Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Posviťme si na rostliny
4,0 (4 hodnocení)
Žáci si uvědomí, že rostliny ke svému zdravému růstu potřebují světlo. Pochopí, že světlo je životodárné. Zjistí, že rostliny mohou růst i ve tmě, ale jejich tělo tím bude deformované.
Příprava před lekcí
Vytiskněte každému žákovi pracovní list.
Připravte si pro sebe příběh O Slunečníku a Měsíčníku ( je v pracovním listu). > Připravte si 2 rostliny stejného druhu.
Z listu papíru A0 (fl ip chart) vystřihněte tvar Slunce a Měsíce.
Pokud v lekci využijete fotoaparát, připravte si ho.
Cílová skupina: 4. - 5. ročník ZŠ
Potřebný čas: 2 vyučovací hodiny
Počet kapitol: 3
Cíl výuky
Trvalé porozumění
Žák pochopí, že rostlina ke svému zdravému růstu potřebuje světlo, v našem případě sluneční záření. Uvědomí si, že světlo je životodárné.
Tematické cíle lekce
Žák porovná dvě stejné rostliny pěstované za změněných světelných podmínek. Pokusem zjistí, že rostliny mohou růst i ve tmě, ale jejich tělo bude deformované. Vlastními slovy popíše viditelné změny, které během pokusu na obou rostlinách pozoroval.
Kroky vědeckého postupu
V lekci jsou rovnoměrně zastoupeny všechny kroky vědeckého postupu, snad kromě „kladení otázek“ – výzkumná otázka je v lekci daná, učitel se snaží k ní žáky citlivě dovést. Žáci jsou motivováni příběhem. Samostatně stanovují hypotézu, ke které se po ověření vrací. Pokus trvá zhruba týden a je v něm kladen důraz na zaznamenávání změn; žáci zakreslují stav před a po pokusu. Prezentaci žáci samostatně dramaticky ztvárňují.
Žáci jsou motivováni pohádkovým příběhem Slunečníka a Měsíčníka.
Délka
10 min.
Pomůcky
Pracovní listy pro každého žáka, 2 velké papíry ve tvaru Měsíce a Slunce
Popis aktivity
V úvodu lekce sdělte žákům, že dnešní hodina se bude zaměřovat na jednu z podmínek života rostlin. Na tabuli připevněte 2 velké papíry nadepsané Slunce a Měsíc. Zopakujte s žáky základní rozdělení živé a neživé přírody. Když je na obloze Slunce, je den. Když je na obloze Měsíc, je noc. Pojmy den a noc připište na papíry na tabuli. Vyzvěte žáky k vyjmenování znaků dne a noci v přírodě. Žáci je sami zapisují na papír Slunce (den) či Měsíc (noc). Rozdejte žákům pracovní list. Následně přečtěte příběh O Slunečníkovi a Měsíčníkovi. V příběhu dojde k rozporuplné situaci, na kterou budou žáci reagovat. Zeptejte se žáků, jak je možné, že květiny nevypadaly stejně. Který znak z vyjmenovaných u Slunce nemohl Měsíčník květině poskytnout? Jak asi vypadala Měsíčníkova květina, když neměla dostatek slunečního světla?
Poznámka
Znaky dne a noci, které žáci dokážou vypozorovat: Ráno – probouzení rostlin a živočichů, východ slunce, světlo, teplo, otevírají se květy, pohyb v přírodě. Pracovní část dne – včely sbírají med atd. Noc – odpočinek, menší pohyb, uzavírání květů, tma, chladno atd.
2/ Co nás zajímá?
Cíl aktivity
Žáci diskutují a tvoří otázky s pomocí čteného textu, ve kterém dojde k rozporuplné situaci.
Délka
10 min.
Pomůcky
Pracovní list, pokojové rostliny ve třídě (nebo obrázky rostlin – příklady světlomilných a stínomilných rostlin)
Popis aktivity:
Zadejte žákům postupně následující úkoly:
Žáci po přečtení příběhu odhadují, jak by mohla vypadat rostlina Měsíčníka. Popíší ji slovy do pracovního listu. Přemýšlení o tom, jak vypadá rostlina za podmínek Měsíčníkova pokoje, může žákům usnadnit sestavení hypotézy na otázku: „Co se bude dít s rostlinou ve tmě?“
Žáci posléze své představy sdílí nahlas a reaguí na názory ostatních. Učitel diskusi moderuje otázkami, např.: Proč sis rostlinu představil právě takovou? Měl jsi na mysli podmínky, které poskytl květině Měsíčník? Máš nějakou vlastní zkušenost? Které znaky tvé rostliny jsou stejné, jako mají rostliny ostatních? Barva, tvary listů, květy? Proč?
