Khan Academy a TED jako inovativní doplněk výuky

Díky tomu, že se o videa někdo systematicky stará, je možné pomocí nich vybudovat relativně systematický výklad, a to zcela bez přítomnosti pedagoga. V současné době probíhá zajímavý experiment postavený na tom, že žáci se doma podívají na zvolené video a ve škole dělají úkoly. Vyučující se nemusí zdržovat s výkladem, který za něj provede profesionál, ale svůj čas může věnovat praktické výuce – počítání příkladů, vysvětlování nejasností a individuální práci s žáky atp. Khan uvádí, že výhoda videa je v tom, že se na něj může každý podívat ve svém tempu, libovolně si ho vracet, pozastavovat atp.

Díky testovaným systémům je k vybraným videím přiložena také sada testových úloh, které musí žák splnit, aby mohl ve studiu pokračovat dále. Pokud má problémy, nastupuje právě skutečný učitel, který by mu měl pomoci. Touto cestou se výuka bude muset nést i v budoucnu – pokud žák umí probíranou látku na trojku, znamená to, že má mezery, které mu budou činit problémy později. Díky systému, který představuje Khan Academy, bude možný posun až ve chvíli, kdy se věci skutečně naučí. Není totiž možné tvrdit, že když někdo umí jezdit na kole na trojku, že je to dobré – může to totiž znamenat to, že zvládá rozjezdy, ale neumí zabrzdit.

Ať už se pedagog rozhodne Khan Acedemy použít jakýmkoli způsobem, je možné říci, že tento přístup představuje velkou změnu ve vzdělávání. Už jen tím, že nadaný žák může již na střední škole využívat řadu univerzitních kurzů a nemusí čekat na své spolužáky. Právě při práci s talentovanými žáky je Khan Academy zcela nezastupitelná. Stejně tak může dobře posloužit jako podpora k výuce nebo pro doučování. Žák nepochopí derivování, tak se podívá na příslušné video, které mu pedagog nachystá, a může doma celý postup projít ještě jednou, třeba z úplně jiného konce, pro něj osobně pochopitelnějšího.

Vyučující se v tomto modelu mění na kouče, který motivuje a řídí výuku, ale učí se každý žák sám. Jistě je možné, aby stanovoval minimální míru znalostí, kterých je třeba dosáhnout, ale každý se může učit tak, jak potřebuje. Již nyní se testují celé systémy na monitoring činnosti žáků v tomto výukovém prostředí, takže může pedagog vidět, kde a s čím má kdo problém, ale také kolik času práci věnuje a jak pilně se učí.

Jediným nedostatkem je, že většina videí není doplněna českými titulky. To jistě může zajistit v případě občasného využití pedagog, který je snadno do systému může vložit, ale v případě systematičtějšího používání bude třeba, aby se žáci naučili dobře anglicky. Ostatně i tato videa k tomu mohou přispět, což odkazuje na zajímavou mezipředmětovou vazbu.

TED

Velice důležitou součástí vzdělávání na gymnáziu by měly být tzv. akademické dny. Jde o několikadenní blok přednášek, které pronášejí různé osobnosti veřejného života, vědy či umění. Žáci mají možnost na několik dní opustit běžný rytmus výuky a podívat se na řadu problémů, které by je nenapadly, anebo o nich nic nevědí. Cílem není nějaké systematické předávání informací (i když i takto jde podobné projekty pojmout), ale především představení věcí, o kterých mnoho nevědí. Mají možnost slyšet jiné osobnosti, než jsou jejich vyučující, což může být pro mnohé také osvěžující.

Klasickým příkladem toho, jak je možné doplnit akademické dny zajímavými a mezinárodně uznávanými osobnostmi, je TED, který si neklade za cíl nějaký systematický výklad, ale chce se zaměřit na témata, která často zůstávají mimo oblast zájmu. Vystupují na něm světově uznávaní řečníci, jako je Al Gore, Bill Gates, Steve Jobs a řada dalších. Přitom často s tématy, které k jejich businessu na první pohled nepatří. Jistě těmito videi nejde nahradit výuku, ale lze si představit, že bude čas od času doplněna některou z těchto přednášek.

Jedna přednáška trvá obvykle asi dvacet minut, ale je možné najít i podstatně delší či kratší kousky. Velká část z nich je doplněna českými titulky, což umožňuje jejich širší využití. Díky tomu, že řada řečníků nemá angličtinu jako svůj rodný jazyk a ani posluchači nejsou vždy jen anglofonní, většina z nich mluví velice pomalu, zřetelně a relativně jednoduše, takže je možné videa použít také pro procvičování angličtiny.

TED byl původně značně elitní záležitostí a za lístek na konferenci lidé platili stovky či tisíce dolarů. Díky videu je dnes možné tyto záznamy vidět na vlastní oči a dokonce je použít ve výuce. Na tomto místě bychom mohli ještě říci, že záznamy mohou být užitečné také pro samotné pedagogy, kteří uvidí zcela jiný styl výkladu, než jaký sami užívají, a mohou se dozvědět hodně zajímavých věcí.

Závěrem

Tím, co jsme zde naznačili, v žádném případě možnosti využití videa ve výuce nekončí. Řadu zajímavých materiálů je možné najít na specializovaných webech či YouTube a dalších webových úložištích. Video představuje dnes jedno z nejsilnějších médií, se kterým by se měl pedagog naučit aktivně pracovat. Do výuky může přinést mnoho nového a zajímavého, pozitivně ovlivnit klima i rozhled žáků. Ostatně „třídní TED“ jako prezentace zajímavých myšlenek z nejrůznějších oblastí lidské činnosti či přírody by jistě mohla být prospěšná a zajímavá – od procvičení veřejného vystupování a rétorických dovedností přes práci s informacemi až po přípravu prezentace.

Samostatnou kategorií by pak byly webináře, které umožňují interakci žáka s přednášejícím. Po technické stránce to není nic složitého a najít absolventa působícího někde ve světě nebo jinou zajímavou osobnost, kterou je možné na hodinu vpustit do výuky, může být jistě přínosné.

Video by nemělo nahrazovat pedagoga a ten by si kvůli němu neměl jistě ulehčovat práci. Není možné výuku matematiky koncipovat tak, že budeme promítat Khan Academy a žákům zadáme domácí úlohy. Naopak dobře připravit výuku ve spojení s videem vyžaduje nemalou námahu a čas. Může být ale pro žáky velmi přínosná.