Výuková aktivita 5 proti 5

Popis námětu na učební činnost žáka

5 proti 5 je aktivita, která čerpá svůj námět ze známé televizní soutěže (dříve 5 proti 5 – TV Prima, v repertoáru TV Nova jako Co na to Češi). S drobnou modifikací pravidel představuji aktivitu jako vhodnou pro naplnění očekávaných výstupů oboru Výchova k občanství (tematický celek Člověk ve společnosti, Člověk jako jedinec, při přípravné fázi se otázky mohou dotknout i tematického celku Mezinárodní vztahy, globální svět). Cílem verze z televizní soutěže je, že moderátor zástupcům týmů pokládá otázku, na kterou se při průzkumu štáb zeptal určitého počtu lidí (př. – Sta Čechů jsme se zeptali, jaký je nejlepší zimní sport; Sta Čechů jsme se zeptali, jaký je jejich nejoblíbenější zahraniční stát.). Po zaznění otázky hádají týmy nejčastější odpovědi. Využívají k tomu svůj úsudek, všeobecný rozhled, spolupráci. Tým, který uhodne nejčastější odpovědi, získává bodové ohodnocení, tým s nejvyšším počtem bodů vítězí.

Popisovaná výuková aktivita nebude probíhat podle mustru televizní soutěže. Klíčovým prvkem se místo soutěžení stane vytváření obsahu aktivity (vymýšlení otázek, plánování oslovení obyvatelstva a následná prezentace získaných odpovědí) samotnými žáky. V této verzi výukové aktivity není sledována primárně soutěž, kdy žáci odhadují nejčastější odpovědi na základě veřejného mínění. Tato fáze je v aktivitě až tou poslední. Hlavní idea a přínos se nachází v přípravné fázi aktivity, kdy žák plánuje, realizuje a následně zpracovává informace týkající se zadaného tématu. Z pohledu očekávaných výstupů se orientuje aktivita zejména na: Žák pro školní práci a plánování svého času využívá digitální technologie, kombinuje je a samostatně rozhoduje, které pro jakou činnost či řešený problém použít.

Fáze přípravy

Žák (dvojice žáků) dostane zadání od učitele, aby vytvořil sadu otázek pro výše popsanou hru. Pro tvorbu otázek může žák obdržet témata, kterých se držet (Člověk a EU, Naše vlast, náš kraj, …). Aktivitu je vhodné pojmout jako dlouhodobější domácí úkol, který probíhá „v pozadí výuky“. Z tohoto pohledu se tak akcentuje očekávaný výstup: Žák ukládá informace tak, aby je mohl v případě potřeby najít a použít i někdo jiný, s kým spolupracuje. Dlouhodobý úkol, který má několik fází, viz níže, si žádá, aby na sebe jednotlivé kroky žákovy práce navazovaly. Respektive pokud tomu tak nebude, není schopen úkol adekvátně splnit.

Podmínky pro sběr dat učitel koriguje stanovením počtu otázek z dané kategorie, ale například i věkem a pohlavím dotazovaných. Stanovením termínu odevzdání úkolu dostává žák časový rámec, do kterého si musí svou práci zorganizovat a rozvrhnout. Žák v rámci přípravy plánuje činnosti, které jsou důležité pro splnění aktivity. Vymyslí otázky podle zadaného tématu, rozvrhne si, jakým způsobem (pomocí jakých nástrojů) a jaký okruh lidí osloví (mapování veřejného mínění).

Fáze realizace

Pro samotnou realizaci žák využívá různých komunikačních kanálů od mobilního telefonu počínaje a u e-mailu a sociálních aplikací (Facebook, WhatsApp, …) konče. Žák může oslovit vybrané jedince i osobně. Protože je ale v aktivitě kladen důraz i na rozvoj digitální gramotnosti, je vhodné počet takto oslovených respondentů omezit.

Nedoporučuji volit ke sběru dat formu předem připraveného dotazníku, neboť zde odpadá postupné zadávání otázek, které je pro získání okamžitých a nezkreslených odpovědí respondentů důležité. Pokud by byl použit klasický dotazník (a je jedno zda papírový nebo elektronický), respondent se může k jednotlivým odpovědím vracet, upravovat je. Smyslem hry je zachytit první věc, kterou respondent řekne.

Záznam odpovědí od respondentů provádí sám žák do předem připraveného elektronického formuláře podle své preference (tabulka v editoru, online nástroje atd.). Stejně jako samotný sběr mohou i záznam odpovědí žáci provádět pomocí tužky a papíru. S ohledem na rozvoj digitální gramotnosti a zároveň i přehlednosti získaných odpovědí takový postup nedoporučuji.

Při dotazování a získávání odpovědí se žák učí respektovat názory a odpovědi druhých. Zapisuje totiž všechny získané odpovědi, ať s nimi souhlasí, nebo ne. Objektivně sbírá data zobrazující veřejné mínění. Učitel připomene žákům, že by měli dodržovat i etické a morální zásady, být na respondenty slušní, respektovat jejich názory a projevit díky za účast v jejich úkolu. Zde akcentujeme očekávaný výstup: Žák při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jedná eticky, s ohleduplností a respektem k ostatním.

Po nasbírání příslušného počtu odpovědí následuje zpracování. K vyhodnocení údajů je dobré využít textový a tabulkový editor. Žák u každé otázky spočítá počet stejných odpovědí a stanoví tři nejčastější. Jako zajímavost může u některých otázek vyzdvihnout originální odpovědi pro pobavení. Pro další zpracování je možné využít online nástroje, které umí více graficky propracovat četnost dílčích odpovědí.

