Aktivita Můj job: recenzent aplikací (verze pro gymnázia) navazuje na výukovou aktivitu vytvořenou pro základní vzdělávání a rozšiřuje ji pro využití v prostředí gymnázia, respektive střední školy. Žáci se stávají recenzenty vybraných mobilních a webových aplikací obecně souvisejících se společenskými vědami. Aktivita propojuje svět, v němž žáci často tráví svůj volný čas (virtuální prostředí), a odborný obsah témat společenských věd, klíčové kompetence a jejich přesah do každodenního života.
Cíl výuky
Popis výukové aktivity Můj job: recenzent aplikací (verze pro gymnázia) navazuje na aktivitu Můj job: recenzent aplikací[1], kterou jsem vytvořila s Adamem Cvikem pro základní školy. Vzhledem k pozitivním ohlasům napříč učitelským spektrem při představení aktivity na vzdělávacích akcích doplňuji aktivitu pro prostřední střední školy. Metodický postup je podobný, činnost navazuje na získané poznatky a osvojené dovednosti ve výuce na základní škole. Doplněný text obsahuje popis přímé aplikace do vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ a více se zaměřuje na propojení oboru a rozvoje digitální kompetence.
Popisovaná výuková aktivita přímo rozvíjí digitální kompetenci dle RVP G 2021[2], konkrétně pak tyto její části:
zařízení (mobilní telefon, tablet, počítač, ...), pro které je aplikace určena, s přístupem na internet
žák získává, posuzuje, spravuje, sdílí a sděluje data, informace a digitální obsah v různých formátech; k tomu volí efektivní postupy, strategie a způsoby, které odpovídají konkrétní situaci a účelu;
žák se vyrovnává s proměnlivostí digitálních technologií a posuzuje, jak vývoj technologií ovlivňuje různé aspekty života jedince a společnosti a životní prostředí, zvažuje rizika a přínosy.
Aktivita Můj job: recenzent aplikací (verze pro gymnázia) svým názvem dává tušit, že aktivním činitelem učební činnosti je žák a pracovním prostředím digitální svět neboli dnešní přirozený svět žáků. Žáci se vžijí do role recenzentů vybraných mobilních a webových aplikací tematicky vhodných pro vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ. Aktivita tedy propojuje oblíbený prostor žáků (virtuální prostředí), v němž často tráví i volný čas, a odborný obsah vzdělávacího oboru a klíčové kompetence, respektive jejich přesah do každodenního života.
Cílem aktivity je vést žáky k osvojování vhodných strategií a prostředků při práci v digitálním prostředí, konkrétně s mobilními a webovými aplikacemi. Dalším cílem vzdělávací aktivity je podpořit schopnost pracovat s různými zdroji, analyzovat je a hodnotit z pohledu grafiky, obsahu, formálních náležitostí, zkrátka celkově uživatelsky funkčního, a to nejen pro školní práci, ale i pro každodenní činnosti a pro zapojení do aktuálního veřejného dění. Dílčím cílem je dle zvolených aplikací podporovat zájem žáků o dění ve společnosti na lokální i státní úrovni.
Zadání pro žáky
Evokační úvod a motivace k činnosti by měl učitel cílit na téma mobilních aplikací a uživatelských zvyklostí žáků (co, kdy a k čemu používají; s čím nemají dobrou zkušenost, …). Jedná se o téma, které je pro dnešní (nejen) mladé lidi fenoménem, pro mnoho i koníčkem, mají s ním přímou každodenní zkušenost. Tuto skutečnost by měl učitel prezentovat jako přidanou hodnotu aktivity – připravil pro žáky úkol z pro ně atraktivního prostředí, o kterém mohou sebe navzájem i jeho něco naučit.
Úkolem žáků je vžít se do role profesionálního recenzenta aplikací a hodnotit konkrétní aplikace dle stanovených kritérií. Označení „profesionální“ odkazuje k náležitostem, které by měl výsledek jejich práce mít.
Žáci pracují s minimálně třemi mobilními nebo webovými aplikacemi, které jsou pro obor tematicky relevantní a jsou zdarma ke stažení. Specifikace zadání záleží na učiteli, pro smysluplnost propojení se společenskými vědami doporučuji stanovit základní mantinely, z jakých aplikací se vybírat. Mohou to být tematické celky, zjednodušeně řečeno aplikace věnující se jednotlivým oborovým disciplínám, jako je například psychologie (duševní zdraví, myšlenkové procesy, ...), politologie (volební kalkulačky, aplikace státní správy, lokální aplikace věnující se veřejnému dění...), sociologie (podpora znevýhodněných skupin, charitativní organizace, ...), mezinárodní vztahy (zpravodajství, ...), právo, filosofie. Případně lze zvolit jako kritérium výběru aplikace spravované státem spojené s určitým tématem – např. koronavirus a Tečka, čTečka, eRouška (Ministerstvo zdravotnictví ČR), viz ukázka níže. Nebo může být kritériem porovnání aplikací státních podniků versus soukromé služby (například České dráhy a vybraný soukromý dopravce).
