Odborný článek
Robots @ School
5,0 (2 hodnocení)
Zpráva o výzkumu zpracovávajícím vztah dětí k robotům a jejich výukové možnosti využití.
Začátkem roku 2011 a v průběhu následujících měsíců provedla společnost Latitude ve spolupráci s LEGO Learning Institute a Project Synthesis výzkum pojmenovaný Robots @ School, poskytující dětem možnost vyjádřit, jak by chtěly, aby s nimi roboti spolupracovali v běžných situacích spjatých s výukou, pobytem ve škole i mimo ni. Do projektu se zapojilo 348 dětí ve věku 8-12 let ze Spojených států, Jižní Afriky, Austrálie, Velké Británie, Francie a Německa. Jejich kreslené obrázky doplněné textem reagovaly na otázku: Co by se stalo, kdyby byli roboti součástí každodenního života? Analýza příběhů, které děti vymyslely, je docela zajímavá ([1] [2]).
Ve většině případů byly vybrané děti mimořádně motivované k učení, objevování a zdokonalování svých dovedností, bez ohledu na to, zda měly zkušenost s formálním nebo neformálním způsobem výuky. Děti chtěly vykonávat úkoly na vlastní pěst. Do jisté míry zde byla potřeba autoregulace a sebezdokonalování. V tomto ohledu si byly děti částečně vědomy překážek spojených s jejich vzděláváním a rozvojem. K těmto překážkám patřily zejména sociální bariéry, studijní tempo, čas a trpělivost. Právě čas a trpělivost hrají hlavní roli. Děti jsou schopny mnoho úkonů udělat samostatně. V okamžiku, kdy se dostávají od jednoduchého ke složitému, vyhledávají pomoc u rodičů či učitelů, kteří i při nejlepších úmyslech nemají většinou dostatek času, aby uspokojili všechny jejich potřeby. Dítě je pak bráno do jisté míry jako obtěžující faktor.
Jak by mohl robot vstoupit do této situace a vyřešit ji? K humanoidnímu robotu lze přistupovat jako k lidské osobě (kamarád, učitel, ...), ale bez omezení, jež často doprovází skutečné lidské interakce. Robot díky absenci některých lidských vlastností může úspěšně řešit některé z výše uvedených překážek. Robot je mimo jiné nekritický, pomáhající, nekonečně trpělivý, může být legrační, přistupovat k dětem individuálně a vlastním tempem.
Z příběhů dětí vyplývá, že vnímají roboty jako neocenitelné partnery rozvíjející jejich kreativitu zejména v případě, kdy nejsou schopny vyjádřit myšlenku, sdělit ji spolužákům nebo vyučujícímu. Na rozdíl od nich je robot schopen chyby v artikulaci a mluveném slovu identifikovat a společně s dítětem opravit. Tím, že pomáhá formulovat a reformulovat jejich myšlenky, je schopen odstranit hlavní překážky blokující kreativní poznávání a podstupování rizik.
Robot: Inteligentní = sociální
64% dětí si představuje robota jako společníka. Děti preferují humanoidy, kteří dokážou s lehkostí mluvit a komunikovat, přinášejí chytré a užitečné znalosti a společensky interagují. Třetina dotazovaných si robota představuje spíše v lidské podobě, než v podobě hranaté s mechanickými vlastnostmi. 29% dětí uvedlo, že primárním komunikačním nástrojem jejich robotů je řeč.
Na rozdíl od dospělých přistupují děti k technologiím jako k něčemu, co v sobě nese lidské vlastnosti. To zasahuje i do představ vybraných skupin dětí a osvětluje tak pozitivní asimilaci robotů do existujících dětských sociálních skupin. Robot v takové skupině nerozlišuje postavení jedince ve skupině, nezná předsudky a chová se ke každému stejně. Díky oblíbenosti by mohl pozitivně působit na klima třídy. Slabší děti logicky interagují s robotem častěji, což může vést k růstu empatie okolí.
