Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pojetí výuky dějepisu v britském kurikulu
5,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek je vybranou kapitolou z britského kurikula.
Příspěvek je překladem programu výuky dějepisu ve 3. období (žáci ve věku 11 - 14 let) z britského národního kurikula.
Britské národní kurikulum (The National Curriculum) je členěno na období (key stage) podle věku žáků. Tematické členění kurikula v jednotlivých obdobích je předmětové. Pojetí některých předmětů v britském kurikulu je důležitým zdrojem inspirace pro úvahy o školních vzdělávacích programech tvořených v našich podmínkách.
Během key stage 3 se žáci učí o významných osobnostech a událostech v historii Velké Británie od středověku do 20. století. Učí se také o klíčových aspektech evropské a světové historie. Prokazují porozumění vytvářením souvislostí mezi událostmi a změnami v různých studovaných obdobích a oblastech a porovnáváním struktury společností a ekonomických, kulturních a politických rozvojů. Žáci hodnotí a používají zdroje informací prostřednictvím vlastních historických znalostí, aby analyzovali minulost a vysvětlili, jak může být minulost různými způsoby reprezentována a interpretována.
Porozumění chronologii
1. Žáci by měli být učeni1 rozpoznávat a vhodně používat datace, slovník a konvence, které popisují historické periody a plynutí času.
Znalost a porozumění událostem, lidem a změnám v minulosti
2. Žáci by měli být učeni:
Interpretace historie
3. Žáci by měli být učeni:
Lidé reprezentují a interpretují minulost mnoha různými způsoby, včetně obrazů, divadelních her, filmů, rekonstrukcí, muzejních expozic a fiktivními a nefiktivními vysvětleními. Interpretace reflektují podmínky, ve kterých vznikly, dostupné doklady a záměry těch, kdo je vytvářejí (například spisovatelé archeologové, historici, filmaři).
Historické bádání
4. Žáci by měli být učeni:
Organizace a komunikace
5. Žáci by měli být učeni:
Příležitost pro využití ICT
Žáci mohou používat chronologickou tabulku nebo datový soubor informací o historické události k vyhledávání a analýze vzorců, například míry úmrtnosti.
Ne všechny aspekty znalostí, dovedností a porozumění musí být rozvíjeny v každém studiu.
6. Během celého období (key stage) by měli být žáci učeni osvojovat si znalosti, dovednosti a porozumění prostřednictvím Britských studií, Evropských studií a dvou světových studií.
7. Ve svém studiu lokální, britské, evropské a světové historie by měli být žáci učeni osvojovat si znalosti o:
Studium zaměřené na celkový historický přehled by mohlo zohlednit hlavní témata v rámci určitého historického období nebo napříč obdobími a identifikovat a analyzovat vztahy a trendy.
Hloubkový rozbor by se mohl detailně zaměřit na události, osobnosti nebo historické změny, např. na analyzování příčin určité události, jejích důsledků, odlišných pohledů na její důležitost a na vazby s ostatními událostmi a historickými změnami.
Británie 1066-1500
8. Studium hlavních rysů britského středověku: rozvoj monarchie, významné události a charakteristické rysy života lidí žijících na britských ostrovech, a to včetně lokální oblasti, pokud to bude odpovídat místu výuky.
Příklady:
Rozvoj monarchie a významné události: dobytí Normany a bitva u Hastingsu; Domesday Book; Matylda a Štěpán z Blois; Jindřich II. a Tomáš Becket; Richard I; Salah Ad-Din a křížové výpravy; Jan Bezzemek a Magna Charta; Jan Bezzemek a vztahy s Irskem; Edward I. ve Walesu a Edward III. ve Skotsku; morové epidemie; sedlácká vzpoura; Jindřich V.; Jindřich VI.; Johanka z Arku a Stoletá válka; Válka růží.
Charakteristické rysy života: struktura středověké společnosti; vliv mužských a ženských klášterů; města, cechy, práva a výsady; Židé, Hansardi a Stapleři a zámořský obchod; církevní a světské umění a architektura; dopad psaného a tištěného slova, včetně klášterních textů; život v reflexi Geoffreye Chaucera a Pastorských dopisech.
Británie 1500-1750
9. Studium monarchických vlád, parlamentů a osobností: hlavní politické, náboženské a sociální změny ovlivňující obyvatele britských ostrovů, a to včetně lokálních oblastí, pokud to bude odpovídat místu výuky.
