Co je to „folksonomy“?

Podívejme se nejprve na dva vymyšlené příklady ze života.

Profesor Smith ukládá v současné době většinu své práce na Web. Když zrovna neučí, zabývá se hledáním nových zajímavých informací ze svého oboru. Získává je z mnoha zdrojů – pravidelně odebírá novinky různých odborných organizací, má předplaceno několik tuctů RSS (automatická dodávka záznamu o změně na vybrané WWW stránce) a kromě toho často používá obecné služby na hledání (Google) na získávání dalších jinde ukrytých informací použitelných pro výuku či výzkum. Doktor Smith používá složku oblíbených odkazů dostupnou z jeho prohlížeče Webu, ale tato funkce je čím dál tím méně efektivní. Pokud je určitý odkaz použitelný v několika různých kontextech, je třeba ho uložit do více složek. Často se mu též stává, že potřebuje nějaký odkaz v práci, a ten je umístěn jen na jeho domácím počítači. A je-li u svého počítače, nezřídka neví, jak pojmenoval odkaz, který zrovna potřebuje, a tak si příslušnou stránku najde raději znovu pomocí Googlu. Profesor Smith běžně potřebuje své odkazy sdílet se svými studenty a kolegy. V případě nutnosti mu nezbývá než jim příslušné reference posílat mailem.

Doktorka Brownová má velmi podobné potřeby jako doktor Smith, ale ke správě svých odkazů používá službu del.icio.us. Najde-li natolik zajímavou stránku, že stojí za archivaci, prostě jen klikne pravým tlačítkem na myši a uloží tak příslušnou adresu spolu s názvem a vhodně volenými klíčovými slovy ke svým záznamům na del.icio.us. Seznam jejích odkazů je všem dostupný, a tak na něj může velmi jednoduše odkazovat své kolegy i studenty. Kdokoli může ze seznamu dr. Brownové pomocí klíčových slov vybírat všechny odkazy, které odpovídají příslušnému označení (tag). Každý odkaz může mít takových tagů hned několik a může tak být nalezen různými cestami.

Služba del.icio.us má i jiné přednosti. U každého odkazu ukazuje, kolik dalších uživatelů má ten samý odkaz uložen ve svém archivu. Je možné se dokonce velmi jednoduše podívat na odkazy těchto uživatelů a zjistit, zda náhodou nevlastní nějaký velice hodnotný dosud neznámý zdroj informací.

Webové služby jako tato přinášejí užitek díky kolektivnímu úsilí vytěžit z nepřeberného bohatství internetu to nejlepší. Díky tomu, že sdružují úsudek a zájmy celé komunity lidí, používá se pro takto získané odkazy označení "sociální" (social bookmarking).

Většina podobných služeb umožňuje import odkazů z lokálního prohlížeče, kontroluje automaticky funkčnost odkazovaných stránek, nabízí žebříček nejsledovanějších odkazů, dovoluje hledání, integruje RSS ad.

Sociální odkazy existují sotva několik let. První službou tohoto typu byl Furl následován del.icio.us, která existuje též ve volné open source verzi (de.lirio.us). Citeulike je obdobnou variantou pro oblast odborných akademických textů.

Sociální odkazy otevírají dveře novým metodám kategorizace informačních zdrojů. Díky tomu, že klasifikaci pomocí klíčových slov provádí každý uživatel na základě svého vlastního rozhodnutí, jedná se o systém amatérský. Narozdíl od vědecky vytvářené klasifikace informačních zdrojů (ang. taxonomy) používané např. knihovnami se zde jedná o unikátní strukturu klíčových slov vzniklou spontánně prací velkého množství vzájemně propojených a ovlivněných lidí. Proto se pro ni používá anglický pojem „folksonomy".

Nástroje tohoto typu vedou uživatele k průběžnému sledování jejich obsahu. To proto, že sbírka odkazů se nepřetržitě dynamicky mění a je tudíž velmi pravděpodobné, že se při každé návštěvě najde něco zajímavého.

Amatérský přístup k označování stránek má i určité nevýhody. Systém klíčových slov je v jeho důsledku nejednotný. Může se snadno stát, že se díky nedůslednosti uživatele nepodaří určitý odkaz najít. Dejme tomu, že si například někdo uloží stránku pojednávající o chrtech a označí ji jen klíčovým slovem „chrt". Takový odkaz se posléze nepodaří najít nikomu, kdo bude hledat psy nebo psí plemena obecně.

Vzájemná kooperace na bázi sdílení odkazů vizualizovaných ve formě přehledu společných klíčových slov se dnes stává standardní součástí všech aplikací tzv. sociálních sítí. Tyto nové formy sdílení a snadného předávání informací mají nepochybně ohromný význam pro vzdělávání.

zdroj: 7 things you should know about Social Bookmarking, EDUCAUSE Learning Initiative, May 2005