Informace o metodice vytvořené ve spolupráci poradenské agentury IDEO s Riverdale Country School v newyorském Bronxu, jejímž základem je tvořivé myšlení (Design Thinking).
Je to již 7 let, co jsme popisovali, jak si jedna kalifornská škola najmula světoznámou poradenskou agenturu, aby jí asistovala při transformaci výuky – Deset doporučení pro školu 21. st. podle IDEO. Některé body jejího desatera s oblibou používám v přednáškách. Jsou totiž mimořádně návodné. Vše nasvědčuje tomu, že se IDEO ve školství angažuje i nadále a své aktivity stále prohlubuje. Dnes se podíváme na jeho metodiku, která implementuje do výuky jemu vlastní tvořivé myšlení. Metodika vznikla ve spolupráci s učiteli Riverdale Country School v newyorském Bronxu a dnes si ji v podobě konkrétního návodu na postup (Design Thinking Toolkit [1]) osvojují učitelé z celého světa.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Bořivoj Brdička16. 5. 2016
Blog Julie Colantoni, další učitelky plně aplikujícíc Design Thinking v první třídě školy v americkém obvodě Medfield, Massachusetts - http://mrscolantoni.blogspot.cz/.
Miloslav Dědek24. 3. 2022
Máte zájem si přečíst návod k tvořivému kreativnímu myšlení? Tak to je v podstatě Teorie vševývoje: https://ing-miloslav-dedek.blogspot.com/2022/03/teorie-vsevyvoje_92.html
, objevilo se mezi kompetencemi potřebnými pro vědecké bádání či umění. Později bylo implementováno do odborné přípravy studentů na Stanfordu, k němuž mají zakladatelé IDEO velmi blízko. Postupně, ruku v ruce s konceptem konstruktivizmu, začalo pronikat do výukových aktivit inovativních učitelů po celém světě. Aby to bylo možné, bylo třeba postupy, které tento princip zavádějí, co nejlépe popsat a vysvětlit.
Podívejme se alespoň rámcově, co je za tím. Podle zmiňovaného Toolkitu [1] je tvořivé myšlení „stavem mysli, který nám dovoluje věřit, že dokážeme vyvolat vědomý proces změn vedoucích k novým řešením s pozitivním dopadem“ [1]. Ten proces má 5 fází:
Cyklus aplikace tvořivého myšlení [1]
Asi bychom se měli zamýšlet nad tím, jak konkrétně by měla vypadat implementace tvořivého myšlení do výuky. V tom by nám mohla pomoci odbornice na inovativní vzdělávání z University of Southern California Sabba Quidwai, která popisuje jeho 7 komponent [2]:
Empatie Metodika tvořivého myšlení klade důraz na budování porozumění. Je založena na sdílení vlastních nápadů s jinými lidmi. Důležité však je umět názory ostatních pochopit. Jen tak mohou mít na naši vlastní činnost pozitivní dopad.
Odvaha tvořit Nestačí věcem rozumět a mít dobré nápady. Musíte navíc věřit i tomu, že jste schopni své ideje uvést do života. Rozdíl mezi tím, kdo má jen skvělý nápad, a tím, kdo ho opravdu zrealizuje, je právě v odvaze tvořit.
Učit se z chyb Snaha řešit problém je velmi užitečná. Často strávíme hodiny času hledáním optimálního postupu a k cíli nedospějeme. Právě opakování je základní komponentou tvořivého myšlení. Hlavně v počátečních fázích je kvantita různých nápadů důležitější než kvalita. Často sebe sami překvapíme, na co přijdeme.
