Národní ústav pro vzdělávání nedávno dokončil závěrečnou zprávu zachycující hodnocení situace škol v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií (ICT). Zpráva vychází z dat 585 škol, které od října 2010 do konce roku 2011 využily nástroj Profil Škola21. Jedná se o unikátní zjištění, které rozsahem pokryté oblasti (integrace ICT do celého života školy) supluje neexistující informace zjišťované jinými výzkumy a šetřeními v ČR.
Zpráva vychází z informací od škol, které v roce 2011 využily on-line nástroj Profil Škola21 a nabízí tak jedinečný pohled na situaci očima učitelů. Ačkoli se tedy nejedná o objektivní zjištění nezávislým výzkumníkem (poslední zveřejněná tematická zpráva České školní inspekce zaměřená na ICT vychází z dat získaných v prvním pololetí roku 2009 na základních školách), lze se zřetelem k charakteru získaných dat, který reflektuje vnímaný, resp. deklarovaný momentální stav na škole, tato data interpretovat. A možná právě jistá subjektivita reportovaných informací může napomoci k pochopení situace, která na základních a středních školách v této oblasti aktuálně panuje.
nástroj strategického řízení rozvoje školy v oblasti ICT
, někdy se též označuje jako evaluační a plánovací nástroj, který pomáhá škole nastoupit cestu proměny do podoby moderní organizace připravující žáky na život v 21. století. Konkrétně umožňuje zhodnocení aktuálního stavu a naplánování dalších kroků v rozvoji a zdokonalování školy v pěti oblastech využití ICT:
Řízení a plánování, ICT ve školním vzdělávacím programu, Profesní rozvoj, Integrace ICT do života školy, ICT infrastruktura
. Jednotlivé oblasti jsou popsány v celkem 29 indikátorech. Každý indikátor je rozpracován do čtyř fází vývoje školy
(Začínáme, Máme první zkušenosti, Nabýváme sebejistoty, Jsme příkladem ostatním).
Zařazením do některé z těchto čtyř fází u každého indikátoru si škola ujasní, v jakém stadiu se nachází a kam by měl vývoj školy dále směřovat.
Největší problémy škol
Obrázek 1 zobrazuje graf, na kterém je sestupně řazené zprůměrované hodnocení jednotlivých indikátorů všemi zúčastněnými školami zahrnutými do analýzy (562). Čím kratší je sloupec u daného kritéria, tím větší problémy v dané oblasti školy pociťují. Již z prvotního pohledu na zjištěné hodnoty v grafu lze usuzovat, že školy vnímají v začleňování ICT do života školy ještě mnoho prostoru, kam své aktivity směrovat – ideálním stavem by podle výzkumníků měla být u každého indikátoru poslední fáze, tedy hodnota 4. Ve třetině indikátorů nedosahují průměrně školy ani druhé fáze na čtyřstavové stupnici.
Největší problémy školy vykazují v těchto oblastech začleňování ICT:
individualizace výuky a uspokojování specifických vzdělávacích potřeb žáků s využitím moderních prostředků ICT převládající většinou učitelů;
zavádění online aktivit a e-learningu, používání ICT dovolujících kombinovat prezenční a distanční formy výuky;
využívání moderních prostředků ICT ke spojení školy s vnějším světem, ke komunikaci s rodiči, zřizovatelem apod., využívání sociálních sítí;
tvorba komplexního moderního ICT plánu integrovaného do celého ŠVP;
využívání nejvhodnějších aktuálních ICT nástrojů pro školní projekty, integraci ICT do mezipředmětových aktivit a větších rozsáhlejších projektů.
Největší problémy mají školy se specifickými vzdělávacími potřebami žáků (indikátor č. 10) a s aktivitami v této oblasti na straně převládající většiny učitelů (nejedná se o činnosti vedení školy, toho se týká jiný indikátor). Jen na zcela nepatrném množství ze zapojených škol učitelé využívají diagnostických ICT nástrojů ke sledování výukových výsledků žáků tak, aby snadněji odhalili vznikající problém a mohli ho vhodným způsobem řešit. Je téměř nemožné najít školu, kde by byly ICT plně integrovány do výuky na všech úrovních a umožňovaly komplexně realizovat individualizovaný plán rozvoje každého žáka školy. Nejlépe realizují individualizaci dle vlastních prohlášení speciální školy (1,75), na opačné straně spektra se nacházejí s extrémním průměrem VOŠ (1,00), které všechny shodně deklarují první fázi Začínáme.
Obrázek 1 - Seřazené zprůměrované hodnocení jednotlivých indikátorů všemi školami
Velký potenciál dalšího rozvoje skrývá oblast indikátoru č. 20 – e-learning. Pro školu vede v oblasti e-learningu cesta od předávání jednotlivých materiálů aktuálně použitých ve výuce žákům prostřednictvím Internetu přes využití vhodného LMS (např. Moodle) a budování systémové online podpory prezenčně vyučovaných předmětů až k převedení části výuky do formy distanční. Pouze 15 % škol používá specializovaný systém řízení výuky (LMS) dovolující kombinovat prezenční a distanční formy výuky. Nejlépe se daří e-learning realizovat dle očekávání VOŠ (1,83), gymnáziím (1,66) a SOŠ (1,61).
Další z nejníže hodnocených oblastí je spojení školy s vnějším světem, indikátor č. 21. V dnešní době jsou již moderní výukové postupy nepředstavitelné bez komunikace s širším okolím školy. Cílem školy musí být vyvolat aktivní zájem o dění ve škole a zapojení do výukových aktivit. Za základní nástroje lze kromě e-mailu považovat například Skype, webové stránky, textové zprávy (SMS). Pouze každá desátá škola (9,73 %) zapojuje do komunikace s vnějším světem i učitele, např. formou osobních či třídních blogů. Nejnovější nástroje internetové komunikace, za které jsou považovány například sociální sítě, používá pouze 1,45 % škol. Nejlépe tuto oblast zvládají gymnázia (1,69).
