Výlet k indiánům

Dnes si představíme národ lidí, kteří stále existují, i když je tento národ v dnešní době opravdu starý. Jmenují se indiáni. Budeme se chovat jako oni, budeme mluvit jako oni, cvičit jako oni a budeme také vypadat jako oni, a to tedy jako indiáni!

Celý den, možná i další den, budeme věnovat těmto zajímavým lidem. Povíme si o nich spoustu informací, tedy určitě pro Vás nových věcí. Ukážeme si, jak kdysi vypadali, a zkusíme se do nich zpodobnit.

Začneme teď hned, a to tím, že si zakřičíme jako indiáni.

Víte, jak se takoví indiáni hlasově projevovali, když například jeli na svých koních do boje? Zkusíme to – našpulíme pusu do o a budeme při vydávání jednoduchého zvuku plácat dlaní o rty.

Výlet za indiány

A je to tady...

Léčivé prameny – tzv. hokus pokus – nás přenese do světa plného neobjevených jevů, věcí a lidí jménem indiáni.

• Hokus pokus – Na stolek připravíme tři skleničky s vodou. V jedné bude voda studená, ve druhé vlažná a ve třetí horká (ne však vařící!). Na jednu minutu ponoříme jeden prst do horké vody a druhý prst do studené vody. Po minutě oba prsty vyndáme a ponoříme je do vlažné vody. To, co děti ucítí, je opravdu překvapí.

• Indiánský slovníček – Abychom mezi sebou mohli komunikovat stejně jako indiáni, musíme se naučit jejich řeč. Naučme se tedy pár indiánských slovíček. Můžeme se tak během dne dorozumívat. Při poznávání a učení se nových slovíček spolu s dětmi vymyslíme název našeho tajného indiánského kmene.

Dětem představíme tato slovíčka nejlépe pomocí tabule – na tabuli napíšeme velkými písmeny tato slovíčka ve tvaru indiánštiny a vedle toho přeložíme slovíčko do naší rodné řeči, a to češtiny.

• YO – Já
• YO ME ILAMO – Jmenuji se... 
• SÍ – Ano
• EL SOL – Slunce
• BUENOS DIAS – Dobrý den
• TÚ – Ty
• AMIGO – Přítel
• NO – Ne
• ADIÓS – Na shledanou
• HOWGH – Domluvil jsem

Můžeme tak poskládat například tuto větu: Buenos dias, Yo me ilamo Veronika amigo.

• Čelenka z vlnitého papíru – Ke zpodobnění se jako indián nám může pomoci jednoduchá čelenka z ozdobného papíru a pár peříček -–buď papírových, nebo pravých brk. Z vlnitého papíru ustřihneme 5 cm široký pásek. Měl by být o něco málo delší, než je obvod hlavy. Konce spojíme nejlépe sešívačkou. Pírka můžeme do čelenky zasouvat do dírek, které uděláme pomocí nůžek po obvodu čelenky nebo je přilepíme pomocí lepicí pásky. 

• Létající balón na výlety za indiány – chceme-li navštěvovat indiány častěji, můžeme využít volný čas, barevné papíry a dětské nadšení vyrábět a pustit se do výrobku, který nám může na nástěnce připomínat náš výlet k tomuto národu cizorodých lidí.

Dětem můžeme pouze ukázat tvar létajících balónů nebo jim můžeme přímo obrysy vyrobit. Ty si pak obkreslí na barevný papír, který si samy zvolí, a to rovnou dvakrát, abychom mohli vložit papír mezi tyto dva obrysy balónu. Mezitím jim rozdáme křídový papír, který je známý svou průhledností, a tak splní účel – děti si nakreslí na křídový papír svou postavu, díky průhlednosti bude postava vidět i na druhé straně balónu. Tento papír vloží mezi obrysy balónu, dolepí na výrobek koš, ve kterém jsou přepravováni, a výrobek je hotový.

• Indiánská mapa ostrova – Může se jednat jak o skupinovou, tak individuální práci, podle toho poté zvolíme formát tvrdého papíru. Připravíme dětem na stůl velký formát tvrdého papíru, barvy – nejlépe vodové, brčka, pastelky/fixy/voskovky. Na papír si každý vylije trošku barvy, jakékoliv barvy, a pomocí brčka ji rozfoukají. Snaží se přitom stvořit na papíře tvar, který by mohl představovat jejich tajný ostrov. Necháme mapu uschnout a poté na ni děti za pomocí své fantazie dokreslí indiánská obydlí – týpí, trávu, stromy, potoky, jeskyně, úkryty pro poklad a další jejich nápady. Pozn. je důležité dětem ukázat, jak brčka používat, tedy jak do nich foukat, aby se nenadechly např. barvy apod., dbejte tedy řádné bezpečnosti.

INFORMACE

Jak jsem se již v úvodu zmínila, literatury na toto téma je spousty, a tak záleží pouze na Vašem výběru.

Indiáni představují původní obyvatelstvo amerického kontinentu, které pojmenoval objevitel Ameriky – Kryštof Kolumbus.

V co indiáni věřili?

