Poruchy plynulosti řeči (fluence) – koktavost (balbuties), breptavost (tumultus sermonis)

V období okolo třetího až čtvrtého roku věku jsou u dětí poměrně časté fyziologické obtíže v řeči, které někdy mohou být mylně považovány za počátek koktavosti. Pravděpodobně se jedná o přirozenou nevědomou strategii dítěte při lingvisticky náročném projevu, kdy si opakováním, popř. zarážkami v řeči, pomáhá získat více času pro složitější vyjádření. Pouze malé procento fyziologických iterací (opakování slov) se v pozdějším věku rozvine ve skutečnou koktavost. Osoby pečující o dítě by měly k těmto obtížím přistupovat citlivě, především by neměly spěchat na řečový projev dítěte.

Koktavost (balbuties)

Jedná se o poruchu projevující se charakteristickým nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení. Jedná se o generalizovanou poruchu koordinace činnosti svalových skupin, které se podílejí na motorické realizaci řeči. Porozumění řeči není narušeno.

Tato porucha má značně nepříznivé dopady na citové prožívání dítěte a jeho sociální zařazení. Mezi nejčastěji uváděné příčiny koktavosti patří dědičnost, negativní vlivy sociálního prostředí, psychická traumata, orgánové příčiny či poruchy metabolizmu. V řadě případů však nelze jednoznačně určit konkrétní příčinu. Podle převahy projevů je koktavost dělena na:

• tonickou (charakteristický je zvýšený tlak předcházející vyslovení slova či věty)
• klonickou (nekontrolovatelné opakování slabik)