Čtyři fáze personalizace výuky

Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.

• Martin Rusek14. 3. 2012

  Dobrý den, článek jsem si se zaujetím přečetl a měl bych dvě poznámky. První z nich je etická. V poslední větě píšete, že je individualizace u nás často zmiňovaná. Zde by to chtělo citace. Jinak se pohybujeme ve světě nic neznamenajících výroků. Má druhá poznámka se spíše hodí pro Spencera nežli pro Vás, ale fórum si s ní také poradí. Nemáte pocit, že jsou tyto čtyři úrovně zastaralé? Podívejte se kolemm sebe. Mladí lidé, naši žáci, nečekají, jakou hudbu jim pustí v obchodě nebo v rádiu. Mají permanentně sluchátka v uších a pouští si svůj vlastní obsah z vlastního média ať už i-cokoli nebo chytrého tolefonu. Se Spencerem proto souhlasím jen v tom posledním bodě s poznámkou, že i s tím společným rytmem a melodií je to problém. Ke kooperaci může dojít, když se nám povede přimět žáky vyndat alespoň jedno sluchátko z ucha. Mr

• Bořivoj Brdička14. 3. 2012

  Martine, děkujeme za reakci! Dovolím si odpovědět, protože ta individualizace byl můj nápad. Maličko jste mě pobavil. Vzpoměl jsem si, jak mě nedávno někdo úplně smrtelně vážně požádal o to, abych citací doložil fakt, že bez používání technologií ve školách bude náš stát zaostávat (zde myšleno ekonomicky). Takhle to dopadne, když se seriozní věda zvrhne ve snahu dokázat, že má někdo pravdu. Ale k té individualizaci. Asi by se daly najít stohy zmínek. Docela dobré je věnovat pozornost aktuálně probírané "převrácené třídě". Ale odkáži vás na Doporučení evropského ICT clusteru (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10661/), což je asi z pohledu IT nejprestižnější dokument. Pokud jde o Spencera, prosím, snažte se ta přirovnání brát co nejvolněji. Z mého pohledu jde o to, pustit žákům do sluchátek živou hudbu mnoha vynikajících světových hráčů a přimět je se zapojit (http://youtu.be/Us-TVg40ExM). Vyndat si jedno sluchátko a v druhém mít techno - to je něco hodně jiného. Mimochodem, ptali jsme se na rozdíl mezi personalizací a individualizací? Nepokusí se někdo o vysvětlení?

• Jaroslav Mašek14. 3. 2012

  I rozdílů mezi personalizací dle J. S. a naší individualizací bude patrně více. Jako zásadní vidím ten, že personalizace vtahuje do celého procesu (tj. utváření výuky dle potřeb a rozvoje osobností žáků) žáky samotné. Individualizace (v "našem" pojetí) má naproti tomu spíše tendenci utvářet nezávislou výuku na skupinovém pojetí, která však evidentně nemusí být dostatečně personalizovaná. [Tak nevím, jestli jsem tu rukavici v podobě vysvětlení zvedl, nebo na ni šlápl, jako ten pán v Kristiánovi šlápl té dámě na kapesníček.]

• Bořivoj Brdička14. 3. 2012

  Přesně tak. Souhlasím. Individualizovaná výuka (např. po vzoru Khana) je pro všechny stejná, jen si každý volí své tempo (nanejvýš 3. Spencerova úroveň). Pod personalizací si představuji vlastní cestu - zůstaneme-li u Spencera, pak vlastní nástroj, vnímání dalších hráčů a po dosažení mistrovství sólo. Ale pozor, k mistrovství se u hudby dospívá drilem!

• Mgr. Zdeněk Sotolář14. 3. 2012

  Jen pro upřesnění: Jak starého žáka – který si sám nastavuje výuku – máte na mysli? A co vlastně znamená nastavit si výuku? Její formu? Obsah?

• Bořivoj Brdička14. 3. 2012

  Pane Sotoláři, chápu, jak to myslíte. Věřte, že v tom není zlý úmysl, ale nerozumíme si. Ten nejvyšší stupeň již není o nastavování obsahu. Je o podněcování zájmu, hledání cesty, spolupráci, povzbuzování, vytváření podmínek, ... (třeba http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10575/). Budete-li to chápat jako utopii, zcela si uzavřete možnost takových cílů dosáhnout, a to i v případě, že by to bylo možné.

• Mgr. Zdeněk Sotolář14. 3. 2012

  Pane Brdičko, položil jsem jasnou otázku o věku žáků a dostal jsem prázdnou odpověď. Vůbec nechápete, jak to myslím. Jen mi podsouváte něco, co se domníváte, že jste z mé otázky odhalil. Utopie? Pokud nedokážete konkrétně odpovědět na jednoduchou a věcnou otázku, pak se snadno může stát, že vaše názory a představy se budou jevit opravdu jen jako utopie.