Indiáni jsou pověstní tím, že věřili v to, že je před zlem ochrání duchové. Každý indián si pro jistotu a své bezpečí ještě k tomu obstaral talisman pro štěstí. Do koženého váčku, který nosili na krku, ukládali předměty spojené s ochranou života a zdraví. Tento talisman nosili na krku po celý svůj život. Obsah váčku byl však tajný a velice posvátný. Za mocnou medicínu považovali chomáč bizoní srsti.

Kdo to byl šaman?

Šaman byl indián, který měl mezi ostatními zvláštní postavení. Kromě obličejové masky měl šaman i zvláštní oblek a tajemné předměty, pomocí kterých prováděl svá kouzla. Byl to totiž indián, který jako jediný z kmene dokázal pomocí kouzel a znalostí přírody pomáhat lidem překonávat špatné období sucha, zimy i hladu. 

• Indiánský tanec – vzdáváme úctu slunci, vodě, větru, zvěři, ohni, a přitom zpíváme svou kmenovou písničku opřenou o 4 tóny – F – D – C – A. Předzpívá šaman (učitelka), indiáni (děti) opakují. Doprovázíme pohybem.

He-ja ko-mu un-ce, má-me rá-di slun-ce.
F   F   D  C    F   A   F    F    D  C  F     F
(přešlapujeme na místě s otáčením, paže rozpažit vzhůru, díváme se na slunce)

Um-ba ta-ka ovo-da, te-če ži-vá vo-da.
F    F   D  C   FF   A    F  F   D C   F  F
(stoj stranou k ohništi, shodně oběma pažemi předvádíme vlnění vlevo, vpravo)

Ko-va ta-ka e-mi, má-me rá-di ze-mi.
F   F   D  C  F  A   F    F    D  C  F   F
(dřep, dlaněmi rytmicky pleskáme o zem)

To-vu ta-ka sí-tr, tak-hle fou-ká ví-tr.
F   F   D  C  F  A  F    F    D   C   F  F
(stoj stranou k ohništi, paže vzhůru, hluboké úklony vpravo, vlevo)

Ju-ka ta-ka uvo-rel, tak-hle lé-tá o-rel.
F   F  D   C  FF   A    F    F   D  C  F  F
(stoj na jedné noze stranou k ohništi, pažemi mávání nahoru,dolů)

He-ha um-bo ha-jen, tak-hle ho-ří o-heň.
F   F    D   C   F   A    F     F   D  C  F F 

Pohybové hry

Na ochranu

Každé dítě má v ruce jednobarevné peříčko. Snažíme se dětem rozdat tolik peříček, aby skupiny se stejnou barvou peříček byly stejně početné. Děti se pohybují v prostoru a vyučující dává dětem pokyny, např. červené ke žlutým, a děti s červenými peříčky se musí spojit s dětmi s peříčky žlutými. Tímto způsobem barvy obměňujeme. Děti můžeme pro hru motivovat tak, že se musí spojit, aby měly větší ochranu před kroužícím dravcem.

Jdeme lovit

Vyučující má v ruce různé barvy peříček. Děti utvoří družstva, každé družstvo má svou barvu peříček. Děti stojí cca 10 metrů naproti vyučujícímu. Ten ukáže jednu barvu peříčka, např. modrou, a řekne „klus koně“. Děti, které mají modré peříčka, pak předvádějí klus koně směrem k vyučujícímu a zpět. Variant pohybů je široká škála, např. indiánský běh, chůze v podřepu, válení sudů atd.

Indiáni domů

Do prostoru rozvěsíme barevná peříčka (pro každé družstvo jednu barvu). Děti jsou opět rozděleny do družstev podle barvy peříček. Potom děti předvádějí indiána cválajícího na koni. Na povel vyučujícího „indiáni domů“ dětí cválají k peříčku jejich barvy. Hru můžeme vysvětlit tím, že se indiáni svolávají k obědu.

Lovíme bizona

Dvě stejně početné skupiny dětí sedí naproti sobě (děti ze stejné skupiny vedle sebe). Rukama se drží jeden druhého za zády. Na konci řady má poslední dítě volnou jednu ruku. Mezi dvě poslední děti z každého družstva dáme obrázek bizona namalovaný na tvrdém kartonovém papíru. Na druhém konci (na začátku obou řad) sedí vyučující a oběma dětem, které jsou první v řadě, stiskne současně ruce, ty pak předávají stisk dále ostatním dětem, každý ve svém družstvu. Poslední v řadě, který ucítí stisk ruky, se pak snaží co nejrychleji chytit bizona. Vyhrává družstvo, které chytí bizona dříve.

Nebezpečné území

Po celém prostoru hrací plochy rozestavíme ježky (pomůcka na tělocvik). Děti jako indiáni poslepu procházejí po jednom nebo dvou tímto nebezpečným územím. Pokud některý indián šlápne na ježka, zvolá „au au au“. Děti se mohou po prostoru pohybovat jakýmkoli směrem.

Hledej kovboje

Vyučující schová v celém prostoru hrací plochy obrázky kovbojů. Dva indiánské kmeny se snaží najít a zajmout co nejvíce kovbojů. Vyhrává ten kmen, který zajme více kovbojů. Pokud budeme mít dvě skupiny po deseti dětech, pak je vhodné ukrýt cca 40 obrázků. 