Příklady:
Politické a náboženské změny: reformace a náboženská dohoda; vztahy s ostatními evropskými zeměmi v 16. století; kolonizace Irska; náboženská perzekuce a cesta Otců poutníků; Karel I. a občanská válka; Oliver Cromwell a Commonwealth včetně vztahů se Skotskem a Irskem; Karel II. a obnova královské moci v Anglii; Marie Katolická, Vilém III. Oranžský a slavná revoluce; královna Anna, Marlborough a Blenheim; důsledky zákonů o unii Anglie, Walesu a Skotska; vztahy Anglie a Skotska, dopad unijní smlouvy a jakobitské nepokoje.
Sociální změny: Alžbětinské zákony o chudých; založení a bohatství Východoindické společnosti; měnící se role žen; přestavba Londýna; život v rekonstruovaném Londýně; právo a řád; pokroky v lékařství a operování, včetně práce Williama Harveyho; založení Královské společnosti a vědecké objevy Izáka Newtona, Roberta Boylea a Edmunda Halleyho; rozvoj umění a architektury.
Británie 1750-1900
10. Studium vlivu expanze obchodu a kolonizace, industrializace a politických změn na Spojené království, včetně lokálních oblastí (zřejmě podle místa, kde výuka probíhá- pozn. překladatele).
Příklady:
Expanze obchodu a kolonizace: Americká revoluce; napoleonské války a role Nelsona a Wellingtona; rozvoj impéria a koloniálního práva v Indii, jihovýchodní Asii nebo Africe; Opiové války v Číně.
Industrializace: industrializace v lokální oblasti; změny v zemědělství a rolnickém životě; rozvoj zákonů pro zlepšení životních a pracovních podmínek; role vědců a objevitelů, jakými byli Edward Jenner, Humphry Davy, James Watt, Michael Faraday, Mary Sommerville, Charles Darwin; dopad industrializace na kulturu, například na díla autorů jakými byli William Hogarth, J. M. W. Turner, Jane Austen, Charles Dickens, Georgie Eliot; Gustav Holst, Henry Wood, William Gilbert a Artur Sullivan.
Politické změny: zrušení otroctví a obchodu s otroky v britském impériu a práce reformátorů, jakými byli William Wilberforce a Olaudah Equiano; chartismus; rozšíření volebního práva; rozvoj politických stran; vztahy mezi Irskem a Británií; role politických vůdců jako: královna Viktorie, Robert Peel, William Gladstone, Benjamin Disraeli; role reformátorů, jakými byli John Howard a Elizabeth Garret.
Evropské studium do roku 1914
11. Studium významného období nebo události v prehistorii nebo historii Evropy.
Příklady:
Období: neolitická revoluce; Římské impérium; Evropa v době Karla Velikého; astronomie, navigace, poznávání a obchod v rané modernitě; Španělsko v době vlády Filipa II; Holandská republika v 17. století; Osmanská říše v 16. a v 17. století; Francie a doba vlády Ludvíka XIV., krále Slunce; vláda Petra Velikého.
Události:křížové výpravy proti islámu; italská renesance; reformace a protireformace v 16. století; třicetiletá válka; francouzská revoluce a Napoleonova éra; revoluce v roce 1848; německo-italská unifikace; evropský imperialismus v 19. století.
Světové studium do roku 1900
12. Studium kultur, náboženských směrů a obřadů, africké, americké, asijské nebo australasijské společnosti v minulosti (jiné než ty, které byly obsaženy v programu studia pro key stage 2).
Příklady:
Společnosti v minulosti: islámské civilizace (16. a 17. století); dynastie Qin v Číně; imperiální Čína od prvního císaře po Kublai Chána; Mandžuská invaze a pád dynastie Ming; Indie od Mughalského impéria do příchodu Britů; civilizace v Peru; původní obyvatelé Severní Ameriky; černoši v Americe; západoafrická impéria; Japonsko v době vlády Šógunů; Japonsko za Tokugawů; Féničané; Maoři; Mohammed a Mekka; islámská impéria v Africe; Sikhové a Mahrattové; království Zuluů.
Studium světa po roce 1900
13. Studium některých významných osobností, událostí a rozvojů napříč dvacátým stoletím, včetně dvou světových válek, holocaustu, studené války a jejich dopadu na Velkou Británii, Evropu a širší svět.
Příklady:
Osobnosti: Winston Churchill; Adolf Hitler; Josef Stalin; Benito Mussolini; Franklin Roosevelt; Mahatma Gandhi; Mao Ce-Tung; Martin Luther King.
Události: západní fronta v první světové válce; revoluce v Rusku; krize a New Deal v USA; vzestup nacionálního socialismu v Německu; nástup Japonska jako hlavní světové mocnosti; rozdělení Irska a dopad této události; vzestup moderní Číny; válka ve Vietnamu; pád Berlínské zdi.
