Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Poezie napříč předměty na druhém stupni
2,8 (4 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek napomůže čtenáři pochopit, jak za pomoci využití poezie v různých vyučovacích předmětech na 2. stupni ZŠ lze u žáků upevňovat a propojovat jejich vědomosti.
Příspěvek byl převzat z čtvrtletníku pro kritické myšlení ve školách Kritické listy, vydávaného občanským sdružením Kritické myšlení.
Co může učitel nebo žák získat, když se v hodinách různých vyučovacích předmětů vyhradí čas na práci s básněmi? Nejjednodušší bývá představa, že přeříkáním např. básničky o lamách získají žáci „motivaci" k učení o zařazení lamy v systému nebo v přírodě a o jejím využití. Takovou spontánní motivaci snad vyvoláme u malých dětí, ale ve třídách na 2. stupni už většina žáků „nezabere". Pouhá představa známých zvířátek už v nich nevyvolává pocity zvědavosti ani radost z pohlazení plyšové hračky. Říkačky, které u nás děti dostávají ve škole a ve většině knížek namísto skutečných básní, je už také neosloví. Starší žák může osobní motivaci k učení získat teprve, když si vzpomene na něco ze své zkušenosti, co považuje za důležité a o čem by se rád dozvěděl více.
Chceme-li, aby žáci pochopili, jak se organismus lamy dokáže vyrovnat s životem ve vysokých Andách, musíme najít něco, co na tom žáka může zaujmout a lákat. Možná je zvědav, jak se dýchá, když někdo letí balonem velmi vysoko, nebo proč omdlívají horolezci na Mount Everestu. Nebo jak mohou novorozené lamy přežít, když je tam v noci mráz? Učitel se ovšem snaží nasměrovat svým zadáním (otázkou) žáky tak, aby si vybavovali svou zkušenost nebo prekoncept, něco, co se bude nějak podobat obsahu naučného textu nebo básně, kterou se s nimi chystá přečíst. Pak bude pro žáka snadnější pochopit nové informace, které se dozví z textu, a je i větší pravděpodobnost, že si položí vlastní otázky a bude číst se zájmem. Snáze tak pochopí smysl čteného.
„Pochopit něco" znamená promyšleně, strukturovaně spojit nové informace, které se dozvídám, se svou předchozí zkušeností. Slovo pochopit zde neznamená jenom „porozumět slovům a větám" a slovo zkušenosti tu neznamená „znalost předchozí látky". I v exaktních předmětech, stejně jako v básních, znamená pochopit „dobrat se smyslu", „porozumět, jak něco souvisí s něčím dalším a se mnou". Jaký smysl dává žákovi informace probíraná v biologii o tom, že lama má velké plíce a její krev dokáže vázat vysoké množství kyslíku? Ani úvodní opakování látky o velbloudech z předchozí hodiny tu žákovi nepomůže, protože informace o nich nijak nesouvisejí s tím, co dokáže lama, třebaže jde o zvířata druhově příbuzná.
Asi bychom byli rádi, aby výuka předmětů ve škole nespočívala v pouhém přesouvání informací do hlavy žáka, například takových, jako jsou údaje o životních podmínkách lamy. Člověk se základním vzděláním má mít i základní návyk a schopnost přemýšlet o souvislostech, o zodpovědnosti člověka za stav světa, o svém vztahu k určité věci a situaci a o svých možnostech.
Básně jsou ve výuce výhodné proto, že přitahují zájem: jednak svou citovostí, jednak krátkostí. Kromě toho mívají pointu a humor a dávají prostor pro hru. Básně také pomáhají porozumět: krátké řádky a sloky obsahují každá obvykle vždy jednu myšlenku, jednu zajímavost, a ještě je podtrhují umístěním v rýmu nebo na konci sloky. Kromě toho básně otevírají prostor pro domněnky, pro hledání a pro sdílení a diskusi, odstraňují strach z chyby. Kdyby takto byly pojímány hodiny a texty z odborných předmětů, básně bychom v nich možná ani nepotřebovali...
K tomu všemu však žák potřebuje umět báseň přečíst. Potíže se čtením básní jsou obdobné jako potíže se čtením vůbec - žáci:
Zdálo by se, že básně se mají číst intuitivně, že k takovému čtení jsou určeny. Zkušený čtenář poezie skrze kultivovaný zážitek „přebudovává" své porozumění jak sobě, tak světu. Jenomže intuitivní čtení u čtenáře nezkušeného znamená, že žák polyká velké celky informací - vyslovuje nad obsahem textu nepřesné a nepodstatné soudy, přibližně a nepřesně odhaduje významy slov, dělá málo podložené hodnotící závěry, nespoléhá na to a nedůvěřuje sám sobě v tom, že by dokázal „vyluštit" text (ani básnický, ani naučný), a čeká, až mu učitel nadiktuje shrnující poučení do sešitu. Kdo nemá doma čtenářské zázemí a málo čte, sotva se dobere hloubek porozumění jen spontánním vnímáním. A takových dětí je v dnešní škole většina. Jak pro čtení naučné, tak pro čtení „krásné" se proto potřebujeme čtenářským dovednostem i v poezii učit řízeně.
