Projekt pro rozvoj čtenářství

Celý projekt není záměrně rozdělen na jednotlivé měsíce, týdny, vyučovací jednotky, z důvodu co nejvíce se přizpůsobit rozdílným potřebám jednotlivých základních škol a věku dětí. Je rozdělen na jednotlivé části dle kapitol knihy Ferda mravenec. Záleží na učiteli, jak dlouho bude s žáky jednotlivé kapitoly probírat. Projekt je předkládán jako námět, je stále otevřený a dá se neustále doplňovat dle zájmu žáků a edukačních potřeb s přihlédnutím k psychickému a fyzickému vývoji dětí a míře nabytých zkušeností.

Nedílnou součástí projektu je soubor pracovních listů s hmyzí tematikou pro rozvoj čtenářství, porozumění textu, práce s textem, umění se vyjádřit slovem i písmem, grafomotoriky a logického uvažování. Jednotlivé pracovní listy jsou zařazené do přílohy. Součástí pracovních listů je také vytvoření identity Ferdy Mravence. Všechny pracovní listy žáci zakládají do svého portfolia, tzv. Ferdyboxů, což je učí systematičnosti a pořádku.

Metody čtení využité v projektu

V daném projektu pedagog využívá různé metody čtení. Mezi ně je možné zařadit předčítání, sdílené čtení, střídavé čtení, samostatné čtení a společná četba. Pro úplnost uvádím jejich krátkou charakteristiku.

Předčítání

Rodiče, vyučující a nebo vychovatelé předčítají dětem knihy v období předškolního věku a nebo v samotných počátcích školní výuky. Jako metoda je v pozdějším věku žáků přehlížena. Předčítání by mělo i nadále pokračovat v době, kdy již žáci samostatně čtou. Vzbuzuje u nich další chuť do čtení, zlepšuje poslechovou vnímavost, zvědavost, inspiraci. Žáci se snaží napodobit melodii hlasu, intonaci a artikulaci. Předčítání přispívá značnou měrou k rozvoji čtenářství.

Sdílené čtení

Sdílené čtení rozvíjí fantazii a představivost, vtahuje do děje a vzbuzuje zájem i zvědavost u žáků, kteří ještě dostatečně neovládají čtení na takové úrovni, aby se mohli plně věnovat významu zapsaného.

V knize je mnoho obrázků a velká písmena. Učitel ukazuje žákům text a děti čtou společně s ním. Pedagog vysvětlí neznámé pojmy. Do činnosti zapojí i předvídání, domýšlení děje formou špagetového příběhu, dokreslení a nebo zapsání svého vlastního závěru a hodnocení celého textu.

Střídavé čtení

Při střídavém čtení se žáci obměňují ve čtení buď ihned po každém slově nebo větě či odstavci. Střídavé čtení aktivně zapojuje všechny žáky, učí je samostatně pracovat s textem podle písemných pokynů, stává se zdrojem poznání.

Samostatné čtení

Tato metoda je ve školách často opomíjená ze strachu takzvaného nic nedělání. Tato obava je však naprosto zbytečná za předpokladu, že kantor bude k této metodě přistupovat aktivně a ne sledováním děje za oknem s ignorováním nekázně žáků ve třídě. Této metody se využívá při relaxaci, samostatné práci a práci ve dvojicích. Učitel chodí po třídě, šeptem s jednotlivci debatuje o knize. V závěru je vhodné provést diskusi nad knihou, seznámení ostatních spolužáků s knihou, kterou právě čtu. Přednosti dané knihy, porovnání s jinou četbou, přečtení úryvku, upozornění na nějakou pasáž. Tento způsob rozvíjí čtenářské zájmy, učí vhodnému výběru, navozuje relaxaci, pohodu a radost, naplňuje volné chvíle.

Společná četba

Žáci dostávají stejnou knihu, a to například jako dárek a nebo mají knihu zapůjčenou ze školní knihovny. Mohou číst společně při hodinách, některé úseky samostatně ve škole, doma. Tento způsob rozvíjí čtenářské dovednosti, vzbuzuje zájem o čtení knih,  poskytuje společné zážitky a diskuze.

Ztracené čtení

Žáci čtou potichu text a nahlas přečtou buď podstatná jména, slovesa, počáteční písmena vět a nebo další slova dle zadání pedagoga. Toto čtení nutí žáka k soustředění, zapojování více smyslů.

