Zpráva o tom, jak současný díky technologiím propojený online svět ovlivňuje přípravu učitelů kanadské University Regina, kterou reprezentuje tamní učitel Alec Couros. Jeho postupy se snažím porovnávat se svými realizovanými na UK PedF.
O práci Aleca Courose, který učí vzdělávací technologie na University Regina a jehož otevřeného online kurzu pro kanadské studenty učitelství se před třemi lety zúčastnil i náš student Zavřel, jsme již referovali. Aktuálně mě zaujal článek, na němž se autorsky podílela jeho doktorandka Katia Hildebrandt, pojednávající o tom, jak v propojeném světě připravovat studenty učitelství. Podívejme se, o čem píše [1].
Studenti Pedagogické fakulty University Regina se pravidelně zúčastňují úterního večerního twitterového chatu saskatchewanských učitelů. Čas od času je tato diskuze dokonce věnována právě začínajícím učitelům. Podobnost s Vlnobitím našich Pepoušů, které doporučuji zase já našim studentům, není vůbec náhodná. Jakkoli je spojení budoucích učitelů s již praktikujícími samozřejmě velmi důležité, je jen nepatrnou částí jejich celkové přípravy, v níž online svět hraje stále významnější roli.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Bořivoj Brdička2. 8. 2015
Nevím o nikom, kdo by se podobně jako já snažil jít v Alecových šlépějích. Pokud se někdo takový u nás nachází, doporučuji mu prostudovat si jeho nejnovější příspěvek - Developing a framework for teaching open courses (http://educationaltechnology.ca/couros/2603).
E Kocourek2. 8. 2015
Jazykový koutek: blogový příspěvek mimořádně zmatené Nicki Bannerman nazvaný Growing Up In a Sexualized World and What To Make of It rozhodně nepojednává o problematice sexuálního obtěžování dívek online.
Jedna věc je na něm pozoruhodná - je psán přesně stylem pana Brdičky! Je možné, že všichni pedagogové propagující tyto záležitosti - a všichni jejich studenti - píší stejným stylem?
Školství se rychle mění. Dnes už nestačí, aby pedagogické fakulty produkovaly statické kurzy pojednávající o tom, jak učit uvnitř uzavřené třídy. Místo toho musíme pomoci studentům učitelství získat schopnosti, které jim umožní uspět v dnešní globální škole. Potřebujeme podpořit budování jejich
), která jim pomůže se soustavně zdokonalovat a stát se kvalitními učiteli. Alec definuje 5 klíčových oblastí podpory, které se jejich fakulta v tomto směru snaží rozvíjet.
1. Chápání našeho digitálního světa
Dnešní mladí lidé vyrůstají v mediálně bohaté kultuře propojenosti, která je zásadně odlišná od toho, jak svět vypadal ještě před 10 lety. Dnes není (např. díky oblibě výměny snímků z ultrazvuku) vůbec výjimečné, aby dítě mělo svou digitální stopu ještě dříve, než se narodí. Průměrný věk tzv. „digitálního narození“ je podle výzkumu AVG (Digital Diaries) 6 měsíců. Technologie však ve skutečnosti ovlivňují všechny životní fáze – způsoby seznamování, nikdy nekončící komunikaci, partnerský život, smutek i smrt.
Jestliže technologie ovlivňují veškeré aspekty našeho života, určitě se to týká i učení. Většina toho, co děláme ve školách, však bohužel na kulturní společenské změny nereaguje. Mnoho učitelů učí tak, jak byli oni sami učeni, a snaží se digitální svět do své třídy nepouštět. Jenže pro naše žáky je dnes již nemožné svět online od offline oddělit. Učitelé potřebují vnímat digitální svět žáků, chtějí-li, aby jejich výukové aktivity byly podnětné. Musí digitální svět propojit se školním.
2. Budování vhodných interaktivit v digitálním světě.
Chceme-li, aby se třídy otevřely digitálnímu světu, potřebujeme vytvářet vhodná online prostředí, v nichž začínající i zkušení učitelé mohou sledovat, jak čelní představitelé profesionálních vzdělávacích sítí dneška vzájemně interagují (Hippelova technologická inovace ve školství). Pro studenty to znamená zapojit se do vhodných aktivit např. prostřednictvím Twitteru, vyzkoušet si některý z modelů kurátorství (Učitel jako online kurátor) nebo dokonce začít provozovat vlastní blog (Alec ten svůj nazval Open Thinking). Je důležité, aby se těmi, kdo ukazují cestu ostatním (Pracovat nahlas), stali v první řadě vedoucí pracovníci školství. Alec uvádí dva příklady digitální online přítomnosti ředitelů škol – Twitterový účet Chrise Lehmanna a Video týdeník Tony Sinanise (trochu připomínající to, co ZŠ Třemošnice dělá již dávno) a dává za vzor též superintendenta (ředitel školského obvodu) Chrise Kennedyho z West Vancouveru, který provozuje blog Culture of YES aplikující transparentnost, otevřené řízení a celoživotní vzdělávání.
Je zřejmé, že tím, kdo musí být vzorem v první řadě, je samotný učitel pedagogické fakulty. Alec sdílí myšlenky, poznámky a otázky k zamyšlení týkající se přípravy učitelů prostřednictvím otevřeného sdíleného dokumentu Blogging Prompts for Teacher Candidates. Je pro nás příkladem čelného učitele, který svému okolí ukazuje, jak budovat vzdělávací prostředí efektivní spolupráce.
