Kolonizace a bohatství ve výuce integrovaného předmětu Člověk a společnost
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Kolonizace a bohatství ve výuce integrovaného předmětu Člověk a společnost
5,0 (1 hodnocení)
Do učebního plánu ZŠ a MŠ Angel je zařazen i integrovaný vyučovací předmět Člověk a společnost. Ten propojuje vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů Dějepis a Výchova k občanství. Příspěvek ukazuje koncepci tohoto předmětu i průběh konkrétní vyučovací hodiny, která je zaměřena na vytváření souvislostí mezi kolonizací a bohatstvím, na uvědomování si rozmanitosti hodnot a na formování postojů žáků.
Cíl výuky
Téma Kolonizace a bohatství je součástí integrovaného vyučovacího předmětu Člověk a společnost, který propojuje vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů Dějepis a Výchova k občanství. Záměrem sledované výuky je vytvářet u žáků povědomí o souvislostech mezi kolonizací a vlastnictvím. Cíle nejsou stanoveny pouze v rovině kognitivní, ale směřují převážně do roviny afektivní. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali rozmanitost hodnot a aby formovali vlastní postoj k vlastnictví. Na pozadí historických událostí žáci přemýšlejí o svém životě, o tom, co je pro ně bohatstvím. Dochází tak k funkčnímu prolínání znalostní a výchovné složky obou oborů.
Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je velkou školou, která se ale od jiných sídlištních škol v mnohém odlišuje. Škola si zakládá na tom, že je školou komunitní a otevřenou, orientovanou na partnerství a vytváření pozitivních vazeb. ZŠ Angel se zaměřuje na jazykové vzdělávání (jsou zde třídy s bilingvním programem, škola má rozšířenou výuku cizích jazyků) a integraci žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Mgr. et Mgr. Aleš Franc19. 8. 2011
Článek je krásným příkladem toho, jak úspěšně a přitom účelně integrovat znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů - v tomto případě Dějepisu a Výchovy k občanství - do předmětu nového, tj. Člověk a společnost, přičemž se ještě uplatní interdisciplinární vztahy s dalšími předměty (např. Český jazyk a literatura, Výtvarná výchova) a průřezovými tématy (např. Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova). Tato vícečetná integrace jen potvrzuje fakt, že podobně jako jiné předměty, nestojí ani Dějepis v systému vyučovacích předmětů izolovaně a pokud se k integraci přistupuje s rozmyslem a na základě důkladné přípravy, tak výsledkem je vhodná a reálně pojatá integrovaná výuka. Důraz na interdisciplinární dimenzi a koordinaci je zároveň jedním z moderních trendů v didaktice dějepisu i v aktuálně realizované kurikulární reformě.
Lze tak jen přát vyučujícím ze ZŠ Angel v Praze 12 další úspěchy při praktické realizaci integrované výuky, která by přinášela náležité efekty ve zvyšování kvality výchovně vzdělávacího procesu.
Jedním ze specifik této školy jsou i integrované vyučovací předměty. Od 3. ročníku je do učebního plánu zařazován předmět My ve světě, jehož obsah integruje všechna průřezová témata. Tento předmět je částečně vyučován v anglickém jazyce. Na druhém stupni ZŠ je realizován další integrovaný předmět, a to Člověk a společnost. Jedná se o povinný předmět, který je vyučován v 6.–9. ročníku v rozsahu 3 hodin týdně a který integruje obsah vzdělávacího oboru Dějepis a vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Tvůrcem i realizátorem koncepce integrovaného vyučovacího předmětu Člověk a společnost je na ZŠ ANGEL Mgr. Michal Lokaj. Základní linii tohoto předmětu určuje chronologická osa. S jednotlivými dějepisnými tématy jsou pak propojena témata společenskovědní. Kritériem pro strukturaci vzdělávacího obsahu Výchovy k občanství tedy není příslušnost k vybraným společenskovědním disciplínám, ale vzájemný vztah mezi historickým a společenskovědním tématem. Názorně tento princip ukazuje několik příkladů tematických celků:
Pravěk – Zásady lidského soužití;
Nejstarší starověké civilizace – Podobnost a odlišnost lidí;
Starověké Řecko – Principy demokracie;
Starověký Řím – Kulturní život;
Velká světová náboženství – Tolerance;
Středověká společnost – Obchod;
Evropa ve světle objevů – Co znamená být bohatý;
Baroko – Vnitřní život člověka;
Svět v době převratných změn – Typy a formy států;
Evropa v ohrožení – Občanské postoje;
Prolomení bariér – Kam směřujeme.
