Lišejníky – předmluva, sběr a konzervace lišejníků

Následující laboratorní úlohy a pracovní listy jsem vypracovala jako součást své diplomové práce za účelem využití ve vzdělávání, pro zjednodušení práce s lišejníky, tématem bezpochyby zajímavým, avšak ne úplně snadným pro předvádění ve škole.

Při sestavování materiálů jsem vycházela především z požadavků závazných kurikulárních dokumentů, jako je RVP a katalog požadavků společné části maturitní zkoušky.

Dále moje práce zohledňuje následující kritéria:

Dostupnost materiálu: při výběru úloh a materiálu, na kterém jsou úlohy postaveny, jsem se snažila především o to, aby vhodný materiál nebylo náročné získat (tedy vhodné druhy lišejníků). Podobné úlohy se sice v minulosti již objevovaly, avšak použité druhy lišejníků byly mnohdy poměrně vzácné a špatně dostupné, což mohlo mnoho zájemců od realizace úloh odradit. Proto jsem se zaměřila na použití druhů, které jsou běžné a snadno dostupné, a zároveň sběr a využití pro potřeby úloh neohrozí stav těchto druhů v přírodě.

Názornost: kromě dostupnosti materiálu bylo velmi důležité, aby zvolené druhy lišejníků byly nejen běžné, ale zároveň didakticky využitelné, tedy, aby na nich bylo možné demonstrovat právě takové charakteristiky, které jsou žádoucí.

Dostupnost laboratorní techniky: lišejníky patří do skupiny přírodnin, které svými rozměry ne vždy umožňují pozorování struktur a charakteristik pouhým okem, což je dáno morfologií organismů, které je tvoří. Ovšem vzhledem k faktu, že se technická vybavenost škol značně liší, jsem se snažila vytvořit úlohy, při kterých buď vůbec není potřeba mikroskopů ani binokulárních lup – například využitím bezové duše při řezu odpadá nutnost binokulárních lup –, nebo je jejich potřeba omezena na minimum (například při nedostatečném počtu mikroskopů, využití pouze do dvojic či menších skupin nebo nahrazení binokulárních lup obyčejnými lupami). Pokud má škola binokulární lupy a kvalitní mikroskopy k dispozici, je práce s lišejníky samozřejmě efektivnější a působivější.