Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Tip k obsahu školního časopisu: Jak se pozná kvalitní školní časopis – 1. díl – Desatero zásad http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/kvalitni-casopis-1
Školní časopisy patří mezi velice populární projekty na řadě škol. V článku se pokusíme naznačit možnosti, které studenti či škola mají, pokud chtějí začít vytvářet elektronické médium. Popsány budou jednak obecné zásady tvorby, ale také jednotlivé užitečné služby jako je Weespr, Paper.li a některé další nástroje, které umožňují snadnou tvorbu online novin či magazínu bez velkých potřebných vstupních technických znalostí a podpory školního serveru.
Tvorba školních novin a časopisů je asi jednou z nejčastějších studentských aktivit, které souvisí s výukou většinou jen nepřímo. Velice časté je, že jde o zcela samostatnou činnost studentů, do které škola žádným způsobem přímo kontrolně či finančně nevstupuje, a často nemá ani přímou souvislost s výukou (i když se samozřejmě podílí na tvorbě celkového klimatu). Další možností je, že časopis vzniká přímo jako dílo chtěné, a škola na něj vyhradí určité zdroje, ať již v podobě zázemí redakce, odborného vedení nebo finanční podpory. Jinou formu publikování mají výstupy různých třídních projektů, do kterých vstupuje učitel aktivně a přímo.
Stále více se ukazuje, že budoucnost časopisů i novin se přesouvá do oblasti elektronických médií. To by samozřejmě měla reflektovat také výuka. Nejde o nějaké pedagogické inovátorství, ale spíše o důsledek toho, co se v současnosti v médiích děje obecně. Za důkaz mohou posloužit třeba zprávy z nedávné konference Czech Internet Forum, na níž většina našich současných velkých hráčů mediálního byznysu, jako Lidové noviny, MF Dnes, Economia, Česká televize ad., informovala o své nadcházející převažující orientaci na elektronická média. Tento vývoj by měl být pro školy inspirativní.
Elektronické magazíny a školní časopisy se mohou stát velice dobrou reklamou samotné školy, která se s jejich pomocí může prezentovat jako moderní vzdělávací instituce. Nemusí to být jen studenti, kteří metod elektronického publikování využívají, škola samotná může touto formou snadno vydávat pravidelný bulletin, který poslouží jako jeden z kanálů pro komunikaci s rodiči a veřejností. Mluví-li se dnes o koncepci komunitní školy, která by se měla stát hodnotným prvkem místních ekosystémů, tak právě publikace a komunikace může být jednou z cest jak tento cíl naplňovat.
V následující části článku se zaměříme na tvorbu školního časopisu. Závěry jsou poměrně obecné, a tak je možné je jednoduše využívat také v rámci jiných publikačních aktivit. Svoji pozornost soustředíme především na ty nástroje, k jejichž činnosti není třeba instalace na vlastní server (vynecháme tak třeba Drupal), neboť to by mohlo být pro žáky do určité míry omezující. Dalším kritériem výběru je volná dostupnost a snadná ovladatelnost doporučovaných nástrojů. Jde o to, aby je žáci mohli snadno vzít a dokázali si s nimi relativně snadno poradit. Výběr je velmi selektivní. Záměrem bylo především ukázat možnosti různých způsobů tvorby elektronického časopisu, spíše než nabídnout nějaký kompletní výčet.
Weespr je aplikace, která je velice podobná MS Publisher. Umožňuje online časopis vytvořit, prohlížet i distribuovat. Služba je v základním provedení zdarma. Je možné se zaregistrovat buď klasicky, nebo přes facebookový či twitterový účet. Při zakládání je třeba zadat název časopisu, jeho periodicitu (kterou ale ve skutečnosti není nutné dodržet) a editory, kteří se na tvorbě budou podílet. To je pro školní časopis velice důležité, neboť je možné na něm pracovat týmově – ať již se to týká spolupráce tvůrců obsahu, přístupu grafika nebo třeba korektorů.
Po registraci získá uživatel přístup k editačnímu prostředí. V levém menu je možné nastavovat design jednotlivých stránek – od rozložení grafiky, přes možné vzhledy magazínu až po ruční nastavení jednotlivých stránek. Pro jednodušší práci jsou k dispozici také celé hotové šablony. Služba nabízí velice jednoduché propojení s webovými alby (Picasa, Facebook, Flickr, ale také třeba s Posterous), je ale možné pracovat také s jednotlivými obrázky.
obr. 1 - WeesprText se vkládá prostým kliknutím ze schránky a může být pochopitelně formátovaný. Ovládání je velice intuitivní, rychlé a jednoduché. Jedinou velkou nevýhodou je, že aplikace nedokáže text „pustit“ na další stránku, takže tuto část sazby si musí uživatel ošetřit sám. To je poměrně nepříjemné, ale je možné, že to studenty povede k větší pečlivosti a možná i k hlubšímu uvažování o tom, jak daný magazín vypadá jako celek.