Výstupem práce žáků jsou autorské hodnotící formuláře. Pro navazující činnost je důležité, aby byly vytvořeny v digitálním prostředí, případně převedeny z tištěné formy do digitální.
Učitel stanoví kritéria pro obsah hodnotícího formuláře, například:
základní identifikační údaje o aplikaci (název, autor, popis, cílová skupina, dostupnost, …);
aplikace z pohledu uživatele (přehlednost, funkčnost, grafické provedení, atraktivita, komentář k hodnocení jiných uživatelů, …);
aplikace z pohledu odborných informací (relevantnost, výběr zdrojů, srozumitelnost s ohledem na cílovou skupinu, argumenty versus domněnky aj.);
aplikace z pohledu bezpečnosti (důvěryhodnost provozovatele/vlastníka, práce s vloženými daty – osobní údaje, cookies, ochrana soukromí, ...)
aplikace z pohledu formálních náležitostí (dodržení autorských práv, citační norma, jazyková úroveň, ...)
celkové hodnocení aplikace pomocí vytvořené libovolné škály.
Kromě stanovení úvodních kritérií a časové dotace pro vypracování úkolu zastává učitel roli pozorovatele, případně drobného rádce. Jedním ze stěžejních rysů aktivity je přenést odpovědnost za práci a volbu jednotlivých kroků na žáky, posilovat jejich samostatnost při řešení úkolů a při práci s digitálními nástroji. Kreativitě se meze nekladou.
Prezentace práce a další testování aplikací
Představit výsledky své práce v rámci výuky je důležitá část aktivity, učební činnost by neměla skončit vyplněním hodnotících formulářů a jejich nahráním na společné úložiště (podívá se, kdo bude mít zájem).
Učitel moderuje prezentační část, žáci mají za úkol vybrat ze své práce to nejdůležitější či jinak zajímavé, všechny hodnotící archy jsou zároveň nasdíleny na společné úložiště[3]. Kromě představení práce by mělo zaznít shrnutí a reflexe témat: samotné aplikace (Podle čeho jsi aplikace zvolil? Zařadil jsi nějakou aplikaci, kterou jsi používal i před úkolem? Považuješ zvolené aplikace za potřebné? Pomáhají podle tebe někomu? Proč?), uživatelskápráce s aplikací (Vybral jsi pouze aplikace, se kterými jsi byl spokojen? Ovlivnila tě hodnocení jiných uživatelů aplikace? Proč? V čem se lišila obecně práce s aplikacemi v rámci úkolu od toho, když je běžně používáš?), informační hodnota (Narazil jsi na nějaký obsah, který tě v aplikacích překvapil? Jak bys popsal informační hodnotu obsahu aplikace? Formuluj autorský záměr tvůrců aplikace. Proč myslíš, že je zrovna takový?) a práce na úkolu (Můžeš využít to, co jsi dělal při práci na úkolu, i jinak a jinde? Dovedeš si představit skutečně pracovat jako recenzent aplikací? Proč?)
Po společné části přichází druhý samostatný úkol pro žáky – prohlédnout si hodnocení spolužáků (na společném úložišti) a dle něj si vybrat minimálně jednu aplikaci, vyzkoušet ji a ohodnotit. K hodnocení mohou žáci využít svůj hodnotící formulář nebo formulář spolužáků, jež je během prezentace zaujal. Učitel je opět pozorovatelem stanovujícím čas a případně další kritéria.
Ukázka žákovského hodnotícího formuláře pro aplikaci Tečka, vytvořeno v Canvě
Druhé společné shrnutí a reflexe
I když společný rozbor výběru aplikací a pracovního postupu již proběhl, ani nyní by neměla být reflexe činnosti a samostatné práce žáků opomenuta. Druhý úkol více akcentuje vrstevnické učení, kdy si žáci vzájemně aplikace (ne)doporučují. Zároveň se otevírá větší prostor pro rozdílnost nebo shodu subjektivních hodnocení stejných aplikací (čím je to způsobeno, jak na to reagovat, …). Takovou skutečnost lze zobecnit na vnímání jakéhokoli textu či uměleckého díla, případně ještě pojmout obecněji jako vnímání jakékoli události.