Fáze prezentace

Poslední částí aktivity je samotná prezentace výsledků, kterou lze pojmout různou formou. První možnost představuje diskusi obecně nad úkolem, zkušenostmi žáků z terénu, postřehy ze samostatné práce (Jaká část při vytváření aktivity pro tebe byla největší výzvou? S jakým ohlasem ses setkal u dotazovaných? Jak jsi zpracoval odpovědi? Jaké metody jsi k tomu použil?).

Druhá možnost využívá původní soutěžní prvek, jedná se o soutěž v rámci třídy. Učitel vybere otázky jednoho žáka a ty se stanou předmětem soutěže. Třída se rozdělí na soutěžní týmy, žák, jehož úkol byl vybrán, je moderátor. Postupně pokládá své otázky a úkolem týmů je tipnout nejčastější odpověď. Za správné tipy jsou přidělovány body:

• 3 body za nejčastější odpověď;
• 2 body za druhou nejčastější odpověď;
• 1 bod za třetí nejčastější odpověď.

Tým s největším počtem bodů vítězí. Možným rozšířením je celoškolní soutěž, kterou by se dal ozvláštnit konec školního roku apod. Soutěžily by proti sobě týmy vybrané z různých tříd, princip zůstává stejný. Tato forma se nejvíce přibližuje televizní show.

U reflexe aktivity je důležitá diskusní evaluační část. Jak je popsáno výše, hlavním přínosem aktivity jsou pro žáka poznatky k organizaci vlastní práci. Žák zároveň dostává zpětnou vazbu na svou práci z pohledu herní funkčnosti. Sám se také přesvědčí, že při správném plánování a spolupráci je schopen vytvořit něco, co ho může přesahovat a může oslovit (pobavit, potěšit) i někoho jiného. V reflexi je důležité nezapomenout na rozvoj digitálních a matematických kompetencí, bez kterých by nebylo možné výukovou aktivitu realizovat.

Komentář z pohledu vzdělávacího oboru

Cílem aktivity je, aby si žák osvojil schopnost samostatné práce a její organizace, kterou využívá v běžném životě v různých situacích. Po zadání úkolu má žák prostor naplánovat si jeho jednotlivé kroky (vymyslet otázky, oslovit občany, vyhodnotit výsledky). Žák se při vytváření otázek může vztahovat k tematickým celkům, které určí učitel. Při přípravě musí kalkulovat s tím, zda je na danou otázku možné odpovědět a jak ji formulovat, aby jí dotazovaní rozuměli. Při zjišťování odpovědí je žák konfrontován s názory lidí lišící se pohlavím, věkem nebo osobními prioritami.

Žák si musí také rozvrhnout, jakým způsobem respondenty osloví. Využívá komunikačních kanálů, které běžně používá ve volném čase, ale i ty, se kterými se učí pracovat v hodinách ITV. Tím vede aktivita žáka k pochopení využití sociální sítě k jinému účelu než jen k zábavě. Motivuje ho přemýšlet a plánovat. V závěrečné fázi dostává žák zpětnou vazbu nejen na obsah úkolu, ale i jeho funkčnost v praxi a například i oblíbenost jeho nápadů u spolužáků. Zpětná vazba ho může motivovat do další práce a tvorby.

Komentář z pohledu gramotností

Aktivita rozvíjí digitální a matematickou gramotnost.

Digitální gramotnost. Při aktivitě může žák využít komunikačních prostředků ve virtuálním prostoru (e-mail, Facebook, WhatsApp, …). Učí se s těmito prostředky pracovat a odhalovat jejich další využití. Při používání komunikačních kanálů dodržuje žák zásady etiky a slušného chování. S dotazovanými komunikuje ohleduplně a respektuje jejich názory, ať už jsou jakékoli. Pro zpracování výsledků a odpovědí může žák využít programy, které mu poskytuje počítač a se kterými se učí pracovat (tabulkový nebo textový editor).

Matematická gramotnost. Aktivita rozvíjí také matematickou gramotnost a to především ve fázi realizace při přehledném zpracování zjištěných výsledků, kdy musí žák zaznamenat, vhodně roztřídit a organizovat odpovědi od dotazovaných, ty následně vyhodnotit a sečíst je pro potřeby hry. Je potřeba, aby žák využil získané znalosti, správně zadal výsledky (např. shodující se celkový počet odpovědí s počtem dotazovaných, atd.) a k řešení úlohy zvolil vhodný matematický aparát. Jako vedlejší činnosti u aktivity může žák vytvořit statistiku a porovnání získaných odpovědí (např. Kolik bylo dotazovaných, Pohlaví dotazovaných, Věk, …), její grafické znázornění může být představeno při rozboru aktivity.

Reflexe

Aktivita byla několikrát vyzkoušena v praxi. Nejvíce se osvědčila fáze prezentace, kdy žáci prezentují výsledky samostatné práce, a aktivita plní funkci aktivizační. Po ukončení soutěžního prvku proběhla vždy se žáky diskuze, která se zaměřovala na probírané téma ve vyučovacím předmětu.

Ve fázi realizace bylo zapotřebí žákům někdy pomoci s tím, jak postupovat při zaznamenávání zjištěných informací a jejich následném zpracování. Ve většině případů se osvědčilo zadání práce pro skupinku, která čítala více žáků (2–3).