o investici s velice dobrou návratností, neboť materiály může využívat v průběhu let velké množství studentů.
Podobné systémy mohou velice dobře sloužit také pro tvorbu různých interaktivních učebních materiálů či učebnic. Na rozdíl od papírového vydání mohou obsahovat videa, velké množství obrázků, odkazů nebo třeba RSS kanály s automaticky inovovanými informačními zdroji, které umožňují zajistit mimořádnou aktuálnost řadě materiálů.
Užitečné je, že princip práce s wiki umožňuje nepostupovat striktně lineárně. Když studentům nebude jasný nějaký pojem, prostě na něj klepnou a zjistí, co se za ním skrývá, jaké jsou s ním spojené problémy či doplňkové informace. Hodně žáků se dnes již běžně tímto způsobem učí z Wikipedie a pedagogové by na tento trend měli reagovat. Nejedná se vlastně ve skutečnosti o nic jiného, než o starý dobrý hypertext.
Nejdůležitějším přínosem wiki je jeho přirozená schopnost podporovat spolupráci. Samozřejmě je možné uzavřít dohodu s kolegy z jiných škol a společně vytvářet větší projekty. Studentům často pomohou i vybrané informace z Wikipedie, když budou vědět, že jsou správné a budou zasazeny do širšího kontextu. Právě tento způsob učení začíná být stále častější a je vhodné v něm vyjít studentům maximálně vstříc.
Školní wiki může posloužit také pro komunikaci s rodiči, kde může představovat rychlý, ne zcela formální nástroj pro informování, ale současně může být, díky možnosti komentovat každou stránku, zajímavým zdrojem zpětné vazby. Pokud se škole podaří vytvořit wiki, která zajistí intenzivní dialog mezi rodiči a pedagogy, bude to pro školní prostředí jen prospěšné.
Podpora tvůrčího psaní a mediální výchovy
Práce na wiki nemusí být jen záležitostí pedagogů či rodičů, ale mohou se do ní v rámci řady aktivit zapojit také studenti. Pokusíme se ukázat některé možné aspekty využití v této oblasti.
Tvorba encyklopedie. Žáci se mohou naučit tvořit odborný text podobný encyklopedii. Nejen že si mohou jednoduše vyzkoušet tvorbu odborných hesel či témat, ale současně mohou užívat všech specifik, které elektronické publikování nabízí. Ať již jde o práci s referencemi, odkazy na rozšiřující literaturu nebo obrázky a tabulky. Tvorbu takového projektu je možné dobře spojit se zajímavým regionálním tématem, a studenti tak mohou vytvořit encyklopedii, která bude mít reálný přínos pro určitou skupinu osob – ať již jsou to návštěvníci obce, fanoušci hokejového klubu nebo třeba lidé zabývající se kavárenstvím. Záleží jen na zájmu žáků a pedagoga, které oblasti se hodlá věnovat.
Větvící se příběhy.Další zajímavou oblastí, kde mohou studenti rozvíjet tvůrčí psaní je tvorba příběhů, ve kterých se může čtenář na určitých místech rozhodnout za hlavního hrdinu, jak se bude příběh vyvíjet (vyzná lásku své milované, půjde do hostince nebo na vysokou školu?). Podle toho na jakou odpověď čtenář klepne, přepne se na stránku se specificky pokračujícím dějem. Podobně je možné provádět spin off postav (tedy rozvedení příběhu postavy, která hrála v původním textu jen vedlejší roli) atp. Nejen že se studenti mohou naučit nelineární psaní či uvažování o různých alternativách, ale mohou také relativně jednoduše provádět týmové psaní.
Tvorba manuálů či návodů. Wiki se výborně hodí k přípravě návodů, manuálů či dokumentací. Jde o důležitou část funkčního psaní, kterou by si měli studenti osvojit. Je možné sáhnout po zajímavých přesazích například do informatiky, když budou psát dokumentaci k vlastnímu programu nebo k nějaké jiné aplikaci.
Možností, jak wiki v této oblasti využít je skutečně hodně. Osobně doporučuji především ty, které nabízejí mezipředmětové přesahy a možnost spolupráce více autorů na jednom díle.
Spolupráce a komunikace
Zcela specifickou roli může sehrát wiki také v rámci komunikace a spolupráce uvnitř pedagogického sboru. Může posloužit velice jednoduše jako univerzální nástěnka. Například je možné si pro každou třídu zřídit stránku, na kterou budou pedagogové zapisovat do tabulky nahlášené testy, takže by se nemělo stávat, že budou studenti nějak přetaženi. Současně je možné vést ke třídám poznámky, takže učitel snadno může kdykoli porovnat svoje zkušenosti s kolegy nebo koordinovat výukové aktivity.
Wiki je obecně považována za jeden z klíčových nástrojů pro správu a řízení projektů. Tím, že do ní může kdykoli kdokoli cokoli napsat, se může stát univerzálním tržištěm nápadů, inspirací nebo místem, na kterém probíhají diskuze, koordinace projektů či výukových aktivit.
Samozřejmě mohou jejím prostřednictvím kolegové učící stejný předmět sdílet výukové materiály, přípravy na hodiny, řešené příklady a řadu dalších věcí. Je možné wiki proměnit na vnitřní informační systém školy, na kterém budou dostupné všechny důležité dokumenty, záznamy z jednání či schůzí, žádosti rodičů, informace o speciálních potřebách jednotlivých studentů atp. Tím, že je vše na jednom místě, se může celá komunikace významným způsobem urychlit a zlepšit.
Wiki lze také užít na podporu sdílení různých souborů – ať již dokumentů, obrázků, fotografií či dalších materiálů. Řada škol, které disponují běžným komerčním informačním systémem, právě tuto možnost postrádá a tato technologie jim může být v mnohém užitečná.
Závěrem
Jak je vidět, možnosti využití wiki jsou skutečně bohaté, ať již jde o jejich nasazení pro komunikaci s rodiči a veřejností či aktivní tvorbu samotných studentů. Je možné je použít v rámci podpory budování školních komunit, neboť nejde jen o samotné předávání informací, ale o vtažení širší veřejnosti do života školy. Proč by nemohla být na základě společenské poptávky upravena profilace školy či pozměněny školní vzdělávací programy? Škola by se přece měla podílet také na širším vzdělávání, nikoli jen přímo na edukaci svých žáků. Zajímavé možnosti pak nabízejí příspěvky rodičů pracujících v odborných profesích, které mohou být příjemným doplněním a osvěžením výuky.
Schopnost wiki pomoci s rozvojem tvůrčího psaní u studentů nebo v oblasti komunikace uvnitř pedagogického sboru je neoddiskutovatelná. A myslím, že je zde ještě jeden aspekt, který by neměl být zamlčen, a to skutečnost, že drtivá většina wiki je založená na otevřeném kódu. Jde tedy o implementaci otevřených technologií do školství, což je další důležitý bod, o kterém se v posledních letech stále intenzivněji mluví. Škola, která sází na podobná řešení, může být vnímána společností jako moderní a pokroková. Proto má smysl se o tuto technologii zajímat a snažit se ji používat.