Výsledné hodnotící archy žáků lze využít i v rámci celé školy jako doporučení ostatním žákům a učitelům. Vytištěnými hodnotícími archy lze například vyzdobit nástěnku ve společných prostorách školy („Buďte připraveni, až budete moci volit! 1. A doporučuje omrknout tyhle aplikace!“ nebo „Přijde vám, že to někdy nedáváte? Zkuste aplikace pro lepší duševní zdraví! 2.B jednoznačně doporučuje).
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru a ještě něco navíc
I když je využití výukové aktivity univerzální v rámci různých vzdělávacích oborů, představeny jsou zde možnosti pro Občanský a společenskovědní základ. Aktivita vede žáky k práci s digitálními technologiemi pravděpodobně jinak (pravděpodobně i s jinými aplikacemi), než jsou zvyklí. Z pasivnějších uživatelů mobilních či webových aplikací se v rámci výukové aktivity stávají aktivní, zkoumají obsah aplikací z různých perspektiv, věnují se komplexnější analýze dat a práci s informacemi v multimediální podobě.
Propojení Občanského a společenskovědního základu a digitální klíčové kompetence je kromě práce s daty v digitálním prostředí i v možnostech sledovat aktuální veřejné dění, k čemuž mnohé aplikace slouží, a případně se do něj zapojit. Zapojení mobilních aplikací do výuky je zároveň podpora uvědomění, že některé z aplikací lze efektivně využít i v rámci vzdělávání a učení.
Představená výuková aktivita přispívá zároveň i k rozvoji gramotností, zejména digitální a čtenářské. Rozvoj digitální gramotnosti je podpořen nutností analyzovat dílčí části a aspekty aplikace, včetně věrohodnosti autora.
Práce se zdroji, informacemi a jejich relevancí je významná při rozvoji čtenářské gramotnosti. Žák v této oblasti posuzuje obsah aplikací zejména s ohledem na celkové uspořádání a použité prostředky různého druhu s ohledem na význam či autorský záměr. Zároveň je žák v rámci společné prezentace veden k přijímání subjektivního hodnocení stejných aplikací a k adekvátnímu odůvodnění svého hodnocení.
[1] Dostupné na WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22997/muj-job-recenzent-aplikaci.html>
[3] Pokud zatím třída společné místo pro sdílení dokumentů nemá, formuláře žáci odevzdají učiteli, a poté společně takové místo k ukládání dat vytvoří.
Popis výukové aktivity Můj job: recenzent aplikací (verze pro gymnázia) navazuje na aktivitu Můj job: recenzent aplikací [1], kterou jsem vytvořila s Adamem Cvikem pro základní školy. Vzhledem k pozitivním ohlasům napříč učitelským spektrem při představení aktivity na vzdělávacích akcích doplňuji aktivitu pro střední školy. Metodický postup je podobný, činnost navazuje na získané poznatky a osvojené dovednosti ve výuce na základní škole. Doplněný text obsahuje popis přímé aplikace do vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ a více se zaměřuje na propojení oboru a rozvoje digitální kompetence.
Popisovaná výuková aktivita přímo rozvíjí digitální kompetenci dle RVP G 2021 [2], konkrétně pak tyto její části:
žák získává, posuzuje, spravuje, sdílí a sděluje data, informace a digitální obsah v různých formátech; k tomu volí efektivní postupy, strategie a způsoby, které odpovídají konkrétní situaci a účelu;
žák se vyrovnává s proměnlivostí digitálních technologií a posuzuje, jak vývoj technologií ovlivňuje různé aspekty života jedince a společnosti a životní prostředí, zvažuje rizika a přínosy.
Aktivita Můj job: recenzent aplikací (verze pro gymnázia) svým názvem dává tušit, že aktivním činitelem učební činnosti je žák a pracovním prostředím digitální svět neboli dnešní přirozený svět žáků. Žáci se vžijí do role recenzentů vybraných mobilních a webových aplikací tematicky vhodných pro vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ. Aktivita tedy propojuje oblíbený prostor žáků (virtuální prostředí), v němž často tráví i volný čas, a odborný obsah vzdělávacího oboru a klíčové kompetence, respektive jejich přesah do každodenního života.
