Informační gramotnost, co a jak vlastně učit?

Přiznám se, že moc nechápu větu "Domnívám se, že nám přesto nezbývá prostě učit to, co známe teď a tady.".

Má smysl seznámit žáky s minulostí, aby byli lépe připraveni na budoucnost. Ani naši tátové a mámy nebyli ti, kteří právě slezli se stromů. A je chytřejší učit se z chyb cizích než vlastních.

S tou historií to nevidím tak jednoznačně. Lidé, co již něco v IT zažili, mají často pocit, že tuto báječnou zkušenost je nutné a vhodné předávat i dalším generacím. Skvěle se na ní vzpomíná, viz např. tento článek. Je ale pro dnešní žáky rozsáhlejší vědomostní výlet do historie skutečně nezbytný? Některé historické skutečnosti vysvětlující stav a dění v oboru dnes je jistě vhodné a často i nezbytné do vzdělávacího obsahu zahrnout. Lze tak vysvětlit, proč se daný obor takto vyvíjel. Vnímám jisté riziko, aby se nám nestalo s jinak praktickým a relativně atraktivním oborem (chápej předmětem ICT ve škole) něco podobného, co s dějepisem, resp. historií, jak je na mnoha školách dnes vyučován. Ostatně, zcela jistě má lepší „lobisty“, nežli ICT. Jinak by přece nemohl získat časovou dotaci na 2. stupni ZŠ téměř 11krát vyšší, nežli ICT.

Jsem ráda, že se tu rozproudila debata. O to mi právě šlo. Dovolím si pár vysvětlujících připomínek: a/ Článek není výukový materiál, jde čistě o osobní zkušenosti, na základě kterých přemýšlím, co by mělo být obsahem předmětu ICT. O tom, jak učím o historii je jiný článek http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/11401/historie-pocitacu-v-ramci-informatiky-prostrednictvim-chatu-aneb-to-bylo-kdyz-....html/ (https://clanky.rvp.cz/clanek/11401/historie-pocitacu-v-ramci-informatiky-prostrednictvim-chatu-aneb-to-bylo-kdyz-....html/) b/ Přemýšlím o tom proto, že to, co je moderní a nezbyté pro studenta dnes, nebude patrně za pár let použitelné. Tím bych chtěla osvětlit větu: „Domnívám se, že nám přesto nezbývá prostě učit to, co známe teď a tady." Prostě lepší by bylo učit to, co budou potřebovat za 10 let, jenže všechno se vyvíjí tak rychle, že prostě nedokážu říct, co to bude. Vy ano? c/ Průběžně shromažďuji názory různých lidí o tom, co od předmětu ICT na gymnáziu očekávají, ptám se kolegů, pedagogů na vysokých školách, programátorů, správců sítí, vědeckých pracovníků, ale i studentů jiných škol, jsem ráda, že se můžu poradit i tady. d/ Na současném čtyřletém gymnáziu se všeobecným zaměřením skutečně na moc studentů, kteří by programovali, nenarazíte (pokud tedy za programování nepokládáte znalost pár tagů html). Pro ty je volitelný předmět (studenty, bohužel, nepříliš volený). Anebo studují někde jinde – třeba na průmyslovce? Ale tady bych se ráda bavila o náplni předmětu, na který mám 2 hodiny týdně v prvním ročníku. e/ S názorem, že pochopení principu algoritmizace by mělo být jedním z témat předmětu ICT, zcela souhlasím. Uvítám konkrétní náměty jak na to. Letos jsem to zkoušela s jednoduchými vývojovými diagramy (např. na výpočet aritmetického průměru a s ukázkou různých možností řazení), ale obávám se, že se mi to nepodařilo studentům přenést. Rozhodně to v závěrečné reflexi pokládali za nejtěžší a nejméně užitečné. f/ Na druhé straně s tím, že cílem by mohlo být naučit studenty v nějakém jazyce pořádně programovat, mám problém. Je jasné, že učit se programovat, stejně jako třeba hrát šachy, je dobré cvičení k tréninku mozku, ale ta konkrétní znalost kódování v konkrétním jazyce skutečně asi nepatří mezi většinovou potřebu průměrného maturanta. Umím programovat třeba ve Foxce, mohu vás ujistit, že to není znalost, která je pro mne užitečná celý život, tedy pravdivěji řečeno, je mi to úplně nanic :)(a myslíte, že třeba s Javou to bude jinak?). g/ Obrázek je ilustrační :).

Pár poznámek k algoritmizaci: asi se bohužel neshodneme, já si myslím, že algoritmizaci by si měli naintegrovat matematici, když na to dostali hodinovou dotaci. Na to téma jsem napsal článek http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/3206/nahradte-algoritmizaci-systemovym-pristupem-.html/ (https://clanky.rvp.cz/clanek/3206/nahradte-algoritmizaci-systemovym-pristupem-.html/), ale pak jsem stejně vyřešil výuku algoritmizace v informatice jinak - hrou "Záhada slibového pahorku", kterou popisuji v poznámce č. 6 ke článku http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12937/ms-kodu-ve-vyuce.html/ (https://clanky.rvp.cz/Z/12937/ms-kodu-ve-vyuce.html/). Kromě toho se v článku a v diskusi píše o vývojových prostředích vhodných k výuce úvodu do algoritmizace (aby se studenti nemuseli trápit se syntaxí a přitom řešili úlohy, které je motivují).

Díky za reakci. Já bych se nezlobila, kdyby algoritmizace patřila matematikům, teď jsem ten první článek jen přelétla, ale ráda si to prostuduji. K MS KODU: četla jsem hned po uveřejnění, a mám to tu nainstalované. Trochu váhám jestli se do toho pustit ve výuce, zatím testuji na sobě a svých vlastních dětech. Znám Baltíka od SGP,setkala jsem se s Karlem. Trochu váhám, jestli to studenti mezi 15-16 zkousnou a jestli z toho vyplyne nějaké to algoritmické myšlení. Máte s MS KODU ve výuce nějaké konkrétní zkušenosti (poznámka 6 se týká Karla, že)?

A ještě k různým možnostem řazení: celkem úspěšně jsem jednou při suplování na nižším gymnáziu vyzkoušel hru na bubblesort - prostě jsme šli na chodbu a řadili jsme se podle velikosti tak, jak se to dělá v bubblesortu. No, byla to dost velká sranda, protože se všichni studenti řadili současně, vnesli do bubblesortu takový docela masivní paralelismus a byli seřazení natošup. Ale to nevadí, princip pochopili. Podobně by se daly sehrát i jiné algoritmy, např. quicksort se dá dělat paralelně.

Mně se líbí Scratch, KODU jsem nezkoušel. A s tím pahorkem by se taky dalo ještě něco podniknout. Programování tam vychází z Karla, ale je zjednodušené na minimum (např. bez cyklů) a přizpůsobené prostředí bludiště uvnitř pahorku. Bludiště je nastavené natvrdo, nedá se měnit.