Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Metodický portál ve službách vysokoškolské výuky
3,0 (2 hodnocení)
Příspěvek popisuje pokus přivést skupinu studentů učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK v Praze k aktivní práci na Metodickém portálu rvp.cz. Jednalo se o jejich sdílení příprav na výuku a vzájemnou interakci nad těmito přípravami. Kromě rozvoje studentských dovedností vytvářet efektivní přípravy na výuku a reflektovat zkušenosti s výukou podle nich bylo cílem sledovat zájem studentů o zapojení mezi aktivní uživatele Metodického portálu. V příspěvku je prezentováno hodnocení této zkušenosti jednotlivými aktéry.
Současná podoba vzdělávacího programu pro učitele primárních škol
Studium učitelství pro 1. stupeň ZŠ je na Pedagogické fakultě UK strukturováno do 6 základních modulů, tvořených soustavou vzájemně provázaných kurzů různých disciplín:
V modulu univerzitního základu jde o kultivaci všeobecného vzdělání studentů zejména v oblasti humanitních věd, kultury mluveného projevu a diskurzivního myšlení. Pedagogicko-psychologický modul zahrnuje studium pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. Jeho součástí je rovněž pedagogická praxe. Smyslem předmětového modulu je prohloubení odborného základu jednotlivých oborů vyučovaných na 1. stupni základní školy. Modul předmětových didaktik má za cíl rozvoj dovedností transformovat vzdělávací obsah těchto oborů vzhledem k individuálním a věkovým zvláštnostem dětí mladšího školního věku. Spolu s pedagogicko-psychologickým modulem tvoří profesní jádro a těžiště studia. Studenti učitelství pro 1. stupeň základní školy si mohou volit z několika specializací – výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, dramatická výchova, anglický, německý či francouzský jazyk. Podle zvolené specializace se pak více zaměřují na studium příslušného oboru. V prohlubujícím modelu si studenti z nabídky volí další předměty podle svého odborného zájmu [1].
Převládající paradigma v profesní přípravě studentů na katedře primární pedagogiky
Převládajícím paradigmatem profesní přípravy učitelů v kurzech realizovaných katedrou primární pedagogiky je pedagogický konstruktivismus spolu s personalismem. V konstruktivistickém přístupu ve vzdělávání učitelů je uplatňována vize učitele jako reflektivního praktika, tzn. učitele, který permanentně reviduje a „rekonstruuje“ své pojetí výuky. Profesní rozvoj učitele je vnímán jako třífázový proces. V první fázi odkrývají studenti učitelství svá předběžná pojetí výuky, vycházející převážně z jejich osobních zkušeností v roli žáků. Ve druhé fázi reflektují nově vznikající, časná pojetí výuky, utvářející se spolu s prvními zkušenostmi v rolích učitelů. Třetí fáze je již charakterizována jako propracované, racionálně, teoreticky reflektované pojetí výuky, do kterého by měli studenti dozrát na konci studia [2]. Toto paradigma se promítá do obsahu jednotlivých kurzů v pedagogicko-psychologickém modulu včetně kurzu Učitelské praktikum.
Koncepce předmětu Učitelské praktikum
Koncepce předmětu Učitelské praktikum I, vyučovaného v zimním, a Učitelské praktikum II, vyučovaného v letním semestru (dále v textu je pro oba předměty uváděn jen název Učitelské praktikum), v rámci pedagogicko-psychologického modulu klade důraz na „konstruující se subjektivitu“ studenta učitelství, který je hlavním aktérem svého profesního vývoje a (spolu)tvůrcem své profesní identity. Hlavním cílem předmětu je pomoc a podpora studentům v jejich individualizovaném procesu „stávání se učitelem“ [3].
V zimním semestru druhého (u nejazykových specializací) nebo třetího (u specializací pro cizí jazyk) ročníku studenti ve skupinách (obvykle 10–15 studentů) s vedoucí vysokoškolskou učitelkou navštěvují každý týden různé základní školy a hospitují zde v hodinách různých učitelů 1. stupně. Důraz je kladen na podrobnou reflexi (individualizovanou i skupinovou, ústní i písemnou) každé výukové hodiny či bloku. V následných seminářích didaktiky 1. stupně ZŠ se stejnou vyučující se studenti seznamují s teorií výběru a koncipování učiva na 1. stupni ZŠ, volby výukových postupů a strategií, hodnocení žáků, řízení třídy apod. Propojení předmětů Učitelské praktikum a Didaktika primární školy umožňuje propojovat teoretické poznatky a postupy realizované v praxi.
Např. vedoucí VŠ učitel plánuje v didaktickém semináři seznámit studenty s principem individualizace ve výuce. Naplánuje tedy se spolupracujícím učitelem fakultní školy, jehož silnou stránkou je individuální přístup k žákům, návštěvu skupiny studentů v jím vedené hodině. Zde mohou studenti pozorovat, jak je možné výuku individualizovat (jak citlivě a efektivně rozdělit žáky do homogenních skupin a jak diferencovat úkoly pro skupiny podle úrovně dosažení výukového cíle, jak využívat asistenta ve třídě pro pomoc žákům s překážkami v učení, jak využít vrstevnickou pomoc, jak pracovat s heterogenními skupinami, apod.). V didaktickém semináři studenti reflektují své zkušenosti z pozorovaných hodin a následně jim VŠ učitelka pomůže jejich zkušenosti a poznatky utřídit, doplnit je dalšími teoretickými poznatky a případně zadat související úkoly k samostudiu či k průzkumu na další praxi.
