Rozpoznat manipulativní komunikaci I. Upravené fotografie (Photoshop)
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Rozpoznat manipulativní komunikaci I. Upravené fotografie (Photoshop)
3,5 (2 hodnocení)
V publikaci Stanislava Štěpáníka a kolektivu Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) nalezneme i řadu námětů pro výuku zaměřenou na sféru reklamní a mediální komunikace. Autoři vycházejí z konstatování, že „s mediální komunikací mívají děti zkušenost v různé míře od útlého dětství“, a proto chtějí vnímání mediálních komunikátů u žáků „kultivovat – je nezbytné naučit dítě žít ve světě médií tak, aby se naučilo média využívat sobě ku prospěchu, ale aby se jimi nenechalo manipulovat, negativně ovlivňovat“ (s. 97).
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci charakterizují digitální zdroje, které využívají ve svém vzdělávání; k učení využívají i osobní digitální zařízení.
Žáci na základě vlastních kritérií pro vyhledávání získávají potřebné informace z doporučených zdrojů.
Cíle:
Žáci dokáží rozpoznat základní manipulativní techniky v upravených fotografiích zveřejněných na internetu (pro 7. ročník ZŠ).
Žáci dokážou s využitím odpovídající aplikace dohledat původní zdroj příslušné fotografie.
Pomůcky pro žáky:
Mobilní telefon / tablet (pro dohledávání zdrojů fotografií, pro jejich prohlížení)
Google Classroom nebo jiné podobné prostředí (pro sdílení fotografií)
Google Lens nebo jiná podobná aplikace
Pomůcky pro učitele:
Dataprojektor, PC pro promítání fotografií, případně dalších materiálů
Google Classroom nebo jiné podobné prostředí (pro sdílení fotografií)
Nutně předchází: úvod do mediální a reklamní komunikace (základní druhy médií, definice reklamy atp.)
Uvedení tématu hodiny: Upravené fotografie na internetu.
Brainstorming: Ptáme se žáků, zda pravidelně sledují například něčí instagramový profil nebo facebookovou stránku a jak by charakterizovali fotografie, které jsou tam publikované. Domnívají se žáci, že jsou snímky nějakým způsobem upravené? Z jakých důvodů by mohly být upravené? Upravovali žáci sami někdy fotografii, kterou pořídili? Proč k úpravě přistoupili?
Srovnání fotografií: Učitel se ptá žáků, jak působí žena na původní a jak na upravené fotografii. Čím se fotografie liší? Jaký měl autor úpravy nejspíše záměr?
Skupinová práce: Žáci ve skupinkách o 3–5 členech rozebírají další fotografie, například každá skupina zkoumá vždy dvojici fotografií jedné turistické lokality (lze využít fotografie z následujícího článku: https://citymagazine.si/cs/skutecna-tvar-turistickych-pamatek-realita-proti-obrazkum-z-katalogu/), níže příklad Eiffelovy věže v Paříži. Fotografie ideálně skupinám sdílíme prostřednictvím Google Classroom nebo jiného podobného prostředí. Žáci pracují na svém zařízení (je potřeba minimálně jedno do každé skupiny). Žáci se vždy zaměřují na 1) rozdíly mezi fotografiemi a 2) důvody, proč někdo zveřejnil jak první, tak druhý snímek (například kde by mohla být zveřejněna první fotografie – třeba webová stránka lákající na výlet do Paříže; kde druhá – třeba článek o negativních dopadech turismu; kde obě dvě – například právě v článku nazvaném „Skutečná tvář turistických atrakcí“). Každá skupina si stanoví svého mluvčího, který následně bude výsledky její práce prezentovat.
Prezentace výstupů práce ve skupinách, učitel promítá příslušné fotografie v Google Classroom nebo jiném podobném prostředí.
Skupinová práce: Druhý úkol pro skupiny spočívá ve vyhledání zdroje, který fotografii zveřejnil. Učitel vysvětlí, že různé aplikace nám dnes mohou pomoci s dohledáním původního zdroje fotografie. Tím nám poskytují informace ohledně pravosti či aktuálnosti snímku. Žáci ve svém zařízení vloží sdílenou fotografii na stránce images.google.com po kliknutí nejprve na ikonu fotoaparátu a následně na funkcionalitu „Najít zdroj obrázku“: Žáci se zaměřují na to, co zajímavého zjistili po dohledání původního zdroje (např. fotografie je několik let stará, objevuje se v mnoha článcích o daném tématu atp.)
Vybrané skupiny stručně prezentují výsledky své práce.
Reflexe: Učitel spolu s žáky shrnuje různé motivace pro úpravy fotografií. Debata by se měla dotknout problému vytváření „šťastné reality“ zejména na sociálních sítích a s tím souvisejících psychických obtíží mladých lidí (deprese, úzkostné stavy, problémy se sebedůvěrou, nespokojenost se svým fyzickým vzhledem atp. právě pod vlivem sociálních sítí). Učitel může zmínit příklad francouzského zákona, který požaduje označování upravených fotografií (viz https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/moda/upravene-fotky-uz-jen-s-oznacenim-francouzsky-zakon-bojuje-proti-nerealistickym_1710041108_kro). Úpravy fotografií ovšem můžou být motivovány i potřebami běžných úprav (například ořez, různé filtry atp).
Zdroje
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav; HÁJKOVÁ, Eva; ELIÁŠKOVÁ, Klára; LIPTÁKOVÁ, Ľudmila a SZYMAŃSKA, Marta. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.
Na aktivitu mohou žáci navázat tvorbou vlastních upravených fotografií přizpůsobených stanovenému zadání (například ilustrační fotografie pro den otevřených dveří ve škole). Pokud má škola k dispozici placenou verzi některého z chatbotů, učitel může promítnout třídě pro srovnání příslušnou fotografii vygenerovanou umělou inteligencí.
Postřehy z ověřování v praxi:
Žáky zaujala práce s vizuálními materiály v internetovém prostředí, neboť tyto zdroje jsou běžnou součástí jejich každodennosti, byť patrně obvykle bez náležité reflexe. Spontánně sdíleli své dojmy z přítomnosti upravených fotografií zejména na sociálních sítích.
Literatura a použité zdroje
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny. 1. vyd. Praha: Fraus, 2020. 312 s. ISBN 978-80-7489-595-1.
