Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Fáze 3 – My společně jako občané – 2. část
3,7 (3 hodnocení)
Cílem fáze 3 je zaměřit naši pozornost na širší společenství, jehož jsme součástí, a propojit s tímto tématem dosavadní poznatky a dovednosti. K označení společenství přitom využíváme pojmu komunita. Toto označení není v českém kontextu příliš běžné, nicméně z hlediska využití v rámci programu Active Citizens se nám jeví jako nejvýstižnější. Během třetí fáze budeme společně zkoumat hranice tohoto pojmu, charakter vzájemného propojení i samotnou komunitu, ve které žijete vy a vaši studenti (či ve které se nachází vaše škola).
Smyslem této fáze je ale především porozumět tomu, že svět kolem nás, ať už jej chápeme v užším či širším měřítku, není statický, že do něj můžeme vstupovat a ovlivňovat jeho fungování či usilovat o změnu. Přijmout odpovědnost za podobu světa kolem nás je jedním z hlavních předpokladů aktivního občanství.
Aktivita 3.3 UBUNTU
Čas:
45 min.
Cíle:
Studenti vyjádří svoje představy o konceptu UBUNTU a jeho uplatnění v každodenním životě i při realizaci vlastního projektu.
Shrnutí:
Studenti se seznámí s filosofií UBUNTU založenou na ideji vzájemné propojenosti, zamýšlí se nad tím, jak lze tomuto konceptu rozumět v našich každodenních životech a jakou roli může filosofie UBUNTU hrát v aktivním občanství.
Význam aktivity pro projekt:
Koncept UBUNTU může studentům pomoci přemýšlet o sobě i o druhých v rámci širšího celku, tzn. v rámci celé komunity. Při plánování toho, co by chtěli v komunitě zlepšit, se pak mohou zamýšlet nad vzájemnou propojeností a důležitostí všech členů komunity.
Materiály:
papír, psací potřeby, flipchart, fixy
Postup:
Vyzvěte studenty k brainstormingu ve dvojicích nad otázkou: Co si myslíte, že znamená UBUNTU?
Pozn.: Někteří studenti budou možná znát operační systém UBUNTU. Vybídněte je, aby vyjadřovali všechno, co jim v souvislosti s tímto pojmem přichází na mysl. Svoje nápady si mohou zapisovat na papír.
22. 9. 2015
Autor
Mgr. V. Endrštová a kol. Variant a British Council
Ať se dvojice spojí do čtveřic a vzájemně si sdělí svoje myšlenky, co znamená UBUNTU. Svoje nápady mohou dále rozvíjet.
Představte studentům, že pojem UBUNTU je původem ze zulštiny, která je jedním z jazyků Bantu.
UBUNTU znamená lidskost nebo lidskou laskavost. Jeho význam a filosofie UBUNTU bývá také vysvětlována následujícími tvrzeními: „Jsem, protože jsi, protože jsme.“ „Jsem tím, čím jsem, díky lidem okolo mne.“
Zeptejte se studentů: Jaký je podle vás člověk s filosofií UBUNTU? Jejich myšlenky sepisujte na flipový papír.
Seznamte studenty se jménem Desmond Tutu, arcibiskupem z Jižní Afriky, aktivistou, oponentem apartheidu a obhájcem lidských práv.
Desmond Tutu použil filosofii UBUNTU a člověka s filozofií UBUNTU popisuje takto: „Člověk s filosofií UBUNTU je otevřený a k dispozici ostatním, obhajuje ostatní, necítí se ohrožen tím, že ostatní jsou schopní a dobří, neboť si je dobře vědom, že patří do většího celku, a je pokořen, když jsou ponižováni a pokořováni druzí.“
S filosofií UBUNTU a s jejím ztělesněním je také spojován Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky, bojovník proti apartheidu, ztělesňující svobodu v Africe i ve světě, inspirující symbol tolerance a lidskosti. Nelson Mandela popisuje UBUNTU těmito slovy: „Za dob, kdy jsme byli ještě mladí, by se cestovatel nemusel ptát na jídlo, když při svých cestách zastavil. Když už zastavil, lidé mu dali jídlo, a to je jeden z aspektů UBUNTU. UBUNTU ale v sobě obsahuje daleko více aspektů.“
Respekt, vstřícnost, sdílení, komunita, starostlivost, důvěra, nesobeckost… Jedno slovo může znamenat tolik, to je podstata UBUNTU.
