Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Komunikační a slohová výchova - náměty, nápady a inspirace
4,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Návod na procvičení dialogu pro běžné komunikační příležitost, práci s literárními dialogy a procvičení psaní dialogů.
Mezi očekávané výstupy oboru Český jazyk a literatura (viz složka Komunikační a slohová výchova) patří též rozvoj mluveného projevu, ať už připraveného či improvizovaného, monologického či dialogického.
Jedním z důležitých úkolů je naučit se vést dialog. Hovořit s různými partnery za různých okolností, uplatnit se ve společenské komunikaci - to je jistě jeden z velmi závažných cílů přípravy na život. Nácvik dialogu známe především z výuky cizích jazyků, měl by však být více využíván i v hodinách mateřského jazyka.
Výuka ke způsobilosti vést dialog je náročná, budou-li však použity vhodné metody, může být úspěšná a pro děti zajímavá a přitažlivá. Je třeba využít přirozené dětské reakce, chuť dítěte uplatnit se mezi spolužáky, dát mu hereckou příležitost předvádět určité role, překonávat ostych ze samostatné řeči.
Je zde víc než důležité, aby byl učitel předem dobře připraven, improvizování může totiž přeměnit hodinu na pouhou zábavu, kdy se jen obtížně zvládají dětské temperamenty. V dialogických cvičeních a scénkách musí děti své role brát vážně, jen tak bude tato práce přínosná a užitečná.
Čteme a vykládáme literární dialogy
Na ukázkách dialogických textů se žáci podrobněji seznamují s vlastnostmi dialogu, (střídání partnerů, vztahy replik, zejména otázky a odpovědi, záměry mluvčích), jeho jazykovými prostředky (jako jsou např. elipsa, užívání zájmen, sloves v rozkazovacím způsobu, oslovování, tykání, vykání, různé zdvořilostní obraty apod.) a poznávají charakteristické znaky různých typů dialogů (např. neveřejný, veřejný, doprovodný, zprostředkovaný aj.).
Následující ukázka práce s literárními dialogy je vybrána z knihy Hoffmannová, J. - Müllerová, O.: Dialog v hodinách češtiny 2. Pansofia, Praha 1998, s. 15.
(...) bylo zahájeno soudní řízení pro ukradenou kočku.
Za vysokým stolem trůnil soudce Doktor Korpus Juris, stejně tlustý jako přísný. Na lavici obžalovaných seděl kouzelník s rukama spoutanýma.
"Vstaň, padouchu," zahřímal na něj Doktor Korpus. "Jsi obviněn, že jsi ukradl královu kočku Jůru, rozenou zde v zemi, rok starou. Přiznáváš se, ničemo?"
"Ano," řekl kouzelník tiše.
"Lžeš, lotře," hřímal soudce, "nevěřím ti ani slovo. To se musí dokázat. Hej, přiveďte sem svědkyni, naši nejjasnější princeznu."
Přivedli malou princeznu, aby svědčila.
"Princezničko," švitořil Korpus líbezně, "ukradl tady ten podlec vaši ušlechtilou kočku Jůru?"
"Ano," řekla princezna.
"Vidíš, lumpe," zahromoval soudce na kouzelníka, "jsi usvědčen! A co, pověz, jak jsi ji ukradl?"
"Inu tak," řekl kouzelník, "že mi spadla sama na hlavu."
"Bídáku, lžeš," rozkřikl se soudce a obrátil se k princezně nejtenčím hláskem: "Princezničko, jak ten zlosyn ukradl vaši nejjasnější kočku?"
"Zrovna tak," řekla princezna, "jak povídá." "Tak vidíš, ty loupežníku," křikl soudce na kouzelníka, "teď už víme, jak jsi ji ukradl!(...)"
(Karel Čapek, Devatero pohádek, Praha 1977, s. 51-52)
V tomto veřejném dialogu (soudním výslechu) porušuje soudce zásady logiky a obecná pravidla vedení dialogu (která bychom měli dodržovat při vedení všech rozhovorů), např.:
Otázky a úkoly k textu:
Kterými replikami porušuje soudce obecná pravidla vedení dialogu a pravidla vedení soudního výslechu?
