Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Polské předškolní vzdělávání očima učitelky
Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v Prywatnym Przedszkolu Morska Kraina v Kolobrzegu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Polsku.
Předškolní výchova je považována za první stupeň vzdělávacího systému. Je určená dětem od 3 do 6 let věku, je dvojího typu, tedy vlastní předškolní zařízení a předškolní třídy při základních školách. Děti mají právo na jeden rok předškolní výchovy. Výchova šestiletých dětí spočívá v podněcování jejich celkového rozvoje a v přípravě základních čtenářských a matematických dovedností.
V Polsku je přítomnost a nutnost absolvování tzv. nultého ročníku, který zahrnuje body potřebné k přípravě na následný stupeň vzdělání.
K prodloužení délky povinného vzdělávání přistoupilo Polsko od roku 2004 zavedením „nultého ročníku“ který jsou šestileté děti povinny absolvovat jako přípravu na primární vzdělávání buď v mateřské škole (przedskole), nebo v předškolní třídě připojené k primární škole.
Věk zahájení povinné školní docházky se tak vyrovnal s Českou republikou. Akcent na vzdělávání šestiletých dětí je důsledkem snahy o vyrovnání vzdělávacích příležitostí snížením sociálního faktoru na školní úspěšnost žáků. Toto opatření je logické vzhledem k poznání, že mateřské školy přispívají ke zvyšování sociálního a kulturního rozvoje dětí a vytvářejí základní předpoklady pro jejich další vzdělávání, a je reakcí na vývoj polského preprimárního školství na začátku 90. let. Neboť dle výzkumů se zjistilo, že děti, které nenavštěvovaly mateřskou školu, dosahovaly později během povinné školní docházky horších výsledků, a to mělo další negativní dopady na jejich navazující vzdělávání.
Organizace dne
Organizace dne je velmi podobná jako u nás, ale převažuje řízená činnost. Větší děti v poledne nespí, ve školce spaly jen děti dvou- a tříleté. V 11 hodin mají polévku, malé jdou spát a velké jdou ven. Ve 13.30 hod. je pak druhé jídlo. Děti neodcházejí po obědě domů, neodpočívají. Jedí z plastových talířku, používají také jednorázové plastové kelímky.
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Mgr. et Bc. Michael Novotný7. 5. 2016
Dobrý den, Vaše články jsou pro komparativní účely velice přínosné. Mohl bych Vás poprosit, zda k danému tématu nemáte více informací o spolupráci mezi rodinou a školou v jednotlivých státech? Děkuji
Seriál
Předškolní vzdělávání v zahraničí očima české učitelky
- 1.Polské předškolní vzdělávání očima učitelky
- 2.Švédské předškolní vzdělávání očima české učitelky
- 3.Anglické předškolní vzdělávání očima učitelky
- 4.Nizozemské předškolní vzdělávání z perspektivy české učitelky
- 5.Dánské preprimární vzdělávání očima české učitelky
- 6.Estonské předškolní vzdělávání očima české učitelky
- 7.Montessori mateřská škola a základní škola v Itálii
- 8.Islandská mateřská škola očima české učitelky