Čtenářský deník

Zaznamenávání přečtené literatury je vhodné pro motivaci i osvěžení paměti. Žák by měl mít svůj osobní sešit pro zaznamenávání četby. Deník obsahuje název knihy, jméno autora a dále podle věku a zkušenosti žáka buď několika větami zaznamenání děje, vlastní hodnocení knihy a práci s textem. Vše doplněné malým obrázkem vztahujícím se k textu. U čtenářských deníků je důležité dbát na důsledné dodržování toho, aby se činnost nestala prací rodičů či starších sourozenců. Tomu lze předejít, když tuto práci budou žáci vytvářet ve škole. Zároveň je důležité dbát na hodnocení tohoto úkolu. Nejedná se zde o perfektní slohovou práci, ale o zaznamenání vlastních prožitků při práci s knihou, a tak hodnocení pedagoga by mělo být vždy slovní a být pouze jako dopomoc, jako návod jak dále postupovat. Učitel by neměl žáka zbytečně kritizovat, ale měl by jej vést v jeho dalším úsilí a měl by umět pochválit.

Nyní, prosím, dovolte malinkou vsuvku z mého života, malou připomínku a zároveň velkou prosbu, která je však velmi důležitá právě pro rozvoj čtenářství.

Můj syn nedávno v devátém ročníku základní školy psal slohovou práci na téma Červená Karkulka ve tvém originálním podání. Za hodinu vytvořil několikastránkový příběh o Červené Karkulce zasazený do válečného prostředí. Celý příběh byl naprosto fascinující, kdy dívka v červeném oblečku musela odolat nebezpečným nástrahám Wolfovi, veliteli vojenské jednotky, který zabil Karkulčinu babičku. Příběh jsem doslova četla jedním dechem. Fascinující nápad i zpracování, ale...měl tam mnoho gramatických chyb, které se týkaly především velkých písmen, čárek, háčků... Za svoji snahu, za vytvoření originálního příběhu byl ohodnocen známkou 4. Zjistila jsem, že práci žáci vytvářeli během jedné vyučovací hodiny, tedy 45 minut, a tím pádem neměli mnoho času na přípravu, napsání a už vůbec ne na závěrečné přečtení textu a opravu chyb.

Můžete mi věřit, že každý můj článek, dokonce i tento příspěvek píši několik hodin a pak jej dlouho opravuji a neustále přehazuji slova i věty až do chvíle, kdy jsem spokojena. Možná, že kdyby si sama paní učitelka předem vyzkoušela za 40 minut (příchod, příprava a motivace jistě 5 minut zabere) psát naprosto nepřipravený a neznámý text, těžko by to sama dokázala. A i přesto, kdyby žáci měli dostatek času na přečtení a i kontrolu chyb a přesto všechno měli ve slohu gramatické chyby, je pedagogicky správné sloh tímto způsobem hodnotit? Rozhodně ne. Možná, že práce měla mít dvě známky jednu za sloh lomeno známkou za gramatiku. Možná...

Dnes již víme, že negativním hodnocením žáka pouze znechutíme a příště, až bude psát další sloh, možná bude mít méně chyb, ale budou to nic neříkající písmena na papíře a nebo v horším případě, tam žák napíše dvě tři hloupé věty, nakreslí cosi a bude se dívat z okna, pokud se ovšem dostaví do školy. Vždyť úkolem pedagoga je nejen předat vědomosti, ale hlavně získat žáka k dalšímu vzdělávání.

Vzhůru do mraveniště

Vlastní projekt začíná názvem Vzhůru do mraveniště aneb Projekt pro rozvoj čtenářství, který je rozdělen do šestnácti témat podle kapitol knihy O. Sekory Ferda Mravenec. Názvy kapitol podněcují již v samotném počátku u dětí zvídavost.

Znamená to, že žáci přečtou společně s paní učitelkou jednu kapitolu a následně plní úkoly, které se k ní vztahují. V každé kapitole je pravidelně opakující se činnost jako četba textu, komunikační kruh, gramatická cvičení, počítání, výtvarné a pracovní činnosti, pohybové hry, výstavky prací, zpracování portfolia do tzv. Ferdyboxu. Ke každé kapitole patří jeden pracovní list, který ověřuje zvládnutí problematiky práce s textem.

V části Kapitola o sáňkách na mraveništi a o prázdné krabičce se děti seznámí s novou knihou O. Sekory Ferda Mravenec, s hmyzem a jejich způsobem života. Poslechnou si příběh bez konce a tvořivým způsobem samy zvolí několik možných závěrů příběhu, který následně nakreslí. Vzájemně si popovídají v komunikačním kruhu, založí si vlastní portfolio, formou brainstormingu sestaví pravidla chování a bezpečnosti, vystaví Ferdovi rodný list a zdravotní průkaz, naučí se vázat raneček, zažijí pocit uvězněného mravence, vytvoří výstavu svých prací a vytvoří pracovní list.

