Ochrana člověka za mimořádných událostí: 4. díl - Postup jak ZÁPOLÍM naplno
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Ochrana člověka za mimořádných událostí: 4. díl - Postup jak ZÁPOLÍM naplno
5,0 (4 hodnocení)
Každá mimořádná událost je jedinečná a není možné žáky připravit na všechny situace. Veškeré postupy, jak při mimořádné události, tak při ošetřování raněných, proto zobecňujeme do postupu ZÁPOLÍM. Je to obecný postup, který je zaměřen na priority při mimořádné události. Hlavní důraz je kladen na bezpečnost, žáci se především naučí nevrhat se bezmyšlenkovitě do záchrany. Dále zajišťuje, aby se při záchraně na nic nezapomnělo. Postup ZÁPOLÍM je spolu s čísly tísňových linek tím nejzákladnějším, co si všichni žáci mají odnést do života.
Představme si následující situaci. Přijdete domů ze školy a najdete tatínka ležícího v polorozebraném počítači. Ptáte se ho, co dělá, ale tatínek neodpovídá. Možný postup při záchraně (ještě nestrukturovaný podle postupu ZÁPOLÍM) by mohl vypadat takto:
Nejdříve bychom si měli uvědomit, že dost možná došlo k úrazu elektrickým proudem, který při neopatrnosti hrozí i nám. Proto bychom měli nejprve odstranit toto hrozící nebezpečí, např. vypneme pojistky nebo silnější postavy mohou s použitím tyče z nevodivého materiálu odsunout tatínka z počítače (nebo naopak). Do doby, než odstraníme nebezpečí, se tatínka rozhodně nedotýkáme.
Už jsme zjistili, že tatínek na nás nereaguje, není tedy při vědomí. Musíme zjistit, zda nepřestal také dýchat. Dejme tomu, že v uvažované situaci nepřestal. Budeme se tedy snažit, aby to tak zůstalo: držení záklonu hlavy nebo stabilizovaná poloha, volání 155 (žáci mohou volání předvést), průběžná kontrola dechu.
Popíšeme si obecný postup ZÁPOLÍM a podíváme se, jak by vypadalo jeho použití v uvedené situaci.
4.Ochrana člověka za mimořádných událostí: 4. díl - Postup jak ZÁPOLÍM naplno
Život ohrožuje zdravotní stav.
LIMituj následky — nikdo neumírá, snažíme se omezit další škody
Péče o raněné.
Ochrana majetku a životního prostředí.
Dokumentace, ...
ZAstav a zapřemýšlej
Tento bod je velmi důležitý — přestože trvá jen několik vteřin a odehrává se jen v hlavě. Na začátku totiž jen koukáme a přemýšlíme. Není žádoucí ihned volat tísňové linky nebo se dokonce vrhat do vzniklé situace po hlavě — snadno bychom mohli napáchat ještě horší škody. Místo toho se v klidu zastavíme, rozhlédneme, zorientujeme se, zhodnotíme situaci a rozvážíme další postup. Zajímáme se proto především o následující tři oblasti:
Jaké hrozí nebezpečí?
Na prvním místě je vlastní bezpečnost zachránce. Zachraňovat budeme pouze tehdy, není-li ohroženo naše zdraví ani život. V každé situaci si položíme otázku: Nemůže se nám stát to samé, co se stalo raněným?
Pak řešíme bezpečnost nezraněných (například našich kamarádů a spouzachránců, potom přihlížejících lidí), bezpečností zraněných se zabýváme až nakonec. V našem úvodním příkladu musíme tedy nejdříve dát pozor, aby se úraz elektrickým proudem nestal i nám.
Uvedeme i jiné příklady:
Leží-li pod skálou člověk zavalený kameny, dáme si pozor, jestli nebudou padat ještě další.
Auto sjede z namrzlé silnice, nemůže tam sjet další?
Unikající plyn otrávil několik osob, nehrozí nám stejné nebezpečí?
Co se stalo?
Odpověď na tuto otázku nám pomůže při zjištění, zda je situace bezpečná. Dále nám pomůže určit, co je případným raněným a jak je tedy ošetříme. V úvodním příkladu nám otázka "Co se stalo?" pomůže určit nebezpečí zasažení elektrickým proudem.
Co můžeme použít?
Uvědomíme si, co vše nám může pomoci při řešení situace. Jde především o zachránce (jejich počet a schopnosti), mobilní telefony (přivolání pomoci), silnice (snadný příjezd profesionálů), lékárničky (v autě, ve škole atd.), deky (tepelný komfort), budovy (možnost úkrytu) a další. V našem úvodním příkladu můžeme mít doma k dispozici například telefon, maminku (v zadané situaci však není doma), sousedy, lékárničku, může přijet sanitka.
POmoz přežít
Sem se dostaneme až po prvním bodu, tedy především po důkladné úvaze o vlastním bezpečí. Na jejím základě se posléze nebezpečným místům a úkonům vyhýbáme. Druhý bod trvá několik minut a jde v něm o život — věnujeme se jen těm, kteří mohou bez pomoci do několika minut zemřít. Zpravidla je (resp. nás) buď ohrožuje okolí, nebo zdravotní stav. V každém případě se snažíme nebezpečí odstranit (nebo se mu vyhnout), a to samozřejmě v první řadě u sebe.