Vývojové trendy: měnící se role a status žen; rozšíření volebního práva v Británii a práce reformátorů, jakými byli Christabel a Emmeline Pankhurst; sociální stát; původ a role Organizace spojených národů včetně Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv; rozpad zámořských impérií evropských zemí; původ a rozvoj Commonwealthu a jeho dopad; rozvoj Evropské unie; dopad prací osobností, jakými byli Marie Curie, Albert Einstein, James Watson, Francis Crick, Rosalind Franklin a Maurice Wilkins na životy lidí v různých částech světa, a sice v umění, komunikaci, vědě a technologii.
Žáci chápou rozdíl mezi přítomností a minulostí ve vlastním životě i v životě ostatních lidí. Prokazují vznikající smysl pro chronologii posloupným řazením několika událostí a objektů v čase a používáním každodenních termínů vztahujících se k plynutí času. Znají a umějí popsat epizody z událostí minulosti. Nacházejí odpovědi na některé jednoduché otázky o minulosti v informačních zdrojích.
Žáci prokazují svůj rozvíjející se smysl pro chronologii použitím termínů týkajících se plynutí času, posloupným řazením událostí a objektů a také poznáním, že jejich vlastní životy jsou odlišné od životů lidí v minulosti. Prokazují znalost a porozumění aspektům minulosti, které jsou za hranicí živé paměti, a zároveň některým hlavním událostem a lidem, které studovali. Začínají si uvědomovat, že existují důvody, proč lidé v minulosti jednali tak, jak jednali. Začínají identifikovat některé odlišné způsoby, kterými je minulost reprezentována. Sledují zdroje informací a zacházejí se zdroji informací tak, aby odpověděli na otázky o minulosti na bázi jednoduchých pozorování.
Žáci prokazují rozvíjející se porozumění chronologii uvědoměním si, že minulost může být rozdělena do různých časových období, poznání některých podobností a rozdílů mezi těmito obdobími a jejich použití datací a termínů. Prokazují znalosti a porozumění některým hlavním událostem, osobnostem a změnám, které studovali. Začínají formulovat důvody a důsledky (několik) hlavních událostí a změn. Identifikují některé odlišné způsoby, kterými je minulost reprezentována. Používají zdroje informací způsoby, které přesahují hranice jednoduchých pozorování, aby odpověděli na otázky o minulosti.
Žáci prokazují znalosti fakt a porozumění aspektům britské historie a širšího světa. Ty používají k popisu charakteristických rysů minulých společností a období a k identifikování změn uvnitř a napříč různými obdobími. Popisují některé z hlavních událostí, osobností a změn. Nalézají příčiny a důsledky hlavních událostí a změn. Prokazují určité porozumění tomu, že aspekty minulosti byly reprezentovány a interpretovány různými způsoby. Začínají vybírat a kombinovat informace z různých zdrojů. Začínají vytvářet strukturované pracovní výstupy se správným použitím datací a termínů.
Žáci prokazují prohlubující se znalosti fakt aspektů britské historie a širšího světa. To používají k popisu charakteristik minulých společností a období a začínají tvořit spojení mezi nimi. Popisují události, osobnosti a změny. Vědí, že některé události, osobnosti a změny byly interpretovány různými způsoby a navrhují možné důvody, proč tomu tak mohlo být. S použitím svých znalostí a porozumění začínají žáci hodnotit zdroje informací a identifikovat ty, které jsou užitečné pro určité úkoly. Výběrem a organizováním informací vytvářejí strukturované pracovní výstupy se správným použitím datací a termínů.
Žáci používají své znalosti fakt a porozumění historii Británie a širšího světa k popisu minulých společností a období a k popisu vztahů odlišných období a k popisu vztahů jednotlivých rysů těchto období. Zkoumají a vysvětlují příčiny a důsledky událostí a změn. Žáci popisují a začínají analyzovat, proč existují odlišné historické interpretace událostí, osobností a změn. Prostřednictvím svých znalostí a porozumění identifikují a hodnotí zdroje informací, které používají kriticky k dosažení a podpoření závěrů. Výběrem, organizováním a rozvíjením relevantních informací produkují strukturované pracovní výstupy se správným použitím datací a termínů.
Žáci vytvářejí spojení mezi svou znalostí fakt a porozuměním historii Británie a širšího světa. Používají tato spojení k analyzování vztahů mezi charakteristikami určitého období nebo společnosti a k analýze příčin a důsledků událostí a změn. Vysvětlují, jak a proč byly vytvářeny různé interpretace historie. Žáci prokazují určitou nezávislost v postupu bádání s použitím znalostí a porozumění k identifikaci, hodnocení a kritickému použití zdrojů informací. Někdy nezávisle dosáhnou zdůvodněných závěrů. Výběrem, organizováním a použitím relevantních informací produkují dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů.
