Laterální čtení

Laterální čtení je způsob čtení, při kterém okamžitě ověřujeme důvěryhodnost webové stránky, autorů i informací v dalších otevřených oknech prohlížeče. Až po ověření se vracíme na původní stránku. [4]

Spolu s tím, jak technologie mění náš svět publikování textů, si stále více uvědomujeme, jak důležité je ověřovat informace. Studie Sam Wineburg’s Stanfordského výzkumného týmu ovšem zjistila, že ani studenti, ani univerzitní učitelé neumějí důvěryhodnost informací určit dostatečně. Jakkoli strategie řešení se vzděláním rostly, pouze profesionálové zabývající se ověřováním informací používali správný způsob ověřování. [4]

Většina z nás je totiž, možná i pod vlivem kritiky multitaskingu a důrazu na pečlivé čtení (close reading), zvyklá číst pozorně shora dolů a při kontrole stránky se orientovat podle informací v dalších rubrikách, zejména v rubrice „O nás“. Takové čtení se nazývá vertikální a nedochází při něm k odhalování lživých informací a polopravd. [2]

Profesionálové postupují jinak. Při otevření stránky, kterou chtějí číst, otevírají řadu dalších panelů, v nichž se nejprve snaží vyhledat informace o stránce samotné a jejích autorech. Proč takto? Obraťme se trochu nazpět, k běžnému čtení fyzických textů. Když volíme knihu, článek ve sborníku, časopisy nebo denní tisk, už něco málo o autorech nebo kvalitě článků víme. Právě proto jsme texty zvolili. Sami pro sebe hodnotíme texty jaksi v předstihu, než po nich sáhneme. Na webu ale často narazíme na stránku, jejíž autor je pro nás neznámý, a musíme si poradit jinak. Pokud vyhledáváme, co o sobě autor říká rovnou na stejných stránkách, neuvědomíme si, že může lhát. Pokud kontrolujeme odkazy v textech, zavedou nás jen tam, kam autoři chtějí. [2] A jak říká John Green ve svém popularizačním videu, často je nám vsugerováno, co máme vidět (skvělé logo, nádherné obrázky…). [3] Řešením je podle Sam Wineburg’s Stanfordského výzkumného týmu laterální čtení. Laterální čtenáři se nezabývají stránkou, dokud si nezjistí, co říkají o tomto webu jiné spolehlivé zdroje. Hledají kousky informací na jiných stránkách i v komentářích. Kontrolují nejen odkazy ze stránek odcházející, ale i ty, které na tento web vedou. [2] Až poté, co si vše ověří a dají do souvislostí, vrací se znovu k původnímu textu.