Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Obsahové moduly v proměnách času
5,0 (1 hodnocení)
Příspěvek shrnuje zkušenosti z mnoha let vývoje a realizace obsahové sekce Metodického portálu RVP.CZ. Dotýká se přínosu internetového média pro poskytování metodické a teoretické podpory učitelům, otázek kvality a kvantity příspěvků na Metodickém portálu RVP.CZ, specifik recenzního procesu u článků a digitálních učebních materiálů a dalších problémů, s nimiž byl realizační tým projektu Metodika II za dobu existence portálu konfrontován.
Hlavním smyslem a cílem Metodického portálu RVP.CZ je poskytovat metodickou a teoretickou podporu učitelům v předškolním, základním a středoškolském, všeobecném i odborném vzdělávání. Toto poslání předpokládá vytvoření efektivního systému zajišťování a distribuce podpůrných materiálů cílové skupině. Materiály musí být snadno přístupné, a to jak z hlediska eliminace „materiálních“ bariér, tak také z hlediska jejich další využitelnosti a modifikovatelnosti. Materiálními bariérami jsou myšleny ty proměnné, které omezují dostupnost materiálu z hlediska jeho formy (fyzický objekt), ceny, rozsahu nabídky (omezený počet jednotlivých exemplářů), případně lokalizací či vazbou na konkrétní fyzický prostor (některé knihy je možné si vypůjčit pouze prezenčně ve studovně atd.).
Médiem přenosu informací, které lze jednoznačně považovat ve výše uvedeném smyslu za „bezbariérové“, je internet. Z hlediska poslání poskytovat teoretickou a metodickou podporu potenciálně všem pedagogům, a to bez jakýchkoliv bariér, bylo tedy logickou a správnou volbou vytvoření internetového portálu, který bude shromažďovat a dále nabízet podpůrné materiály k volnému využití v pedagogické praxi. Internet je prostředí otevřené, vkládat a zpětně získávat informace může potenciálně každý z pohodlí svého domova. Přesto však používání internetu vyžaduje (vedle nutnosti připojení) alespoň základní znalosti a dovednosti v používání počítačů a orientaci v prostředí internetových vyhledávačů a virtuálního prostoru internetu vůbec.
Cílová skupina pedagogických pracovníků v předškolním, základním a středoškolském vzdělávání je s ohledem na ICT kompetence skupinou heterogenní. Přesto je možné říci, že většina učitelů si v současné době již dokáže poradit s internetem a je uživatelsky poměrně zdatná. Rozvoj ICT kompetencí však stále zůstává sekundárním cílem projektu Metodického portálu RVP.CZ.
Autorství na Metodickém portálu – odborníci vs. uživatelé
Aby projekt splnil své cíle, bylo třeba zajistit bohatou nabídku podpůrných materiálů ze všech vzdělávacích oborů v předškolním, základním a středním školství, stejně jako jejich vysokou kvalitu. Jedna z možných cest zajištění kvality nabízených materiálů je smluvní spolupráce s odborníky z řad vysokoškolských pedagogů či s kvalitními praktiky z rozmanitých škol všech vzdělávacích stupňů. Ti by vytvářeli metodické a teoretické materiály na základě poptávky realizačního týmu portálu nebo jeho uživatelů. Taková spolupráce by byla ovšem nepružná a velmi náročná především z hlediska personálního zajištění autorů.
Jak se ukázalo, motivace odborníků k přispívání na Metodický portál RVP.CZ je velmi malá. Rozhodujících je několik okolností. Především je to současný systém hodnocení výsledků výzkumu, které nutí vysokoškolské pedagogy publikovat pouze takové texty, které lze zahrnout do Registru informací o výsledcích výzkumu a vývoje (RIV). Metodický portál RVP.CZ bohužel nezískal status, který by umožnil hodnotit texty publikované na portálu v rámci RIV. V systému, kde je zařazování výsledků výzkumu do RIV podmínkou poskytování státních dotací a katedry jednotlivých fakult jsou tedy závislé na činnostech, které požadavkům RIV odpovídají, ztrácí mnoho vysokoškolských pedagogů jednu z podstatných motivací k publikování na Metodickém portálu RVP.CZ.