Dějepis při tomto přístupu dodává Výchově k občanství zasazení do historických souvislostí a pomáhá tak odhalovat příčiny aktuálních společenských jevů a procesů, Výchova k občanství přispívá zaměřením k utváření postojů, hodnotového žebříčku, vede k osobní angažovanosti a aktivnímu využívání poznatků v občanském životě. Výuka je tak těsněji spjata s každodenní praxí a posiluje vnímání v širších souvislostech. Rozpracování učebních osnov pro integrovaný předmět je náročným, ale na druhou stranu i motivujícím úkolem. Umožňuje učitelům „postavit“ předmět jinak, přizpůsobit jej více běžnému životu, žákům i sobě. Proměna tradičních předmětů v integrovaný vyučovací předmět dodává učitelům také odvahu v uplatňování širšího spektra aktivizujících a netradičních metod. Pro integrovaný vyučovací předmět Člověk a společnost nebyla doposud vydána žádná učebnice, vyučující jsou tedy odkázáni na své zdroje. Ve vyučování je předmět Člověk a společnost propojován především s předmětem My ve světě, s Českým jazykem a literaturou a Výtvarnou výchovou. Preferovány jsou kooperativní způsoby práce, do výuky jsou ve zvýšené míře zařazovány metody kritického myšlení, exkurze, hraní rolí i simulace životních situací.
Realizace
Téma Kolonizace a bohatství je součástí tematického celku Evropa ve světle objevů – Co znamená být bohatý a je probíráno v 7. ročníku ZŠ.Sledovaná výuka navazuje na hodinu o zámořských objevech. Ty se staly východiskem k tématu Bohatství (majetek, vlastnictví). Zaznamenaná hodina integruje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Dějepis (tematický celek Objevy a dobývání. Počátky nové doby), vzdělávacího oboru Výchova k občanství (tematický celek Stát a hospodářství,případně tematické celkyČlověk ve společnosti a Mezinárodní vztahy, globální svět). Přesah můžeme nacházet i k průřezovým tématům Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova a k doplňujícímu vzdělávacímu oboru Etická výchova.
Výuka začala opakováním – úkolem žáků bylo ve skupinkách vyluštit křížovku (Příloha 1), která se vztahuje k zámořským objevům. Tajenku vyluštili všichni žáci, ale někteří potřebovali nápovědu, aby mohli doplnit celé hledané výrazy. Tajenka se pak stala výchozím bodem pro opakovací rozhovor: Co je to kolonizace? Co je cílem kolonizátorů? Proč ke kolonizaci dochází? Postřehy žáků jsou zapisovány na tabuli. Společně se tak procvičuje a fixuje učivo předchozí hodiny.
Následně vyučující promítá žákům 2 krátké filmy. Oba videosnímky byly zpracovány žáky základních škol v rámci programu KWN[1], který byl v roce 2011 zaměřen na ekologické téma. Film Ze života vodypřipravili pod vedením Mgr. Michala Lokaje žáci 9. ročníku ZŠ ANGEL, při výuce tedy mohli žáci sedmého ročníku sledovat práci svých starších spolužáků. Snímek Používej, ale neznič zpracovali žáci ze Slovenska. S oběma těmito filmy pak žáci soutěžili v evropském finále KWN, které se konalo v německém Hamburku. Slovenský film evropské finále vyhrál, český snímek byl vyhodnocen jako druhý nejlepší.
Vyučující žákům neobjasňuje, proč budou tyto filmy sledovat, naopak žáci mají sami přemýšlet nad tím, proč jsou v souvislosti s tématem kolonizace promítány právě tyto dva filmy. Žáci správně usuzují, že sledují důsledky působení člověka. Prostřednictvím filmů se dobírají i k tomu, co stojí na začátku mnohých globálních problémů. Vyučující následně vede žáky k vyvození vztahu mezi příčinami a důsledky kolonizace. Jako jedna z příčin je uvedena touha po bohatství, jako jeden z důsledků devastace životního prostředí.