Pozn.: Slova Nelsona Mandely jsou převzata z rozhovoru zveřejněného na youtube, rozhovor je v angličtině:
Shrňte se studenty, jak nyní rozumí pojmu UBUNTU. Zdůrazněte:
vzájemnou propojenost,
skutečnost, že ve vidění světa podle UBUNTU neexistuje oddělenost – jedinec je celkem sám o sobě, zároveň je částí širšího celku a obojí je svojí podstatou spojeno,
důležitost vnímat jedinečnost každé osoby, upřímně se radovat z úspěchů jiných a cenit si jejich přínosu k prosperitě celku.
Zeptejte se studentů: Můžete uvést nějaké příklady z každodenního života, kdy se dá říct, že je uplatňována filosofie UBUNTU?
Diskutujte se studenty, jak konkrétně by mohli filosofii UBUNTU uplatnit v programu Active Citizens / ve svých projektech?
Aktivita 3.4 MY JAKO SOUČÁST SYSTÉMŮ
Čas:
45 min.
Cíle:
Studenti definují pojem systém a uvedou příklady systémů, jichž jsme součástí.
Studenti porozumějí lépe vztahu mezi osobními, lokálními a globálními vazbami.
Studenti analyzují, jak jsou věci kolem nás vzájemně propojeny v různých systémech.
Shrnutí:
V současné době jsme propojeni s ostatními lidmi a světem okolo nás tisícem způsobů. Oblečením, které nosíme, jídlem, které konzumujeme, technologiemi, které využíváme. Závisíme na ostatních lidech a zdrojích lokálně, národně i globálně. Jde přitom o důsledek toho, že jsme napojeni na mnoho lokálních i celosvětových systémů. Studenti v rámci aktivity nejprve pomocí brainstormingu charakterizují fungování systému, následně pojmenují hlavní systémy, které nás obklopují, a pomocí myšlenkové mapy nakonec hledají propojení své každodenní činnosti s lokálními i globálními systémy.
Význam aktivity pro projekt:
Smyslem aktivity je zprostředkovat studentům porozumění tomu, jak lokální problematika souvisí s globálními tématy a naopak. Vzájemná provázanost se světem nás provází v každodenním životě a považujeme proto za důležité, aby studenti témata, která si pro svůj projekt vyberou, dokázali nahlédnout i z perspektivy globálních systémů, jichž jsou či mohou být, součástí.
Většina našich systémových napojení je průvodním jevem globalizace, jež dává vzniknout fenoménu, který Marshall McLuhan nazval globální vesnicí. Tou se svět stává díky stále hustší síti vztahů, které nám prostřednictvím systémů umožňují ovlivňovat život lidí na druhém konci planety. Ačkoliv měl McLuhan původně na mysli především propojení světa skrze informační technologie, dochází dnes k ovlivňování i prostřednictvím ekonomiky, politiky či kultury.
V úvodu aktivity rozdejte nebo promítněte studentům obrázky z pracovního listu a požádejte je, aby zkusili najít jedno slovo, které vystihuje, co mají tyto tři obrázky společného. Cílem je dobrat se společně ke slovu systém. Pokud by se studentům nedařilo, pomůže, když budou popisovat, co na obrázcích vidí.
Slovo SYSTÉM napište velkým písmem na tabuli či na flipchart a vyzvěte studenty ke společnému brainstormingu nad otázkou: Jak byste obecně popsali, co je systém? K vytvoření definice opět mohou pomoci obrázky, ale snažte se studenty motivovat, aby své odpovědi zobecňovali. Veškeré odpovědi zachycujte na tabuli. Na závěr zvýrazněte ty nejvýstižnější, a pokud některé důležité informace chybí, doplňte je.
Systém vzniká, když se spojí jednotlivé části a tyto spojené části mají jako celek nové funkční schopnosti. Pokud spojíte kola s řetězem, řetěz s pedály a to vše s rámem, dostanete bicykl, což je systém. Tento systém funguje jako celek a změnou jedné jeho součásti se vyvolá změna celku. Každá část celku se tak nějakým způsobem vztahuje k jiné části, s níž je prostřednictvím tohoto vztahu propojena. Níže jsou uvedeny příklady systémů.
Na jednom z obrázků bylo zachycené schéma ekosystému. Vyzvěte studenty, aby uvedli příklady dalších systémů, které nás obklopují. Některé příklady lokálně-globálních systémů jsou uvedeny v pracovním listě 3.4 B:
politický (struktury s rozhodovací pravomocí, lokální, regionální, národní, globální),
Požádejte studenty, aby si co nejpodrobněji vybavili všechny činnosti, které toho dne stihli vykonat od svého probuzení až do teď (např. umývání, snídání, psaní sms, kontrola Facebookovém profilu, odjezd autobusem do školy…).