Druhou okolností je relativně, z pohledu některých odborníků, nedostatečná výše honoráře za jednotlivé příspěvky. Přestože honoráře autorů Metodického portálu rozhodně nepatří k nízkým, nemají být hlavní motivací pro přispívání na portál. Tou je především ochota prostřednictvím vlastních podnětů a nápadů či předáváním zkušeností pomoci zkvalitnit výukovou praxi. Přesto jsou někteří autoři přesvědčeni, že by honoráře na portálu mohly být vyšší, a svoji iniciativu proto věnují spíše (logicky) práci na projektech, které mohou přinést vyšší finanční objemy jejich pracovišti, resp. jim samotným. V neposlední řadě může internetové médium požívat v případě některých jednotlivců velmi malou prestiž. Tento postoj se týká většinou starší generace odborníků, kteří jsou vůči novým komunikačním technologiím spíše konzervativní a nedůvěřiví.
Mnohem efektivnější cestou získávání materiálů k jejich další distribuci je zapojení komunity uživatelů. Většina učitelů si vypracovává přípravy do hodin, řada z nich při tom používá počítač, a mají tedy k dispozici materiály v digitální podobě (např. testy pro žáky). Metodický portál pro ně představuje možnost nabídnout své přípravy ostatním kolegům a kolegyním a zvýšit tak rozsah jejich využití. Uživatelé tedy sami vytvářejí materiály a poskytují je ostatním uživatelům ke stažení, sdílení a dalšímu využívání v pedagogické praxi.
Tento systém umožňuje získávat podstatně větší množství materiálů k dalšímu zprostředkování. Finanční motivace je v tomto systému sekundární, primární je sociální dimenze publikační aktivity: společná činnost, sdílení zkušeností a nápadů, zpětná vazba k vlastní praxi, profesní sdružování, možnost vyjádřit své potřeby a zájmy a být vyslyšen (např. prostřednictvím diskuzí). Prostřednictvím svých příspěvků dává autor o sobě vědět odborné pedagogické veřejnosti, ale i dalším aktivním autorům. Publikování na Metodickém portálu se může stát do jisté míry také otázkou osobní prestiže. Je ovšem nutné realisticky přiznat, že autorské honoráře tvoří významnou složku motivace pro autory příspěvků na Metodickém portálu RVP.CZ.
Přesto je při oslovování potenciálních autorů nezbytný aktivní přístup týmu Metodického portálu. Oslovování autorů probíhá prostřednictvím výzev buď přímo publikovaných na stránkách portálu, nebo rozesílaných e-mailem. Zřejmě nejefektivnější (ovšem časově i organizačně nejnáročnější) formou oslovování jsou však osobní prezentace portálu členy realizačního týmu na seminářích, konferencích a dalších akcích partnerských nebo spřízněných organizací (NÚOV, IPPP, CERMAT).
Klíčová je při těchto setkáních role regionálních koordinátorů, kteří působí v krajích a propagují Metodický portál přímo u cílové skupiny, např. ve školách. V sekci odborného vzdělávání jsou k dispozici konzultanti NÚOV, kteří přímo ve školách realizují semináře na podporu získávání autorů. Je důležité osobně se setkávat s celými učitelskými sbory, prezentovat jim cíle, možnosti a funkce Metodického portálu a také výsledky práce ostatních autorů, kteří na portálu publikují již od jeho vzniku v roce 2005, v případě sekce odborného vzdělávání od roku 2009, kdy se NÚOV stal partnerem projektu.
Jako nejobtížnější se ukázalo zajištění dostatečného počtu autorů pro sekci odborného vzdělávání. Motivování autorů v odborném vzdělávání je nesmírně složité. Někteří učitelé z této oblasti vzdělávání nejsou až tak přirozeně kreativní jako např. učitelé ze základního vzdělávání. Ani fakt, že za materiál mohou dostat odměnu, pro ně nehraje roli a finance rozhodně nejsou tím, co by většinu učitelů přimělo posílat příspěvky.
