Moderní vyučování: Metody a styly učení

Aby se mohl učitel odpovědně rozhodnout, jakou vyučovací metodu zvolí, aby dokázal pružně reagovat a mohl při plánování výuky využívat většího množství činností, musí znát vyučovací metody včetně jejich silných a slabých stránek; účel a využití v praxi. Učitel si musí nejprve ujasnit účel hodiny a podle toho zvolit vhodnou činnost. Vzít v úvahu žáky, fyzické prostředí (místnost a vybavení), náladu ve třídě (unudění žáci na poslední hodině, práce ve skupinách v poslední době). Musíte umět pozorovat a na zjištěné skutečnosti pružně reagovat, pamatovat si metody, které měly v minulosti dobrý ohlas.

Preference žáků

I když nejde o rozhodující faktor, je důležitý. Pro žáky je lepší průměrně efektivní metoda, při níž jsou z 80 % soustředěni, než značně efektivní metoda, při níž se soustředí z 10 %.

Žáci jsou rádi aktivní, rádi hovoří spolu, vyrábějí předměty, jsou tvůrčí a činní. Pasivní metody rádi nemají; zcela dole objevíme přednášku. Nepropadněte tedy běžné falešné představě, že žáci jsou v podstatě líní a dávají přednost činnostem, které je co nejméně vyrušují z jejich snění. Obecně se dá říci, že čím aktivnější a zainteresovanější ve výuce jsou, tím více je výuka baví.

Závažnou a bohužel častou chybou je, když si učitel osvojí jednu nebo dvě metody a těch se pak drží. Široký repertoár metod vám dovolí pružně reagovat na celou řadu náročných problémů, na něž při výuce nutně narazíte, a mimoto zintenzivňuje pozornost a zájem žáků. Rovněž vám pomůže vyrovnávat se s rostoucími požadavky, které na vás role učitele bude klást. V moderní výchově (stejně jako v evoluci) platí zásada, že přežije ten, kdo se přizpůsobí.

Oblíbenost a účinnost metod

V průběhu několika minulých desetiletí se prováděl výzkum vyučovacích metod. Obvykle se postupuje tak, že je nějaký dobrý učitel vyzván, aby používal své obvyklé metody u kontrolní skupiny a aby současně učil paralelní, téměř identickou skupinu experimentální metodou ve stanovené části hodiny. Potom se žáci obou skupin podrobí testu, aby se zjistilo, zda se experimentální skupina naučila určitou látku lépe než skupina kontrolní. Když se metoda takto mnohokrát vyzkouší u různých učitelů, lze zjistit její průměrnou účinnost a určit nejlepší způsob jejího užití.