Udělat to Osobní činnost vedoucí k realizaci vlastních nápadů se stává běžnou součástí výukových konceptů mnoha škol (Osobní tvořivost jako mezinárodní hnutí transformující školství). Všechny naše současné aktivity typu vyprávění příběhů či konstruování artefaktů z robotických stavebnic, dětské programování nebo výroba různých uměleckých či užitkových předmětů se dají vyjádřit jednou Papertovou větou: „Učit se znamená zamazat si ruce.“
Nejistota Nesmíme si myslet, že řešení problémů je vždy na dosah. Poznávání je cesta, na jejímž začátku cíl neznáme. Je důležité si to uvědomit a vydat se po ní s myslí začátečníka a snahou nacházet odpovědi na otázky. To je postup, který nás tak trochu zavádí až ke kořenům – Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být.
Optimismus Před lidstvem stojí množství obrovských problémů. Ten, kdo přestane věřit v naši schopnost je vyřešit, nemá šanci. Jedině optimismus nás žene vpřed. Nesmíme podceňovat sílu společným úsilím spojených lidí změnit svět k lepšímu.
Opakování Není snadné přehodnotit svůj přístup ke zkoušení nových postupů, když ty předchozí nevedou k cíli. Jsme ze školy zvyklí, že když nevyřešíme úkol na první pokus, budeme hůře hodnoceni. Pro tvořivé myšlení však musíme vyvinout stav mysli, který dovoluje vnímat počáteční neúspěch jen jako výzvu k pokračování.
Výsledkem spolupráce obou partnerů (IDEO + Riverdale) jsou 2 portály, které metodiku zavádění tvořivého myšlení podporují. Prvním je společný projektový web Design Thinking for Educators, který publikuje výstupy a shromažďuje příběhy dobré praxe, které sem vkládají návštěvníci za účelem sdílení. Druhým je vysloveně komunitní Teachers Guild, který „podněcuje učitele k budování vlastních kreativních svalů“ a zapojuje různé partnerské organizace, které se snaží zavést nalezená řešení do praxe. Jistě by se dalo najít ještě mnohem více míst, kde se tvořivé myšlení ujalo. Aktivní je například parta vědecky erudovaných odborníků sdružených pod značkou Edtech Teacher.
Metodika tvořivého myšlení se orientuje na vnímání skutečných problémů, analýzu informací, zkoumání souvislostí, generování nápadů na řešení, experimentování a tvorbu věcí – nejlépe rukama. Ve skutečnosti není její nasazení ve výuce úplně snadné. Žáci musí mít určitou minimální hladinu znalostí, mají-li být schopni generovat inovativní nápady vedoucí k cíli. Musí být schopni vnímat nejistotu a svou činnost směrovat k jejímu snižování. To znamená, že tuto metodu nelze nasadit jako jedinou a používat jen ji. Hodí se mnohem více u humanitně a umělecky orientovaných témat, kde je třeba zapojit více tichých poznatků, méně u přírodovědných a technických oborů, kde se nelze obejít bez vyšší míry exaktních znalostí (Tiché poznání v online světě).
Inspiraci pro implementaci tvořivého myšlení do výuky můžeme hledat i jinde, třeba v aktuálním finském Phenomenal Education, které je též založeno na řešení tematicky orientovaných problémů, které jsou žákům vlastní.
Vraťme se nakonec k myšlenkám Sabby Quidwai. Ta svůj již citovaný článek [2] uvozuje odkazem na novou knihu Jamese Altuchera (The Choose Yourself Guide to Wealth), typickou americkou kuchařku, která radí, jak se stát bohatým i v době, kdy průměrná mzda většiny zaměstnanců klesá (viz 4. průmyslová revoluce). Její základní rada zní: „Bohatí lidé mají hodnotný majetek.“ Sabba naprosto souhlasí. Jen má docela odlišný názor na to, co má tím majetkem být. Tím nejhodnotnějším vlastnictvím ovlivňujícím budoucnost každého jedince je podle ní právě schopnost tvořivě myslet.
QUIDWAI, Sabba. Use Design Thinking to Develop the 7 Mindsets of the Mentally Wealthy [online]. 2016. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://blogs.edweek.org/edweek/edtechresearcher/2016/04/use_design_thinking_to_develop_the_7_mindsets_of_the_mentally_wealthy.html.