• Martin Rusek14. 3. 2012

  Pane doktore, pořád mi připadá, že tvrzení "stát bude za určitých podmínek zaostávat", patří tak akorát do sborovny, v seriózním textu by mělo být podloženo ostatně jako každé tvrzení. Chápu ale, že Spomocník míří na širší veřejnost. Pane kolego Sotolaři, odpověď jste přeci dostal. Pravděpodobně jste se ptal, jestli i u mladších žáků můžeme jako učitelé nechat onu volnost. Ano. "podněcujeme zájem, hledání cesty, spolupráci, povzbuzování...". Samozřejmě, že starší žáci s volností dokážou naložit lépe, to je ale přece dávno známá věc. Když už jsme u Khan academy, doporučuji zajímavé čtení (http://educationaltechnologyguy.blogspot.in/2012/03/khan-academy-not-good-pedagogy-and-not.html) - Khan má i odpůrce.

• Bořivoj Brdička15. 3. 2012

  Martine, náš rozpor není v tom, zda tvrzení, že bez technologií ve školách bude náš stát zaostávat, lze vědecky ověřit. Potíž je v něčem jiném. Ono ho totiž v podstatě nelze věrohodně experimentálně vůbec ověřovat bez toho, že napácháme nenapravitelné škody. Ty tam jsou doby, kdy bylo možné provádět několik let ve školách experiment, a pak dalších několik let sledovat, co se stane. Nakonec i ti budoucí nezaměstnaní budou závislí na tom, zda bude stát mít alespoň na jejich základní podporu. Proto se snažím pořád ukazovat, že nějaká forma podpory technologií ve školách být musí. Něco jiného je, jak má vypadat. Ale to bychom se dostali už jinam. K tomu Khanovi. Je zřejmé, že převrácená třída má velký přínos. Ale jen tam, kde učitel pochopí, jaké jsou její limity. Je ideálním pomocníkem při zdolávání 1. příčky Bloomovy taxonomie. Výš se ale už musí jinými cestami. Pane Sotoláří, máte pravdu. Na vaši jasnou otázku neumím odpovědět. Jsem přesvědčen, že na ni odpovědět nelze. Závisí na mnoha okolnostech. Mluvíme o konečném cíli k němuž je třeba vztahovat vše, co děláte. A to platí v každém věku!

• Bořivoj Brdička9. 8. 2012

  Našel jsem dokument (http://www.ed.gov/technology/draft-netp-2010/individualized-personalized-differentiated-instruction) na ED.gov, který se snaží vysvětlit rozdíly mezi individualizací a personalizací. Navíc zavádí ještě diferenciaci. Myslím, že jsme v chápání rozdílností byli celkem blízko. Zkusím to stručně ještě jednou. Individualizace - stejné cíle a stejná výuka nastavená učitelem, po níž může procházet každý svým tempem. Diferenciace - stejné cíle a výuka nastavená učitelem, kde každý podle svých preferencí může volit svou vlastní cestu (např. práce na projektu). Personalizace - na stanovení cílů i postupů se podílí žák a učitel podněcuje a pomáhá. Blíže se definováním těchto pojmů zabývá Barbara Bray – Personalization vs Differentiation vs Individualization (http://barbarabray.net/2012/01/22/personalization-vs-differentiation-vs-individualization-chart/)

• Radek Sárközi9. 8. 2012

  Kam patří pedagogika montessori z hlediska tohoto dělení? Podle mě do "personalizace"...

• Bořivoj Brdička10. 8. 2012

  Není pochyb: Montessori = personalizace personalizace ≠ Montessori

• Mgr. Zdeněk Sotolář11. 8. 2012

  A jak chápat doporučenou individualizaci v dokumentu Doporučení evropského ICT clusteru? V jakém smyslu je individualizace asi použita? Jako naše/vaše individualizace, nebo spíše Spencerova personalizace? (Nebo můžeme také pojem individualizace chápat jako pojem "nadřazený"?)

• Radek Sárközi11. 8. 2012

  Já doposud "individualizaci" chápal jako proces, který může být různě hluboký. Proces směřující od hromadného vyučování k individuálnímu učení. Částečnou individualizaci může nabídnout skupinové vyučování, větší individuální práce. Stejně tak personalizace bude procesem, který může jít různě daleko. Pokud někomu pomůže tyto pojmy přesněji definovat a nějak je od sebe oddělit, budiž. Možná by se dala individualizace chápat jako proces směřující od učitele k žákovi, zatímco personalizace jako proces směřující od žáka k jeho vlastnímu učení? První určuje učitel, to druhé žák...