Vyberte si jeden příklad a společně prozkoumejte, jak je napojen na jednotlivé systémy. Příklad napište doprostřed flipchartu, např. „Magda snědla rajče“.
Vyzvěte studenty, aby přemýšleli, s jakými systémy je tato činnost spojena. Návrhy můžete zachycovat např. formou myšlenkové mapy.
Příklad:
Rajče koupila Magda v místním obchodě = lokální ekonomika.
Do obchodu se rajče dostalo díky lokálnímu systému dopravy.
Centrální sklad, ve kterém obchodník rajčata nakoupil, je součástí sítě evropských dovozců zeleniny = globální ekonomika.
Rajče bylo vypěstováno na plantážích ve Španělsku = ekologický systém, který spojuje zvířata, hmyz a zemi, která je zase napojena na systém počasí.
Mezi pěstiteli, obchodníky a dovozci existuje funkční komunikační síť – technologický systém (internet, telefon…).
Dovoz rajčat a jejich označení podléhá pravidlům evropského i českého právního systému, rajčata je u nás možné prodávat v rámci systému volného trhu = politický a právní systém.
Ekologické systémy jsou propojeny a mezi počasím a klimatem jsou globální vazby.
Vozidla jezdící po silnici využívají ropné produkty, což je globální záležitost.
Lokální ekonomiky jsou spojeny s národními ekonomikami a ty jsou spojeny globálně.
Atd. (Řetězec lze rozvíjet dále v mnoha stupních.)
Nyní požádejte studenty, aby v mapě barevně odlišili, kde se jedná o napojení na lokální a kde na globální systémy. Máte-li dostatek času, nechte studenty ve skupinách vypracovat podobným způsobem další činnosti.
Reflexe:
V předchozí části jsme si ukázali, že jsme napojeni na mnoho lokálních a globálních systémů, které jsou navzájem propojeny. Domníváte se, že lokální a globální propojení v rámci systémů by mohlo ovlivnit naše životy? To například znamená, že lokální rozhodnutí by mohla mít globální vliv a naopak? Motivujte studenty k tomu, aby své odpovědi zdůvodnili či uvedli konkrétní příklady.
Existují nějaké důkazy o lokálním a globálním propojením v této místnosti? Např:
Čaj byl poprvé přivezen na Západ z Číny v roce 1800 (obchod).
První známé příklady použití papíru pocházejí z Egypta (obchodní cesty přinášející inovace).
První známý příklad knihtisku (dřevěnými bloky) pochází z Číny.
Mnoho moderních vynálezů, jako je např. žárovka, telefon, televizor, počítač a internet, by nespatřilo světlo světa bez objevů různých lidí v různých zemích na různých kontinentech.
Jak můžeme nakládat s myšlenkou globálního a lokálního propojení ve svém každodenním životě?
Aktivita 3.5 HRA NA TROJÚHELNÍK SYSTÉMŮ
Čas:
30 min.
Cíle:
Studenti zažijí situaci, ve které se stanou současně aktivními i pasivními prvky systému.
Studenti reflektují způsob, jakým vazby uvnitř systému ovlivňují jeho činnost.
Studenti aplikují poznatky z aktivity na téma či situaci ve své komunitě.
Shrnutí:
Studenti pomocí hry vytvoří společenský systém, který díky vnitřním vazbám zakládá dynamiku pohybu všech svých částí. Studenti tak budou svým pohybem v prostoru simulovat vliv jednotlivých částí na celý systém. Během reflexe se zaměříme na to, jak rozpoznání klíčových bodů pomyslného „pákového mechanismu“ uvnitř jakéhokoliv systému může pomoci při plánování a uskutečňování konkrétní změny ve společnosti.
Význam aktivity pro projekt:
Ve chvíli, kdy usilujeme o změnu, je umění zacílit na správné lidi a místa, která nám pomohou změnu nastartovat, jedním z nejdůležitějších. Před stejnou úvahou budete spolu s týmem studentů stát v momentě, kdy se podaří definovat cíl vašeho projektu. Budete si klást otázky: Jak změny dosáhnout? Jak jí dosáhnout efektivně s využitím sil, které máte k dispozici? S kým v rámci projektu spolupracovat? Jak upozornit na problém i ostatní? Simulace pomáhá studentům v abstraktní rovině reflektovat rozložení sil uvnitř systému. Důležité je proto poznatky ze simulace aplikovat na konkrétní situaci související s vaším projektovým nápadem a komunitou. Jací lidé a místa tvoří klíčové „páky“ uvnitř vaší komunity? Nemusí se přitom jednat, jak mnohé často napadá, jen o lidi vysoce postavené – často jde o neformální autority uvnitř komunity či lidi s mnoha kontakty schopné nadchnout ostatní pro spolupráci. Aktivita také umožňuje uvědomit si, že každý z nás má velký potenciál ovlivňovat pohyb systému.
