Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Nadané dítě a vrstevníci
5,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek se věnuje výzkumné kategorii sledující vztahy nadaného dítěte a vrstevníků a také problematice tzv. dvojí výjimečnosti nadaných.
Tento příspěvek je součástí seriálu. Předcházejí mu články Výzkum nadaných dětí v předškolním věku, Nadání a předškolní dítě a Rodina a nadané dítě.
Sociální dimenzi nadaného dítěte považujeme za důležitou součást života dítěte, která je nejen předpokladem spokojeného života dítěte, ale také důležitou osobnostní charakteristikou dítěte. Předpokládáme, že nadprůměrný výsledek dítěte v inteligenčních testech může v určitých případech implikovat osobnostní i behaviorální odlišnost dítěte, která se může projevovat ve snížené sociabilitě a přijímání dítěte ostatními vrstevníky. Některé studie 1 uvádí, že nadané děti (lze-li se vůbec o této skupině dětí vyjadřovat jako o celku se společnými rysy) vykazují nadprůměrnou citlivost, samostatnost a nekonformnost, tedy vlastnosti, které mohou implikovat sníženou dovednost hladce navazovat vztahy s vrstevníky.
Sociabilitu nadaných dětí budeme pozorovat ve dvou dimenzích. První je dimenze afiliality (tendence ke společenským kontaktům), druhá dimenze výjimečnosti (role). Bude nás tedy zajímat, do jaké míry je jedinec okolím přijímán a do jaké míry je on sám spokojen s vrstevníky a také jaká je jeho role, kterou ve společnosti zastává.
Tabulka č. 12 - Je dítě přijímáno kolektivem vrstevníků?
| Četnost | Procenta | ||
| ano | 91 | 65,0 | |
| nelze říci | 33 | 23,6 | |
| ne | 16 | 10,0 | |
| Celkem | 140 | 100,0 | |
Tabulka č. 13 - Je dítě v kolektivu spolužáků spokojené?
| Četnost | Procenta | ||
| ano | 78 | 55,7 | |
| jak kdy | 49 | 35,0 | |
| ne | 16 | 10,0 | |
| Celkem | 140 | 100,0 | |
Dá se říci, že přibližně dvě třetiny sledované skupiny nadaných dětí jsou v kolektivu vrstevníků spokojené a zároveň jsou vrstevníky přijímány. Přesto v tomto ohledu zdaleka nejsou odpovědi jednotné a přibližně 10 % dotázaných odpovědělo, že není v kolektivu vrstevníků spokojeno, nebo že jimi není přijímáno.
Na možné další vlastnosti této skupinu dětí se můžeme podrobněji podívat prostřednictvím sledovaných kategorií. Výrazné rozdíly můžeme sledovat mezi pohlavími dítěte. Z následující kontingenční tabulky vyplývá, že chlapci jsou přijímáni kolektivem vrstevníků méně než děvčata. Nepřijímána či neutrálně přijímána je téměř polovina všech chlapců, zatímco u děvčat pozitivní přijetí výrazně převažuje (80 %).
Tabulka č. 14 - Pohlaví respondenta * Je dítě přijímáno kolektivem vrstevníků? Kontingenční tabulka
| Je dítě přijímáno kolektivem vrstevníků? | Celkem | ||||
| ano | nelze říci | ne | ano | ||
| Pohlaví respondenta | muž | 43 | 22 | 13 | 78 |
| 55,1 % | 28,2 % | 16,7 % | 100,0 % | ||
Ještě výraznější rozdíl můžeme pozorovat u kategorie spokojenosti v kolektivu vrstevníků.
Tabulka č. 15 - Pohlaví respondenta * Je dítě v kolektivu spolužáků spokojené? Kontingenční tabulka
| Je dítě v kolektivu spolužáků spokojené? | Celkem | ||||
| ano | jak kdy | ne | ano | ||
| Pohlaví respondenta | muž | 31 | 38 | 8 | 77 |
| 40,3 % | 49,4 % | 10,4 % | 100,0 % | ||
Zatímco u děvčat se rozložení prakticky nemění, u chlapců se téměř u poloviny dotázaných (49,4 %) vyskytuje odpověď „jak kdy“.