Studijní čtení odborných textů, stejně jako kultivované čtení beletrie, znamená ponořovat se do významů a souvislostí jak uvnitř textu, tak i mezi textem a svou zkušeností. Tomu musíme žáky naučit, a možná nejprve i sami sebe. Pátrání v textu po významech je přítomno jak ve čtení spontánním, tak ve čtení bádavém.Tím se liší čtení skutečné poezie od radostného slabikování dětských říkaček. Neznamená to však pitvat básně. Znamená to, že před četbou básně musíme pomoci žákům k určitému naladění - krátkou individuální evokací podobného prožitku, a po četbě básně dáme prostor na osobní responzi, v níž učitel nepoučuje (chvíli mlčenlivého rozjímání, vážný hovor ve dvojici, záznam o tom, co teď vidím nově...).Takto máme se skutečnou poezií začínat nikoli až v šesté, ale už v první či druhé třídě, aby nevznikal obecný dojem, že „pro mě poezie není", ani že poezie jsou říkačky pro mrňata...
Pokusíme se ukázat některé postupy v práci s básničkou v lekci Lamy nejsou v učení samy.
V evokaci zadáme nejprve úkol ve dvojicích:
a) Jaké rýmy najdete na slovo LAMA? A jaké rýmy se nabízejí k tvarům slova (lamy, lamě, lamu, lamou, lam, lamám, lamách, lamami)? - Zapište si všechny, které vás napadnou.
b) Podtrhněte si ty rýmy, které mohou mít s lamami něco společného i věcně (např. lamou - tlamou).
Ve fázi uvědomění si významu informací provedeme dvě činnosti: čtení básničky a čtení naučného textu.
c) Společně si předčítáme báseň Lama (učitel výrazně a pomalu báseň přednáší, žáci sledují rozdaný text a čtou „bez hlesu":
Robert Desnos: Lama
Lama je synem lamy a jeho máma je taky lama. Lamy jsou často samy, ač mají příbuzné jiných jmen, a když si lama, ta dáma, nohu zláme, předpokládáme, že je to tragédie. V Peru, kde lama žije a hlavní město je Lima, (mají tam jiné klima), chytají lamy na salámy. (Anebo na stéblo slámy?)
d) Úkol 1 - Ve dvojicích se žáci pokusí najít různá místa v básni, která si žádají vysvětlení. Dvojice má za úkol zapsat do záhlaví barevného papíru otázku, ve které formulují nejasnost z textu (například „Proč jsou lamy často samy, když žijou ve stádech?"), a pokusí se poté podat co nejlepší vysvětlení podle své přírodovědné znalosti i podle celku básně (zkušený žák by mohl například vysvětlit, že „Neznamená to, že každá je sama, bez ostatních, ale že se celá stáda pasou sama, bez pastevců. Pak je průšvih, když si některá nohu zláme a nikdo jim nepomůže..."). Která dvojice má k otázce i odpověď, může ji přednést před třídou. S nezodpovězenými otázkami provedeme poštu.
Úkol 2 - každý sám: Přečtěte si úryvek o lamě vikuni a identifikujte (vypište na list) informace, které můžete pro sebe považovat za velmi zajímavé.
Lama vikuňa
Lamy jsou jihoamerickými příbuznými velbloudů. Lama vikuňa patří svým vzrůstem mezi nejmenší lamy, dosahuje výšky kolem jednoho metru a hmotnosti 50 kg. Žije v nadmořských výškách od 3500 do 5500 m v travnatých a kamenitých horských stepích, od jižního Peru do Argentiny a Bolívie až po Chile. Vysokohorskému prostředí je vikuňa přizpůsobena nejen kvalitní srstí, ale i vlastnostmi krve - krevní barvivo hemoglobin účinněji váže kyslík a krev obsahuje srovnatelně víc červených krvinek než u jiných savců. Navíc má relativně větší srdce a plíce než ostatní kopytníci.
V reflexi mohou žáci porovnat informace z obou zdrojů, nebo si zkusit informace převádět z jedné formy do druhé. Nejjednodušší je připojovat informace odborné k místům v básni, jako „vysvětlivky". Starší žáci mohou pracovat náročněji:
Úkol 3 - ve dvojicích: Pokuste se o některých vypsaných informacích napsat pár dvojverší, v nichž se rýmuje slovo LAMA. Např.: „lama má větší plíce než jiní sudokopytníci" => Lama má velké plíce, / dostane do sebe kyslíku více.
Kdo má radši nerýmovanou poezii, může si o lamě a o svém pojetí lamy zkusit napsat „čínskou báseň" (podle Nadi Fukové: Čínské básně. Kritické listy, č. 8).
Abyste se jako učitelé sami posílili v hledání souvislostí mezi básní a obory, pokuste se najít a připsat k řádkům v básni R. Desnose Lama různé vědní kategorie a poznatky, které báseň nějak reflektuje, např.:
Propojování individuální a skupinové práce, propojování osobního pohledu či zážitku s odborným podáním, kladení otázek a vlastní vysvětlení textu, který je z podstaty plný nejednoznačností, to jsou postupy, které rozvíjejí žákovy čtenářské dovednosti jak pro kultivované čtení beletrie, tak pro studijní čtení naučných textů. Pro vědecký i estetický přístup ke skutečnosti je společné a důležité, že jejich základem je zkoumání a tázání, pochybování a ověřování, nikoli předávání hotových vědomostí ani poučování...
HAUSENBLAS, Ondřej. Poezie napříč předměty na druhém stupni. Kritické listy. Čtvrtletník pro kritické myšlení ve školách. 2007, č. 27, s. 32-33. ISSN 1214-5823.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.