Co se vám na jeho vystupování a vyjadřování nezdá správné?
Jak se liší chování k princezně a kouzelníkovi?
Jak je tento odlišný způsob chování vyjádřen?
Uveďte z vlastní zkušenosti příklady konfliktních dialogů.
Proč k nim dochází? Nejsou někdy zbytečné, nebylo by možné se jim vyhnout?
Nacvičujeme dialogy pro základní komunikační situace
Cvičení tohoto typu vyžadují od žáků aktivní přístup a do jisté míry samostatnou práci. Na základě více či méně podrobného popisu situace vytvářejí žáci vlastní dialogy (hrají vlastně scénky) nebo nacvičují plnění dílčích cílů dialogu (tj. zdokonalují se v umění představit se, omluvit, poděkovat, blahopřát, rozloučit se, vyslovit návrh, žádost, domněnku, poskytnout radu, vysvětlení aj.).
Následující ukázky cvičení pro nácvik dialogů v různých komunikačních situacích jsou vybrány z knihy Hoffmannová, J. - Müllerová, O.: Dialog v hodinách češtiny 2. Pansofia, Praha 1998, s. 26 - 31.
Nácvik různých dialogických technik a jazykových prostředků, které je možné využít při konverzaci a různých společenských příležitostech
Jak budete - s účastí a pochopením - reagovat na následující repliky, v nichž si vaši kamarádi stěžují, projevují nespokojenost, obavy nebo pochybnosti?
Předveďte, jak dokážete při vstupu do společnosti pozdravit hostitele, poděkovat za pozvání, předat dárek, představit svého kamaráda, pochválit krásnou výzdobu místnosti.
Poraďte kamarádce/kamarádovi, jak něco uvařit, vyrobit, zařídit, jak zacházet s nějakým přístrojem...
Na následující prosby, žádosti, výzvy, návrhy reagujte a) souhlasně, b) nesouhlasně, c) nejistě, neurčitě:
Poznáváme skutečné mluvené projevy
Následující cvičení využívají záznamy autentických mluvených dialogických textů tak, jak byly zachyceny v konkrétních komunikačních situacích. Žáci tak mají možnost se blíže seznámit s vlastnostmi autentické mluvené komunikace.
Uvedené ukázky cvičení s dialogy z běžné, každodenní komunikace jsou vybrány z knihy Müllerová, O. - Hoffmannová, J. - Schneiderová, E.: Dialog v hodinách češtiny 1. Pansofia, Praha 1996, s. 27 a z učebnice Müllerová, O. - Hoffmannová, J. - Hoffmann, B.: Český jazyk 6. ročník. Literatura a komunikace, Albra, redakce SPL - Práce, Praha 1998, s. 115 a 119.
H - hasič, pracovník ohlašovny požárů, V - volající účastník, který ohlašuje požár
Ohlašovna požárů - zvoní telefon
H: Prosim, hasiči.
V: Prosim vás, my se nemužeme nikam dovolat. Hoří nám to tady u skladiště.
H: No a co tam hoří?
V: Asfalt.
H: A kde hoří ten asfalt?
V: No tady u skladiště.
H: Dobře, to už vím, ale kde ten asfalt hoří?
V: No u skladiště přímo.
H: Ale kde přesně? V čem?
V: V cisterně.
H: V cisterně?
V: Ano.
H: A kde ta cisterna přesně stojí?
V: No u skladiště tady v Záběhlicích u zámečku.
H: Jo dobře. Vaše jméno, ulici a telefonní číslo, ze kterého voláte.
V: Jo tak Novák Josef. Záběhlická padesát osm, telefon 75 22 97.
H: Tak zavěste a čekejte, já vám zavolám nazpátek.
Jedná se o ukázku skutečného telefonického rozhovoru občana, který volá na linku 150 a ohlašuje požár.