Na tuto část navazuje kapitola Jak Ferda neměl deštník a jak pan Hlemýžď huboval. Zde si děti zahrají LOTO, vyrobí kočárek pro Berušku, uvedou svoji vlastní prezentaci o hmyzu, vytvoří leporelo a pomocí kapek napíší tajnou větu.

Téma s názvem Kapitola O tom, jak se hlemýžď zlobil ještě víc a svižník na něj volal: „Co tak utíkáte, strejčku?", umožní žákům prožít stavbu opravdového domu ve zmenšené podobě a naučí je vyhledávat informace.

Část O tom, co by Beruška ráda, ale musí se optat maminky naučí žáky přečíst a rozluštit zašifrovaný dopis, uvědomí si důležitost maminky, procvičí si paměť i zrakovou percepci a vytvoří monotyp.

Kapitola O tom, jak cvrčkovi hrálo rádio a jak se paní ploštice ostýchala v sobě skrývá Hru na tichou poštu, návštěvu knihovny s programem, hru na telefonní seznam a na rádio a dokonce i exkurzi v opravdovém rádiu.

V části zvané O brouku Pytlíkovi a o tom, jak se hází lasem, hází žáci na cíl, učí se házet opravdickým lasem, poznají vývoj brouků a půjdou na tajuplnou výpravu za zjištěním identity brouka Pytlíka. Rovněž nebude chybět ani výtvarná práce a pracovní list vztahující se k rozvoji čtenářství.

Téma Jak se ochočí kůň, aby pěkně poslouchal přenese žáky ke koním. Žáci zažijí na vlastní kůži hippoterapii, vyrobí papírovou ohlávku na koníka, naučí se základy první pomoci a procvičí si zrakovou, sluchovou a kinestetickou paměť.

Kapitola Jak se Beruška stále smála a pak se na Ferdu ani nepodívala učí žáky samostatnému vypravování děje a tvoření slohových prvotin. Výrobky šátků Ferdy Mravence, tykadel a mravenčích zadečků potěší každého a navíc tyto převleky budeme moci uplatnit při školní akademii.

Devátá část O nejpěknějších hračkách pro malé děti zavede žáky do tajuplného bludiště, ale také na poutavý film. Žáci prožijí mravenčí obchod a budou si lámat hlavu se zašifrovanými zprávami a verši.

Kapitola Jak komáři Ferdovi tleskali a Beruška se urazila naučí žáky vytvářet definice, veršovat a doplňovat rébusy. Dále si žáci udělají zajímavá dechová cvičení, navštíví plavecký bazén a dostanou se i na baletní vystoupení.

Téma Jak byl hlemýžď rád, že mu Ferda šimral záda zaujme relaxačním cvičením s hrou na Orffovy nástroje, špagetovým  příběhem i dramatizací a prožitkem.

Dvanáctá část Proč velevážená žalobkyně foukla málo do pampelišky odhalí výrobu svíček a bezpečnostní pravidla při zacházení s ohněm, první pomoc při bodnutí hmyzem a dramatizací soudního jednání.

V části zvané  Jak se to panu Zlatohlávkovi v rádiu nepovedlo se naučí žáci práci v týmu, spolupráci a obhájení vlastního názoru. Zahrají si pohybové a sociální hry.

Kapitola Jak to vlastně bylo zavede žáky na putovní výstavu. Vytvoří si pěkné výtvarné práce a naučí se novou píseň Co je v lese.

Dlouho očekávaná kapitola O té velké noční slavnosti dá žákům možnost prožít velkou noční slavnost na vlastní kůži se vším co k ní patří, a to i včetně přespání kouzelné noci v naší školní třídě.

Závěrečná kapitola O velkých kouzlech pavoučka Poutníčka a o Ferdově rozloučení je i velké rozloučení žáků a pedagogů se světem hmyzu i naší milou knihou Ferda Mravenec. Tato kapitola uzavírá celoroční práci a zde je ten pravý prostor pro celkové zhodnocení, vyjádření pocitů a získání další motivace k jiným projektům v dalších ročnících.

Součástí projektu je 16 pracovních listů se hmyzí tematikou vztahujících se bezprostředně k dané kapitole. Jsou v nich obsaženy otázky k textu, přesmyčky, rébusy, gramatické úkoly, úkoly vedoucí k pochopení textu a další práce s ním.

Přečtení kapitoly a úkoly formou her motivují žáky k závěrečnému vyplnění pracovního listu. Práce s tímto listem by měla být samostatná. Výsledky ověřují, zda žák pochopil danou problematiku a edukace byla účinná.