Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Místo na člověka orientovanou AI bychom se měli zaměřit na člověka orientovanou společnost a zároveň vytvářet na člověka orientované vzdělávání, říká Mitchel Resnick a přináší důvody, proč je tento přístup v dnešní době důležitý.
Když se začátkem tohoto roku Mitchel Resnick zúčastnil konference SIGCSE, určené pro speciální zájmové skupiny zaměřené na výuku informačních technologií, zaujala ho úvodní přednáška Cecilie Aragon, profesorky z Washingtonské University, věnovaná myšlence „na člověka orientované umělé inteligence“. S řadou myšlenek, jež v prezentaci zazněly, musel souhlasit. Při navrhování nových nástrojů umělé inteligence je skutečně důležité brát v úvahu potřeby, zájmy a zkušenosti lidí.
Když však o tomto konceptu začal přemýšlet, měl najednou pocit, že pojetí „na člověka orientované AI“ je příliš úzké. Jak se technologie umělé inteligence šíří společností i kulturou, musíme uvažovat nad rámec samotného návrhu těchto nástrojů. Ve svém vlastním vystoupení o den později proto argumentoval, že je potřeba usilovat o na člověka orientovanou společnost a současně s tím vytvářet více na člověka orientované vzdělávání, aby mladí lidé mohli rozvíjet potřebné dovednosti a způsoby myšlení podporující jejich růst v rychle se měnícím světě.
Může to znít jako samozřejmost. Společnost i vzdělávání by přece měly být zaměřeny na člověka. Jak ale sám Resnick přiznává, takto se svět dnes nevyvíjí. „Žijeme ve společnosti, kde jsou měření, efektivita a optimalizace až příliš často stavěny nad lidské potřeby, zájmy a zkušenosti,“ vysvětluje.
A situace se podle něj dále zhoršuje.
„V současnosti čelíme dvěma zásadním narušením: narušení způsobenému prudkým rozšířením technologií AI a narušení dané vzestupem autoritářských režimů. Obě přitom mohou snižovat míru lidskosti ve společnosti, takže lidé budou mít v životě méně možností volby a menší prostor na vlastní názor. Právě proto je na člověka zaměřená společnost potřebnější než kdykoliv předtím, a současně je i ohrožena více než kdy dříve,“ dodává a přichází s konkrétními řešeními.
Co tedy můžeme udělat pro vytvoření více na člověka orientované společnosti? Je nezbytné rozšiřovat příležitosti pro děti, aby si rozvíjely své nejlidštější schopnosti. Musíme jim pomáhat růst jako tvořivým, zvídavým, pečujícím a spolupracujícím žákům, vysvětluje Resnick. Přestože tyto kvality byly vždy důležité, v kontextu dnešních technologických a politických změn jsou ještě důležitější. Podpora dětí v rozvoji daných schopností by podle něj měla být ústředním cílem vzdělávacích systémů i rodičovství.
Jsou to právě nové AI technologie, které mohou tento přístup podporovat například tím, že dětem pomohou při projektovém, zájmově orientovaném a komunitně zaměřeném učení. Jak sám uvádí, to se však bohužel zatím neděje.
Většina současných vzdělávacích aplikací s podporou AI sleduje zcela jiné cíle. Jsou sice působivé svými funkcemi a dokáží efektivně generovat kontextovou výuku a informace, avšak nejsou sladěny s potřebami na člověka zaměřené společnosti, říká. Resnick se proto obává, že mnohé z nich budou u dětí:
Takovým příkladem jsou podle něj AI tutoři od řady EdTech společností, jež až příliš často řídí průběh vzdělávacího procesu: stanovují cíle, dodávají informace, kladou otázky a hodnotí výkony. Když například Khan Academy představila svého tutora Khanmigo, první ukázka na webu zobrazovala, jak se tutor ptá: „Co myslíš, že je třeba udělat, abys vynásobil 2 a 5/12?“ Takový tutor může být účinný při výuce násobení zlomků, ale má být právě toto prioritou dnešního vzdělávání? Pokud se bude tento typ tutorů považovat za úspěšný, může dále posilovat současné kurikulum a s ním i stávající pedagogické přístupy v době, kdy je nutná zásadní změna, konstatuje Resnick.
„V dnešním světě potřebujeme více na člověka zaměřené vzdělávání, které žákům umožní stanovovat vlastní cíle, opírat se o vlastní zájmy, vyjadřovat své myšlenky, vytvářet vlastní strategie a prožívat pocit kontroly a odpovědnosti za vlastní učení. Tato forma žákovské autonomie je klíčová pro rozvoj iniciativy, motivace, sebedůvěry a kreativity, které budou nezbytné pro úspěch a naplnění v pracovním, komunitním i osobním životě v rychle se měnícím světě. Při hodnocení nových vzdělávacích nástrojů a aktivit bychom se neměli soustředit na to, zda využívají nové technologie AI, ale zda odpovídají potřebám na člověka zaměřené společnosti a podporují mladé lidi v rozvoji tvořivosti, zvídavosti, péče o druhé a spolupráce,“ shrnuje.
Mitchelu Resnickovi je jasné, že do tohoto procesu, tj. do společného úsilí o podporu a rozvoj na člověka zaměřeného vzdělávání, je nutné zapojit všechny aktéry vzdělávacího ekosystému – učitele, rodiče, vedení škol, vývojáře i tvůrce vzdělávacích politik. A že to je ta nejlepší cesta k zajištění pluralitní, demokratické a lidsky orientované společnosti.
Naštěstí v tom není sám.
[1]
*
Je profesorem výzkumu vzdělávání v MIT Media Lab, kde působí jako ředitel výzkumné skupiny Lifelong Kindergarten, jež vyvíjí inovativní technologie, které zapojují mladé lidi z různých prostředí do tvořivých vzdělávacích zkušeností. Tato skupina vyvinula nebo se spolupodílela na projektech jako:
Je autorem knihy Lifelong Kindergarten: Cultivating Creativity through Projects, Passion, Peers, and Play (Celoživotní mateřská škola: Rozvíjení tvořivosti prostřednictvím projektů, nadšení, spolupráce a hry).
Více o Mitchelu Resnickovi v dalších článcích na Spomocníkovi.
[2]
RESNICK, Mitchel. In the age of AI, we need a human-centered society more than ever [online]. 2025. [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://mres.medium.com/in-the-age-of-ai-we-need-a-human-centered-society-more-than-ever-0be3449ad40e.
Mitch Resnick | LinkedIn [online]. 2025. [cit. 2025-11-18]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/in/mitch-resnick-172406/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 4.0.