Bohužel ani zjištění, že portál pro jejich obor nenabízí žádný materiál, v nich nevyvolá touhu něco vytvořit a nepodnítí je k vložení materiálu. Při metodicko-motivačních seminářích, které realizují konzultanti NÚOV, se ukazuje, že hlavním důvodem, proč jsou učitelé při tvorbě materiálů pasivní, je fakt, že se cítí přetěžovaní a nemají dostatek času.
Vedení některých odborných škol má také obavu, aby nebylo levně využito jejich know-how, takže aktivitu učitelů v publikování na Metodickém portálu nepodporují. Portál učitelé ovšem v drtivé většině využívat chtějí, protože se jim zdá užitečný. Při dobře vedeném semináři lze využíváním kombinace materiálů z různých modulů docílit toho, že se někteří učitelé pro portál nadchnou – někoho zaujmou virtuální hospitace, jiného zase třeba odkazy nebo wikipedie. Ale většinou se necítí dostatečně motivováni pro to, aby vložili nějaký materiál do garantovaných modulů.
Během seminářů a práce v terénu se nám zatím bohužel nepodařilo jednoznačně zjistit, jakým způsobem bychom mohli učitele motivovat k aktivnější a autorské práci. Jisté je, že je nutné a žádoucí soustavně možnost autorství učitelů prezentovat a diskutovat při různých akcích, při kterých přijdeme do kontaktu s učiteli odborných škol. Přes všechny tyto obtíže je ale možné říci, že ačkoliv množství příspěvků v sekci odborného vzdělávání stále nemůže konkurovat všeobecně vzdělávacím sekcím, počet příspěvků v oblasti odborného vzdělávání se postupně zvyšuje. Stávající počet materiálů je tedy možné považovat za úspěch, a to i přes jejich malou oborovou pestrost: převládají digitální učební materiály pro ekonomické obory a dopravní zeměpis.
Recenzní proces – kvantita vs. kvalita příspěvků
Kvantita příspěvků, kterou zajišťuje přímá zainteresovanost uživatelů na aktivitách portálu, může být v kontrastu s jejich kvalitou. Relativní snadnost publikování na Metodickém portálu může vést k jistému zmechanizování výroby příspěvků, které pak ztrácejí originalitu a invenci a stávají se pouze prázdnou schránkou, již je možné zaplnit jakýmkoliv obsahem. Tento typ příspěvků (zejména jde o digitální učební materiály) může být díky jejich snadné modifikovatelnosti velmi užitečným nástrojem pro vytváření vlastních učebních objektů. Ve skutečnosti jde stále pouze o jednu a tutéž pomůcku, která se změnou obsahu nepřináší žádné nové funkce nebo možnosti jejich užití a jen těžko může stimulovat širší škálu učebních procesů. Přesto (nebo možná proto) jsou tyto příspěvky (např. rozmanité formy AZ kvizů, pexesa, binga a jiných), zejména mezi autory, velmi oblíbené. Je zřejmé, že někteří autoři využívají jednotné šablony, aby představili téma na „tisíc a jeden způsob“.
Doslova chrlí velké množství materiálů, ale tyto materiály jsou si velmi podobné. To jim dává možnost snadného výdělku, přínos takových materiálů je ale velmi sporný. Přestože jednotlivě mohou tyto učební materiály fungovat jako zajímavý a netradiční způsob zprostředkování tématu či rozvíjení znalostí a dovedností, jejich vysoká koncentrace metodický přínos portálu spíše devalvuje. Ten totiž spočívá hlavně v rozmanitosti nabízených materiálů jak z hlediska jejich obsahu, tak i didaktických funkcí. Celková kvalita metodické nabídky se proto vlivem vysokého počtu jednotvárných materiálů může snižovat. Je potom na koordinátorech jednotlivých modulů, nakolik přísně budou příspěvky posuzovat a zda jejich rozhodování bude ovlivněno spíše hlediskem kvality, nebo kvantity.
V případě podobných materiálů dochází ke konfliktu mezi představami o kvalitě nabízených materiálů ze strany realizačního týmu a snahou vyjít vstříc potřebám uživatelské komunitě. Je třeba nebýt přehnaně idealističtí a dokázat si přiznat, že mnoho učitelů preferuje jednoduché, málo sofistikované metody a techniky, jejichž instrukce a proces zpracování není složitý. Takové materiály je možné snadno a libovolně modifikovat a tedy hojně ve výuce využívat.