Jaké životní podmínky mohl poskytnout Slunečník jako den a Měsíčník jako noc? Žáci zapíší odpovědi do pracovních listů, a pak je říkají nahlas. Jejich odpovědi učitel kroužkuje na papírech na tabuli. Předpokládané odpovědi: Den – teplo, světlo; Noc – zima, tma.
Myslíte si, že existují rostliny, které nemají příliš rády sluníčko? Jak jim říkáme? Do pracovního listu žáci zapíší výrazy "světlomilneé" a "stínomilneé". Učitel společně s žáky objasní význam těchto slov. Můžete využít jako ukázku pokojové rostliny ve třídě, které žáci bezpečně znají, nebo použít věty vytištěné v pracovním listu, např.: "Jmenuji se fialka a velmi ráda se dívám z okna," a žáci urří, že fialka je světlomilná. Žaci ve skupině na základě krátkých charakteristik roztřídí květiny na světlomilné a stínomilné. Pak společně proběhne kontrola.
3/ Slunečníkova a Měsíčníkova květina v naší třídě
Cíl aktivity
Žáci se zamyslí nad rozdílnými podmínkami, které oba bratři měli a pokusí se zformulovat na problematiku svůj názor neboli hypotézu.
Délka
20 min.
Pomůcky
Sudý počet květin stejného druhu (nejlépe rychle rostoucí jarní květiny, např. hyacinty),4 jedna dvojice na třídu, pokud provádíte pokus jako demonstraci pro celou třídu, nebo do každé skupiny žáků, když chcete podpořit jejich vlastní badatelskou činnost. Pracovní list.
Popis aktivity
Vraťte se k příběhu. Postavte na stůl 2 květiny stejného druhu. Prozraďte žákům, že jste získali stejné květiny, které dostal Měsíčník darem. Aby žáci zjistili, co se stalo s oběma květinami, pokusí se vytvořit stejné podmínky, jako měli Slunečník a Měsíčník.
Motivace otázkami
Co víme o pokoji Slunečníka? Jaké podmínky mohl své květině nabídnout? Žáci hledají v textu a pomáhají si znaky na papírech na tabuli. (Žáci odpovídají. Zároveň hledejte místo, které tomuto popisu odpovídá. Umístěte květináč k oknu.)
Jak asi vypadal pokoj Měsíčníka? Jaké podmínky mohl své květině nabídnout? Žáci hledají v textu a pomáhají si znaky na papírech na tabuli. (Podporujte žáky, aby vedli diskuzi. Ptejte se, zdali ve třídě najdeme takové místo. Pokud na nic nepřijdou, ukazujte na jednotlivé části nábytku, až dojdete ke skříni. Žáci by měli usoudit, že je to dostatečně tmavé místo.)
Myslíte si, že oba bratři květiny zalévali? (Musíme vyloučit variantu, že by květiny uvadly nedostatkem zálivky).
Formulace otázky a hypotézy
Pomozte žákům s formulací otázky a vytvoření hypotézy dotazem:
Co se stane s květinou, která je ve skříni a které jsme zamezili v přísunu světla? Vyzvěte žáky, aby si výzkumnou otázku zapsali do pracovního listu.
Žáci diskutují o tom, jak zformulovat hypotézu – odpověď na výzkumnou otázku. Následuje společné sdílení hypotéz ve třídě. Budou-li hypotézy smysluplné, nechte žáky, aby si každý napsal svoji hypotézu do pracovního listu. Pokud preferujete jednu společnou hypotézu, mohla by znít např.: „Květina ve tmě nebude růst.“ Nezapomeňte žáky vyzvat, aby také zapsali svoje zdůvodnění hypotézy.
Záznam stavu květin před pokusem:
Žáci zakreslí do svého pracovního listu, jak rostlina vypadá. Veďte je k tomu, aby zakreslili nejdůležitější znaky a nákres opatřili popisky s šipkami k příslušným částem rostliny.
Napovězte žákům, čeho si mají všímat: barvy, tvaru, velikosti a počtu listů a stonku, zda se objevují poupata či rostlina kvete apod. Na tuto aktivitu vyhraďte max. 10 min – není potřeba kreslením trávit více času.
Založení pokusu
Jednu květinu umístěte na vnitřní okenní parapet. Druhou květinu umístěte do skříně a zajistěte ji proti převrhnutí a mechanickému poškození. Obě květiny zalijte. Skříň vždy uzavřete. Během týdne rostliny zalévejte podle potřeby, ale vždy obě stejně!
Pro podpoření badatelské role žáků je dobré, aby žáci měli „svoji“ dvojici rostlin v menší skupině. Žáci ve skupině založení pokusu zaznamenají do pracovního listu. Během týdne provádějí pozorování květiny Slunečníka na okně a výsledky svých pozorování pravidelně záznamenávají do tabulky.5 Doporučujeme rozdělit role a služby, kdy kdo pozoruje a zapisuje.