Následuje brainstorming na téma Co je to bohatství? Žáci sdělují své postřehy, vyučující je nehodnotí, pouze zapisuje na tabuli.Nejprve jsou jako příklady bohatství uváděny peníze, auto, dům, bazén, mobil, postupně se ale žáci dostávají hlouběji a uvádějí rodinu, zdraví, přátelství atd.Následně vyučující žáky požádá, aby rozdělili zapsané položky do dvou skupin – neřekne ale podle kterého klíče. Žáci o rozdělení diskutují ve skupinách, všichni rozdělí položky stejně, ale nevědí, jak tyto skupiny nazvat. Vyučující pomáhá s označením materiální a duchovní, vnější a vnitřní. Žáci tedy nejprve pojem bohatství konkretizovali a následně jej zobecňovali. Dospěli k tomu, že bohatství může být vnější, ale i vnitřní povahy. Vyučující se také několikrát vrátil k procesu kolonizace: O jaké bohatství šlo? K čemu to směřovalo? Kam až může touha po bohatství vést? Žáci uváděli mnohé příklady ze svého života i ze zhlédnutých filmů. Rozhovor s vyučujícím byl veden v partnerské rovině, bylo poznat, že pan učitel je pro žáky určitým vzorem a že jeho postoje a osobní příklad mohou žáky pozitivně ovlivňovat.
V závěrečné fází této hodiny si žáci měli utřídit své postoje k bohatství individuálně, jejich úkolem bylo napsat krátkou úvahu na téma Nejen chlebem živ je člověk. Přestože se jedná o třídu, ve které jsou integrování žáci se specifickými vzdělávacími potřebami, psaní je baví a jsou na něj v hodinách předmětu Člověk a společnost zvyklí. Ne všichni stihli dopsat text ve škole, proto někteří pokračovali v psaní úvahy za domácí úkol.
Následující hodina pak začala čtením textů, které se staly východiskem pro diskuzi o hodnotách a hodnotovém žebříčku.
Reflexe
Přestože vyučování předmětu Člověk a společnost probíhalo odpoledne, bylo poznat, že žáci byli zaujati a že si domů odnášeli mnoho podnětů k přemýšlení. Výuka stavěla na znalostech o zámořských objevech a procesu kolonizace, jádro výuky ale leželo v rovině postojů, hodnocení, vytváření stanovisek. Stanovené cíle se podařilo naplnit. Od vzdálených historických událostí se pozornost přesunula k osobnímu životu každého z žáků. Ve třídě panovala otevřená a pozitivní atmosféra, což se projevovalo i v tom, že se spontánně zapojovali všichni žáci. Atmosféra důvěry umožňovala žákům sdílet své osobní názory a zkušenosti.
Integrace Dějepisu a Výchovy k občanství umožnila vést výuku v souvislostech a propojovat kognitivní i afektivní cíle. Výuka směřovala převážně k rozvíjení kompetencí občanských a kompetencí k řešení problémů. To, že základní osu předmětu Člověk a společnost tvoří historické etapy a události, na něž jsou pak navázána společenskovědní témata, se ukázalo jako funkční model. Dějepisné vzdělávání, které je spíše orientované na poznatky, je vyváženo výchovnou složkou, která umožňuje žákům rozvoj v oblasti postojů a hodnot.
[1]KWN je zkratka pro program Kids Witness News (Zprávy očima dětí). Jedná se o vzdělávací program společnosti Panasonic pro žáky 2. stupně základních škol (a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Hlavním cílem tohoto programu je povzbudit soutěžící i jejich spolužáky v rozvíjení týmových, tvůrčích a komunikačních dovedností prostřednictvím používání moderních videotechnologií.
Literatura a použité zdroje
Dějepis 7 : pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80-7238-558-4.
PEKÁRKOVÁ, A. Přemýšlíme o hodnotách [online]. 2007. [cit. 2011-07-01]. Dostupné z: http://www.odyssea.cz/soubory/c_lekce/11_1.pdf.
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání ANGEL [online]. 2007. [cit. 2011-07-01]. Dostupné z: http://www.zsangel.cz/.
Používej, ale neznič. Film žáků ZŠ R. Dilonga, Trstená [online]. 2011. [cit. 2011-07-01]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=KLS834HQWzQ.
Příspěvek je určen vyučujícím, kteří hledají inspiraci. Podmínky výuky ve školách se velmi liší. Ocenit lze ochotu pedagogického sboru intenzivně spolupracovat. Tento fakt se přenáší i na žáky a ve výsledku se to odráží.