Weespr nabízí vlastní prohlížeč celého časopisu, který je pohodlný, pěkný a nabízí základní funkce pro sdílení. Z výše uvedeného je zřejmé, že Weespr není nástrojem vhodným k tvorbě běžných internetových stánek, ale magazínu či novin, které si bude člověk otáčet stránku po stránce, což má své výhody a je třeba na to myslet při přípravě celého projektu.
Zcela jiným konceptem tvorby internetových novin je Paper.li. Nejde v něm ani tak o tvorbu vlastního obsahu, jako spíše o možnost vytvářet souhrny zajímavých článků, dát je na jedno místo a stručně je okomentovat. To je možné velice dobře využít ve výuce, třeba tak, že třída bude průběžně vydávat vlastní noviny sestavené ze zpráv dostupných na internetu. Každý den pak může mít aktualizaci na starosti jiný žák. Asi je vhodné volit něco monotematického, ale přitom dostatečně bohatého na zdroje. Třeba „kulturní listy“, jež by každý den přinášely zajímavé informace ze světa kultury u nás i ve světě. Za školní rok si tak žáci vyzkouší roli vedoucího vydání hned několikrát.
Práce se systémem je velice jednoduchá a zvládne ji v podstatě každý. Za nejslabší místo považuji prohlížení archivu, které je – pokud nejsou zaplněny všechny dny – dosti nepřehledné. Doporučuji proto skutečně denní periodicitu vydávání případného školního novinového plátku. Pokud by se jedno téma jevilo jako málo obsažné pro vydávání každý den, je možné se vydat podobnou cestou jako přílohy Lidových novin – v pondělí budou noviny o vědě, v úterý o školství, ve středu o kultuře, ve čtvrtek o životním prostředí, v pátek pak může být prostor věnován komentářům, atp. Tím se rozšíří záběr média a větší množství žáků si bude moci zvolit téma, které jim je blízké.
Pro tvorbu novin je třeba se zaregistrovat přes facebookový či twitterový účet. Jiná varianta není. Samotná tvorba není úplně snadná, ale po nějakém čase si na ni lze zvyknout. Do novin je možné vkládat jak jednotlivé články, tak také celé RSS kanály, klíčová slova s odkazy na Facebook, Twitter či Google Plus atp. Noviny tedy nemusí být vůbec statické, ale naopak intenzivně dynamické.
obr. 2 - Paper.liZde je možná na místě říci, že zajímavou variantou je spojení Paper.li či Weespr například s Posterours. Ten je možné používat pro publikování jednotlivých textů, RSS kanál napojit na Paper.li, a vybrané články pak umístit do Weespr magazínu, který může vycházet třeba jednou za měsíc. Možností je samozřejmě více, ale koncept rozvinutého vydavatelství na škole, kdy se bude například každá třída systematicky zabývat nějakým tématem, může být jistě velice zajímavý a z pohledu výukových cílů školy hodnotný.
Další možnost jak publikovat školní časopis na internetu představují různé blogovací služby. O těch již na RVP byla řeč. Výhodou těchto systémů je, že se poměrně dobře pracuje s jednotlivými články a není nutná nějaká široká režie ohledně koordinace či sazby. Do určité míry je to svobodnější a pohodlnější než tvorba klasického magazínu a je možné ji flexibilněji měnit. Na blogovacím systému jsou založeny i velké české weby - Lupa, Root a mnohé další, jako nakonec i Spomocník samotný.
Tam, kde je žádoucí efektivně pracovat například s videem, a odkazy či rubriky nejsou tak podstatné, je nasazení blogů či mikroblogů rozhodně opodstatněné. Z blogů je možné doporučit především Blogger od Google, který nabízí velice solidní možnosti nastavení a výkonné servery. Sáhnout je možné ale také po některých dalších aplikacích. Z mikroblogů je pak možné vyzdvihnout třeba již zmiňovaný Posterous, který je rychlý, nabízí řadu funkcí a je možné jej snadno integrovat do některé z výše uvedených služeb. Osobně se mi Posterous líbí také esteticky.
Školní časopisy mohou plnit velice široké spektrum funkcí a rozhodně se nemusejí redukovat jen na žákovské či studentské aktivity. Příkladem serveru, který nabízí prostor pro školní magazíny je například ejournal.fi, který je zaměřený na hostování magazínů, které jsou věnovány školním projektům, zvláště těm, které jsou mezinárodního charakteru. Jde o službu hojně využívanou v rámci eTwinningu. Nabízí zajímavou inspiraci v oblastech mezistátní spolupráce a seznámení s pedagogickými trendy napříč (nejen) Evropou.
Elektronická publicistika evidentně hraje stále významnější roli nejen v oblasti komerční, má svůj nemalý vliv na demokratické mechanismy funkčnosti občanské společnosti i na oblast výměny informací mezi školami. Proto rozhodně má cenu se touto oblastí ve vzdělávání intenzivně zabývat. Pokud se rozhodnete do výuky podobný projekt zařadit, tak vám může posloužit též článek Tvorba internetového magazínu v informační výchově, který obsahuje řadu dalších didaktických a metodologických doporučení.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
