Ježek západní – příklad integrované výuky

V další fázi vyučující postupuje metodou skládankového učení. Žáci jsou rozděleni do tří skupin. Každá skupina dostane jinou část textu o ježkovi západním. Text čtou nejprve individuálně, poté společně a sdělují si základní informace, které se v textu dozvěděli. Po čtení pak jednotlivé skupiny prostřednictvím svého mluvčího prezentují, co se z textu dozvěděli. Ostatní žáci poslouchají a zapisují si poznámky z prezentace spolužáků. Procvičována je tak nejen kooperace a čtení s porozuměním, ale i komunikační dovednosti a naslouchání. Text o ježkovi západním obsahoval záměrné obsahové chyby. Dalším úkolem každého žáka tedy byla oprava chyb v textu. 

V další části hodiny žáci samostatně písemně odpovídali na otázky, které byly připojeny za text. Následovalo procvičování větné skladby. Žáci měli v textu vyhledat souvětí podle daného vzorce. Práce s textem a osvojování nových poznatků bylo završeno cvičením, kdy žáci označovali pravdivost či nepravdivost daných tvrzení. 

Následující část hodiny se žáci věnují matematice a uměleckým činnostem, ústředním tématem je stále ježek západní. Jejich úkolem je sestavit obrázek podle vypočítaných výsledků příkladů. Žáci se opět rozdělili do známých skupin. Skupiny dostaly list s početními úkony.  Příklady jsou uvedeny ve třech sloupcích a šesti řádcích. Každý žák ve skupině dostal k vypočítání jeden sloupec. Výsledek z početního úkonu z listu pak označuje číslo obrázku. Další dva listy s očíslovanými obrázky (výsledky) žáci vystříhali. Ústřižek pak přilepili na odpovídající výsledek početních úkonů. Vznikl tak celkový obrázek ježčí rodiny. 

V závěrečné fázi se ježek západní stává předmětem literární a hudební výchovy. Nejdříve žáci dostali text básně Chytrý ježek od Christiana Morgensterna. Báseň si společně přečetli. Učitelka si pomocí otázek ověřovala, zda žáci textu porozuměli. Poté vyučující rozdala text  písničky Ježci (hudba Petr Moulík, Inka Rybářová, text Inka Rybářová). Společně si slova přečetli a pak učitelka zahrála melodii písně na klavír. Žáci si zkusili píseň zabroukat a na závěr hodiny ji celou zazpívali. 

Za domácí úkol dostali pracovní list, který slouží k opakování probrané látky i k procvičení jazykového učiva. Žáci mají za úkol přiřazovat, které z charakteristik patří k ježkovi západnímu, a které  ke krtkovi obecnému. Pod textem je pak obrázek listí, který se má vybarvit podle druhů slov, která jsou vepsána do listí. 

Reflexe 

V představené hodině bylo efektivně propojeno hned několik vzdělávacích oborů za použití různých metod i forem práce. Do předmětu Člověk a jeho svět byly integrován Český jazyk a literatura. K osvojení nových poznatků učitelka zvolila metodu skládankového učení a na textu o ježkovi západním byl procvičen i pravopis a slovní druhy. Vyřešení matematických úloh bylo klíčem k vytvoření obrazu ježčí rodiny. Aby obraz byl celistvý, byla potřeba týmové spolupráce, výsledky všech členů skupiny musely být správné.

Hudební výchova byla integrována prostřednictvím nácviku melodické písně o ježkovi. Výuka byla svižná, prolínaly se zde různorodé prvky, žáci byli celou hodinu zapojeni do zajímavých úkolů. Příležitost zapojení byla dána i slabším žákům, bez nich by skupina nemohla úkol splnit. Každý žák měl pocit nepostradatelnosti a své vlastní důležitosti. Byla zdůrazněna individualita každého jedince – v různých částech hodiny měl každý žák možnost zapojit své znalosti, kvality, schopnosti. Tento typ výuky je pro žáky atraktivní, méně oblíbené činnosti jsou žákům nabídnuty v přitažlivé podobě, např. nenásilné zopakování slovních druhů, sčítání, odčítání a dělení dvojciferných čísel. Nesporným přínosem integrované výuky bylo představení tématu v souvislostech.

Literatura a použité zdroje

PAŠKOVÁ, Jana. Učíme se společně. 1. vyd. Brno: Ing. Miloslav Pašek, Ladova 19, Brno, 2008.