Kritika metodiky tvořivého myšlení

Spomocník v minulosti opakovaně podporoval zavádění metodiky tvořivého myšlení do výuky. Zatím se nedá říci, že by se u nás ve větší míře ujala. Trochu je přítomna v nové informatice, kde se velmi často sestavují roboti a tvoří pro ně programy. Občas se realizují projekty, v nichž žáci něco tvoří, jenže se většinou jedná jen o samotnou tvorbu. Ta metodika však popisuje komplexní cyklus realizace nějaké aktivity, v němž je navíc zahrnuto též studium problematiky, plánování, a na závěr sdílení i reflexe.

Tuto metodiku rozvíjejí a propagují hlavně dvě špičková vědecká pracoviště – Stanford (Tvořivé myšlení IDEO) a MIT (Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století). Vzorově je aplikována např. v projektu inspirovaném Googlem Hodina géniů (Hodina géniů podle A. J. Julianiho).

Když jsem narazil na kritiku této metodiky, myslel jsem nejprve, že je vedena z tradicionalistických pozic žádajících návrat k