Specifika práce s asistovanými žáky – Intervence a IVP – 3. díl
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Specifika práce s asistovanými žáky – Intervence a IVP – 3. díl
Každý člověk, každé dítě, každý žák je jiný. Pokud chce škola stát pevně na lidských vztazích, je třeba s vývojem společnosti přehodnotit přístupy k jednotlivým žákům, jejich zákonným zástupcům. Velkou měrou k nastavení vztahů v kolektivu a pomoci v práci se žáky, kteří mají specifické potřeby, přispívají asistenti pedagoga. Když jsme začínali s podporou AP ve třídách, učitelé se jí bránili (nebyli jsme zvyklí na jiného dospělého, natož nějakého „pomocníka“ do hodin). Nyní přítomnost a pomoc asistenta pedagoga v hodinách, v době přestávek i na akcích tříd a školy je pro nás velkým přínosem.
Speciálně pedagogická péče, pedagogická intervence – zařazení žáků, skupiny
Z doporučení PPP lze vyčíst další podporu žáků formou speciálně pedagogické péče či pedagogické intervence. Počet hodin je stanoven školským poradenským zařízením podle stupně podpůrných opatření. Jak zabezpečit tuto péči pro tolik žáků? V naší škole při počtu 630 žáků jich máme 56 s doporučením předmětu speciálně pedagogické péče (PSPP). PSPP je zajišťován pedagogickými pracovníky školy, kteří jsou kompetentní v oblasti speciální pedagogiky nebo speciálními pedagogy při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin. PSPP je možné zařadit:
1. do rozvrhu žáka nad rámec celkové povinné časové dotace (nesmí však být překročena maximální týdenní hodinová dotace stanovená jednotlivým ročníkům dle školského zákona)
Podle možností žáka a vyučujícího zařazujeme PSPP na nultou hodinu, popř. po výuce. Do skupiny zařazujeme maximálně 4 žáky, neboť takto je nastaveno financování této péče. I to je však náročné z hlediska organizace. I když zvládneme složit skupinu z jednoho ročníku, každý žák je na jiné úrovni a má jiné potřeby péče. Pak přístupy řešíme tak, že hodinu rozdělíme na 2 časové úseky, a tím pracujeme intenzivněji se 2 žáky. Pokud se i tak sejdou žáci s rozdílnou poptávkou dopomoci, je již mnohem jednodušší individuální přístup ve dvou než ve čtyřech.
2. v rámci výuky, kdy je realizace PSPP čerpána z disponibilní časové dotace rámcového vzdělávacího programu
Vypořádat se s touto organizací je rozvrhový problém.
4.Specifika práce s asistovanými žáky – Intervence a IVP – 3. díl
sloučit disponibilní hodiny v rozvrhu paralelních tříd, aby např. 7. ročník měl každé úterý 1. hodinu český jazyk (stejný vyučující může mít obě paralelní třídy; nebo v ročníku je jen 1 žák s doporučeným PSPP)
PSPP v době výuky jiných předmětů – žák chybí v daném předmětu. (Snažíme se, abychom PSPP zařazovali do hodin českého jazyka či matematiky, neboť právě v těchto předmětech se oslabení projevují nejvíce. Na 1. stupni domlouváme s vyučujícím tuto hodinu jako opakovací, neboť trénink oslabených funkcí má v mladším školním věku vyšší účinnost. Na 2. stupni ve větší míře volíme individuální práci na podobném úkolu, na kterém pracují ostatní žáci ve třídě za pomoci kompenzačních pomůcek či speciálních postupů.)
