Online Learning podle Edutopia
Článek se věnuje specializované metodice plnohodnotného online vzdělávání běžných žáků ZŠ či SŠ na základě studie publikované portálem Edutopia.
Edutopia je portál patřící nadaci The George Lucas Educational Foundation. Její hlavní náplní je pomáhat americkým učitelům aplikovat výukové postupy odpovídající nejnovějším požadavkům na vzdělání pro 21. století. Spomocník o jejích aktivitách informoval již několikrát: Kuchařka Edutopia pro rozjezd informační výchovy, Technologiemi posílená individualizace výuky, Strategie skutečné reformy školství.
Nedávno zde byla v rámci seriálu Schools That Work (Školy, které fungují) publikována případová studie Online Learning in Idaho poskytující návod učitelům, jak realizovat online formy vzdělávání ne jako nějaké doplňkové aktivity k prezenční výuce, ale jako samostatnou formu vzdělávání běžných žáků. Její obsah nepochybně může být zajímavý i pro naše učitele, kteří si zatím fakt, že je v blízké budoucnosti čeká řešení podobných problémů, příliš neuvědomují.
Diskuze (9)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Pavlína Hublová16. 12. 2011
Děkuji za pěkný článek. Zajímalo by mě, kam je taková výuka online zařazena. V článku píšete, že to už není jen okrajová záležitost ale součást výuky. Mám to chápat tak, že žáci končí výuku dříve, aby pak mohli pracovat online z domova? Nebo (ale to je z mého pohledu trochu nesmyslné) sedí v PC učebně/ve třídě se svými zařízeními a pracují v online prostředí? Případně, pokud ve zprávě takové odpovědi nejsou, zajímalo by mě, jak by se taková výuka praktikovala u nás (samozřejmě je třeba nejprve zavřít oči a trochu se zasnít). Děkuji za odpovědi a další reakce.
- Bořivoj Brdička18. 12. 2011
Ano, je třeba se trochu zasnít. Ale pozor, tento argument je zavádějící. Je to stejné, jako když mě někdo označuje za vizionáře. Je to sice pravda, ale neznamená to, že je možno, co říkám, přehlížet. Zrychlující se vývoj nás nutí se stále více pokoušet předvídat. Pokud chápu situaci v USA z přečtených dokumentů správně, platí obojí. V těch státech, kde je online výuka povinná, nastávají kuriozní případy, kdy žáci sedí ve škole ve třídě a učitel je vzdálen. Zcela běžné jsou ale též distanční kurzy, které nejsou organizovány školou a jež mohou sloužit jako doučování nebo příprava na zkoušky. Tyto jsou často využívány třeba rodiči provozujícími domácí vzdělávání. Nezanedbatelnou variantou jsou tzv. virtuální školy. To jsou ty, které nabízejí kompletní online programy včetně diplomu (SŠ, VŠ). Je zcela normální, že distanční služby soukromníkům mohou nabízet i učitelé, kteří nutně nemusí být občany Spojených států. Oficielní virtuální školy ovšem zaměstnávají jen učitele s licencí.
- Pavlína Hublová18. 12. 2011
Děkuji za odpověď. Zdá se, že je jen na nás, jak si podobnou situaci nastavíme. To je příjemná zpráva. Ta méně příjemná je, že budeme asi zpočátku dělat stejné chyby. Ale ty bychom dělali asi i tak ;-) Tak vzhůru do virtuálního světa.
- Jana Petrů18. 12. 2011
Pořád čekám jestli se někde objeví zmínka o tom, co s žáky, kteří plán (časový, obsahový) nesplní. Zatím jsem na to nikde nenarazila, proto se touto cestou ptám. Budou snad musete za trest do školy a tam jim to učitelé natlučou do hlavy? Zabývá se touto otázkou někdo? Jsou nějaké zkušenosti? Děkuji.
- Bořivoj Brdička18. 12. 2011
Co s žáky, kteří plán (časový, obsahový) nesplní? Naše představy jsou zkreslené naší současnou zkušeností. Většinou je to tak, že učitel i rodiče dost dlouho dělají, že o zaostávání žáků za časovým harmonogramem zvládání minimálních standardů nevědí. Zde se situace zásadně mění. Při aplikaci daty řízeného online vzdělávání je zaostávání patrné okamžitě. Dozví se o něm žák, učitel, rodiče, a bude-li chtít i vedení školy včetně nadřízených orgánů. Předstírat není možné! Je nutné dělat výchovná opatření. Co s těmi, kteří i pak budou trvat na tom, že se vzdělávat nechtějí, na to si bude muset odpovědět každý sám. Podle mě je to jejich výsostné právo. A to i s následky. Jak zdůrazňuji pořád dokola, plošné jednorázové testování a dokonce ani komplexní individuální hodnocení pomocí velkých dat neověřuje všechny výukové cíle. Pokud se zaměříme jen na tento způsob hodnocení, budeme mít problém. Je to jen základ podmiňující další výukové aktivity. Na ně bude nutné aplikovat též jinak konstruované metody dalšího hodnocení.
- Pavlína Hublová29. 1. 2012
Ještě mne napadlo... Z druhého odstavce vyplývá, že vzdělávání směřuje k plnému elerningovému systému. Když si odmyslím, že na 1. stupni je to téměř nemyslitelné (nebo jsem zapšklá konzerva?), pak na 2. stupni by to přeci jen mohlo v některých případech jít. Opravdu myslíte, že se tvorba podobných e-le kurzů týká již této generace českých učitelů? C. Christensen mluví o roce 2019 - ale zřejmě v USA, ne?! Troufnul si někdo na podobný odhad v České republice?