Druhou pozorovanou dimenzí charakteristiky sociálního postavení nadaného dítěte je role a význam dítěte ve vrstevnickém kolektivu. Tématu se týkaly dvě otázky, z nichž jedna se dotýkala role dítěte a druhá jeho výjimečnosti. Obě otázky byly polootevřené. V případě, že si respondent vybral odpověď „ano“, měl svou odpověď libovolně konkretizovat. Všechna tato doplnění jsme opět kategorizovali do několika opakujících se významů. Z odpovědí, které se týkaly role dítěte v kolektivu vrstevníků, jsme získali následující rozložení:
Tabulka č. 16 - Zastává dítě v kolektivu vrstevníků významnější roli?
| Četnost | Procenta | ||
| Valid | leader, organizátor | 44 | 31,4 |
| badatel, "hlava" v nějakém oboru | 5 | 3,6 | |
| narušitel | 2 | 1,4 | |
| ne | 87 | 62,1 | |
| Celkem | |||
Téměř dvě třetiny dětí nemají v kolektivu žádnou významnější roli. Vzhledem k nezapočatému procesu koheze skupiny to však není žádný překvapivý údaj. Ve skupině dětí do 10 let lze jen těžko identifikovat nějakou roli, která by nebyla podmíněna vnějšími okolnostmi, zejména postojem blízké autority. Získané údaje je tedy třeba vnímat jako identifikaci určité tendence v této oblasti, než-li validní data (k deklarované kategorii).
Lze si všimnout, že naprostá většina z těch, kterým je výjimečná role přisuzována, je orientována na vedení a organizování činností v kolektivu. Zdá se tedy, že jde o dovednost, která je podmíněna více temperamentem, než-li úrovní kognitivního vývoje (jako např. kategorie badatele, která se krystalizuje až na ZŠ, s jistotou až na 2. stupni).
Podobné výsledky lze pozorovat také u druhé otázky, která se dotýkala výjimečnosti.
Tabulka č. 17 - Je dítě ve společnosti vrstevníků něčím výjimečné?
| Četnost | Procenta | ||
| znalostmi | 19 | 13,6 | |
| temperamentem | 5 | 3,6 | |
| vedoucím postavením | 5 | 3,6 | |
| zájmy | 21 | 15,0 | |
| je stranou | |||
Výrazný rozdíl lze pozorovat pouze u kategorií, které se dotýkají zájmů dítěte, kdy můžeme oproti předchozí kategorii pozorovat patrný nárůst četnosti v této oblasti. Téměř 30 % nadaných dětí jsou dle pozorování výjimečné díky svým znalostem a zájmům, avšak pouze 3,6 % má ve vrstevnickém kolektivu roli badatele. Opět to souvisí s vývojovou fází na úrovni skupinové koheze. Dítě je sice výjimečné, skupina však tuto výjimečnost opomíjí ve prospěch jiných kvalit, jako je např. temperament, sociální dovednosti apod. Znalosti a bádání v určitém oboru není pro děti do sedmi let zajímavé, zvláště pak pokud jde o předškoláky. Nástupem školní docházky začínají tyto hodnoty získávat na důležitosti.
Zdá se tedy, že v pozorovaném věku jsou výrazně vnímáni ti nadaní, kteří jsou zároveň otevření, sociálně zdatnější, přátelštější. Získávají roli leadera, organizátora různých společných akcí, jsou zřejmě vtipní, otevření, zatímco typy uzavřenější jsou spíše na okraji (viz více než 7 % dětí jsou výjimečné tím, že jsou ve vrstevnické skupině stranou). Přesto však platí, že více než polovina pozorovaných dětí v kolektivu vrstevníků nezastává žádnou významnější roli, ani není nijak výjimečná.