Jednotvárný charakter nabízených materiálů by ovšem nepřinášel komplexní a ani příliš kvalitní metodickou podporu učitelům. Proto je nutné kvalitu příspěvků na jedné straně kontrolovat a na druhé straně garantovat v případě materiálů již publikovaných. Materiály vložené na Metodický portál posuzuje v první fázi hodnotícího procesu regionální koordinátor, který rozhoduje, jestli je daný materiál po formální stránce vyhovující a zda je v souladu s publikačními pravidly portálu.
Pokud je materiál regionálním koordinátorem odsouhlasen, vstupuje do recenzního řízení, které zajišťují školení externí spolupracovníci, experti na danou vzdělávací oblast. Systém recenzování příspěvků na Metodickém portálu RVP.CZ byl plánovaný a po většinu doby existence portálu také realizovaný jako prakticky totožný s podobnými systémy v odborných periodikách. Na každý materiál byly vypracovány dva nezávislé posudky, které zpracovali dva recenzenti vzájemně anonymní. V případě protikladných posudků následovalo vypracování rozhodčího posudku třetím recenzentem. Tento systém zajišťoval vysokou kvalitu publikovaných materiálů, ukázal se však – a byl samotnými uživateli i takto hodnocen – jako zdlouhavý, rigidní a příliš zkostnatělý.
V konečném důsledku některé autory nastavená forma recenzního řízení od publikování na Metodickém portálu RVP.CZ odrazovala. Problém však nespočíval pouze v přísnosti recenzního procesu. Je možné věřit, že ta by byla uživateli akceptována, pokud by vedla k zajištění vysoké kvality příspěvků. Příčinou odmítavé reakce uživatelů byl pravděpodobně rozpor mezi regulativními požadavky recenzního procesu a chápáním internetu jako veskrze svobodného, otevřeného a kreativního prostoru. Je zřejmé, že v kontrastu k flexibilnímu, interaktivnímu a pružnému prostředí internetu musely přísné požadavky recenzního řízení působit skutečně zkostnatěle.
Jednou stranou otevřenosti internetu je možnost získávat z něj rozličné informace nebo materiály, druhou je možnost na internet umisťovat vlastní výtvory a sdílet je s ostatními, funguje zde tedy vzájemná oboustranná komunikace. To jsou vlastnosti, jimiž se internet odlišuje od jakéhokoliv jiného média. Každá snaha o regulaci jednoho z těchto dvou aspektů otevřenosti on-line světa může být důvodem pro odmítavou reakci ze strany uživatelů. Recenzní proces na Metodickém portálu tak pro mnoho uživatelů zřejmě představoval významnou bariéru pro zapojení do aktivit komunity. Pokud bylo řečeno, že právě činnost komunity autorů je pro Metodický portál existenčně nejdůležitější, bylo zřejmé, že tento problém je nutné řešit.
Konflikt mezi přísnými požadavky recenzního řízení relativizujícími otevřenost portálu a touhou uživatelů vstupovat do činnosti portálu více „svobodně“ vedl po dlouhých úvahách k redukci a zmírnění recenzního procesu. V současné době posuzuje příspěvky na portálu pouze jeden recenzent, který však garantuje materiál celou vahou své odbornosti. Recenzenti i nadále procházejí školeními organizovanými členy realizačního týmu (většinou koordinátory jednotlivých modulů) a měli by být tedy schopni posoudit, zda je příspěvek v souladu s požadavky kurikulární reformy.
Pod pojmem požadavky kurikulární reformy je míněn soulad s vybraným rámcovým vzdělávacím programem, očekávanými výstupy či výsledky vzdělávání v případě rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání, s vybranými klíčovými kompetencemi. V případě, že materiál nesplní některou z vybraných podmínek a autor příspěvek nepřepracuje, recenzent materiál zamítá.