- Bořivoj Brdička29. 1. 2012
Paní Hublová, trochu mě to zrovna u vás mrzí. Ta představa, že jsme od světa odděleni a něco, co je jinde, se nás netýká, je nesprávná a pro naše děti velmi škodlivá. Vláda, NERV a nakonec i pan ministr sám se zaklínají potřebou naší konkurenceschopnosti, a ta se na hranice již dnes neohlíží. Bylo by to hezké a uklidňující, kdybychom si mohli říci, že se nás to online vzdělávání netýká, ale to by byla chyba. Chcete-li ale naznačit, že lze očekávat, že mnoho našich učitelů bude mít problém, tak tomu bych docela rozuměl. S tím se dá souhlasit. Bohužel na obzoru není ani žádná zpráva o tom, že by se dala v této oblasti čekat změna. Právě na toto se daly hezky využít ony miliardy z EU!
- Mgr. Zdeněk Sotolář29. 1. 2012
Ty miliardy jsou ale pryč. Máte představu, jaká je skutečná IT vybavenost základních škol? Zřejmě jsme už dosáhli principu 1:1. Jedna škola, jedna učebna! A dostupnost asistenta? Vždyť je problém sehnat asistenta k integrovaným dětem. Čili ten problém nebudou mít jen někteří učitelé. Ten problém bude mít celý systém, který není na nic podobného připraven. Nůžky se opět budou rozevírat.
- Jakub Novotný26. 5. 2012
Dobrý den, třetím rokem se zabývám zaváděním online vzdělávání (online synchronní vzdělávání) ve virtuálních učebnách v ČR, zejména pak v Libereckém kraji. V současnou dobu probíhají právě v LK projekty ESF, které jsou zaměřeny na poradenství a metodickou pomoc při zavádění online vzdělávání (ZŠ, SŠ, lektoři). Součástí projektů jsou úvodní "osvětové" semináře, které seznamují učitele a pedagogy s online výukou. Následují odborné webináře (online semináře ve virtuální učebně) v uceleném kurzu, do kterých se pedagogové a lektoři připojují nejčastěji ze svých počítačů z domova. Obsahem těchto webinářů je metodika online výuky právě ve virtuálních učebnách, které dostanou účasntíci zdarma v rámci projektu. Virtuální učebna je českého původu a bezbolestnou cestou si tak zájemci zkouší, co všechno takový nástroj dovede. Virtuální učebna je srovnatelná se známými nástroji (Webex, Wiziq, Wimba, Citrix, Go To Webinar, Go To Meeting, atd...). Zázemí pro asynchronní část kurzu je zajišťováno na webové stránce s diskusí, dokumenty ke stažení a také záznamy webinářů, což je velmi šikovný nástroj pro další využití ve výuce. Lektorům je jednoduše poskytnuto komplexní zázemí pro organizaci, propagaci a vedení svých online kurzů (webinářů). Z pohledu lektora online kurzů a díky komunikaci s mnoha pedagogy věřím, že v klidném inovačním dialogu můžeme nenásilně zavádět online výuku tam, kde je to potřeba. ICT by stále nemělo být překážkou, ale dobrým pomocníkem (e-pomocník). Ke zlepšení by měly přispět i projekty koordinátorů ICT, kteří by měli o těchto agendách spolurozhodovat a dávat odborný pohled na věc. V projektech na zavádění online výuky (virtuální učebny) bylo osloveno cca 500 pedagogů a lektorů z LK a je již zapojeno více než 150 pedagogů. V projektech například vznikly ucelené online kurzy pro online další vzdělávání pedagogů (DVPP online), nabídku online kurzů naleznete na stránce www.schoolnet.cz. Loňský rok se na podzim uskutečnila pod záštitou MŠMT konference Rozvoj online technologií ve vzdělávání (http://www.icord.cz/o-nas/zajimave-akce/mezinarodni-konference-rozvoj-online-technologii-ve-vzdelavani-2011/), na které byl přístup do konference umožněn i přes virtuální učebnu, počet online přihlášených se za den vyšplhal na cca 100 účastníků. Již nyní se těším na letošní 2. ročník konference a na posuny v této velmi diskutované a perspektivní oblasti. Ze své zkušenosti zastávám názor, že -moderní technologie nenahradí, nýbrž ve značné míře doplní spektrum cest, jakými se bude vzdělávat. Technologie je již připravená a možnosti jsou opravdu obrovské, co nás brzdí jsou postoje, schopnosti a motivace ke změně a samozřejmě finance. Věřím však, že vedení vzdělávacích institucí využije nejen projektových pobídek, ale i open-source řešení, která se již dnes ve značné míře nabízí. Základním kamenem by mělo být odborné seznámení s těmito nástroji a samozřejmě metodika - didaktika online vzdělávání pro pedagogy a lektory. Jde často jen o to, překonat jazykovou a technologickou bariéru, pracovat samostatně v prostředí Internetu (někdy třeba jen překonat stud před webovou kamerou) a pak jsou již cesty otevřeny, nejen pro pedagogy. Přeji nám hodně zdaru s online vzděláváním.