Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Nejčastější dotazy k cizím jazykům a RVP ZV
5,0 (1 hodnocení)
V příspěvku uvádíme nejčastější dotazy k výuce cizích jazyků v základních školách.
Co přesně znamená formulace: „… přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka“ (RVP ZV, str. 106)? Znamená to, že anglický jazyk musí být v každém případě vždy žákům nabídnut jako první? Jaká je prokazatelná forma této nabídky (např. v případě, že je žákům anglický jazyk nabídnut, oni ho odmítnou a vyberou si jako první cizí jazyk německý jazyk, je třeba archivovat odmítnutí podepsané zákonnými zástupci žáka)?
Tato formulace byla do RVP ZV vložena proto, aby byla zajištěna maximální návaznost ve výuce Cizího jazyka mezi základní školou a středními školami, kde je výuka Cizího jazyka povinná a anglický jazyk je vyučován ve všech středních školách. Chtělo se docílit, aby ZŠ volily (vybíraly) za povinný Cizí jazyk především angličtinu, a pokud by byl zvolen jiný jazyk než anglický (viz dále), aby bylo povinností školy nabízet angličtinu jako Další cizí jazyk. Tedy aby žák neodcházel ze ZŠ bez možnosti učit se anglický jazyk.
Z toho vyplývá, že pokud existuje v některých školách převažující zájem rodičů o jiný povinný Cizí jazyk (než je anglický), pak je možné jako povinný Cizí jazyk volit i jiný. Je však třeba, aby měla škola doložen zájem rodičů o jiný než anglický jazyk, tj. aby měla prokazatelně potvrzeno (nejlépe podpisem dané informace nebo podepsaným zápisem z jednání o této problematice), že informovala rodiče o nebezpečí, že ve střední škole nemusí být zajištěna návaznost na jiný než anglický jazyk.
Nabídka 2. cizího jazyka na 2. stupni je povinná, ale účast žáků je volitelná. Je špatně, jestliže docházka na tento volitelný předmět je pro všechny žáky povinná?
Není. RVP ZV to umožňuje. Na str. 20 (i dalších) se v RVP ZV sice říká, že „škola musí všem žákům nabídnout Další cizí jazyk ve formě volitelného předmětu,“ v kapitole 5.10 se ale současně uvádí, že „doplňující vzdělávací obory je možné využít pro všechny nebo jen některé žáky jako povinný nebo volitelný vzdělávací obsah“. A Další cizí jazyk je doplňujícím vzdělávacím oborem.
Řada škol dnes vyučuje Další cizí jazyk jako povinný předmět. Řeší tímto postupem nejen jazykovou výuku, ale mnohdy i organizační a personální situaci školy. Tímto řešením škola navíc předjímá situaci, kdy bude DCJ do RVP ZV, tedy i do výuky zařazen jako druhý povinný cizí jazyk.
Pokud má ředitel školy vyjádření školské rady k tomuto postupu (rodiče, zřizovatel souhlasí), pak by varianta „Další cizí jazyk = povinný předmět“ měla být akceptována jako varianta, která je plně v kompetenci ředitele školy.
Pokud je stanovena disponibilní časová dotace pro Další cizí jazyk 6 hodin (RVP ZV, str. 6), lze vzdělávací obsah realizovat pouze v rámci jednoho či dvou ročníků (např. pouze v 7. a 8. ročníku)?
V RVP ZV je stanoveno, že výuka Dalšího cizího jazyka se má zahájit nejpozději v 8. ročníku v rozsahu 6 hodin. Tedy zahájení v 8. ročníku, pokračování v 9. ročníku s tím, že lze zahájit výuku i dříve. Základní varianty využití šestihodinové dotace pro DCJ, které školy užívají a které jsou vhodné i z hlediska didaktiky cizího jazyka, jsou: 3 + 3 (8. a 9. ročník) a 2 + 2 + 2 (7., 8. a 9. ročník) nebo jakákoli jiná varianta založená na posílení z disponibilní časové dotace x + x + 3 + 3, x + 2 + 2 + 2.
Varianty x + x + x + 0 či 0 + x + x + 0 jsou především vzhledem k návaznosti výuky ve středních školách nevhodné a nedoporučujeme je.
Je možné, aby žák, který se rozhodne pro Další cizí jazyk (RVP ZV, str. 106) realizovaný formou volitelného předmětu, neabsolvoval vzdělávací obsah v plném rozsahu a po roce výuky si zvolil jiný volitelný předmět?
V zásadě to možné je, RVP ZV to nezakazuje. Prakticky to ale může přinášet problémy a škola musí zajistit, aby tímto krokem (rozhodnutím jednoho či dvou žáků) neohrozila výuku dalších žáků (jejich počet by klesl pod přípustnou mez, musel by se odmítnout nasmlouvaný pedagog atd.). Proto je v tomto případě vhodné, a řada škol to má ve svém ŠVP, že účast ve volitelném Dalším cizím jazyce znamená účast v celé jeho (minimálně dvouleté) výuce. I z tohoto důvodu volí některé školy Další cizí jazyk jako povinný.
Musí základní školy nabízet DCJ každý školní rok?
Ano. V ŠVP musí být DCJ nabízen nejpozději od 8. ročníku. Protože každý rok postupují do 8. ročníku noví žáci, musí se nabídka pro tyto žáky opakovat. Pokud si žáci DCJ nevyberou v 8. ročníku, v 9. se jim už DCJ nenabízí.
Podobně je tomu i v případě, že je DCJ zahajován už v 7. ročníku s pokračováním do 9. ročníku. Pokud si žáci v 7. ročníku DCJ nevyberou a ve škole se v daném roce jeho výuka neotevře, v 8. ročníku se ve stejné třídě již DCJ nemusí nabízet. (Pokud by se nabídla, pak ve variantě 3 + 3.)
Liší se DCJ jako volitelný předmět od jiných volitelných předmětů? Pokud ano, tak čím?
DCJ se od ostatních volitelných předmětů liší tím, že musí být nejpozději v 8. ročníku každému žákovi nabídnut v rozsahu šesti vyučovacích hodin.
Z hlediska organizace výuky by měl být šestihodinový cyklus DCJ ukončen v 9. ročníku (návaznost výuky na SŠ), neměl by být přerušen a škola by měla zajistit, aby přihlášení žáci absolvovali celý cyklus.