Reálné důsledky zjednodušení recenzního procesu je zatím stále těžké odhadovat. Zjednodušení recenzního procesu s sebou na jednu stranu nese riziko snížení kvality publikovaných příspěvků, na druhou stranu je vstřícným krokem pro uživatele a alespoň částečným odstraněním bariéry v přístupu k publikování na portálu.
V případě odborného vzdělávání může být zavedení jednoho recenzenta o to problematičtější, že příspěvky v této vzdělávací sekci mohou mít široký odborný záběr. Existuje riziko, že jeden recenzent nemusí vždy příspěvek odborně obsáhnout celý, a je zde tedy nebezpečí publikování příspěvků obsahujících věcné chyby. Je ale zřejmě ještě příliš brzy na to, abychom mohli konstatovat, že zjednodušení recenzního procesu skutečně snížilo kvalitu příspěvků či zvýšilo počet autorů ochotných na portál přispívat.
Struktura portálu – komplexní přístup vs. uživatelská vstřícnost
Z hlediska otevřenosti Metodického portálu uživatelům však nešlo pouze o přísné podmínky recenzního řízení. V počátečních fázích existence portálu existovalo mnoho opatření, která se nakonec ukázala jako uživatelsky nepřijatelná. Původní koncept portálu vycházel z detailní aplikace struktury RVP na uspořádání a obsah portálu. Obsah na portálu je tedy strukturován do jednotlivých sekcí podle typů vzdělávání (předškolní, základní, základní umělecké, gymnaziální, odborné, speciální, jazykové a neformální vzdělávání atd.) a dále dle vzdělávacích oblastí a oborů. Kromě toho jsou v modulu Články příspěvky řazeny ještě do dalších záložek dle tematického zaměření článku (informujeme, výuka, učitel, kurikulum, škola, okolí).
V modulu DUM jsou pak příspěvky řazeny do záložek až po očekávané výstupy. Tato struktura zůstává funkční dodnes. Některé záložky se ovšem tematicky překrývají či jsou svým zaměřením natolik specifické, že jejich parametrům odpovídá pouze minimum příspěvků. V současné době proto v týmu Metodického portálu probíhá debata, zda některé záložky nesloučit či případně úplně nezrušit. Podobně se v minulosti diskutovalo nad jednotlivými typy příspěvků v modulu Články. V současné době jsou na portálu tři typy článků: informativní, praktický a teoretický.
Informativní článek přináší zprávu o důležitém dění ve školství, o projektech, vzdělávacích akcích, konferencích apod. Informativní článek by měl navíc mít určitou didaktickou, metodickou nebo odbornou nadhodnotu (např. popis nové metodiky vytvořené v rámci projektu atd.). Praktické články popisují především výukové aktivity, metody a techniky, které jsou (ale ne bezpodmínečně) ověřené přímo v praxi. Teoretické články pak poskytují učitelům odborné znalosti nezbytné pro výuku oborových předmětů, stejně jako všeobecný přehled o aktuálním dění v různých vědních oborech. Tyto základní typy článků se v minulosti členily ještě do dalších kategorií.
Původní koncepce praktických článků tak zahrnovala celkem čtyři dílčí kategorie. Kromě kategorie Inspirace (jednoduchý námět výukové aktivity nabízený k realizaci) a Zkušenost (praktické zpracování konkrétní výukové aktivity realizované ve výuce; obsahuje vlastní hodnocení nebo hodnocení jiného pedagoga), které jsou na Metodickém portálu přítomné i v současnosti, obsahovaly praktické články ještě kategorii Příklad a Věda a výzkum. Kategorie Příklad odpovídala svými parametry současné kategorii Zkušenost, neobsahovala ale evaluaci jiným pedagogem. Dílčí kategorie Věda a výzkum přinášela praktické aplikace poznatků vědeckých výzkumů do výukové praxe, součástí byl oponentský posudek.
Teoretické články, které dnes tvoří samostatnou kategorii, byly v minulosti také členěny do několika dílčích kategorií. Odborný teoretický článek přinášel zobecňující uchopení empirických dat s přesahy do pedagogické praxe. Aplikační teoretický článek nabízel teoretická východiska k danému tématu a konkrétní příklady jejich využití ve výuce. Podobně jako u praktických článků se také v rámci kategorie teoretických článků objevovala dílčí kategorie Věda a výzkum, zde ovšem bez kontextu praktického využití výsledků výzkumu ve výuce, ale pouze jako stať o provedených výzkumech a jejich výstupech.
