Výchova ke zdraví – přednosti a úskalí nového předmětu
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výchova ke zdraví – přednosti a úskalí nového předmětu
1,0 (1 hodnocení)
Vzdělávání pro zdraví a oblast biologické a ekologické vzdělávání zahrnuje učivo, které prostupuje celým ŠVP, a je možné probírat jednotlivá témata v různých předmětech. Aby toto učivo bylo sjednoceno a zpřehledněno, vznikl samostatný předmět pod názvem Výchova ke zdraví.
Kontext
Nový předmět Výchova ke zdraví byl uveden do ŠVP pro obor Interiérová tvorba, navrhování nábytku a dřevěné konstrukce ve školním roce 2006/2007 v rámci projektu Pilot S. Pracuje se s žáky střední průmyslové školy se zaměřením na obory zpracování dřeva, střední vzdělání žáků je ukončeno maturitní zkouškou. Škola je lokalizována do malého města v regionu Šumavy, žákům poskytuje ubytování ve vlastním domově mládeže.
Východiska
Iniciátorem realizace nového předmětu bylo vedení školy, učitel tělesné výchovy a chemie a učitel tělesné výchovy a českého jazyka, který zajišťuje školní preventivní strategie. Tento program je úzce spojen s cíli výchovy ke zdraví a spolupracuje s řadou mimoškolních organizací (Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, Armáda ČR, Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, K centrum, Prevent, Junák a další obecně prospěšné organizace zabývající se pobytem v přírodě a komunikací mezi lidmi).
Cíle
Sjednocení a zpřehlednění učiva z oblasti vzdělávání pro zdraví a oblasti biologického a ekologického vzdělávání, které prostupuje celé ŠVP.
Předmět výchova ke zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví a ochranu životního prostředí. Rozšiřuje a prohlubuje biologické a ekologické poznatky, vztahy a zákonitosti získané při studiu v základní škole. Vede žáky k poznání a porozumění tomu, jak působí výživa, životní prostředí, pohybové aktivity, stres, disharmonické mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a k odpovědnému přístupu k sexu. V neposlední řadě učí žáka správnému chování při mimořádných událostech a poskytování první pomoci.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Martin Rusek21. 3. 2010
Nebyla by do budoucna opravdu lepší včlenit předmět Výchov ke zdraví do Základů přírodovědného vzdělávání zastřešujícího učivo fyzikální, chemické i biologické povahy? Podle specifikace předmětu Výchova ke zdraví tvoří zvláště biologie a chemie úzké mezipředmětové vazby, z nich by se dalo těžit. Navíc s hodinovou dotací na výše zmíněné předměty, v průměru 2h-F, 1h-Ch, 1h-Bi by se vyučovací hodina navíc dala využít velice efektivně.
Odpadl by tak i společný problém tzv. okrajových předmětu s hodnocením, jelikož s vyšší hodinovou dotací je možno žáky racionáněji i efektivněji hodnotit.
Nabízí se tak otázka, zdali je RVP SOV v této oblasti opravdu vytvořen s ohledem na školní realitu. To ať posoudí předně kolegové ze škol s běžícím Pilotem S. Moc by mě ale zajímal jejich názor.
Vytvoření pracovního kolektivu, schopného samostatného řešení daných úkolů nejen v rovině teoretické, ale i praktické.
Realizace
Nový předmět výchova ke zdraví byl uveden do ŠVP pro obor Interiérová tvorba, navrhování nábytku a dřevěné konstrukce ve školním roce 2006/2007 v rámci projektu Pilot S. Je vyučován v prvním ročníku s hodinovou týdenní dotací, některé výsledky vzdělávání zůstávají i v ostatních předmětech.
Učivo nového předmětu je rozděleno do sedmi tematických celků. V úvodním jsou žákům objasněny cíle a význam předmětu. Ve druhém a třetím si žáci připomínají základy biologie a ekologie. Ve čtvrtém celku se žáci zabývají problémy vztahu člověka a životního prostředí. Zdraví, partnerské vztahy a lidská sexualita jsou náplní dalšího tématu. Poslední dva bloky seznamují žáky se zásadami jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí a s dovednostmi poskytnutí první pomoci.
Běžná učební jednotka se skládá z několika částí. Úvodní část – seznámení s programem. Druhá – přednes referátů na zvolená témata. Třetí – diskuze k předem zvoleným námětům spojená s opakováním. Čtvrtá – seznámení se základními fakty daného učebního celku a procvičení v diskuzi, do které žáci přispívají vlastními zkušenostmi, podněty a řešeními. Pátá část – vyhodnocení, zadání referátů a diskuzních témat, příprava na mimoškolní aktivity.
Při výuce se prolínají metody přednášky, kladení otázek, diskuze a práce individuální nebo ve skupinách, které jsou doplněny metodami řízeného objevování a samostatného studia. Důraz je kladen také na samostatnou přípravu mimo vyučování a možnosti využití moderních technologií při získávání informací.