Materiály:
schéma s namalovaným kruhem, který má po svém obvodu počet čísel odpovídající počtu studentů zapojených do aktivity (př. 20 studentů, po obvodu kruhu budou čísla 1–20), lepicí štítky s čísly od 1 do 20 (resp. dle počtu studentů), fixy, lepenka na vyznačení kruhu
Postup:
V předchozí aktivitě jsme si pojmenovali některé systémy, jichž jsme součástí, jak ale takové systémy fungují uvnitř?
Vytvořte v místnosti kruh pomocí útržků lepenky. Počet útržků by měl odpovídat počtu studentů. Požádejte studenty, ať se rozestoupí do kruhu tak, aby každý stál na jedné lepence.
Následně rozdejte všem v kruhu samolepicí štítek s číslem, který si nalepí viditelně na oblečení. Každý student by měl mít pouze jedno číslo a žádné z čísel by se nemělo opakovat.
Poté vyzvěte studenty, aby si v duchu vybrali 2 čísla z kruhu (jiná, než mají oni samotní) a zapamatovali si je. Výběr by měl proběhnout nenápadně tak, aby dotyční nevěděli, že bylo vybráno jejich číslo. Pro následující průběh je potřeba mít tato čísla co nejvíce na zřeteli a zároveň ponechat svůj výběr v tajnosti.
Vysvětlete studentům, že jakmile dáte pokyn, měli by se všichni posunout po obvodu kruhu tak, aby jejich vzdálenost od obou vybraných spolužáků byla shodná (tedy pokud si vybrali číslo 7 a 17, měli by se snažit být neustále stejně daleko od 7 jako od 17, a tvořit tak s nimi pomyslný rovnoramenný trojúhelník). Zdůrazněte, že je důležité, aby studenti zachovali kruh a neřadili se na jednom místě za sebe. Pro názornost proveďte krátkou ukázku a požádejte, zda může někdo ze studentů shrnout pravidla.
Jakmile jsou všichni připraveni, dejte pokyn k zahájení aktivity a sledujte pozorně, jak „systém funguje“. Pozornost věnujte především tomu, která čísla nejvíce a nejméně ovlivňují pohyb ostatních.
Po chvíli požádejte studenty, aby se zastavili na místě, kde aktuálně stojí (systém se ustálí).
Vyberte jednoho ze studentů a požádejte jej, aby se přemístil na libovolné místo po kruhu. Ostatní mohou reagovat na tento pohyb vlastním přesunem tak, aby nadále udrželi požadovanou vzdálenost od obou čísel, které si vybrali. Stejný pokus zopakujte ještě alespoň dvakrát a vyberte přitom cíleně ty studenty (čísla), kteří mají velký nebo naopak zcela nepatrný vliv na pohyb ostatních.
Požádejte studenty, aby krátce popsali, co se při pohybu jednotlivých čísel děje.
Rozestavění studentů do kruhu a situace, ve které si student č. 5tajně vybral čísla 17 a 7.
Aby student č. 5 vytvořil se sedmičkou a sedmnáctkou rovnoramennýtrojúhelník, musí se přesunout po obvodu kruhu mezi ně, na výběrmá dvě možnosti – přesunout se na pozici č. 3 nebo č. 12. Polohuale pravděpodobně změní i č. 7 a 17, takže bude při hledání správnéhomísta neustále v pohybu.
Reflexe:
Po krátké diskuzi vyzvěte studenty, aby se postavili zpět do kruhu.
Doprostřed pak umístěte schéma kruhu s vyznačenými čísly. Požádejte studenty, aby od svého čísla nakreslili dvě čáry k číslům, která si vybrali a která během aktivity určovala jejich pohyb. (Např. Pokud jsem č. 5 a vybral/a jsem si 17 a 7, bude můj nákres vypadat jako na druhém obrázku na předchozí straně). Takto zakreslí do schématu svou volbu všichni studenti.
Jakmile je schéma pokryto hustou sítí vztahů, pusťte se do krátké reflexe:
Jaké číslo mělo největší moc ovlivnit systém? Podle čeho tak soudíte? (Nejvíce napojení na ostatní osoby v rámci systému.) Všimli jste si během aktivity, že v případě pohybu těchto čísel je celý systém výrazně ovlivněn?
