Zákonodárný proces v Česku a veto zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Cíl výuky

Žáci se seznámí se zákonodárným procesem v České republice, na konkrétním příkladu vetovaného zákona postup ověří.

Žáci formulují své postoje k ústavní a pěstounské péči a konfrontují je ve vzájemné diskusi.

1.       Úvod – vzbuzení zájmu o téma, motivace (5 minut)

• Představíme žákům hypotetickou situaci, ve které dojde k porušení zákona (např. co se stane, když jim hospodský nalije pivo, ale jeden ze štamgastů u vedlejšího stolu je policista v civilu; když je rodiče nebudou posílat do školy; nebo když na náměstí pomalují českou státní vlajku*). V jejich reakcích vyzdvihneme ty odpovědi, které pojmenovávají porušení příslušného zákona a z toho plynoucí důsledky. Dále se zeptáme, kdo tyto zákony vymyslel, kdo je schválil, a zda je mohou změnit nebo zrušit. Pokud to nikdo ze žáků neřekne, vysvětlíme, že zákony se navrhují a přijímají v tzv. legislativním procesu a pokračujeme následující aktivitou.   

*) Jedná se o přestupek Zákona 2001/352 Sb. o užívání státních symbolů České republik, který se trestá pokutou do 10.000,- Kč

2.       Zákonodárný (legislativní) proces ČR (15 min)

• Rozdělíme žáky do dvojic (až čtyřčlenných skupin), rozdáme jim přeházený výňatek Ústavy ČR – viz příloha (buď jeden papír s přeházenými odstavci, nebo odstavce jednotlivě nastříhané). Úkolem žáků je srovnat text tak, aby byla zachovaná posloupnost úkonů zákonodárných složek státu.
• Když většina žáků práci dokončí, text buď společně přečteme nahlas (např. každý může popořadě číst jednu větu) nebo jednoduchými otázkami zjistíme, zda se žáci v textu orientují („Kdo může navrhnout zákon?“, „Co se stane, když Senát zákon neschválí?“, „Kolik poslanců musí hlasovat, aby byl zákon přijatý?“, „Je možné přehlasovat veto prezidenta?“)