Příběhy migrace

Rubrika

Odborný článek

Typ článku

Praktický

Stupeň vzdělávání

Základní vzdělávání

Týká se jazyka

Čeština

Organizace řízení výuky

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová

Školní třída

Postup:

Písemný brainstorming na téma migrace

Vysvětlíme žákům, jak funguje brainstorming, a použijeme tuto metodu u slova migrace.

Vyzveme žáky, ať píší (do sešitu či na papír) slova, která je napadnou, když se řekne migrace, migrant (emigrant/imigrant). Můžeme poté otevřít prostor pro sdílení, nekomentujeme, ale ptáme se: Odkud čerpají informace (postoje), které se vztahují migraci? Z médií, od kamarádů, z osobní zkušenosti? Emigroval někdo z okolí žáků do ciziny? Kam a proč? Znají žáci nějaké migranty žijící v ČR? Pokud ano, vědí, odkud a proč se přistěhovali?

Cílem je nechat zaznít názory, znalosti a zkušenosti žáků. 

Emigrace z Čech

Rozdělíme žáky do skupin po přibližně čtyřech či pěti a na tabuli zakreslíme časovou osu. Každá skupina obdrží jeden z textů o Češích, kteří emigrovali do zahraničí (příloha 1). Úkolem žáků je si text ve skupině přečíst a odpovědět na otázky:

Proč lidé vystupující v textech emigrovali? Kdy emigrovali?

Jakého přijetí se jim v cizině asi dostalo? Co si o nich nejspíš mysleli místní lidé a jak se na ně dívali? Co pro ně asi bylo nejtěžší? Z čeho měli radost?

Žáci následně sdílí odpovědi na otázky, na tabuli píšeme na časovou přímku data či přibližná období emigrace a důvody emigrace. Doplníme počty lidí, kteří z českých zemí v té době emigrovali, a shrneme, že jako všechny země má i Česko vlastní zkušenost s emigrací – spousta obyvatel z ČR emigrovala do zahraničí, ať už nuceně, či dobrovolně (viz doplňující informace). 

Navážeme otázkou: Když někdo emigruje nebo se přistěhuje – kdy přestane být Čechem a kdy se jím naopak stane? Existují nějaká kritéria, podle kterých je možné se orientovat?

Necháme žáky odpovídat na níže uvedené otázky pomocí škálové řady: v prostoru třídy se žáci rozestoupí podle svých odpovědí do škály ANO/NE (odpověď ANO na jednom konci třídy, odpověď NE na druhém konci). Své stanovisko zdůvodní.

Je Čech ten:[1]

• kdo se vystěhoval a žije už 40 let v cizině?
• kdo má jednoho rodiče Čecha a druhého třeba Francouze?
• kdo má oba rodiče Čechy a narodil se v cizí zemi?
• kdo má oba rodiče cizince, ale narodil se v ČR?
• kdo má české občanství?
• kdo mluví česky?
• koho ostatní označují za Čecha?
• kdo se cítí být Čechem? 

Dramatizace

Řekneme žákům, že si ve skupinách z předchozí aktivity zkusí společně předvést krátkou scénku. Scénka bude zobrazovat rozhovor rodiny, které zvažuje stěhování do zahraničí – emigraci. Žáci si mezi sebou rozdělí role (příloha 2), zamyslí se, kdo bude zastávat jaké stanovisko a připraví si argumenty. Pak si ve své skupině zkusí rozhovory předvést. Žáci mají za úkol vžít se do jednotlivých rolí, rozvádět a domýšlet popisované situace, argumentovat.

Není nutné dramatizace předvádět i před spolužáky, mohou být realizovány souběžně.

Po skončení scének se žáků ptáme na otázky typu: Jaké argumenty vás nejvíce zaujaly? S jakými jste se ztotožnili? Jaké pocity jste zažívali? Dáme žákům prostor, aby sami pojmenovali to, co pozorovali a zažívali.

Na základě scének a příběhů se s žáky zamyslíme nad otázkou: Jaký dopad může mít migrace na migranty a jaké na společnost, do které se migranti začleňují? 

Reflexe

Vrátíme se k brainstormingu z počátku hodiny – necháme žáky projít si pojmy, umožníme reflektovat a doplnit původní myšlenky a postoje.

Lekce vznikla v rámci projektu Critical Review of the historical and social disciplines for a formal education suited to the global society na základě hodiny vytvořené Mgr. Hanou Vackovou a Mgr. Jiřím Vymětalem.

Další lekce jsou k dispozici v publikaci Příčiny a důsledky – témata globálního rozvojového vzdělávání v historických souvislostech pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, kterou v říjnu 2015 za spolupráce s osmnácti pedagogy z desíti škol  vydala nezisková organizace ARPOK, o. p. s. Publikaci lze získat na semináři ARPOKu či v elektronické podobě na stránce  www.arpok.cz, sekce Pro pedagogy (http://arpok.cz/pro-pedagogy/ke-stazeni/)

Projekt Critical Review of the historical and social disciplines for a formal education suited to the global society byl realizován za finanční podpory Evropské unie, z prostřed­ků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Jeho cílem bylo propojit globální témata s jejich historickými souvislostmi. 

[1] Otázka Kdo je Čech? nemá správnou odpověď. Jde spíše o to ujasnit si svůj postoj ke vnímání národnosti a reflektovat, že identita člověka je proměnlivá a nejednoznačná.

Kritériem by mohlo být české občanství, můžeme ale zvažovat i hledisko národnosti, se kterou se člověk ztotožňuje sám za sebe. Národnost je navíc jen jedna z identit, kterou máme, a každý ji může vnímat jinak silně, jiným způsobem. Chápání pojmu národnost se navíc mění – během života člověka, v čase (starověk x středověk x moderní doba x globalizovaná společnost, rod x národ), v prostoru (někde se lidé identifikují spíš s místem – Brňák, s částí země – Moravák, se státem – Čech, se světadílem – Evropan).

Tip: Při dostatku času a chuti žáků věnovat více času tématu identity člověka můžeme pustit video „Homolkovi“ http://www.youtube.com/watch?v=cCKJgpZJDA0