3. Odhalování didaktické hodnoty sítě a digitálních nástrojů
Jako učitelé budoucích učitelů musíme být schopni napomáhat poznání didaktického přínosu technologií. Alec vede studenty ke zkoumání různých nástrojů s tím, že mají nacházet pedagogickou hodnotu jejich případného nasazení ve výuce a publikovat svá zjištění formou blogu – např. Brooklynn, Cory and Jordan's Resource Package nebo iPad Apps as an Educational Tool.
Kanadští studenti jsou vedeni k poznávání v otevřeném propojeném světě též tak, že jsou všechny jejich výstupy v rámci Alecova předmětu přehledně zobrazovány společným agregovaným blogem Voices of ECMP 355, sdíleny Twitterovým hashtagem #ecmp355, diskutovány v rámci skupiny na Google+ a zobrazovány prostřednictvím webu kurzu. Ke vzájemné spolupráci používají studenti prostředí Google Docs.
Studentům učitelství je třeba poskytnout množství různých příkladů podporujících aplikaci propojené školy do výuky. Alec namátkou vybírá pár vhodných odkazů z kanadské perspektivy - Global Read Aloud, Quadblogging, Mystery Skype. A opět připomíná důležitost Twitteru. Dokládá ho i mým oblíbeným hashtagem #comments4kids a tvítem jednoho ze svých studentů. Možná bychom se mohli na jeho doporučení podívat přímo ve videu z kurzu, který vedl v Austrálii.
Spolu s příklady praktického zavedení světa online do výukových aktivit je třeba vést studenty učitelství ke zvládnutí samostudia. Jedině učitel demonstrující žákům, že se též stále vzdělává, má naději, že podobnou vlastnost vyvolá i u nich. Proto Alec žádá, aby si jeho studenti v rámci kurzu vzdělávacích technologií vybrali něco, co by rádi uměli, s pomocí online materiálů a služeb se to naučili a výsledek dokumentovali. Přehled právě těchto výstupů z jednoho staršího kurzu ukazuje Alec ve svém blogu: Student Work – Winter 2012.
Chceme, aby si naši studenti osvojili model vhodné online přítomnosti, který budou ve své budoucí praxi již jen obohacovat. Vedeme je k budování osobního portfolia, které musí odrážet jejich schopnosti a ukazovat jejich vlastní cestu za poznáním. Někteří studenti si pořizují dokonce i vlastní internetovou doménu (např Mark Regnier). Naším cílem je, aby se z digitálních návštěvníků stali digitálními rezidenty (Jste rezident nebo návštěvník?).
5. Umocňování potenciálu online prostředí
Spolu se zaváděním digitálního světa do činnosti učitelů se musíme snažit řešit problémy spojené s útiskem a nerovnostmi, které se tam vyskytují. V první řadě je třeba, aby studenti znali právní souvislosti a možná rizika spojená s online přítomností (Jak chránit osobnost online učitele). Dnes je stále důležitější mít též základní povědomí o možnostech analýzy velkých dat při implementaci modelu 1:1 (Komu patří velká data ve školství?). Alec jako příklad toho, jak jeho studenti tuto problematiku zpracovávají, odkazuje mimořádně zajímavý příspěvek z blogu Nicki Bannerman pojednávající o problematice sexuálního obtěžování dívek online – Growing Up In a Sexualized World and What To Make of It.
Budoucí učitelé (a nejen oni) mají často zábrany otevřeně diskutovat o ožehavých tématech, protože se obávají, že by to mohlo mít negativní vliv na jejich kariéru. Jenže budeme-li mlčet, dojde k vytvoření skryté oblasti témat, o nichž se ve škole nemluví. To by mohlo vyvolat chybný dojem, že je tato problematika nedůležitá. Sem patří nejen problematika genderová, ale i rasová, náboženská, politická, sociální spravedlivosti ad. Studenti a učitelé z Reginy se snaží pomoci řešit tyto rozmáhající se problémy prostřednictvím společnosti STARS Regina (Student Teachers Anti-Racist/Anti-Oppressive Society), kterou založili. To už se ale dostáváme do oblastí, které se netýkají pouze světa online.
Vždy však platí, že chceme-li, aby naši učitelé dokázali vést své žáky ke kompetencím umožňujícím jim plně využívat potenciál globální komunity 21. století, je nezbytné udržovat otevřenou výměnu názorů na vše, s čím se mohou lidé online setkat. Naštěstí se stále zvětšuje počet těch učitelů, ředitelů i superintendentů, kteří se těmito principy řídí a jsou nám příkladem.
Bohužel se pořád nemohu zbavit pocitu, že výraz “pokouším” docela přesně vystihuje pravou podstatu mého snažení. Na UK PedF je jen velmi málo studentů, kteří se do mých volitelných kurzů zapisují, podstatu mých sdělení chápou a snaží se nabyté znalosti aplikovat při studiu i v praxi. Já sám mám sklony z tohoto zjevně nevyhovujícího stavu obviňovat své okolí, ale kdo ví – třeba je chyba u mě? Nestane-li se zázrak, nezbude mi zatím asi nic jiného, než Alecovi jeho doktorandy (Káťu zvláště) závidět.
Literatura a použité zdroje
COUROS, Alec. Developing Teacher Candidates in a Networked World [online]. 2015. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://educationaltechnology.ca/couros/2514.