Cílem aktivity je vést žáky k osvojování vhodných strategií a prostředků při práci v digitálním prostředí, konkrétně s mobilními a webovými aplikacemi. Dalším cílem vzdělávací aktivity je podpořit schopnost pracovat s různými zdroji, analyzovat je a hodnotit z pohledu grafiky, obsahu, formálních náležitostí, zkrátka celkově uživatelsky funkčního, a to nejen pro školní práci, ale i pro každodenní činnosti a pro zapojení do aktuálního veřejného dění. Dílčím cílem je dle zvolených aplikací podporovat zájem žáků o dění ve společnosti na lokální i státní úrovni.
Zadání pro žáky
Evokační úvod a motivace k činnosti by měl učitel cílit na téma mobilních aplikací a uživatelských zvyklostí žáků (co, kdy a k čemu používají; s čím nemají dobrou zkušenost, …). Jedná se o téma, které je pro dnešní (nejen) mladé lidi fenoménem, pro mnoho i koníčkem, mají s ním přímou každodenní zkušenost. Tuto skutečnost by měl učitel prezentovat jako přidanou hodnotu aktivity – připravil pro žáky úkol z pro ně atraktivního prostředí, o kterém mohou sebe navzájem i jeho něco naučit.
Úkolem žáků je vžít se do role profesionálního recenzenta aplikací a hodnotit konkrétní aplikace dle stanovených kritérií. Označení „profesionální“ odkazuje k náležitostem, které by měl výsledek jejich práce mít.
Žáci pracují s minimálně třemi mobilními nebo webovými aplikacemi, které jsou pro obor tematicky relevantní a jsou zdarma ke stažení. Specifikace zadání záleží na učiteli, pro smysluplnost propojení se společenskými vědami doporučuji stanovit základní mantinely, z jakých aplikací se vybírat. Mohou to být tematické celky, zjednodušeně řečeno aplikace věnující se jednotlivým oborovým disciplínám, jako je například psychologie (duševní zdraví, myšlenkové procesy, ...), politologie (volební kalkulačky, aplikace státní správy, lokální aplikace věnující se veřejnému dění, ...), sociologie (podpora znevýhodněných skupin, charitativní organizace, ...), mezinárodní vztahy (zpravodajství, ...), právo, filozofie. Případně lze zvolit jako kritérium výběru aplikace spravované státem spojené s určitým tématem – např. koronavirus a Tečka, čTečka, eRouška (Ministerstvo zdravotnictví ČR), viz ukázka níže. Nebo může být kritériem porovnání aplikací státních podniků versus soukromé služby (například České dráhy a vybraný soukromý dopravce).
Výstupem práce žáků jsou autorské hodnoticí formuláře. Pro navazující činnost je důležité, aby byly vytvořeny v digitálním prostředí, případně převedeny z tištěné formy do digitální.
Učitel stanoví kritéria pro obsah hodnoticího formuláře, například:
základní identifikační údaje o aplikaci (název, autor, popis, cílová skupina, dostupnost, …);
aplikace z pohledu uživatele (přehlednost, funkčnost, grafické provedení, atraktivita, komentář k hodnocení jiných uživatelů, …);
aplikace z pohledu odborných informací (relevantnost, výběr zdrojů, srozumitelnost s ohledem na cílovou skupinu, argumenty versus domněnky aj.);
aplikace z pohledu bezpečnosti (důvěryhodnost provozovatele/vlastníka, práce s vloženými daty – osobní údaje, cookies, ochrana soukromí, ...);
aplikace z pohledu formálních náležitostí (dodržení autorských práv, citační norma, jazyková úroveň, ...);
celkové hodnocení aplikace pomocí vytvořené libovolné škály.
Kromě stanovení úvodních kritérií a časové dotace pro vypracování úkolu zastává učitel roli pozorovatele, případně drobného rádce. Jedním ze stěžejních rysů aktivity je přenést odpovědnost za práci a volbu jednotlivých kroků na žáky, posilovat jejich samostatnost při řešení úkolů a při práci s digitálními nástroji. Kreativitě se meze nekladou.
Prezentace práce a další testování aplikací
Představit výsledky své práce v rámci výuky je důležitá část aktivity, učební činnost by neměla skončit vyplněním hodnoticích formulářů a jejich nahráním na společné úložiště (podívá se, kdo bude mít zájem).