Okolí může životy ohrožovat mnoha způsoby - a každému z nich přirozeně odpovídá vhodná reakce. Při nebezpečí úrazu proudem např. vypneme pojistky, v zakouřené místnosti se držíme při zemi, za špatné viditelnosti se kontrastně oblékneme a nevstupujeme na vozovku, při vyhlášení všeobecné výstrahy se okamžitě ukryjeme. Nevíme-li si rady, obrátíme se na někoho dospělého. Postupy v nejobvyklejších situacích jsou právě obsahem výuky, žáci se tedy mají na co těšit. Obecně lze říct, že se hrozbám okolí snažíme vyhnout ústupem do bezpečí a ukrytím.
Na rozdíl od ochrany před okolím, reakce na život ohrožující zdravotní stavy je dána pokaždé stejnou stereotypní posloupností činností, kterou by si žáci měli v průběhu výuky natrénovat. Život ohrožujících zdravotních stavů je značné množství, pro účely první pomoci ale stačí vycházet z následujícího zjednodušení:
Dýchání je proudění vzduchu dovnitř a ven. Vzduch do těla přináší kyslík. Krev koluje po těle a rozvádí tak kyslík orgánům. Nejdůležitějším orgánem je pro nás mozek, jehož buňky bez přísunu kyslíku nenávratně odumírají jako první. Stačí pět minut a člověk umírá.
Narušení kteréhokoliv ze zmíněných mechanismů (dýchání, oběh krve, činnost mozku) tedy ohrožuje člověka na životě. V bodě Pomoz přežít proto postupně zjišťujeme a ošetřujeme zejména velké krvácení, bezvědomí, ztrátu dechu, a zraněné s rozvíjejícím se šokovým stavem, protože při všech zmíněných stavech může snadno dojít k nedostatku kyslíku v mozku a člověk zemře. Pokud některý z nich ošetřujeme, voláme v tomto bodu také ZZS.
Uvedeme souvislost druhého bodu s úvodním příkladem: Co se týče okolí, vyloučili jsme riziko dalších škod způsobených proudem (vypnutí pojistek). Co se týče zdraví, nevšimli jsme si u tatínka žádného krvácení, ale zjistili jsme bezvědomí a kontrolovali dýchání, protože v bezvědomí hrozí jeho zástava a bez vzduchu se nedá žít.
LIMituj následky
Tento bod může trvat několik desítek minut, mimo civilizaci nebo při velkých událostech pak klidně i několik hodin. Do tohoto bodu se dostaneme až po vyřešení prvních dvou — jsme tedy pány své situace a žádný člověk už není v bezprostředním ohrožení života. Naším úkolem je především omezovat další možné škody alespoň do doby, než řešení události předáme do rukou profesionálům. Třetí bod zahrnuje mnoho alternativ podle toho, k jaké mimořádné události došlo. To totiž určuje charakter možných škod a tedy i vhodná protiopatření. Jestliže došlo pouze ke zraněním několika osob, věnujeme se péči o tyto zraněné:
sledujeme stav vědomí a dýchání;
hledáme a ošetřujeme další poranění;
komunikujeme s raněnými;
zabezpečujeme přístup ZZS nebo zvažujeme odjezd k lékaři.
Je-li ohrožen majetek, snažíme se opět minimalizovat následky události. Na požár voláme hasiče a dle možností pomáháme s jeho likvidací, při hrozbě povodně zabezpečujeme majetek a evakuujeme se, při úniku látek ohrožujících prostředí (ropa, jedy, geneticky modifikované plodiny) se jej snažíme s pomocí hasičů omezit. Můžeme krátce zmínit, že ve třetím bodě už také může být čas na vytváření dokumentace nebo zajišťování svědků (třeba u autonehody) — ať už pro pojišťovnu nebo dokonce pro další vyšetřování. Sběr a vyhodnocení informací o mimořádné události může také pomoci k tomu, aby se v budoucnu už neopakovala, tedy prevenci.
V našem příkladu je zraněný tatínek a není ohrožen majetek, věnujeme se pouze péči o tatínka, viz výše.
Závěr
Uvedený obecný postup ukazuje jednu z možností, jak zarámovat a ujednotit množství dílčích pouček a dovedností. Jasné určení priorit pomůže předejít zmatkům. Uvedené priority platí i pro výuku: mezi nejdůležitější cíle patří zajištění vlastní bezpečnosti při mimořádné události, další na řadě je záchrana životů, a až poté cokoliv dalšího.
Literatura a použité zdroje
CHROMÍKOVÁ, Dana; PRIMAS, Martin; LESSNER, Daniel. Metodická příručka k výuce tematiky Ochrana člověka za mimořádných událostí na 2. stupni ZŠ. Pardubice: Občanské sdružení JAK?, 2008. 112 s. ISBN 978-80-254-2300-4.
