Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
V dnešní době je situace pro výuku cizích jazyků v mateřských školách nepříznivá. Chybí vhodná metodika, kvalitní a kvalifikovaní vyučující a v neposlední řadě i ucelené didaktické materiály. MŠMT se rozhodlo řešit tuto otázku vytvořením vhodné metodiky, nabídkou aktivit, témat, slovíček a slovních spojení, běžných otázek či pokynů, příkladů říkadel, písniček, her, pracovních listů apod.
Na rozdíl od teoretických diskusí, kde se stále vedou spory o vhodnosti výuky cizích jazyků v mateřských školách (a kde jsou shledávána mnohá pro i proti), je mnoho mateřských škol, které se z vlastní iniciativy, či v důsledku rodičovského zájmu, cizojazyčnými "výukovými" programy předškoláků již delší dobu zabývají. Od r. 1990, kdy se tyto aktivity začaly rozvíjet, došlo k určitému posunu. Na jedné straně původní obrovská vlna zájmu poněkud opadla, zejména v důsledku malé účinnosti některých forem jazykového vzdělávání předškolních dětí. Na straně druhé zájem rodičů o jazykové vzdělávání potomků roste, bohužel často za každou cenu, někdy bez ohledu na kvalitu "výuky", na prospěch a možnosti dítěte.
Dnes jsou v praxi využívány různé formy seznamování dětí s cizím jazykem, od průběžné nenásilné nabídky realizované učitelkami, až po nejrůznější kroužky organizované najímanými agenturami. Některé formy jsou vhodné více, jiné méně a rozdílná je i jejich účinnost. Lze se setkat např. s tím, že jsou děti vzdělávány způsobem, který nedostatečně respektuje specifika pedagogické práce s předškolními dětmi a jejich vývojové možnosti. Výsledky jsou pak nevalné a motivační funkce k dalšímu vzdělávání pro děti téměř nulová. Na druhé straně jsou známy i případy, že děti, které se s angličtinou v mateřské škole setkávají při běžných hrách a aktivitách, jsou na konci svého předškolního období schopné komunikovat mezi sebou i s učitelkou už z velké části v angličtině. Výuku vede buďto učitelka, resp. český lektor, nebo ji lektorsky zajišťuje rodilý mluvčí. Zejména v tomto směru se velmi liší státní mateřské školy a školy soukromé. Soukromé školy se snaží vytvářet přirozené cizojazyčné prostředí, které je určeno zejména dětem z bilingvních rodin. Často se zde na výuce podílejí rodilí mluvčí. Tomu odpovídá také vysoké školné (v rozpětí od cca 4 000,- Kč do 15 000,- Kč měsíčně). Při výuce je uplatňována především přirozená metoda.
Státní mateřské školy uplatňují dvě možnosti. Nejběžnější formou je výuka anglického jazyka v podobě krátkých, rozdílně intenzivních kurzů. Obvykle se jedná o jednotýdenní cca hodinové lekce nabízené jako "nadstandard", jsou hrazeny rodiči. Někde jsou zajišťovány rodilými mluvčími. Druhou formou je integrovaná výuka. To znamená, že ji vede učitelka sama, a že s angličtinou běžně pracuje v celodenním vzdělávacím programu, propojuje ji s různými vzdělávacími i režimovými činnostmi, aktivní zábavou a hrou. Někdy bývá angličtina propojena s počítačovými programy. Každá z těchto forem má své pro i proti. Optimálně by mohl fungovat model propojující obě tyto možnosti. To znamená, že integrovanou průběžnou výuku zajišťuje učitelka mateřské školy a dokonalý jazykový vzor poskytuje dětem rodilý mluvčí, např. v podobě pravidelných lekcí.
Národní plán výuky cizích jazyků na léta 2005 - 2008 počítá výhledově s tím, že se základy angličtiny by se měly seznamovat již děti v posledním ročníku mateřské školy. Se systematickou výukou angličtiny pak začnou děti v první třídě základní školy. Nutno dodat, že nemá jít o klasickou výuku jazyka, ale o přípravu dítěte k budoucímu osvojování jazyků, jako jeho příležitost nahlédnout do jiných kultur, jako možnost uvědomit si existenci různých jazyků, jako podnět k tomu, aby dítě vnímalo znalost více jazyků jako samozřejmost a bylo tak k jejich učení přirozeně motivováno. Děti by se neměly učit jen jazykovým dovednostem, ale také se seznamovat s okolním světem, rozšiřovat si obzor poznání v době, kdy jsou na podněty okolí velmi citlivé. Výuka by měla mít multikulturní rámec, děti by měly poznávat i reálie jiných zemí, učit se o kultuře jiného národa, toleranci k cizincům, rozvíjet své multikulturní postoje.
Problémem však zůstává, že pro zahájení výuky cizích jazyků v mateřských školách nejsou vytvořeny potřebné podmínky. Nějakou dobu tedy potrvá, než zajištěny budou. Největším problémem je nedostatek kvalitních a dostatečně kvalifikovaných vyučujících. Stejně tak chybí i ucelené metodické a didaktické materiály.
MŠMT se rozhodlo řešit urychleně otázku vhodné metodiky, která by pravděpodobně mohla řešit některé problémy v počáteční fázi realizace programu Národního plánu výuky cizích jazyků v předškolním vzdělávání. Metodika by měla formulovat základní zásady rané cizojazyčné výuky dětí. Její klíčovou součástí by měla být nabídka vhodných aktivit, témat, slovíček a slovních spojení, běžných otázek či pokynů, které reflektují přirozené prostředí, v němž dítě vyrůstá a v němž je vzděláváno, stejně tak i příklady říkadel, písniček, her, pracovních listů apod. Kromě textové části by měla obsahovat i audiovizuální materiál s praktickými aktivitami pro děti (písničky, pohádky, scénky apod.), a pochopitelně také jednoduché a praktické instrukce ke všem metodickým materiálům. Součástí metodiky by měl být také audiovizuální didaktický materiál pro vyučující, kde by byly některé aktivity, doporučované v metodice, prezentovány např. ve formě krátkých "modelových" sekvencí, aby vyučující mohli sami vytvářet a nabízet dětem aktivity analogické.
Současně s metodikou by měla být realizována i podpůrná opatření na její implementaci (jazykové vzdělávání učitelek mateřských škol, didaktické workshopy a semináře apod.).
Tématu výuky cizích jazyků v mateřských školách se autorka věnuje rovněž v následujících příspěvcích:
MARUŠKOVÁ, M. Výuka angličtiny v předškolním věku. Praha: Diplomová práce PedF UK, 2005.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.