Nadstavbový úkol
Postavte vedle květináče na okenním parapetu stativ s nabitým fotoaparátem. Podle potřeby jej zabezpečte proti posunu izolepou. Fotografie pořizujte na začátku každé vyučovací hodiny. Dovolte žákům fotit pouze květinu na okně. Vždy pod dozorem. Květinu ve skříni foťte sami, jako překvapení pro žáky.
2. VYUČOVA CÍ HODINA
Proběhne zhruba s týdenním odstupem – termín se může lišit podle druhu vybrané rostliny.
4/ Jak to dopadlo?
Cíl aktivity
Žáci potvrdí nebo vyvrátí platnost hypotézy. Propojí své vědomosti s praktickým životem
Délka
25 min.
Pomůcky
Pracovní list, pokusné rostliny, příp. průběžně pořizované fotografie, knihy o pěstování a péči o pokojové rostliny
Popis aktivity
Na začátku hodiny rozdáme každému žákovi jeho pracovní list z první hodiny. Znovu si připomeňte příběh o Slunečníku a Měsíčníku. Žáci se vrací k hypotéze, kterou zformulovali. Ptejte se jich, zda o svém názoru během týdne přemýšleli, zda zjistili něco nového, zda se s někým radili. Změnili by žáci něco na svém názoru? Pokud ano, proč a co je ke změně vedlo (např. uhynula jim doma květina).
Poté vyzvěte žáky, aby přinesli květiny. Postavte květináče vedle sebe a nechte žáky chvíli dvojice květin zkoumat. Nyní je prostor pro diskuzi: Co se stalo, co vidím, proč se to stalo, co byla příčina? Zaměřujeme pozornost na stonek, listy, květ. Porovnáváme výšku, barvu, pevnost, stabilitu rostliny. Po diskuzi si žáci obě květiny nakreslí do pracovních listů a jednotlivé rozdíly v obrázku vyznačí a popíší. Veďte žáky k důslednému nákresu, z něhož budou změny patrné.
Potvrzení nebo vyvrácení hypotézy
Žáci se vrátí k hypotéze a zapíší, zda se jejich hypotéza potvrdila či byla pokusem vyvrácena. Např.: Nedostatkem slunečního světla se tělo prodlouží a stane se nestabilní. Bez opory se může zlomit. Barva stonku a listů je světlejší. U květu nedošlo ke změně, má krásnou sytou barvu. Nakonec žáci vlastními slovy popíší, co v pokusu zkoumali a proč byla hypotéza potvrzena či ne (viz pracovní list – závěr pokusu)
Přenos do praktického života
Diskutujte s žáky nad otázkami typu: Máte doma květiny? Daří se jim? Zaléváte je vy nebo se o ně stará někdo jiný? Kde je máte umístěny? Kde můžeme najít informace o tom, co květiny potřebují a jak o pokojové květiny pečovat? Proč si lidé zkrášlují své domovy, zahrady? Můžete se zmínit o možnosti umělého osvětlování rostlin.
5/ Co už víme o světle a rostlinách?
Cíl aktivity
Žáci prezentují zjištěné výsledky své práce.
Délka
20 min.
Pomůcky
Pomůcky na realizaci minidivadelního představení – dle fantazie
Popis aktivity
Prezentace výsledků práce žáků může proběhnout ve 2 variantách:
Dramatizace – pokud mají všechny skupiny připravit a předvádět scénku, vyžaduje to více času (45 min). Proto je vhodné vlastní dramatizaci přesunout do jiné hodiny. Žáky vybídněte, aby se ve skupině domluvili, rozdělili si jednotlivé role (Slunečník, Měsíčník, rostlina Slunečníka, rostlina Měsíčníka; další možné role: voda, skříň…, to necháme na fantazii žáků) a připravili si krátké vystoupení – dramatizaci příběhu o Slunečníkovi a Měsíčníkovi. Během asi 5 min připraví krátké představení.
Výstava obrázků květin, které žáci nakreslili před pokusem a po pokusu, formou galerie ve třídě. Je to kratší alternativa prezentace než dramatizace.
Doporučení
Interaktivní přípravu pro SMART Board naleznete ke stažení na webu Badatelé.cz v záložce dokumenty.
Projekt Badatelé.cz je výsledkem spolupráce vzdělávacího centra TEREZA a týmu učitelů, kteří pracovali 2 roky na metodě umožňující zařazovat badatelsky orientované vyučování do běžné výuky na ZŠ. Cílem této metody je pěstovat v žácích přirozenou zvídavost.