Ukázka některých možností PSPP
vyučující
žák – jméno
9. B
pátek 12:50 – 13:15
žák – jméno
9. A
žák – jméno
7. C
pátek 10:25 – 10:50
žák – jméno
7. C
vyučující
žák – jméno
5. C
středa 10:05 – 10:50
žák – jméno
5. C
žák – jméno
5. C
žák – jméno
5. B
vyučující
žák – jméno
7. B
pondělí 11:55 – 12:10
žák – jméno
4. B
pondělí 10:05 – 10:20
žák – jméno
8. C
středa 11:55 – 12:10
Pedagogická intervence
Hodiny pedagogické intervence (PI) jsou žákům poskytovány ve skupině o max. počtu 6 žáků. Finanční prostředky jsou poskytnuty 1 žákovi, ostatní žáci je využívají sdíleně. Jinými slovy lze říci: na každého žáka ze skupiny pedagogické intervence připadá 1/6 objemu finanční odměny. PI je popsána v doporučení z PPP a dle jeho náplně ji vede příslušný pedagogický pracovník. PI jako příprava na výuku je na naší škole vedena asistentem pedagoga za podpory vyučujícího. Tato forma doučování má pro žáka největší přínos v možnosti rozmanitosti poskytování – v podstatě si žák sám volí náplň hodiny, která mu bude do hodin přínosná. Může se jednat o pomoc s vypracováním domácí přípravy, procvičování na písemnou práci či opětovné vysvětlení probírané látky. PI probíhá pravidelně, vždy mimo rozvrh výuky žáka.
Jedná-li se o podporu rozvoje kompetencí či řešení podpory u rizikového chování, pak je na místě intervence od kvalifikovaného pedagoga.
Zajištění PI je z hlediska organizace skupin jednodušší, neboť žáci jednotlivých ročníků probírají stejné učivo. Samozřejmě, že úroveň jednotlivých žáků, rychlost vnímání a naladění na jednotlivý předmět jsou různé. V tomto případě je mnohem složitější domluva se 6 žáky na daném čase. Nejvíce se nám osvědčilo ranní setkávání – žákům se neblokují různé kroužky, oproti odpolední výuce. Zjišťujeme, že i tato nultá hodina žáky „probere“ a v další výuce reagují lépe.
Individuální vzdělávací plán (IVP) v hodinách – různé přístupy asistentů
Zpracováním IVP dochází k podpoře a zohlednění potřeb žáků na základě doporučení školského poradenského zařízení. IVP zpracovávají všichni učitelé, kteří jsou na vzdělávání žáka zainteresováni. V případě asistence je třeba, aby se i učitel daného předmětu domluvil s AP, jaké postupy od něj očekává v hodinách. Za úroveň a soulad IVP se školním vzdělávacím plánem a doporučením je zodpovědný třídní učitel.
Vztah žáka a asistenta pedagoga je velmi důležitý z hlediska naladění žáka na školu. Neméně důležitým se jeví kontakt AP a vyučujícího v daném předmětu, kdy AP pracuje podle pokynů učitele. Z naší praxe vyplývá mnohem jednodušší spolupráce učitelů a AP na 1. stupni. Většinu předmětů vyučuje jeden učitel, a tak i kontakt s AP je časově mnohem méně náročný. Na druhém stupni při střídání vyučujících, změně tříd na jednotlivé hodiny má vyučující i AP velmi malý prostor na sdělení. V rámci nepřímé práce AP kontaktuje po domluvě vyučujícího (nebo naopak vyučující kontaktuje AP) buď přímo, či e-mailem.
Mnoho žáků, převážně na druhém stupni, kvituje pomoc AP v hodinách, kdy AP danému tématu rozumí (výhodou je např. umět základy cizího jazyka). Tuto žádost jsme zaznamenali u samotných učitelů na 2. stupni. Jejich argumentace byla ta, že přítomnost AP, který neumí v dané hodině poradit s látkou, jim v hodině není platná. Ale odpovědnost za vzdělávání žáků nese učitel. Nicméně po tomto zjištění jsme rozdali žákům s podporou AP dotazníky, kdy jsme chtěli znát jejich názor na to, jestli dávají přednost jednomu AP ve třídě, nebo by raději na různé předměty AP střídali, a to tak, aby byl AP „odborníkem“ na daný předmět. Z výsledků nám vyplynulo, že 10 žáků si přeje mít na všechny předměty 1 AP (často psali „svého AP“) a pouze 1 by měl rád „odborníka AP“ na daný předmět (jednalo se o cizí jazyk).