Pro zasvěcené nebude překvapením relativně nízko hodnocená situace v oblasti ICT plánu, popsané v indikátoru č. 2. Jedná se o specializovaný dokument popisující především budoucí vývoj využití technologií ve škole. Oproti stejnojmennému dokumentu, který školy znají z realizace Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), Profil Škola21 nastiňuje moderní ICT plán, který zasahuje do většího množství školních činností. Specifikace záměru co do počtu počítačů, rychlosti sítě a názvů používaných programů je pouze předpokladem dalšího rozvoje. Plán má být svázán hlavně s vizí vývoje celé školy a zároveň má být zřejmé, k jakým vzdělávacím aktivitám budou technologie využívány.
ICT plán školy by neměl být jen formální záležitostí, měl by být celou komunitou naplňován. Na více než polovině škol (52,26 %) však zatím zpracovává ICT plán samostatně pouze jeden pracovník a plán se podobá tomu ze SIPVZ. Na zbytku škol se na realizaci plánu podílí více učitelů. 17,09 % škol považuje svůj ICT plán za komplexně integrovaný do celého ŠVP, akceptovaný všemi zaměstnanci a podporovaný vedením školy. Jistým překvapením může být, že nejmenší problémy s ICT plánem deklarují speciální školy (2,11), naopak největší gymnázia (1,61) a VOŠ (1, 17).
V této souvislosti je vhodné připomenou zjištění České školní inspekce z roku 2009 [1], které konstatuje, že 85 % základních škol zpracovává ICT plán a 73 % základních škol tuto oblast vyhodnocuje.
Projektová metoda (indikátor č. 22), jejíž podstatou je předložení určitého úkolu, který má komplexnější charakter a který musí žáci řešit, je významnou alternativou k tradičnímu pojetí výuky. Pravidelné zařazování jednotlivých či celoškolních projektů využívajících ICT do vyučování se uskutečňuje na 39,01 % škol. Mnohem méně škol (14,99 %) integruje ICT do mezipředmětových aktivit, využívá projekty jako eTwinning či Comenius a tyto aktivity má popsány ve vlastním ŠVP. Výrazně nejvíce integrují projekty do vyučování VOŠ (2,33), nejméně pak shodně SOŠ a ZŠ (1,71).
Mezi další oblasti, ve kterých průměrně nedosahují školy ani druhé fáze na čtyřstavové stupnici, patří akceptace přijaté strategie (indikátor č. 4; 1,76), uvědomění a aktivní zapojení učitelů do profesního růstu v oblasti ICT (č. 11; 1,79), zkušenosti většiny žáků s prací s ICT při vyučování (č. 9; 1,81), specifické vzdělávací potřebyřešené na straně vedení školy (č. 5; 1,83), plánování a hodnocení profesního rozvoje v oblasti ICT (č. 9; 1,83) a integrace výukových ICT aktivit zachycených ve vzdělávacím plánu (č. 7; 1,90).
Nejmenší problémy škol
Nejvýše hodnocené indikátory by měly signalizovat ty oblasti v činnostech škol, ve kterých je situace s ICT uspokojivá. Mezi nejvýše (nejlépe) hodnocené oblasti, jejichž zprůměrované výsledky ze všech škol se po zaokrouhlení již blíží třetí fázi na čtyřstavové stupnici, patří tři oblasti: pohled žáka na komplexnost integrace ICT do školních aktivit (indikátor č. 23; 2,71 %), legálnost licencí k software (č. 29, 2,66 %) a technická podporauživatelů (č. 26, 2,56 %). Medián určující střední hodnotu je ve všech těchto třech případech číslo 3, tedy třetí fáze vývoje.
Pro větší přehlednost seskupuje Profil Škola21 indikátory podle obsahu do pěti oblastí: Řízení a plánování, ICT ve školním vzdělávacím programu, Profesní rozvoj, Integrace ICT do života školy a ICT infrastruktura. Při přihlédnutí k tomuto způsobu třídění, vystupuje do popředí zajímavá informace, která bourá zažitá klišé tradovaná v českém školství. Z pětice nejlépe hodnocených indikátorů patří čtyři do oblasti ICT infrastruktura. To lze interpretovat tak, že oblast samotné vybavenosti škol prostředky ICT není ta největší překážka, které musejí české školy při začleňování ICT čelit. Naopak, z pětice nejméně (nejhůře) hodnocených indikátorů se tři nacházejí v oblasti Integrace ICT do života školy. Tuto souvislost ukazuje Obrázek 2.
Obrázek 2 - Přehled 5 nejproblematičtějších (červeně) a 5 nejméně problematických (zeleně) indikátorů
Závěrem
Provoz aplikace Profil Škola21 pokračuje i v roce 2012. Bude zajímavé sledovat, jaké posuny ve vnímání v oblastech sledovaných 29 indikátorů za rok ve školách nastanou. Zhodnotit tato data bude možné přesně za rok. V té době by již měly být dostupné i objektivní zjištění České školní inspekce, která pro rok 2012 plánuje další tematickou zprávu zaměřenou na problematiku vybavování a využívání ICT v našich školách.
Literatura a použité zdroje
MELICHÁREK, Kamil. Úroveň ICT v základních školách v ČR [online]. 2009. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/cz/85156-uroven-ict-v-zakladnich-skolach-v-cr.
BRDIČKA, Bořivoj; NEUMAJER, Ondřej; RŮŽIČKOVÁ, Daniela. Profil Škola21 v roce 2011. Praha: NÚV, 2012. 20 s.