Jaké číslo představovalo vyrovnávací body (lidé s menším počtem napojení)? Jsou v systému osoby, které mají málo napojení, ale celkově disponují velkým vlivem? Jak je to možné?
Co jsme se při této aktivitě dozvěděli o fungování systému? Myšlenky založte na tom, že můžete být při snaze o dosažení změny mnohem úspěšnější, pokud znáte systém a aktéry spojené s tématem vašeho projektu. Jednotlivé složky či aktéry (formální i neformální) zde symbolizují jednotlivá čísla.
Proč je důležité, abychom odhalili pákové mechanismy, jak jsme si to vyzkoušeli v této aktivitě? Když se pohnou někteří lidé, stanou se minimální nebo žádné změny. Když se pohnou jiní lidé, brzy následují významné změny celého systému. Při pohybu „správnou pákou“ je jedna intervence účinnější k dosažení změn a výsledků než uskutečnění několika méně vlivných intervencí. Zdůrazněte skutečnost, že všichni lidé v rámci skupiny mají potenciál stát se pákovými mechanismy v rámci svých vlastních systémů. K lepšímu pochopení je možné uvést konkrétní příklad.
Když lépe pochopíme systémy, do kterých náležíme (jak jsou propojené, co jsou oblasti vlivu, jak můžeme „tahat za nitky“), můžeme častěji učinit správná rozhodnutí a věnovat se malým změnám vedoucím k velkému dopadu.
Doporučení:
Během aktivity pracujte se studenty jako s čísly, nepoužívejte jejich jména. Ve chvíli, kdy je rozebírán vliv jednotlivých částí systému, mohlo by to být zejména pro ty, které si nikdo nevybral, nepříjemné.
Zohledňování systémů při plánování činností
Problémy při ovlivňování systémů:
Aktivní občané mohou se systémy pracovat následovně:
Systém může vypadat příliš veliký, než aby jej bylo možné změnit.
Zaměřte se na provádění drobných úprav. Jakých pákových mechanismů můžete využít, abyste dosáhli velkých změn?
Systémy jsou příliš složité a naše činnost může vést k nechtěným následkům.
Systémy jsou složité. Vyzkoušejte různé koncepty. Musíte zhodnotit dopad a vycházet z nabytých poznatků.
Vidíme pouze to, co očekáváme.
Změňte úhel pohledu a dívejte se na systém jinak.
Naše změny mohou systém dočasně vylepšit, ale dlouhodobě může dojít ke zhoršení.
Podívejte se na to, co systém vylepšuje. Je to udržitelné? Zaměřte se na dlouhodobou perspektivu. Jaká jsou rizika?
Vnímáme jednotlivé součásti, nikoli celek.
Zaměřte se na celkový obrázek.
Níže uvedený úryvek je dobrým příkladem, jak přemýšlení o dané věci vede k holističtějšímu pohledu na systém, nikoli jen na jednotlivce, kteří jsou jeho součástí.
Hrozny hněvu – příběh o systému
Farmář čelí vystěhování ze svého domu a pozemku; jeho dům přijel zbourat zaměstnanec demoliční firmy poslaný bankou. Tento člověk říká farmáři: „Není to moje rozhodnutí. Nemůžu nic dělat. Ztratím práci, pokud to neudělám. A i kdybyste mě zabil… Pověsí vás, ale dlouho před tím, než budete viset, přijede jiný chlápek s bagrem a dům strhne. Nezabil byste toho pravého.“ Farmář opáčí: „Kdo vám to nařídil? Půjdu po něm a zabiju ho.“ Bagrista: „Nemáte pravdu. On má své příkazy od banky. Banka mu řekla, aby vás vyhnal.“ Farmář na to: „Ta banka má jistě svého ředitele. A taky představenstvo.“ Bagrista: „Jeden známý říkal, že banka dostává příkazy z Východu. Prý mají půdu zhodnotit nebo jejich pobočku zavřou.“ Farmář: „Ale kde to skončí? Nehodlám umřít hlady dřív, než zabiju toho, kdo za to může.“ Bagrista: „Nevím. Možná ani nemáte koho zabíjet. Možná za to ani nemůže člověk.“ Farmář: „Musím na to přijít. Nějak to musí jít zastavit. Není to jako blesk nebo zemětřesení. Máme tu špatnou věc vytvořenou lidmi a Bůh ví, že to můžeme změnit.“
Výše uvedený úryvek je z románu Johna Steinbecka Hrozny hněvu (1939), který pojednává o velké hospodářské krizi, období bídy pro farmáře ve Spojených státech.