Učitel moderuje prezentační část, žáci mají za úkol vybrat ze své práce to nejdůležitější či jinak zajímavé, všechny hodnoticí archy jsou zároveň nasdíleny na společné úložiště [3]. Kromě představení práce by mělo zaznít shrnutí a reflexe témat: samotné aplikace (Podle čeho jsi aplikace zvolil? Zařadil jsi nějakou aplikaci, kterou jsi používal i před úkolem? Považuješ zvolené aplikace za potřebné? Pomáhají podle tebe někomu? Proč?), uživatelskápráce s aplikací (Vybral jsi pouze aplikace, se kterými jsi byl spokojen? Ovlivnila tě hodnocení jiných uživatelů aplikace? Proč? V čem se lišila obecně práce s aplikacemi v rámci úkolu od toho, když je běžně používáš?), informační hodnota (Narazil jsi na nějaký obsah, který tě v aplikacích překvapil? Jak bys popsal informační hodnotu obsahu aplikace? Formuluj autorský záměr tvůrců aplikace. Proč myslíš, že je zrovna takový?) a práce na úkolu (Můžeš využít to, co jsi dělal při práci na úkolu, i jinak a jinde? Dovedeš si představit skutečně pracovat jako recenzent aplikací? Proč?)
Po společné části přichází druhý samostatný úkol pro žáky – prohlédnout si hodnocení spolužáků (na společném úložišti) a dle něj si vybrat minimálně jednu aplikaci, vyzkoušet ji a ohodnotit. K hodnocení mohou žáci využít svůj hodnoticí formulář nebo formulář spolužáků, jež je během prezentace zaujal. Učitel je opět pozorovatelem stanovujícím čas a případně další kritéria.
Autor díla: Vanda Vaníčková
Ukázka žákovského hodnoticího formuláře pro aplikaci Tečka, vytvořeno v Canvě
Druhé společné shrnutí a reflexe
I když společný rozbor výběru aplikací a pracovního postupu již proběhl, ani nyní by neměla být reflexe činnosti a samostatné práce žáků opomenuta. Druhý úkol více akcentuje vrstevnické učení, kdy si žáci vzájemně aplikace (ne)doporučují. Zároveň se otevírá větší prostor pro rozdílnost nebo shodu subjektivních hodnocení stejných aplikací (čím je to způsobeno, jak na to reagovat, …). Takovou skutečnost lze zobecnit na vnímání jakéhokoli textu či uměleckého díla, případně ještě pojmout obecněji jako vnímání jakékoli události.
Výsledné hodnoticí archy žáků lze využít i v rámci celé školy jako doporučení ostatním žákům a učitelům. Vytištěnými hodnoticími archy lze například vyzdobit nástěnku ve společných prostorách školy („Buďte připraveni, až budete moci volit! 1. A doporučuje omrknout tyhle aplikace!“ nebo „Přijde vám, že to někdy nedáváte? Zkuste aplikace pro lepší duševní zdraví! 2. B jednoznačně doporučuje).
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru a ještě něco navíc
I když je využití výukové aktivity univerzální v rámci různých vzdělávacích oborů, představeny jsou zde možnosti pro Občanský a společenskovědní základ. Aktivita vede žáky k práci s digitálními technologiemi pravděpodobně jinak (pravděpodobně i s jinými aplikacemi), než jsou zvyklí. Z pasivnějších uživatelů mobilních či webových aplikací se v rámci výukové aktivity stávají aktivní, zkoumají obsah aplikací z různých perspektiv, věnují se komplexnější analýze dat a práci s informacemi v multimediální podobě.
Propojení Občanského a společenskovědního základu a digitální klíčové kompetence je kromě práce s daty v digitálním prostředí i v možnostech sledovat aktuální veřejné dění, k čemuž mnohé aplikace slouží, a případně se do něj zapojit. Zapojení mobilních aplikací do výuky je zároveň podpora uvědomění, že některé z aplikací lze efektivně využít i v rámci vzdělávání a učení.
Představená výuková aktivita přispívá zároveň i k rozvoji gramotností, zejména digitální a čtenářské. Rozvoj digitální gramotnosti je podpořen nutností analyzovat dílčí části a aspekty aplikace, včetně věrohodnosti autora.
Práce se zdroji, informacemi a jejich relevancí je významná při rozvoji čtenářské gramotnosti. Žák v této oblasti posuzuje obsah aplikací zejména s ohledem na celkové uspořádání a použité prostředky různého druhu s ohledem na význam či autorský záměr. Zároveň je žák v rámci společné prezentace veden k přijímání subjektivního hodnocení stejných aplikací a k adekvátnímu odůvodnění svého hodnocení.
[3] Pokud zatím třída společné místo pro sdílení dokumentů nemá, formuláře žáci odevzdají učiteli, a poté společně takové místo k ukládání dat vytvoří.