Jiné organizační formy:
učební jednotka zaměřená na praktickou výuku – první pomoc (obvazové techniky, resuscitace apod.)
videoprojekce – je využívána ve všech tematických celcích
exkurze – K centrum
"tematické" hodiny v terénu – čištění studánek, péče a výsadba zeleně, eko-biologická informační tabule, úklid "černých" skládek odpadu
akce školní preventivní strategie:
- Za školou - Čtyřiadvacítka - Zážitkovka - Bájná cesta - Vánoce - Poznáváme snowboarding - Dny pro zdraví - Denali - dobrodružství v srdci - Immrama - Zkouška na prázdniny
Osoby zapojené do realizace: učitel předmětu výchova ke zdraví, koordinátor školní preventivní strategie, třídní učitel, učitelé tělesné výchovy, výchovní pracovníci, zaměstnanci organizací spolupracující na školní preventivní strategii. Organizace zapojené do realizace – Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, Armáda ČR,
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, K centrum, Prevent, Junák a další obecně prospěšné organizace zabývající se pobytem v přírodě a komunikací mezi lidmi.
Hodnocení žáků probíhá každou vyučovací hodinu, a to především slovně, případně klasifikací na stupnici od 1 do 5. Podkladem pro průběžné hodnocení je prověřování žáků těmito způsoby: praktické ukázky, zapojení žáků do diskuzí, písemné testy, samostatné práce, práce na projektech školy, ústní zkoušení. Vyučující hodnotí znalosti a dovednosti v jednotlivých tématech, přístup žáka k řešeným problémům a jeho aktivitu v hodinách.
Příkladem žáky oblíbené a úspěšné mimoškolní aktivity je takzvaná čtyřiadvacítka. Tato akce se koná v září a je určená pro jednotlivé třídy prvních ročníků. Trvá dvacetčtyři hodiny, odehrává se v přírodním prostředí a účastní se jí žáci jedné třídy se svým třídním učitelem. Na přípravě a realizaci se podílí koordinátor školní preventivní strategie, třídní učitel a pracovníci organizace Prevent a K centrum. Hlavním úkolem kurzu je adaptace jednotlivých žáků do nového středoškolského prostředí a do nového kolektivu. Slouží k uvědomění si svého nezastupitelného postavení v kolektivu a učí týmové spolupráci. Vytváří důvěru a poznání mezi jednotlivými žáky včetně třídního učitele. Program je tvořen řadou her a aktivit, které jsou různého charakteru – pohybového, dobrodružného, komunikativního, důvěry, sebepoznání a jiných, vycházejících ze zážitkové pedagogiky. Náplň kurzu úzce koresponduje s kompetencemi předmětu výchova ke zdraví, především v oblasti průřezových témat občan v demokratické společnosti a člověk a životní prostředí.
Využité zdroje a pomůcky
audio-vizuální technika (poslech hlasů zvířat, instruktážní filmy, apod.)
specifické pomůcky pro jednotlivé mimoškolní aktivity
Finančně náročnější akce jsou hrazeny se spoluúčastí žáků. Ti se podílejí především na dopravě, ubytování a stravování.
Výsledky PDP
Došlo ke sjednocení a zpřehlednění učiva z oblasti vzdělávání pro zdraví a oblasti biologického a ekologického vzdělávání, které prostupuje celé ŠVP. Žáci mohou vnímat jednotlivé informace v širším kontextu. Vyučující je schopen lépe působit na rozvoj žáků i celého kolektivu. Po vytvoření nového předmětu Výchova ke zdraví se může s žáky účastnit projektů (čištění studánek, apod.), dříve těžko realizovatelných.
Základní úskalí spatřuji v rozsahu a náročnosti jednotlivých kompetencí všech tematických celků a hodinové dotaci předmětu, která není zcela dostačující. Určitým řešením je možnost realizovat část výuky ve zmiňovaných mimoškolních aktivitách. Ve středních průmyslových školách s odborným zaměřením je problematické určení počtu vyučovacích hodin pro jednotlivé předměty. Ani v naší škole nebylo jednoduché rozhodování o dotaci výchovy ke zdraví.
Důležitý je také správný výběr hloubky probíraného učiva. Pokud se vyučující rozhodne pro příliš podrobný výklad (a většina témat k tomu láká), opět se objeví problém s hodinovou dotací.
Další úskalí se týká motivace žáků. Převažující slovní hodnocení svádí žáky k nedostatečné domácí přípravě, především v oblasti osvojení nových základních fakt a odborných termínů. Lepší situace je při praktickém vyučování, kdy žáci projevují větší aktivitu a přiměřenou míru osvojení různých dovedností.
Budoucnost PDP
Vytvoření podobného předmětu, který sjednotí a zpřehlední učivo z oblasti vzdělávání pro zdraví a oblasti biologického a ekologického vzdělávání, mohu doporučit v závislosti na možnosti vytvoření příslušné hodinové dotace. Úspěch nového předmětu je dán mimo jiné i přístupem a obětavostí vyučujícího a kvalitou jeho žáků.
Literatura a použité zdroje
ROSYPAL, S. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003.
ŠLÉGL, J.; KISLINGER, F.; LANÍKOVÁ, J. Ekologie pro gymnázia.
DEJMALOVÁ, K.; PETERKA, J. Ekologická čítanka.
DONÁTOVÁ, N. Důvěrně a otevřeně o sexualitě.
Zásady chování při úniku nebezpečné látky. Krajský úřad Jihočeského kraje.
Ochrana člověka za mimořádných událostí. Ministerstvo vnitra, GŘ Hasičského záchranného sbo.
Zdraví 21. Ministerstvo zdravotnictví.
SRNSKÝ, P. Základní norma zdravotnických znalostí.
