Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Specifika práce s dvouletými dětmi v mateřské škole - 2. díl
2,3 (3 hodnocení)
Práce s dětmi raného věku v mateřské škole má svá specifika. Autorka velmi výstižně popisuje jednotlivé oblasti související s touto problematikou. Na vzdělávání dvouletých se nelze dívat jen jednou optikou. Je nutné mít na zřeteli kromě nezpochybnitelných práv a potřeb dítěte také další aspekty zařazování těchto dětí do instituce. V sérii navazujících článků autorka čtenáře provede problematikou rodinné politiky a potřeb rodin, podmínek vzdělávání dvouletých dětí v mateřských školách, psychologických aspektů vzdělávání dvouletých. V poslední části nalezne čtenář několik výrazných specifik, která je nutné akceptovat při vzdělávání dětí v raném věku. V okamžiku rozhodování pro přijetí dítěte ke vzdělávání je nezbytné tato specifika dobře znát, ujasnit si, zda má daná mateřská škola potenciál vytvořit takové podmínky pro vzdělávání, aby nebyla ohrožena kvalita vzdělávání všech dětí.
Každé dvouleté dítě je jiné
Vývojové období dítěte zahrnující 2. a3. rok bývá označováno jako rané dětství (Průcha, Walterová, Mareš, 2003).Jedná se o sice krátké, ale o to významnější období v životě dítěte, ve kterém dochází nejenom k intenzivnímu rozvoji řeči, ale také k osamostatňování. Dalším charakteristickým jevem je rozvoj motorických dovedností, konkrétně zdokonalování pohybových aktivit a touha po poznání, objevování, manipulaci a experimentaci s předměty.
Dominantní a nezastupitelnou úlohu má v tomto období stále rodinná výchova, ale tak jako některé tříleté nebo čtyřleté dítě ještě není zralé pro vstup do mateřské školy a může mít velké problémy s adaptací, tak mnohé dvouleté dítě je naopak schopné bez problémů a s radostí navštěvovat mateřskou školu či jiné zařízení pro děti mladší tří let. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu (RVP PV, 2004) a zajistit dítěti podnětné prostředí k jeho rozvoji a aktivnímu učení. Podnětů by nemělo být ani málo, ani mnoho, učitelky mateřských škol by se měly zamýšlet nad optimální nabídkou různorodých a přiměřených podnětů.
Významným charakteristickým znakem raného dětství je utváření osobnosti dítěte (Opravilová, 2011). Sociální život dítěte začíná doma, zde vzniká také významná pevná vazba mezi dítětem a hlavní osobou, která o dítě většinu času pečuje, nejčastěji se jedná o vazbu mezi matkou a dítětem.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Dana Lebedová7. 11. 2015
Dobrý den, paní doktorko,
nemohu nereagovat na Vaše články. 15 dvouletých dětí na 2 "pedagogy" - pečovatele - z 90% jedná o uspokojování základních fyz. potřeb a 2 osoby je opravdu málo. Pracuji s touto věkovou skupinou a vím, že by to bylo pro všechny (děti i pečující osoby) velmi nebezpečné. Také časově nemožné - tyto děti potřebují u VEŠKERÉ činnosti pomoc (ne jen dohled) a to platí o to více, pokud jich máte 15 pohromadě. A to nejpodstatnější - často (několikrát denně každé dítě) potřebují citovou podporu: pochovat, sednout si tetě na klín, mít ji chvilku jen pro sebe. Moc bych si přála, aby se naše školství polidštilo a konečně začalo brát ohled na to, jak se děti cítí.
Hodně zdaru ve Vaší práci, Dana Lebedová
Seriál
Specifika práce s dvouletými dětmi v mateřské škole
Čím je dítě mladší, tím více času tráví doma nebo v nejbližším okolí
.
Doma má blízké osoby, které má rádo, doma má své věci, hračky. Je to místo, kde se cítí dobře, bezpečně a kde realizuje většinu svých aktivit, kde si hraje.
Rodina a domov mají rozhodující vliv na psychický vývoj dítěte nejenom pro dítě dvouleté, ale i pro dítě tříleté, čtyřleté atd. Tak jako učitelky mateřských škol respektují vývojové a individuální rozdíly mezi tříletými a šestiletými dětmi, tak by respektovaly potřeby a zájmy dvouletých dětí.