Na konci zimního semestru se studenti obvykle seznamují s třídami, kde budou v letním semestru ve dvojicích či trojicích praktikovat. Cílem Učitelského praktika v letním semestru je reflektovat nově vznikající, časná pojetí výuky, utvářející se spolu s prvními zkušenostmi v rolích učitelů. Studenti učí ve dvojicích či trojicích každý týden po dobu letního semestru, a to vždy ve stejné třídě 1. stupně. Jsou vedeni učitelkou této třídy, která s nimi plánuje obsah a způsob výuky na následující týden, poskytuje zpětnou vazbu k hodinám vedeným studenty a podporuje je v dalším profesním rozvoji. Vedoucí VŠ učitelka také poskytuje zpětnou vazbu studentům, jejichž hodiny pozorovala (každý týden minimálně třem studentům), podporuje je při ověření teoretických poznatků v praxi, věnuje se skupinovým reflexím, zadává a kontroluje individuální úkoly studentů. Na konci semestru vedoucí VŠ učitelka hodnotí úroveň učitelských kompetencí jednotlivých studentů a na základě tohoto hodnocení přistupuje k udělování zápočtů. Udělení zápočtu z předmětu Učitelské praktikum je nutnou podmínkou pro studium jednotlivých oborových didaktik s praxí v rámci modulu předmětových didaktik.
Cesta k novému paradigmatu?
V nedávné době začalo být u nás poukazováno na nutnost začít ve vzdělávání více zohledňovat narůstající význam informačních technologií. V české pedagogice se objevil nový pojem – tzv. konektivismus. Jedná se o teoretický pohled na učení, který se v zásadě ztotožňuje s konstruktivismem, avšak ve svém porozumění procesu učení nově zohledňuje také fenomén technologiemi propojeného světa. Podle konektivismu má pro učení klíčový význam síť a pochopení informačních struktur v ní obsažených. Nové znalosti už nejsou konstruovány na základě znalostí předchozích, nýbrž jsou utvářeny v prostředí dynamicky se měnící sítě. Učení se již nutně neděje jen prostřednictvím osobního setkávání s lidmi, ale také prostřednictvím aktivní účasti v síti [4].
Místem, kde je možné principy konektivismu sledovat a ověřovat jejich platnost, jsou internetové komunity. S rozvojem internetu a webových aplikací tzv. druhé generace, jako jsou blogy, internetová fóra, Wiki, je skutečně možné pozorovat, že nový komunikační prostor, který bývá označován přívlastkem kyber nebo také virtuální, umožňuje sdružování lidí okolo podobných zájmů, včetně zájmů profesionálních. Jednu z takových komunit u nás tvoří učitelé z řad uživatelů Metodického portálu.
Učitelské praktikum ve Wiki na Metodickém portálu
V akademickém roce 2010/2011 jsme uskutečnili pokus přivést na Metodický portál studenty učitelství pro 1. stupeň v rámci předmětu Učitelské praktikum. Výchozím prostředím byly stránky modulu Wiki, které měly umožnit studentům sdílení příprav na výuku a vzájemnou interakci nad těmito přípravami. Kromě zkvalitnění samotného kurzu bylo cílem sledovat zájem studentů o zapojení mezi aktivní uživatele Metodického portálu, jehož je Wiki součástí.
Na konci kurzu jsme realizovali mezi studenty dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit subjektivní vnímání hodnoty realizovaných aktivit ve Wiki pro profesní rozvoj studentů učitelství. Šetření se zúčastnila celá jedna skupina studentů, vedená Janou Starou (11 studentů).
Úvodem nás zajímaly předchozí zkušenosti studentů s aktivním využíváním webů druhé generace, abychom si udělali lepší představu o postojích studentů k tomuto typu technologií. K našemu překvapení vykazovali studenti o tyto weby relativně malý zájem.
Významnější část šetření byla věnována interakcím studentů mezi sebou, komunikaci s vedoucí kurzu a rovněž s učiteli, u kterých vykonávali pedagogické praxe. Jeden dotaz směřoval rovněž k interakcím s ostatními uživateli Metodického portálu.
Hodnocení vzájemných interakcí mezi studenty bylo převážně pozitivní. V reflexích těchto interakcí se objevovala nejčastěji slova jako inspirace, podpora, povzbuzení a motivace. Na otázku, jak jim byly prospěšné komentáře od kolegů, jedna účastnice kurzu poznamenala: „Komentáře od kolegů byly spíše povzbuzující, takže byly prospěšné hlavně v tom, že jsem šla na výuku s větší sebejistotou.“
Největší hodnotu studenti přisuzovali komentářům od vedoucí kurzu, která studenty nejen povzbuzovala, ale také upozorňovala na případné problémy ve vztahu k navrhovaným aktivitám.