Robot: Nový způsob učení
Za jeden z nejdůležitějších přínosů asimilace robotů do výuky lze považovat trpělivý a podpůrný přístup v kontextu edukace. To ocenilo 75% dětí, které vnímají nedostatek času jejich rodičů při potřebě pomoci s domácími úkoly nebo vysvětlením probírané problematiky. Ian Schulte, ředitel technologií a rozvoje podnikání společnosti Latitude, říká, že „je zapotřebí uvědomit si, že robot podporuje a povzbuzuje, ale nesoudí“ [2]. Jak se zachovat v konfliktních a nekonvenčních situacích, je stále otázkou. I přesto plní roboti celou řadu emociálních potřeb na cestě vývojem dítěte. Příkladem může být zábavný přístup k procesu učení. To může děti motivovat a pomoci zvládnout nudnou a rutinní látku. Z praktického hlediska si přesně čtvrtina dětí představuje robota jako pomocníka při řešení domácích úkolů a dalších domácích povinností podřadného druhu (třeba uklízení).
Robot: Smývá rozdíly mezi učením a hrou
Děti vnímají robota přibližně stejně jako pomocníka při hře i při učení. Ve věku, kdy se hry a učení neustálé prolínají, jsou roboti tím správným prostředkem pro plynulý přechod mezi těmito činnostmi. Za ideální lze považovat kombinací obojího – učení hrou.
Studie Robots @ School se snaží pochopit učení dětí a identifikovat ty problémy v procesu vzdělávání, kde mohou roboti nabídnout pomoc. Z dostupných příběhů lze sumarizovat výsledky takto:
Funkce robota:
Proč mají děti roboty rády?
Studie v číslech:
64% dětí popisovalo roboty jako přirozeně a lidsky vyhlížející společníky
20% dětí vidělo roboty jako přirozené členy jejich sociální skupiny
28% dětí se k robotům chovalo stejně, jako by to byli lidé
33% dětí považovalo roboty za populární ve škole i mimo ni
38% dětí by si chtělo s robotem hrát
38% dětí by se chtělo s robotem učit
Public Domain
"Můj vyučující považuje mého robota za skutečnou spolužačku. Moji spolužáci si to myslí také. Ona je přátelská a zábavná a rozumí si s každým z nás. Kdyby nebyla z kovu a měla kůži, nikdo by nepoznal, že je robot. Je skutečně chytrá a každý si s ní rád povídá. Má srandovní hlas, ale nikdo si z ní legraci nedělá." - děvče, 8 let, USA
"Když přijdu domů, pomůže mi můj robot s úkoly. Moje máma a táta vstoupí do pokoje a upozorňují, že nebudu moci hrát žádné hry, dokud si neudělám úkoly. Pak ale vidí, že už jsou hotové a jsou rádi, že mám takového kamaráda. Mohl by umět cokoliv - hrát fotbal, stavět lego, číst, počítat příklady, psát a vykonávat všechny pohyby jako člověk. Od doby, kdy jsou rodiče stále v práci a nemohou mi pomáhat, hrát si se mnou nebo mi něco uvařit, pomáhá mi robot." - chlapec, 9 let, Německo
"Když jsem dnes přišel ráno do školy, můj vyučující mě překvapil. Dal mi robota, aby mi pomohl s činnostmi ve škole. Hráli jsme fotbal s mými přáteli. Ve třídě pak za mě psal a pomáhal mi myslet. Když jsem ze školy odcházel, vzal můj batůžek a přeměnil se na kolo. Když jsme dorazili domů, nachystal mi svačinu a pomohl mi s úkoly. Vyrobil pro mne knihu ke čtení. Pak jsme si hráli s autíčky. Dokáže udržet má tajemství. Mohu mu říct cokoliv a on mi vždy poradí." - chlapec, 10 let, Francie
"RJ je super bombastický robot. Vypadá jako transformer a když kliknu na tlačítko, ukáže mi svou obrazovku. Vypadá pak jako notebook. Mohu vložit své pokyny, aniž bych psal. RJ opraví můj pravopis a řekne mi, když jsou mé věty špatně. Tak učitel nevidí mé chyby, ale může poznat, zda je má myšlenka správná." - chlapec, 12 let, Jižní Afrika
SCHULTE, Ian. Robots are Powerful Partners for Learning & Creative Exploration [online]. 2011. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.latd.com/2011/10/27/robots-powerful-partners-learning-creativity.
GASKINS, Kim. Robots Inspire New Learning & Creativity Possibilities for Kids [online]. 2012. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.latd.com/2012/01/16/robots-at-school-findings/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.