Přístupy AP
Každý AP má ve třídě jiné postavení. To záleží především na daných problémech konkrétního žáka a na množství žáků, kteří potřebují ve třídě dopomoc. Žák s autismem může zaměstnat jednoho AP pouze pro sebe, jiný žák s autismem zvládne některé činnosti samostatně či ve skupince. Na místě teď vzniká otázka: Jak žáky dělit do skupin při práci? Na skupinu, kde všichni žáci potřebují dopomoc AP? Nebo rozhodit tyto žáky do různých skupin? Odpověď záleží na dané metodě práce. Co je cílem úkolu? Práce „dětského lídra“, který táhne všechny do zdárného konce splnění úkolu a zároveň se utvářejí vzájemné vztahy? Nebo splnění určitého požadavku, který plní každý žák na svém úkolu (např. diktát)?
Jeden na jednoho
Některý žák se bez pomoci neobejde. Podpora AP je nezbytná u každé práce. Výhodou je, když celou hodinu zvládne žák ve třídě a není třeba z různých důvodů třídu opouštět. Důvody mohou být různé: od zdravotních obtíží až k nezvládnutému rušení výuky.
Někdy AP opouští třídu s jedním žákem, který musí tzv. „upustit páru“. Mimo třídu mohou společně projít chodbu a při hodině matematiky spočítat výkresy na nástěnce, v hodině českého jazyka utvoří věty (holé, rozvité, s nevyjádřeným podmětem…) k dané nástěnce, ve vlastivědě – mohou v encyklopedii nalézt malíře, který se zabýval daným tématem (např. zátiším). K takto využité mezipauze v hodinách je třeba, aby AP měl připraveny různé možnosti využití. Některému žákovi prospívá pouze to, že si na časově omezený čas, stanovený AP, odpočine na koberci ve třídě. Jsou žáci, kteří si s sebou na odpočinek vezmou svého oblíbeného plyšáka (viz výše), jiní pouze leží a poslouchají nebo pozorují dění ve třídě. Tyto odpočinkové nezbytné chvíle je dobré projednat se zákonnými zástupci; své dítě znají a vědí, co ho uklidní, jak čerpá energii. Na druhém stupni můžeme v těchto relaxačních chvílích žáka poslat např. se vzkazem do jiné třídy nebo ho nechat zapnout PC pro další práci žáků.
Cílem tohoto přístupu je motivace žáka k práci ve třídě i v kolektivu, snaha o maximální možné soustředění a vnímání.
Výhodou je usměrňování žáka, dokonalé poznání jeho potřeb a možnost okamžité reakce. Nevýhodou může být fixace AP na asistovaného žáka a naopak.
Pomoc skupince – sdílený AP pro několik žáků
Dva nebo i více žáků mají v jedné třídě doporučeného AP. V některých třídách máme sdíleného AP pro 2 žáky, ale žáků, kteří potřebují pomoc, je ve třídě i mnohem více. Každý má jiné tempo práce, většinou se každý ptá na jiné informace k práci. Díky tomu se stává i to, že AP s menší skupinkou dětí opouští na nezbytně nutnou dobu třídu, aby mohl v klidu s danou skupinkou pracovat. Např. při diktátech může AP pomalu a dostatečně nahlas žákům diktovat. Někteří potřebují diktovat po slovech, někteří potřebují ukázat pravidlo, kterým se mají řídit, jiným stačí pouhé ubezpečení, že mohou pokračovat v práci.
Kladem je odbourání stresu, motivace ke klidné práci a možnost získat pěknou známku.
Zápor však spatřujeme v tom, že toto vyloučení ze třídy, byť na krátkou dobu, postrádá prvky inkluze. Nicméně někteří žáci tyto chvíle velmi kvitují.
AP v roli učitele
Někdy je třeba i pomoc AP v roli učitele. Určitou látku potřebuje učitel individuálně vysvětlit on sám jednomu či několika žákům, kdy se pochopení stále nedaří, přičemž většina třídy je již schopná samostatné práce na dané téma. Pak nastupuje pomoc AP s dohledem a radou pro většinu třídy a učitel se věnuje dané skupince. Tato výměna rolí může být přínosná i na začátku hodiny (např. rozcvičení při násobilce), kdy učitel pozoruje výkony a reakce žáků či se musí připravit na další fázi hodiny.
Pozitivní stránkou je přímé zacílení pedagogickými metodami učitelem na konkrétního žáka či skupinu. Další pozitiva spatřujeme v upevnění pozice AP ve třídě před žáky jako pedagogického pracovníka. Při tomto stylu práce je nutná důsledná příprava obou pedagogů.