Žáci používají své znalosti fakt a porozumění historii Británie a širšího světa k analyzování vztahů mezi událostmi, osobnostmi a změnami a mezi charakteristikami odlišných minulých společností a kultur. Jejich vysvětlení příčin a důsledků událostí a změn je zasazeno v širším historickém kontextu. Analyzují a vysvětlují odlišné historické interpretace a začínají je hodnotit. Na základě svých historických znalostí a porozumění používají zdroje informací kriticky, provádějí historická bádání a nezávisle dosahují zdůvodněných závěrů. Výběrem, organizováním a rozvíjením relevantních informací produkují konzistentně dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů.
Žáci používají své rozsáhlé a detailní znalosti fakt a porozumění historii Británie a širšího světa k analyzování vztahů mezi širokým spektrem událostí, lidí, idejí a změn a mezi charakteristikami různých minulých společností a kultur. Jejich vysvětlení a analýzy příčin a důsledků událostí a změn jsou dobře zdůvodněné a jsou zasazeny ve svém širším historickém kontextu. Analyzují spojení mezi událostmi a vývoji, které se odehrály v různých zemích v různých obdobích. Činí vyvážené soudy o hodnotě různých interpretací historických událostí a vývojů založené na jejich porozumění historickému kontextu. Na základě jejich znalostí a porozumění historii používají zdroje informací kriticky, provádějí historická bádání, rozvíjejí, udržují a podporují diskusi a nezávisle dosahují a podpírají zdůvodněné a vyvážené závěry. Výběrem, organizováním a rozvíjením širokého spektra relevantních informací produkují konzistentně dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů.
Server Curriculum Online nabízí strukturu vyučovacích jednotek navrženou v souladu s národním kurikulem a nabízí rovněž rozpracované návrhy vyučovacích jednotek (viz příklad jednotky 22 níže).
| Jednotka 1. | Úvodní jednotka - O čem to vlastně všechno je? |
| Jednotka 2. | Jak udržovali kontrolu středověcí panovníci? |
| Jednotka 3. | Jak těžký byl život pro lidi ve městě a na vesnici ve středověku. |
| Jednotka 4. | Jak ovlivňovala život lidí ve středověku církev? |
| Jednotka 5. | Jak úspěšně se vypořádala s problémy během své vlády Alžběta I.? |
| Jednotka 6. | Co se podařilo v islámských státech v období let 600 až 1600? |
| Jednotka 7. | Co nám mohou jako "obrazy doby" sdělit portréty z období 1500 - 1750? |
Literatura a odkazy:
The National Curriculum, handbook for secondary teachers in England, key stages 3 and 4, Revised 2004, Qualifications and Curriculum Autority, London 2004.
www.nc.uk.net
www.curriculumonline.gov.uk/Subjects/Hi/Subject.htm
1 Britské kurikulum používá výraz "učeni", zatímco českému prostředí je bližší výraz "vedeni".
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
| Jak obrátily občanské války v 17. století Anglii vzhůru nohama. |
| Jednotka 9. | Jak bylo království jednotné od Slavné revoluce do roku ´45? |
| Jednotka 10. | Proč byla ve Francii 1789-94 revoluce? |
| Jednotka 11. | Příčiny a důsledky industriálních změn. |
| Jednotka 12. | Snímek z roku 1900: Jaký byl tehdy život britské střední třídy? |
| Jednotka 13. | Mughalovská Indie a příchod Britů; Období 1526-1857: Vzestup a pád Mughalovské říše. |
| Jednotka 14. | Jak to, že Britské impérium kontrolovalo v roce 1900 téměř čtvrtinu světa? |
| Jednotka 15. | Černoši v Americe: od otroctví k rovnosti? |
| Jednotka 16. | Proč získaly britské ženy volební právo mnohem později než ženy v jiných zemích? |
| Jednotka 17. | Proč bylo tak obtížné dosáhnout míru v rozděleném Irsku? |
| Jednotka 18. | Opravdová válka a studená válka a proč hlavní konflikty 20. století ovlivnily tak mnoho lidí? |
| Jednotka 19. | Jak a proč došlo k holocaustu? |
| Jednotka 20. | Jak změnila životy lidí medicína 20. století? |
| Jednotka 21. | Od Aristotela k vědeckým objevům o atomu, které změnily svět. |
| Jednotka 22. | Jak může jednotlivec přispět k dobru nebo zlu ve společnosti? |