Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Rozhodně inspirativní projekt. A ta příručka stojí za opakované přečtení :-)
Projekt Demokratická škola se soustředil na rozvoj kompetencí žáků v oblastech uvědomělého občanství a na profesní rozvoj učitelů s tím spojený. Jeho snahou bylo definovat následující čtyři body: 1. Úvodní slovo k tématu demokratická kultura v prostředí školy; 2. Informace o projektových aktivitách, které se v rozvoji demokratické kultury osvědčily; 3. Příručka s aktivitami, které vám poslouží jako inspirace do běžné výuky; 4. Jak rozvíjet demokratickou kulturu na vaší škole.
Pokud chceme naše žáky vychovávat k úctě k lidským právům, spravedlnosti, rovnému přístupu, respektu a pomoci a zároveň reagovat na potřebu současné doby rozvíjet kritické myšlení a mediální gramotnost, musíme být schopni atmosféru demokratické kultury přinést i do školní třídy. Jak toho ale na středních školách dosáhnout a dostat demokratickou kulturu i do předmětů, kde bychom to běžně nečekali? A jak zároveň překročit hranice školy a ukázat žákům, že aktivní občanství a dobrovolnictví se mohou stát součástí jejich každodenního života?
Autor díla: Jiřina MrkvičkováV rámci projektu Demokratická škola, reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_068/0001422, se o to pokusili žáci a pedagogové na třech středních školách a my z organizace EDUcentrum, z. ú., jsme hrdí, že se nyní můžeme podělit o výsledky jejich práce.
Projekt cílil na rozvoj kompetencí žáků v oblastech uvědomělého občanství, dobrovolnictví a mediální gramotnosti a také se zaměřoval na profesní rozvoj učitelů v oblasti specifických kompetencí potřebných k rozvíjení demokratické kultury ve škole. Veškeré dění projektových aktivit by nemělo ten správný účinek bez zapojení a spolupráce celé komunity školy, takže se pracovalo i na správném nastavení komunikace a informačních toků.
Pedagogové se účastnili workshopů a tvořili metodické listy a žáci zažívali netradiční proces vzdělávání díky novým metodám práce, přímé zkušenosti s dobrovolnictvím ve svém okolí a návštěvám a seznámením se s fungováním demokratických institucí. Mnohým žákům se tak změnily postoje týkající se aktivního občanství a hodnocení informací v médiích a na sociálních sítích. Rodiče studentů, ostatní pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci neboli školní komunita se zapojovala do dílčích aktivit a skrze zpětnou vazbu umožňovala vhled do celého projektu.
Na každé zapojené střední škole vyvrcholil pak projekt celoškolní konferencí, na které studenti prezentovali před spolužáky a celou komunitou školy své zkušenosti a přivítali zajímavé hosty z různých sfér demokratické kultury, např. Sabinu Slonkovou (investigativní novinářka), Ondřeje Hrubeše (Skautský institut), Annu Stellu (Komunitní zahrada Pastvina), Jana Berki (poslanec), Ivo Růžičku (influencer), Johanu Bázlerovou (Jsem v obraze) a další.
V neposlední řadě pak v rámci projektu vznikla praktická příručka, kterou bychom vám rádi představili prostřednictvím odkazu na web projektu a podělili se tak o cenné zkušenosti: https://demokraticka-skola.cz/inspirace-pro-ucitele/. Příručku si můžete prohlédnout, případně zdarma stáhnout.
V první části se čtenář dozví o průběhu projektu a jednotlivých krocích realizace a druhá část obsahuje metodické listy, které byly pedagogy vytvořeny a ověřovány ve výuce. Zajímavostí je, že se podařilo pedagogům rozvíjet demokratickou kulturu i mimo předměty, které se k tomu primárně nabízejí. V příručce je tak možné najít metodické listy z oblasti matematiky, chemie, biologie, zeměpisu, základů společenských věd a českého jazyka.
Autor díla: Jiřina MrkvičkováNejvýznamnějšími realizátory a těmi, kdo byli pro projekt hybateli, byli pedagogové. Přemýšlíte-li o tom, jak systematicky rozvíjet prvky demokratické kultury také na vaší škole, doporučujeme si nejprve ujasnit následující otázky.
Kdy začlenit?
