Příběhy migrantů

Cíl výuky

Žáci se seznámí se zjednodušenými pravidly imigrační politiky ČR.

S použitím reálných příběhů migrantů se zamyslí a budou rozhodovat o tom, koho by v ČR přijali a koho odmítli. Uvědomí si různost důvodů migrantů pro odchod z jejich země a fakt, že není možné hromadně paušalizovat.

1. Úvod – imigrační politika ČR

Sdělíme žákům, že tématem hodiny bude zamyšlení se nad konkrétními příběhy migrantů (ne pouze uprchlíků) a jejich nárokem na pomoc / setrvání v České republice. Ptáme se žáků, zda vědí, o jaké legislativní statusy a formy podpory má možnost žádat cizinec, který přišel do ČR, a chce zde alespoň nějakou dobu pracovat a bydlet legálně? V šikovné třídě využijeme metody brainstromingu, ve třídě hůře komunikující necháme žáky vybrat správné odpovědi z nabídky (tučné odpovědi jsou správné):

- české občanství, krátkodobý pobyt (vízum do 90 dnů), azyl, podporu v nezaměstnanosti, přechodný pobyt (vízum nad 90 dnů), rodičovský příspěvek,trvalý pobyt, zaměstnanecká karta

pozn.: Nemá-li žadatel nárok na udělení azylu, ale situace v zemi návratu neumožňuje jeho cestu zpět, získá tzv. doplňkovou ochranu, která je na rozdíl od azylu časově omezená. O trvalý pobyt je možné žádat v okamžiku, kdy cizinec souvisle žije na území sátu Schengenského prostoru 5 let.(1) Zaměstnanecká karta (v podstatě pracovní povolení) je také povolením k dlouhodobému pobytu.

Žádost o sociální podporu mohou podávat pouze cizinci žijící na území ČR déle než rok, pro její přidělení musí splňovat stejné (příp. přísnější) podmínky jako občané ČR. Konkrétně na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok cizinci s dlouhodobým pobytem, nárok mají cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem, nebo doplňkovou ochranou, pokud v posledních dvou letech pracovali a odváděli důchodové pojištění alespoň 12 měsíců.(2)