Má-li být výuka cizího jazyka v praxi mateřských škol smysluplná a účinná, vyžaduje dostatečnou jazykovou kvalifikovanost i metodickou zkušenost vyučujícího. Je nutno důsledně uplatňovat formy a metody, které odpovídají potřebám, možnostem a celkové mentalitě předškolního dítěte a dodržovat podmínky, které stanovuje RVP PV. Postup by měl být vždy takový, aby učení se cizí řeči bylo co nejpřirozenější součástí běžného života a činností dětí. V souladu s těmito požadavky i dlouhodobějšími praktickými zkušenostmi nabízíme pedagogům následující doporučení:
- V podmínkách běžné mateřské školy (tedy tam, kde se jedná o výuku, nikoli o vytváření dvojjazyčného prostředí) se nejlépe pracuje s dětmi ve věku 5 - 6 let.
- Osvědčuje se průběžná práce s dětmi, přirozené uplatňování cizojazyčných aktivit v běžném denním programu, zařazování krátkých jazykových chvilek při nejrůznějších činnostech a situacích (podle obsahu činností, podle psychického naladění dětí apod.). Doporučuje se co nejčastější a pestrá individuální komunikace s dítětem, rozvíjená na citovém základě.
- S úspěchem lze uplatňovat běžné metody práce s předškolními dětmi, kde se pojí slovo s pohybem, hudbou či dalšími činnostmi, metody podněcující k aktivitě, poutající zájem dětí, vytvářející a podporující pozitivní citovou motivaci. Nabízené spektrum činností by mělo být pestré a rozmanité (můžeme využívat různá říkadla, básničky, písničky, scénky, pohádky, pokyny a instrukce v rámci nejrůznějších her či režimových aktivit, komentáře každodenních rituálů, běžné komunikační aktivity - např. pozdravy, poděkování, jednoduché otázky či odpovědi apod.).
- Slovní zásobu i fráze je účelné volit z okolí dítěte, a tedy vztahovat je k "tady" a "teď"; tzn. uplatňovat taková slova a slovní spojení, která odpovídají běžným tematickým okruhům, prostředí mateřské školy a životu dětí a která tak děti mohou přirozeně používat a setkávat se s nimi i mimo mateřskou školu.
- Důležité je uplatňovat pomalejší řeč, dělat delší prodlevy mezi větami, jasně artikulovat až přehánět přízvuk, používat jednoduché a krátké věty, bez vedlejších vět a vsuvek, používat jednoduchých otázek, příkazů apod.
- Je třeba stálého opakování, a to nejen izolovaných slov, ale slovních spojení, stejně tak i říkadel, písniček apod.
- Co se týče rozsahu "látky", zdá se, že "méně je více".
- Pokud má seznamování dětí s cizím jazykem podobu soustředěné, řízené a časově ohraničené činnosti, měla by být doba této činnosti max. 20 - 30 minut (dle trvání zájmu dětí). Lépe je zařazovat ji dopoledne a nebo po 14. hod., což odpovídá fyziologickému kolísání soustředěnosti dětí během dne. Pro tuto formu práce je vhodné děti vybírat, přičemž je třeba si všímat zejména celkové vývojové úrovně dítěte (intelekt, řeč, sociální zralost), přání dítěte a postoje rodičů.
- Tato soustředěná "výuková" činnost by měla být zařazována alespoň dvakrát týdně, jinak děti hodně zapomenou; zařazování systematické "výuky" jednou týdně se jeví jako málo efektivní. Vhodnější je kombinovat tuto "soustředěnou" činnost s průběžným opakováním a přirozeným používáním již osvojeného v běžných činnostech.
- Vzhledem k výjimečným rozlišovacím a imitačním schopnostem je nutné poskytovat dítěti dobrý, resp. dokonalý, jazykový vzor. Kvalita jazykového vzoru je velmi důležitá, neboť získá-li dítě v předškolním věku chybné návyky (např. v intonaci či výslovnosti), jsou tyto návyky natolik zafixované, že je později prakticky nelze odbourat. Pokud není vyučující schopen dobrý jazykový vzor poskytovat, doporučuje se hojně používat jazykově dokonalých zvukových nahrávek.
- Osvědčuje se zapojit také rodiče a seznámit je nejen s obsahem, ale zejména se způsobem, jakým se s dětmi pracuje; můžeme jim tak nabídnout vhodné metody pro práci s dítětem doma, "usměrnit" jejich často nepřiměřená očekávání a předejít tomu, aby v důsledku neznalosti věci a nedostatečného poučení nebyli slabými výsledky "výuky" zbytečně zklamáni.
- Nutno si uvědomit, že při raném seznamování dítěte se základy cizího jazyka jde o přípravu dítěte k budoucímu osvojování jazyků. Kvalita a stupeň osvojení řečových dovedností a jazykových prostředků nemusí být rozhodující. Tyto aktivity je třeba vnímat především jako příležitost dítěte nahlédnout do jiných kultur, jako možnost uvědomit si existenci různých jazyků, jako podnět k tomu, aby dítě vnímalo znalost více jazyků jako samozřejmost a bylo tak k jejich učení přirozeně motivováno.
Tématu výuky cizích jazyků v mateřských školách se autorka věnuje rovněž v následujících příspěvcích:
