Jsou naše předpoklady o čtení nesprávné?

V poslední době se často setkávám se zcela odlišnými názory na úlohu tištěného slova a slova digitalizovaného. Za krajní póly těchto názorů lze považovat přesvědčení, že masové rozšíření internetu zcela vytlačilo čtení knih, které pomalu a jistě upadá, a naopak, že internet a další digitální média vedou ke zvyšujícímu se zájmu o čtení. K typickým představitelům té první skupiny patří např. Nicholas Carr (Dělá z nás Google hlupáky?) či teď tak populární Manfred Spitzer (Digitální demence z pohledu učitele IT). S názory stojícími na opačném pólu se setkáváme mnohem méně často. Jedním z představitelů je např. Tim Kastelle, který nedávno na svém blogu pod názvem „Your Assumptions About Reading Are Wrong“ publikoval polemiku s názory Nicholase Carra [1]. Zatímco Carr je přesvědčen, že masové rozšíření internetu a jeho každodenní až několikahodinové používání změnilo schopnost člověka soustředit se, přemýšlet o tom, co čte, a vede ke ztrátě sociálních kontaktů, k závislosti (netolismus), Kastelle se překvapivě domnívá, že se díky internetu míra čtení v populaci naopak zvyšuje.

Tim Kastelle se nám ve svém článku právě tohle snaží vysvětlit. Svůj názor, že zájem lidí o čtení roste a neklesá, dokládá empirickými údaji. Do textu vložil sloupcový graf, ve kterém jsou údaje nashromážděné během pěti desetiletí Gallupovým ústavem a mapují odpověď „ano“ respondentů na otázku „Čtete v současné době nějakou knihu, nebo jste dostali knihu jako dárek?“ Sloupce jsou seřazeny retrospektivně, možná aby vyzkoušel pozornost čtenářů.

Dlouhodobý vývoj odpovědí respondentů Gallupova ústavu

V další části článku je umístěna celkem podrobná tabulka, z které je zřejmé, že vzrůstá zájem dospělých Američanů o čtení, obzvláště o moderní nosiče, jako jsou audioknihy a e-knihy. Autor si pokládá otázku, proč je tomu tak, a v zápětí si odpovídá. Jedním z důvodů může být značné zvýšení počtu knih jako takových (papírových i elektronických) a vznik takového fenoménu jako je Harry Potter, který není jen knihou, ale i způsobem života a viděním světa – konec konců i obchodní značkou.

Údaje vypovídají o vztahu Američanů ke čtení. Myslím si, že pokud by proběhlo podobné šetření v naší zemi, výsledky by byly podobné, včetně toho, že by i čeští čtenáři uváděli stejné tituly jako ti američtí – příběhy Harryho Pottera, Persy Jacksona, Zaklínače, … i v této oblasti se výrazně projevila globalizace. Můžeme si jen povzdechnout, že knihy Jaroslava Foglara by byly lepší, ale co naplat, časy se mění, a tak to bylo vždy. Každá změna přinesla s sebou své kritiky i obhájce. Zajímalo by mě, jaké stanovisko by výše zmínění pánové zaujali, kdyby žili v letech 1452-1456 v Mohuči. Pokud nevíte, o čem je řeč, můžete si to snadno vygooglovat.

Dovolím si malý exkurz do historie, alespoň té evropské. Obecná znalost čtení a schopnost interpretace textu souvisí s dalekosáhlými společenskými změnami, které s sebou přineslo osvícenství a následné události. U nás to jsou tereziánské a josefínské reformy a snaha vybudovat života a konkurence schopnou monarchii v období průmyslové revoluce. Čtení se postupně stávalo nezbytností i pro obecný lid. I v našich podmínkách je znalost čtení úzce spjata s existencí národa, i když ne náhodou k šíření myšlenek národního obrození sloužilo též divadlo (viz J. K. Tyl). Ne každý uměl dobře číst, ne každý si mohl koupit knihu. Divadlo má jednu obrovskou výhodu, působí na naše smysly, slyšíme, vidíme, sdílíme. Není to pěkná paralela k dnešní situaci tištěná kniha versus ostatní média? Špatně položená otázka! Myslím si, že je velmi neseriozní stavět do opozice knihu ve své klasické tištěné podobě a digitální prostředky, vždyť primární je obsah, ne forma.

Znalost a schopnost pozorného čtení, vztah k psanému slovu, chuť přemýšlet o obsahu, to vše dle mého názoru souvisí se situací v rodinném prostředí. Tam, kde rodiče i prarodiče berou pravidelně do rukou knihu a čtou svým dětem, kniha je tradičním dárkem, tam, kde se neříká, tu knížku si nekupuj, je drahá, tak tam vyrůstají čtenáři s úctou k tištěným knihám. Ti budou tuto svou „lásku“ předávat dál. Ovšem nelze říci, že by tato skupina lidí nepoužívala internet a další moderní technologie. Myslím si, že v těchto rodinách budou i e-knihy velmi oblíbené. Naopak, tam, kde kniha nikdy nic neznamenala, tam, kde je problém přečíst si a porozumět jen příbalovému letáku, ani moderní technologie klasické pozorné čtení nenahradí, protože není co nahradit. Tito lidé jsou pouze konzumenty toho, co je jim prvoplánově předkládáno bez touhy zjistit „Proč?“

Myslím si, že teprve budoucí vývoj společnosti a moderních technologií ukáže, kdo z pánů je blíže pravdě. Určitě bude nutné provést mnohem důkladnější šetření mezi lidmi, aby bylo možné posoudit nejen četnost nákupu, ale též schopnost číst a chápat obsah textu. Jsem přesvědčen, že nejen starší a střední generace, ale i mladí lidé stále rádi sáhnou po knize a uzavřou se do světa fantazie.

Dle mého názoru se přístup ke čtení výrazně změnil. To, co přinášela kniha – únik do světa fantazie, pobavení, estetický zážitek, poučení – bylo vždy něco výjimečného. Knihy se často v rodinách dědily z generace na generaci. Dnes je často nahrazujeme jinými prostředky, říkáme jim „nosiče“. Spíše si předáváme DVD s kouzelným filmem, kupujeme si audioknihy, e-knihy, čteme nebo píšeme blogy místo příspěvků do novin a časopisů. Ale podstata je stejná, touha alespoň na chvíli zapomenout na všední starosti a prožít něco zvláštního. Nevadí, že nedržíme v ruce knihu, která je konec konců také jen „nosičem“ názorů a myšlenek svého autora.

Co říci závěrem? Osobně se domnívám, že moderní technologie, rozumějme internet či e-knihy, v žádném případě nevedou k úpadku čtení. Naopak, právě díky vzájemnému propojení se mezi čtenáři rychle šíří informace o dobrých, ale i špatných knihách, lidé na základě doporučení, např. na Facebooku, sáhnou po knize a čtou a čtou…

Literatura a použité zdroje

KASTELLE, Tim. Your Assumptions About Reading Are Wrong [online]. 2014. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://timkastelle.org/blog/2014/01/your-assumptions-about-reading-are-wrong/.