Všechny podobné telefonáty (na tísňové linky 158 - policie, 155 - záchranná služba) mívají společné vlastnosti - musí být stručné, je třeba, aby obsahovaly všechny nejnutnější údaje, aby pracovníci instituce, kterou žádáme o pomoc nebo o zákrok, mohli bez problémů a rychle najít místo, kam mají přijet.Zároveň musí mít jistotu, že nejde o žert, zlomyslnost, zneužití jejich služeb, proto zpravidla vyžadují telefonní číslo, aby se zpětným voláním přesvědčili, že jde o opravdu závažnou věc.
Volající je zřejmě rozrušen, hasič se snaží pomocí otázek zjistit všechny potřebné údaje.
Otázky a úkoly k textu:
Kterými slovy se hasič snaží volajícího donutit, aby upřesnil své údaje o tom, co a kde hoří?
Najděte slova, která nasvědčují tomu, že hasič začíná poněkud ztrácet trpělivost.
Předveďte, jak by měl správně takový telefonický rozhovor vypadat.
Dialog je jeden z typických projevů mluveného jazyka, přesto jej můžeme využít také při psaní slohových prací.
Uvádíme zde ukázku slohové práce napsané formou dialogu na téma Odposlechnuto - pokus o zachycení skutečného dialogu. (Další ukázky lze vybrat ze slohových prací účastníků ústředních kol Olympiády v českém jazyce, z oceněných literárních prací ze soutěže dětského literárního projevu Náš svět a literární části soutěže Evropa ve škole1 a ze slohových prací studentů šestiletého studia Rakouské školy v Praze.)
Je horký letní den. Já se procházím po třeboňském náměstí a prohlížím si historické domy. Teplota se zvyšuje, a tak se jdu zchladit ke tryskající kašně. Rozhlížím se a pozoruji lidi kolem sebe.
"Póď, tady tě vyfotim."
Otáčím se a vidím mladý pár, postávající u sloupu.
"Nebylo by lepší, abych si sedla?" ptá se žena.
"No - asi, spíš jo." Muž chvíli přechází sem a tam, zaměřuje. "Úsměv!" a cvak.
"Teď já."
"Tady máš foťák."
Muž si v klidu sedne na lavičku před sloup a nasadí si sluneční brýle. Jeho dívka si sedne o kousek dál a připravuje fotoaparát: "No jo, ale jak se s tim to?"
"Je to automat, jenom zmáčkneš to černý tlačítko."
"To nejde."
"Protože máš zavřenej objektiv."
Žena tedy pracně otevře objektiv: "Cvak, bzzz."
"Fajn. Právě jsi vyfotila dlažbu."
Dívka se usměje: "Eště máme ňáký fotky?"
"Vod toho sou tam ty čísla."
"Jó, dobrý, máme eště dvacet devět fotek."
Fotoaparát najednou cvakne.
"Tak teď jich máme třicet - aha, vyfocenejch." Žena se opět zasměje.
Muž mírně zneklidní. Jeho kůže v denním žáru postupně tmavne.
"Usmívej se!"
"Sem fotogenickej?"
"Úplně!"
Aparát zabzučí.
"Jé, já tam měla ruku. Tak eště jednou. Cvvvak. Dobrý."
Muž si oddechne.
"Vidíš, miláčku, tak sem to zvládla."
Pár je šťastný a odchází pryč z náměstí.
Jen kroutím hlavou a usmívám se. Teprve teď jsem si všiml, že jsem celý mokrý od té stříkající vody.
I když se nemají poslouchat cizí rozhovory, myslím, že by si člověk mohl někdy dovolit naslouchat. Uslyší to, co si v žádné knize na světě nepřečte. Uslyší to, co v žádném divadle. Uslyší prostý lidský rozhovor. Ale v prostém je to krásné.
1 Jedná se o soutěže celorepublikové, které vyhlašuje MŠMT. Podrobnosti k soutěžím, případně sborníky prací naleznete na www.evropaveskole.cz a www.humanitnisouteze.cz.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.