Podmínky vzdělávání dvouletých dětí v mateřských školách
Předškolní vzdělávání má vhodně doplňovat rodinnou výchovu a smysluplně obohacovat denní program dítěte a zároveň mu poskytovat dle jeho potřeb odbornou péči. Při podpoře a rozšíření institucionální péče o děti mladší tří let by se pedagogové měli zamýšlet nad možnými riziky a vyvarovat se např. preferování zájmů dospělých nad zájmy dvouletého dítěte, nebezpečí přetěžování a manipulace.
Přetrvávající názory české společnosti, že matku dítěte do tří let nikdo nenahradí, že matka, která umístí své dvouleté dítě do instituce, a tím upřednostní své osobní zájmy nad zájmy dítěte, je špatnou matkou, jsou předsudky, na což poukazuje např. publikace Klíč k jeslím (2007) nebo Péče o nejmenší. Boření mýtů. (2013). Výzkumně nebyl prokázán škodlivý či negativní vliv zařízení pro denní péči dětí do tří let. V současné době nejsou známa ani žádná výzkumná šetření, která by např. prokázala, že děti tříleté se adaptují na prostředí mateřské školy lépe než děti dvouleté (Saxonberg, Hašková, Mudrák, 2013).
Rozdělení výchovy dětí v České republice do tří let a od tří let je z hlediska současného pojetí předškolního vzdělávání (ISCED 0) do jisté míry zavádějící, neboť pojetí rané péče a vzdělávání v ECEC OECD (Network on Early Childhood Education and Care) je od 0 do 6 let a v některých zemích (Anglie, Švédsko, Norsko, Nový Zéland atd.) existují vzdělávací programy a standardy nejenom pro děti dvouleté, ale i děti mladší (Syslová, Borkovcová, Průcha, 2014).
O výchově a vzdělávání dvouletých dětí lze dohledat informace i v naší literatuře. Mnohé paní učitelky si zajisté vzpomenou na Metodiku výchovné práce v jeslích a mateřských školách (1986). Z hlediska historického vývoje v naší zemi je vhodné si připomenout, že např. v roce 1960 byla institucionální předškolní výchova realizována dle zákona v mateřských školách a v jeslích, které byly řízeny resortem zdravotnictví. Zákon o školských zařízeních z roku 1978 zahrnoval mezi předškolní instituce vedle mateřských škol a jeslí i společná zařízení jeslí a mateřských škol atd.
V současné době může být institucionální péče pro některé děti již od dvou let jejich věku naopak velmi přínosná a pro jejich další vývoj velmi podnětná, a to z důvodu kompenzování případných nedostatků v rodinném prostředí, kdy se může jednat o málo podnětné rodinné prostředí (např. způsobené nezaměstnaností rodičů, neúplnou rodinou, nízkým socioekonomickým statusem rodiny, nevhodným výchovným stylem). Zařazení dětí mladších tří let do instituce může rodičům poskytnout realistický náhled na vývoj jejich dítěte a nepřeceňování jeho dovedností. Neboť i příliš podnětné rodinné prostředí může být pro dítě do značné míry náročné a stresující. V některých rodinách se dítě stávánástrojem plnění snů a tužeb jeho rodičů. Rodiče mají občas představu, že by jejich dítě mělo dosáhnout toho, čeho oni sami nikdy nedosáhli. Zde například hrozí nebezpečí velmi rané specializace dítěte například v oblasti sportu, kdy rodiče přihlásí dítě do sportovního oddílu nebo do zájmového kroužku(zájmové kroužky jsou různými soukromými agenturami nabízeny i pro děti od 6 měsíců, např. angličtina pro kojence).
Celé období předškolního věku bývá označováno za kritické období pro rozvoj prosociálního chování a je velmi důležitým obdobím ve vývoji každého dítěte. Předškolní období je možné chápat v nejširším pojetí jako období dítěte od narození do nástupu do školy a rané dětství jako významnou etapu tohoto období, kdy se dítě osamostatňuje, odpoutává se od rodiny a prostřednictvím vrstevnické skupiny si uvědomuje vlastní osobnost. Právem se říká, že přirozené sociální prostředí vrstevníků činí mateřskou školu v současné době nenahraditelnou, což lze aplikovat i na dvouleté děti. Kvalitní předškolní vzdělávání dítě rozvíjí, motivuje, podporuje, čímž mu usnadňuje jeho socializaci v dalším životě a vytváří optimální předpoklady pro další vzdělávací cestu.
V současné době, kdy jsou mateřské školy naplněné až do počtu 28 dětí, tak ředitelky mateřské školy nepřijímají děti mladší tří let. Bylo by to možné, pokud se počet dětí ve třídě sníží. Při vysokém počtu dětí ve třídě nemohou být přijímány děti, které ještě nejsou dostatečně samostatné a které potřebují soustavnou dopomoc dospělé osoby.
