Týmy pilotních škol zapojených do projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) chystají na závěrečnou projektovou konferenci workshopy, ve kterých se podělí s ostatními účastníky o získané zkušenosti a konkrétní aktivity, které u nich byly realizovány „na cestě“ k rozvíjení gramotností. Například v ZŠ Hranice – Struhlovsko se dlouhodobě věnují rozvíjení čtenářské gramotnosti a hledají metody a formy, které by byly využitelné napříč všemi vzdělávacími obory. Jednou z možností jsou QR kódy, které mají univerzální využití, jsou pro žáky motivační a mohou podpořit jejich aktivní zapojení do práce s texty a s informacemi v různých kontextech. Do plánování a realizace aktivit se pod vedením školních koordinátorek pro gramotnosti zapojili učitelé různých předmětů a ročníků. Využití QR kódů tak sehrálo roli při sdílení a naplňování společného cíle, kterým je podpora čtenářské gramotnosti u všech žáků školy. Inspirativní náměty vám postupně představíme.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Materiál je určen pro žáky 1. třídy a slouží především k procvičení sčítání a odčítání do pěti. Jako motivace je využit text pohádky, který žáci postupně získávají za vypočítání příkladů a vyřešení úlohy, která souvisí se získanými výsledky. Při získávání jednotlivých částí pohádky žáci získávají povědomí o dějové posloupnosti textu (co bylo nejdříve, co se stalo potom). Vyučující může s textem dále pracovat a zaměřit se na rozvíjení čtenářské gramotnosti, např. vyzve žáky, aby seřadili text podle čísel od nejmenšího k největšímu, a vyzve je k zamyšlení: „Co se s pohádkou stane? Proč?“
Každý žák pracuje samostatně. Dva vybraní žáci s pomocí paní učitelky načtou QR KÓD připravený na formátu A4 a podle něj rozdají spolužákům připravené kartičky s příklady. Řešení příkladů společně zkontrolují podle QR kódu. Po vyřešení jim paní učitelka v roli maminky přečte zadanou otázku. Odpověď na otázku určuje, jakou část pohádky si žáci od paní učitelky vezmou. Postupně žáci řeší příklady schované v jednotlivých QR kódech a skládají pohádku. Na závěr paní učitelka přečte pohádku a žáci si zkontrolují, zda jejich získané kartičky odpovídají pokračování pohádky.
Motivace
Dnes vám povím příběh o jednom skřítkovi, který stejně jako vy chodil do 1. třídy.
V lese za pařezem byla malinkatá chaloupka, ve které bydlel malý skřítek. Byl prvňáček jako vy. Měl velmi rád pohádky, které mu maminka četla před spaním. Jednoho večera si maminka řekla, že ho překvapí. Skřítek rád počítal a řešil různé rébusy i hádanky. Maminka mu proto dnešní pohádku zašifrovala do kódů.
Maminka začala číst:
OVELIKÉŘEPĚ
Zasadil dědeček řepu, vyrostla veliká, převeliká.
Chtěl řepu ze země vytáhnout: táhne – potahuje, vytáhnout nemůže.
A pak najednou přestala číst a řekla skřítkovi, že zbytek pohádky si musí poskládat sám, protože se slova změnila v kódy s úkoly. Když úkoly v kódech vyřeší, poskládá si pohádku, kterou mu pak maminka přečte. Za každý správně splněný úkol dostane část pohádky. Skřítek vyskočil radostí a pustil se do řešení.
Maminka mu přečetla 1. zadání:
Vypočítej příklady a zakroužkuj číslo, které je největší.
Maminka mu přečetla 2. zadání:
Vypočítej příklady a zakroužkuj číslo, které je nejmenší.
Maminka mu přečetla 3. zadání:
Vypočítej příklady, seřaď čísla od nejmenšího po největší a doplň řadu o chybějící číslo.
Maminka mu přečetla 4. zadání:
Vypočítej příklady a vyber číslo, které se nejčastěji opakuje.
Maminka mu přečetla 5. zadání:
Vypočítej příklady a vyber číslo, které je výsledkem u posledního příkladu.
Když skřítek vyřešil poslední úlohu, podal mamince všechny části pohádky. Maminka úkol zkontrolovala a za odměnu mu celou pohádku přečetla.
OVELIKÉŘEPĚ
Zasadil dědeček řepu, vyrostla veliká, převeliká. Chtěl řepu ze země
vytáhnout: táhne – potahuje, vytáhnout nemůže.
Pozval si na pomoc babičku. Babička se chytila za dědečka, dědeček
za řepu; táhnou, potahují, vytáhnout nemohou.
Pozvala babička vnučku. Vnučka se chytila za babičku, babička za
dědečka, dědeček za řepu; táhnou, potahují, vytáhnout nemohou.
Zavolala vnučka pejska. Pejsek se chytil za vnučku, vnučka za
babičku, babička za dědečka, dědeček za řepu; táhnou, potahují,
vytáhnout nemohou.
Zavolal pejsek kočičku. Kočička se chytila za pejska, pejsek za
vnučku, vnučka za babičku, babička za dědečka, dědeček za řepu;
táhnou, potahují, vytáhnout nemohou.
Zavolala kočička myšku. Myška se chytila za kočičku, kočička za
pejska, pejsek za vnučku, vnučka za babičku, babička za dědečka,
dědeček za řepu; táhnou, potahují a – vytáhli řepu!
