Zpráva projektu Tomorrow s reakcí na pandemii

Americký Project Tomorrow již 17 let zpracovává data získaná od neuvěřitelného množství (statisíců) respondentů z řad učitelů, žáků a rodičů. Průběžně na jejich základě vydává různé zprávy, každoročně pak jednu výroční shrnující vývoj v oblasti využití vzdělávacích technologií v USA.

Spomocník o projektu Tomorrow referoval poprvé v roce 2008 (Další studie potvrdila význam technologií), a pak se k němu opakovaně vracel. I dnes, kdy byla vydaná poslední výroční zpráva za rok 2020 [1], má cenu z ní některá zajímavá zjištění vytáhnout.

Zpráva identifikuje tři základní oblasti, v nichž došlo v poslední době díky pandemii k posunu ve školní praxi.

1. Zvýšené využívání digitálních technologií ovlivnilo vnímání kvality vzdělávacích zdrojů (materiálů, programů, aplikací, platforem).
2. Díky nutnosti učit se doma se změnil postoj rodičů k významu vzdělávacích technologií.
3. U žáků došlo k posílení již dříve existující důvěry ve schopnost technologií podporovat učení a k rozšíření jejich vzdělávacího prostředí.

Některá zjištění vyplývající z dat jsou očekávatelná. Statistika samozřejmě ukazuje významný nárůst ve využití technologií ve školách i ve vybavování amerických žáků školními přístroji (preferován je Chromebook). Logické je např. též zřetelné zvýšení zájmu učitelů o vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí. Co už tak jisté být nemusí, je to, že jsou učitelé přesvědčeni též o zlepšení svých schopností využívat technologie efektivně s vyšším pedagogickým dopadem na žáky (personalizace).

Asi nejlépe si uděláme představu o tom, jak učitelé posuzují kvalitu výukových materiálů, z následující tabulky.

Vlastnosti definující kvalitu digitálního obsahu podle učitelů před a po uzavření škol [1]

Zpráva samozřejmě obsahuje ještě mnoho dalších informací. Zaujalo mě např. to, jak vyzdvihuje potřebu existence osobních školních účtů žáků. Přitom bere v úvahu překvapivě jen platformu Google, a u nás teď tak oblíbenou platformu Microsoftu zcela ignoruje (nabízí se otázka, zda jsme Ameriku v tomto ohledu náhodou již nepřekonali).

U žáků dlouhodobě převládá názor, že tradiční formy výuky jsou překonané. Vyšší míru využívání technologií většinou vítají. Přitom zvláště oceňují skutečnost, že technologie umožňují realizovat samostatné nezávislé formy práce. S tím souvisí zjištění, že podíl žáků, kteří by si přáli, aby výuka byla zajímavější, klesl po uzavření škol z 61 % na 49 %.

Mimořádnou pozornost zpráva věnuje využití her. Jsou totiž nástrojem, který dovoluje budovat celou řadu kompetencí, které jsou ve shodě s výukovými cíli. Přitom se dají provozovat i bez přímé asistence učitele na dálku. Významné procento žáků uvádí, že počítačové hry používá k vlastnímu zdokonalování. Zvyšuje se i množství učitelů, kteří učení formou počítačové hry podporují. 85 % respondentů z řad učitelů uvedlo, že hry zvyšují zájem žáků o výuku, 54 %, že budují schopnost kritického myšlení a řešení problémů. Mnoho amerických škol v současné době zakládá školní kluby esportu, jejichž snahou je usměrňovat žáky v hraní počítačových her (Esport ve škole).

Současná kritická situace, kdy jsme svědky již druhé vlny dlouhodobě zavřených škol, bude mít jistě nemalý dopad na vzdělávací výsledky. Již teď se ukazuje, že rozdíly mezi žáky schopnými sebeřízeného učení a těmi, kteří zájem nemají a nejsou k učení vedeni (typicky socioekonomicky znevýhodnění), se bohužel, navzdory našim dlouhodobým koncepčním snahám, zvětšují. Znamená to, že se této problematice budeme muset v blízké budoucnosti ve zvýšené míře věnovat.

Zprávy jako tato od projektu Tomorrow však ukazují, že na všem se dá najít něco pozitivního. Nutně však potřebujeme vědět, co to je, a snažit se to posilovat.

Literatura a použité zdroje

EVANS, Julie A. Digital Learning during the Pandemic: Emerging Evidence of an Education Transformation [online]. 2020. [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: https://tomorrow.org/speakup/pdfs/2020%20Speak%20Up%20National%20Report.pdf.