Pokud by došlo k posunutí dolní věkové hranice a do mateřských škol by nastupovaly i děti dvouleté, tak by mateřské školy musely upravit podmínky ve třídách tak, aby bylo možné respektovat vývojová specifika těchto dětí, které ještě nemusí být dostatečně samostatné a mnohdy potřebují nejenom soustavnější dopomoc dospělých osob, ale též zvýšenou potřebu individualizované péče. Mateřská škola v tomto případě musí počítat s úpravou prostředí v mateřské škole, tak aby bylo možné zajistit některé potřeby dětí, např. dovybavením přebalovacím pultem, nejlépe v umývárně, a úpravou umýváren přidáním dětských umyvadel a stupínku před umyvadlo, úpravou dětských toalet, tak, aby děti bez problému na tato zařízení dosáhly, nákupem nočníků. Pokud je dítě z rodiny zvyklé na používání nočníku, tak by mateřská škola měla být schopna podmínky takto upravit a postupně ve spolupráci s rodinou vést dítě k používání toalety. Aby nedocházelo k navýšení nákladů mateřské školy v souvislosti se zajištěním hygieny dítěte, měla by se ředitelka mateřské školy domluvit s rodiči, že pokud dítě používá jednorázové pleny, tak je rodiče dítěti připraví, stejně jako náhradní oblečení v případě nutnosti převléknutí. Pokud je mateřská škola vybavena sprchovým koutem, může být třída dvouletých dětí umístěna právě v jeho blízkosti, avšak pokud sprchový kout mateřská škola nemá, bylo by možné např. jedno umyvadlo opatřit sprchovou hadicí. Úprava podmínek bude záležet na konkrétním prostředí dané mateřské školy. Pro zajištění zvýšených nároků na hygienu, převlékání a případné přebalování dvouletých dětí by byla nezbytně nutná pomoc nepedagogického pracovníka.
Při úvahách zřízení třídy pro dvouleté děti je potřeba respektovat jejich zvýšenou potřebu spánku a zajistit tak klidný prostor pro odpolední odpočinek a zároveň upravit i denní režim. Je potřeba počítat s delším časovým prostorem nejenom pro odpočinek, ale například i pro stravování a sebeobsluhu, například při oblékání a svlékání dětí. S ohledem na výše uvedená specifika by se maximální počet přijatých dětí ve třídě dvou až tříletých dětí měl pohybovat maximálně do počtu 15 dětí za podmínky souběžného působení dvou pedagogů.
V návrhu MŠMT (2010)[1] ohledně zařazování dvouletých dětí do mateřských škol je uvažováno, že v případě zařazení dvouletého dítěte do „běžné třídy“ mateřské školy by bylo nutno snížit počet dětí na 22, počet dětí by se snižoval vždy při zařazení jednoho dvouletého dítěte o 2 děti. „V případě zlepšení ekonomické situace státu do budoucna se navrhuje možnost snížení věkové hranice dětí v mateřských školách a s tím související změna podmínek výchovy a vzdělávání dětí mladších tří let“. V současné době je vyhláškou stanoven počet 24 dětí na třídu, avšak většina mateřských škol využívá tzv. výjimku, kdy je možné navýšení kapacity až na 28 dětí. Za těchto podmínek samozřejmě není možné uvažovat o zařazování dvouletých dětí do mateřských škol. Úvahy o zařazování dvouletých dětí do mateřských škol lze realizovat v případě celkového poklesu dětí v mateřských školách, který lze v dohledném horizontu očekávat a na některých menších mateřských školách, především na vesnicích, se již začíná postupně projevovat.
BĚLINOVÁ, L. a kol. Metodika výchovné práce v jeslích a mateřských školách. Praha: SPN, 1986.
Hašková, H. Saxonberg, S., Mudrák, J. Péče o nejmenší. Boření mýtů. Praha: Slon. 2012.
KOŤÁTKOVÁ, S.. Dítě a mateřská škola. Praha: Grada, 2008.
KROPÁČKOVÁ, J.. Dvouleté děti v mateřské škole – problém, či nutnost? Poradce ředitelky mateřské školy. 2011, I., 4., s. 18-19. ISSN 1804-9745.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VÚP, 2004.
OPRAVILOVÁ, E. Výchova dítěte do 3 let – institucionální péče.In: SYSLOVÁ, Z. ed. Školní vzdělávací programy a evaluace v mateřské škole. [CD ROM]. Praha: Verlag Dashofer, 2011. ISSN 1802-4130.