Má-li se jednat o dílčí vstupy do hodin, pak určitě kdykoli. Má-li být však efekt dlouhodobý, jehož dopad můžeme reflektovat, je vhodné vytvořit si plán realizace nejméně na jeden rok a pracovat systematicky.
Proč realizovat?
Zamyslet se nad tím, zda vaše škola potřebuje posílit demokratickou kulturu a chce v rámci demokratické kultury růst. Mnoho škol již má parlamenty, senáty, třídní zastupitele, ale častokrát se opomíjí přesah za hranice školy. Bavíme se s žáky o demokracii, principy demokracie znají. Ale vědí, že i oni mohou být těmi, kdo pro demokracii mohou něco dělat?
Kde realizovat?
Nejde jen o prostory školy, je zapotřebí dostat se se studenty dál – do míst, kde si vyzkoušejí být aktivním občanem, do míst, kde získají zkušenost a pocit, že mohou být významnou složkou demokracie, kde zjistí, že se dá rozvíjet demokratickou společnost i jinak než finanční podporou. Na druhou stranu je důležité implementovat realizaci demokratické kultury i do školního prostředí, do samotné výuky, tedy pracovat s tématy kritického myšlení, mediální gramotnosti, aktivního občanství a pozitivního klimatu třídy průběžně.
Jaké předměty?
Zcela jistě se na první pohled nabízí realizace aktivit týkajících se demokratické kultury v základech společenských věd. My jsme zjistili, že přesahy do jiných předmětů mohou mít daleko větší přínos, než se předpokládá. Proto se nebojte a sáhněte po aktivitách v příručce https://demokraticka-skola.cz/inspirace-pro-ucitele/ a vyzkoušejte je třeba v matematice či biologii s cílem vzbudit u studentů potřebu být aktivními občany, kteří jsou schopni přemýšlet o informacích kriticky.
Je dobré vědět, co se osvědčilo: Fungovaly nám všechny aktivity, které studenty, pedagogy i komunitu aktivizovaly. Žáci velmi kladně vnímali, když měli možnost vlastní volby a zodpovědnosti rozhodovat, vybírat si. Již od prvního kroku, kdy jim bylo předloženo, že oni sami jsou hlavními aktéry demokracie a rozvoje v rámci veškerých aktivit projektu, začali svou roli brát vážně. Nejvíce se nám osvědčilo, když měli žáci možnost vyzkoušet si v terénu něco, s čím dosud neměli zkušenost. Poznatky a nevšední zážitky z dobrovolnického dne v komunitní zahradě a péče o zvířata, zkušenosti z návštěvy dětského domova, azylového domu, záchranné stanice pro živočichy nebo domova pro seniory se ukázaly jako významné podněty pro smýšlení o dobrovolnické činnosti. Taktéž se nám osvědčilo, když se žáci setkali s jim blízkými osobnostmi, na jejichž návštěvu se předem pečlivě připravili – absolvovali workshopy před realizací setkání, zabývající se např. nácvikem argumentace nebo prací s kontroverzními tématy. Významný je také poznatek, že v procesu osvojování si demokratické kultury je důležité ohlížet se zpět na kroky, které již v konkrétní třídě fungovaly, a skrze ně zkoušet další nové aktivity a metody.
Co podpořilo pedagogy: Jak již bylo zmíněno, nejvýznamnějšími realizátory a hybateli projektu byli pedagogové. Stavěli jsme na jejich silných stránkách a oblastech, v kterých jsou si sami jistí. Pracovali na plánech osobního pedagogického rozvoje a tím snadnější pro ně byla cesta k naplňování nastavených cílů na poli demokratické kultury. Jakmile se cítili v konkrétní oblasti jistější, chopili se snadněji dalších výzev. Důležitým podpůrným faktorem a impulzem pro další práci byla účast na workshopech, vzájemné sdílení materiálů a pilotování lekcí, sebereflexe a reflexe s kolegou. Jako velmi přínosný se ukázal i důraz na vnímání a reflexe proměny chování a postojů žáků a boření předsudků pod vlivem dobrovolnických akcí či diskuzí mimo třídu. Domníváme se, že je zapotřebí pedagogy stále podporovat v jejich práci a pomáhat jim hledat další cesty. K tomu má posloužit i naše příručka, kterou s vámi s radostí sdílíme, a přejeme úspěšnou implementaci do vaší výuky.
Jiřina Mrkvičková a tým spolupracovníků organizace EDUcentrum, z. ú.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