Tři základní kategorie článků byly tedy dle původního konceptu (s výjimkou informativních článků) děleny na několik dílčích kategorií usilujících o obsáhnutí jemných odstínů v tematickém zaměření a praktickém využití článků. Výsledkem bylo celkem osm typů článků. Toto detailní členění bylo vedeno cílem usnadnit uživatelům orientaci v obsahové nabídce Metodického portálu a poskytnout jim nástroj ke snadné identifikaci charakteru příspěvků a umožní vybírat z obsahu portálu pouze články odpovídající jejich požadavkům a záměrům.
Zavedení položek, které museli autoři povinně při vkládání článků vyplňovat (například průřezová témata, organizační forma výuky, cíl, mezioborové přesahy a vazby a další), směřovalo na jedné straně k ověření, zda jsou autoři-učitelé schopni s těmito veličinami adekvátně pracovat a zda umějí své aktivity zařadit do širšího kontextu didaktických kategorií, zda tedy nad svou prací přemýšlejí koncepčně a systematicky, a na druhou stranu k jejich stimulaci pro toto myšlení. Brzy se však ukázalo, že je takřka nemožné vtěsnat jednotlivé příspěvky do takto úzce vymezených kategorií, z nichž některé se navíc významně překrývaly (viz např. dílčí kategorie Věda a výzkum).
Kategorie byly příliš těsné a z hlediska uživatelů portálu příliš umělé. Autoři příspěvků jako praktici často nebyli schopni vnímat jemné charakterové odstíny jednotlivých kategorií a nedokázali (či jednoduše nehodlali) vytvářet články s tak úzce vymezeným profilem. Bylo pouze logické, že postupně došlo ke zrušení většiny dílčích kategorií článků a dalších položek, které byly původně též povinné. V současné době jsou tedy na Metodickém portálu tři základní typy článků.
Jsou to články informativní, praktické a teoretické, z nichž pouze praktické články se dělí na další dvě dílčí kategorie Inspirace a Zkušenost. Od původní snahy vytvořit strukturu Metodického portálu tak, aby odrážela i nejdrobnější detaily jednotlivých druhů a typů příspěvků, se tedy ustoupilo ve prospěch vyšší uživatelské vstřícnosti. Zjednodušení vkládání příspěvků převedením mnoha povinných položek na nepovinné (například průřezová témata, organizační forma výuky, cíl, evaluace další osobou u praktických článků typu Zkušenost) bylo částečně projevem rezignace na jednu z podstatných funkcí Metodického portálu, tedy přispívat k adekvátnímu myšlení o vlastní profesi učitelů, na druhou stranu to však odstranilo řadu překážek, které portál před své uživatele kladl.
Z toho, co bylo dosud o obsahové sekci Metodického portálu řečeno, je zřejmé, že současná realita publikování příspěvků v modulech Články, DUM a Odkazy se od původních představ otců a matek projektu významně odlišuje. Pečlivě promyšlená struktura a funkce portálu v realitě narážela na mnohé bariéry, nyní mnohem více vychází z potřeb a zájmů samotných uživatelů portálu. Metodický portál je v každém případě vyvíjen jako nástroj, který má sloužit především jeho uživatelům – učitelům. Nebylo by přínosné ani strategické, pokud by realizační tým tvrdohlavě trval na svých představách a bazíroval na některých funkcích či nástrojích, které uživatelé nepotřebují, nechápou jejich význam nebo je dokonce odmítají.
Nejen možnost podílet se na tvorbě obsahu portálu, ale zejména pozitivní zpětná vazba ze strany realizačního týmu vůči názorům a potřebám uživatelů činí Metodický portál tím, čím má být – prostředím pro komunitní setkávání a spolupráci.
Tento článek byl převzat z publikace Metodický portál – příležitost pro učitele: Sborník k závěrečné konferenci projektu Metodika II. Praha : NÚV, divize VÚP a divize NÚOV, 2011.