Hodnocení významu interakcí s učiteli, u kterých studenti vykonávali pedagogickou praxi, stejně jako hodnocení významu interakcí s ostatními uživateli Metodického portálu bylo pouze hypotetické, neboť k nim z objektivních důvodů nedošlo. Žádný z učitelů, u kterého byli studenti účastnící se šetření na praxi, nebyl aktivním ani registrovaným uživatelem Metodického portálu, aniž by o tuto registraci v průběhu působení studentů na Metodickém portálu sám aktivně projevil zájem. Pro ostatní již registrované uživatele Metodického portálu byla aktivita studentů ve Wiki skrytá. Bylo tomu tak z důvodu zajištění pocitu bezpečí pro nesmělejší studenty, kteří se kurzu účastnili.
Pokud by se interakcí se studenty účastnili také učitelé, u kterých studenti vykonávali praxi, studenti by od nich očekávali, jak uváděli, rady a pomoc vyplývající ze znalosti třídy, pro kterou vlastní výuku připravovali. Měli by zájem o komentáře k náročnosti, přiměřenosti a trvání jednotlivých úkolů naplánovaných v přípravách nebo o konkrétní poznámky ve vztahu k žákům či výukovým situacím.
Od komunity učitelů již působících na Metodickém portálu by studenti očekávali názory a zkušenosti, rady a doporučení, co dělat lépe. „Víc hlav víc ví,“ odpověděla jedna studentka a dodala, že učitelé z řad uživatelů Metodického portálu mají více zkušeností, a tedy i nápadů, jak něco v návrhu hodiny dotáhnout nebo vylepšit. Objevila se však také skepse nad relevancí takových komentářů vyplývající z neznalosti třídy a osoby studenta nebo pochybnost, zda by se nějaké komentáře u příprav vůbec objevily.
Studenti sami aktivně nepřispívali do jiných částí Metodického portálu. Přesto se naprostá většina z nich ztotožnila s výrokem, že Wiki jim umožnila dostat se k užitečným informacím pro jejich profesní rozvoj, publikovaným na Metodickém portálu.
Velmi pozitivně hodnotila realizaci aktivit ve Wiki vedoucí Učitelského praktika Jana Stará. Jako zásadní označila to, že vkládání příprav studentů minimálně 2 dny před jejich realizací ve třídách 1. stupně ZŠ jí umožnilo jednotlivé přípravy komentovat a následně se mnohým studentů na základě těchto komentářů podařilo přípravy zkvalitnit. Mohla si také díky znalosti jednotlivých příprav naplánovat, které hodiny jednotlivých studentů navštíví, a jelikož se dobře orientovala v přípravě studenta, mohla při pozorování ve třídě sledovat věci, aniž by ztrácela čas hledáním logiky ve sledu činností apod., a dělat si poznámky přímo do přípravy. Ve zpětnovazebním rozhovoru se studentem mohla pak vést rozhovor na vyšší úrovni, než kdyby společně nespolupracovali na designu hodiny. I když v rozhovoru J. Stará uvedla, že pro ni bylo studium a komentování příprav poměrně časově náročné, uvádí, že „…posun většiny studentů v této skupině mi přišel v oblasti plánování výukové hodiny díky Wiki větší než v minulých ročnících. Myslím, že se studenti museli více zamýšlet nad konkrétními vzdělávacími cíli, které chtějí v hodině splnit, a nad tím, aby jednotlivé činnosti děti nejen bavily, ale aby měly i logiku v rámci hodiny.“
Jako nejvíce problematické se jí jeví dvě věci. Jednak to, že se nepodařilo pro komentování příprav ve Wiki přimět také učitele základních škol, v jejichž třídách studenti praktikovali. Jako řešení vidí v budoucnu možnost tyto učitele nějak motivovat, pravděpodobně finančně. Druhou problematickou záležitostí bylo podle J. Staré řešení některých technických problémů, které se však v průběhu kurzu podařilo napravit.
O práci s portálovým modulem Wiki při budoucím vedení praxí studentů projevili zájem i další vyučující katedry primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK v Praze.
2. SPILKOVÁ, Vladimíra et al. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno : Paido, 2004. ISBN 80-7315-081-6.
3. SPILKOVÁ, Vladimíra; VAŠUTOVÁ, Jaroslava et al. Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2008. ISBN 978- 80-7290-284-9.
4. BRDIČKA, Bořivoj. Jak učit ve všudypřítomném mraku informací? In SOJKA, Petr; RAMBOUSEK, Jiří. SCO 2009: 6. ročník konference o elektronické podpoře výuky. Brno, Česká republika, 16.–17. června 2009, sborník příspěvků. Brno : Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4878-2.
Tento článek byl převzat z publikace Metodický portál – příležitost pro učitele: Sborník k závěrečné konferenci projektu Metodika II. Praha : NÚV, divize VÚP a divize NÚOV, 2011.