Tělovýchovná chvilka

Při těchto pohybových aktivitách zapneme dětem indiánskou hudbu.

Tanec indiánů

První skupina dětí tancuje po prostoru, každý svůj indiánský tanec za doprovodu hudby. Když vyučující hudbu vypne, v ten moment předvede každé dítě nějakou indiánskou polohu (štronzo). Například někdo ukáže jízdu na koni, jiný zase indiána při střelbě lukem apod. Druhá skupina dětí se snaží uhodnout, jaký pohyb nebo činnost jednotlivé děti předváděly. Po provedení několika figur si skupiny dětí své role vymění.

Indiánská rozcvička

Děti se postaví po obvodu kruhu. První dítě jde doprostřed kruhu a začne tancovat nějaký svůj indiánský tanec (dva až tři stále se opakující pohyby). Komu se tanec zalíbí (jedno dítě), jde k němu do kruhu a opakuje po něm stejný tanec. Po chvíli však tanec změní a první dítě odchází z kruhu k ostatním dětem. Přidá se opět další dítě a hra se dále opakuje. Jako doprovod můžeme použít zase indiánskou hudbu. Obměnou může být – všichni opakují podle toho, který je uprostřed kruhu.

Můžeme přidat další pohyb, a to prostřednictvím překážkové dráhy.

Překážková dráha 

1. klouzačka – sjezd vodopádu s kánoí
2. kruhy – přeskok přes kameny
3. lavička – most přes řeku „pozor na piraně“
4. kuželky – slalom na koni
5. žíněnka – kolébka jako šaman
6. jeskyně/týpí – domeček

Hudební chvilka s Orffovými nástroji

Naučte děti další píseň, tentokrát začněte dechovými cvičeními, aby se jim zpívalo co nejlépe. 

Kouříme dýmku míru – dechové cvičení – posadíme se do sedu skřižmého, každý má svou imaginární dýmku míru – hluboký nádech, výdech, hluboký nádech, přerušovaný výdech. 

Indiánský pokřik – zůstaneme ve stejném sedu – nádech, výdech s pokřikem, dlaní rytmicky zakrýváme ústa, nahlas, potichu.

Ho Ho Watanay, Indiánská, Indiánská píseň lásky a další.

Indiánský TOTEM

Nakonec spojíme znova veškeré své síly, a společně vyrobíme indiánský TOTEM. Totem měla každá indiánská vesnice, tak proto si vyrobíme takový totem i pro svůj kmen. Můžeme jej vyrobit z ruliček od toaletního papíru a ozdobit jej můžeme čímkoli, co nám padne do ruky. Jakmile se nám povede vyrobit, ozdobit a pokřtít tento totem, oslavíme to honbou za pokladem.  

Honba za pokladem

Tuto honbu si uzpůsobí každý dle svých možností. Například dětem nakreslí mapu s vyznačenými body, kde mají hledat lístečky s úkoly. Úkoly splní, aby mohli pokračovat dál v cestě za pokladem. Tuto cestu můžeme dětem naplánovat stejně tak i v přírodě.

Pokračování venku, na zahradě, na hřišti, v parku, v lese...

Indiánská stezka

Tuto hru je vhodné hrát v přírodním prostředí. Předem vyznačíme indiánskou stezku, např. fáborky z krepového papíru. Na tuto stezku umístíme cca 7–10 obrázků (jednoduché motivy – srdíčko, sluníčko, domeček, stromeček apod.). Indiáni stezku prochází a musí si zapamatovat všechny obrázky, které cestou viděli. Ty pak vyjmenují šamanovi (vyučujícímu), který je na konci stezky. Těm indiánům, kteří si zapamatovali všechny obrázky, pak dá nějakou odměnu – třeba indiánský talisman.

Zajatci

Vytvoříme dva indiánské kmeny, např. Apače a Čejeny. Každý indián má na zádech připevněný obrázek, např. strom, šíp, koně apod. Úkolem každého kmene je zjistit, který obrázek mají na zádech indiáni ze soupeřova kmene. Pokud jeden z indiánů řekne např. „Maruška má stromeček“, pak se Maruška stává zajatcem a odvedou ji na své území. Vyhrává ta skupina, která zajme všechny indiány z protějšího kmene.

Reflexe

Děti velice zaujaly samotné informace o indiánech, jelikož některé z nich je slyšely poprvé. Zajímaly je veškeré pracovní činnosti, a to jak výtvarné, tak pohybové. Po skončení mé lekce chtěly mnohé činnosti opakovat stále dokola.

Má učitelka na praxi mne zhodnotila velice kladně. Především prý kvůli tomu, že můj výstup byl velice originální, kreativní a rozdělen na více dnů, tudíž si děti mohly tento projekt užít po delší dobu.

Moje děti zrovna nebavilo zpívat, ale po skončení výstupu si písničku pár z nich broukalo pod nosem.

Největším úspěchem tohoto výstupu, podle mého, byla honba za pokladem.