Problém tzv. dvojí výjimečnosti vychází z předpokladu, že nadání je vlastností jedince, kterou mohou ve zvýšené míře doprovázet různé poruchy, které se týkají zejména nerovnoměrného vývoje (v případě, že je jedna z oblastí rozvinutá, jiná se může vyvíjet pomaleji), specifických poruch učení či poruchy pozornosti apod. Tato nerovnoměrnost vývoje může být determinována jak fyziologicky, tak sociálně. V každém případě nadání může vytvářet nerovnováhu, která má za následek nedostatky v dílčích funkčních oblastech.
V našem dotazníku jsme se věnovali této problematice třemi otázkami. První se týkala případné stanovené diagnózy dítěte v oblasti SPU, pozorování znaků nerovnoměrného vývoje, neklidu a poruch pozornosti (zde jsou míněny projevy přibližně na úrovni symptomů, které jsou součástí syndromů ADHD a ADD).
Odpovědi na první otázku jsou do velké míry ovlivněné nízkým věkem pozorovaných, zejména tím, že jde o děti předškolní. Právě škola, kdy dítě poprvé začíná systematicky pracovat se symboly (ať už při psaní či čtení), je identifikačním polem pro poruchy typu SPU. Je tedy zřejmé, že počet diagnostikovaných dětí je v této věkové kategorii poměrně malý. To také potvrdily získané výsledky. Pouze 9 dětem ze 140 byla diagnostikována některá z SPU.
Výraznější výsledky jsme obdrželi na druhou otázku týkající se znaků nerovnoměrného vývoje. U cca 24 % dětí byly pozorovány znaky nerovnoměrného vývoje. Nejčastěji zmiňované byly problémy v oblasti grafomotoriky, motoriky a vývoje řeči. Četnost výskytu pozorovaných znaků nerovnoměrného vývoje se zároveň výrazně liší dle pohlaví dítěte.
Tabulka č. 18 Četnost výskytu pozorovaných znaků nerovnoměrného vývoje
| Lze u dítěte pozorovat znaky nerovnoměrného vývoje? | Celkem | |||
| ano | ne | |||
| Pohlaví respondenta | muž | 26 | 53 | 79 |
| 32,9 % | 67,1 % | 100,0 % | ||
| žena | 8 | 53 | 61 | |
Z výsledků tedy vyplývá, že téměř u třetiny chlapců byly pozorovány znaky nerovnoměrného vývoje, což je výrazně více oproti děvčatům (13 %).
Co se týká pozorovaného neklidu a poruch pozornosti u dětí, byly výsledky obdobné, i když s nižší četností.
Tabulka č. 19 Je dítě výrazně neklidné, nebo nesoustředěné?
| Je dítě výrazně neklidné nebo nesoustředěné? | Celkem | |||
| ano | ne | |||
| Pohlaví respondenta | muž | 16 | 63 | 79 |
| 20,3 % | 79,7 % | 100,0 % | ||
| žena | 6 | 55 | 61 | |
Také u této položky byl podíl chlapců s pozorovaným neklidem vyšší než děvčat (více než dvojnásobně).
1Šafářová - Širůček: Výskyt úzkosti u nadaných dětí. IPPP ČR, Brno, 2005.
ŠAFÁŘOVÁ; ŠIRŮČEK. Výskyt úzkosti u nadaných dětí. Brno: IPPP ČR, 2005.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
| 48 |
| 11 |
| 1 |
| 60 |
| 80,0 % | 18,3 % | 1,7 % | 100,0 % |
| Celkem | 91 | 33 | 14 | 138 | |
| 65,9 % | 23,9 % | 10,1 % | 100,0 % |
| 47 |
| 12 |
| 1 |
| 60 |
| 78,3 % | 20,0 % | 1,7 % | 100,0 % |
| Celkem | 78 | 50 | 9 | 137 | |
| 56,9 % | 36,5 % | 6,6 % | 100,0 % |
| 98,6 |
| 7,1 |
| ne | 75 | 53,6 |
| Celkem | 136 | 100,0 | |
| 86,9 % |
| 100,0 % |
| 90,2 % |
| 100,0 % |